


V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.

„Ještě nevím, je těžké si to úplně uvědomit, protože mi trest skončil nedávno. Ale celkově jsem se samozřejmě už víceméně přizpůsobila normálnímu životu,“ popisuje pocity po více než měsíci na svobodě Anna Kurisová v rozhovoru pro web Aktuálně.cz.
Ve vězení byla od roku 2024 kvůli „extremistickým materiálům“, které jí policisté tehdy našli v mobilu. „Ke mně domů přišli lidé v civilním oblečení, řekli, že jsou od policie a že si se mnou potřebují promluvit. Odvezli mě na stanici, kde mi vzali telefon,“ popisuje své zatčení.
Když se dostali do všech jejích účtů v telefonu, narazili i na archivované dočasné příspěvky z Instagramu, takzvaná stories, ve kterých podle svých slov nazvala ruskou invazi na Ukrajinu válkou.
Následovala desetidenní administrativní vazba. „Sedíte v cele s dalšími lidmi, ale není tam ani postel, ani nic jiného, protože šlo o politickou věc. Prázdná cela a hotovo,“ vysvětluje, jak to v běloruské vazbě funguje.
„Pak mě propustili, ale na konci téhož roku mi přišel dopis, že proti mně bylo zahájeno trestní řízení. Předvolali mě k vyšetřovacímu výboru. Ukázali mi papíry a musela jsem podepsat, že neopustím město. Asi půl roku jsem byla doma, pak mě odvezli do věznice,“ vypráví.
Tím se Kurisová v prosinci 2024 po definitivním vynesení rozsudku dostala do nápravné kolonie č. 4, kam míří běloruské politické vězenkyně. „Je to místo, kde se zachovala všechna pravidla ze Stalinovy doby. Chybí tam jen sibiřská zima, ale jsou tam studené trestní cely. Vězeňkyně se tam ze zdravé ženy stane invalidní,“ popsala místo pro web Mediazona.by jedna z bývalých vězenkyní Polina.
Budíček je v šest hodin ráno, zhasíná se ve 22 hodin. Pokud přes noc sněží, můžou dozorci vězně probudit o hodinu dřív.
Na svobodu se díky americkému vyjednávání dostalo loni v prosinci 123 politických vězňů. Režim „posledního diktátora v Evropě“ Alexandra Lukašenka po vyjednávání s USA propustil i ty nejprominentnější opoziční lídry z roku 2020, jako je držitel Nobelovy ceny míru Ales Bjaljacki nebo opozičníci Maryja Kalesnikavová či Viktar Babaryka.
Kurisová se ale na rozdíl od nich protestů po zfalšovaných volbách v roce 2020 vůbec nezúčastnila. „Tehdy mi bylo 18 let, čerstvě jsem nastoupila na univerzitu,“ vzpomíná, „ale seděla jsem doma, ničeho jsem se neúčastnila.“
Studovala tehdy angličtinu, kterou plánovala vyučovat. Studium ale kvůli vězení musela ukončit, navíc teď po krátkém „výletu“ na Ukrajinu (tam ji spolu s dalšími propuštěnými vězni převezly autobusy) žije v litevském hlavním městě Vilniusu, kam kromě Bělorusů utekla i spousta protiputinovských Rusů.
„Po dvou letech v zajetí, kdy nejste považováni za lidskou bytost, je lidský přístup, který jsme viděli na Ukrajině a poté v Litvě, velmi důležitý. Konečně můžu bez obav říct, co chci,“ pochvalovala si Kurisová na prosincové tiskové konferenci ve Vilniusu společně s dalšími vězni.
I když se důvod zatčení a délka pobytu ve vězení odlišuje, mnohé Bělorusy v emigraci spojuje jedna věc: nejasná budoucnost. Do své domoviny nesmí, v Litvě či v dalších zemích ale někteří z nich mají pocit, že je tam nikdo nečeká.
A o své budoucnosti zatím nemá představu ani Kurisová. „Nejdřív dostaneme všechny dokumenty, budeme mít lékařské vyšetření, holt takové základní věci,“ vysvětluje. Pak za ní přijedou rodiče a kamarádi. „Už se jim vyřizují víza. Měli by přijet, podívat se, navštívit mě,“ uzavírá.
Proč se vlastně Lukašenko najednou rozhodl propustit politické vězně? Po dvoudenním vyjednávání jim svobodu zajistili Američané, kteří výměnou za to zrušili sankce na společnost Belaruskali. Ta vyrábí potaš, který je klíčovou složkou hnojiv, a bývalý sovětský stát je jeho předním světovým producentem.



Sněmovna podle stanoviska mandátového a imunitního výboru asi nevydá premiéra a předsedu ANO Andreje Babiše k trestnímu stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo. Výbor dnes podle informací ČTK nedoporučil plénu ani vydání předsedy SPD a Sněmovny Tomia Okamury k stíhání v kauze předvolebních plakátů hnutí.



Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.



V Ženevě dnes začalo druhé kolo nepřímých jednání mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu Teheránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informují tiskové agentury. Úspěch jednání podle íránského zdroje agentury Reuters závisí i na tom, zda se USA vyvarují nerealistických požadavků.



Ukrajinské armádě se minulý týden podařilo získat zpět na 200 kilometrů čtverečních území. Uvedla to v pondělí agentura AFP s odkazem na svůj výpočet. Podle ní jde o nejrychlejší postup ukrajinské armády od léta roku 2023.



Americký mediální gigant Warner Bros. Discovery odmítl nejnovější nabídku konkurenta Paramount Skydance na převzetí. Poskytl mu však týden na předložení dalšího návrhu. Oznámila to v úterý firma Warner Bros. Discovery. Prozatím tak dál preferuje nabídku na převzetí ze strany streamovací služby Netflix.