Ruský generál Valerij Gerasimov je od listopadu 2012 náčelníkem generálního štábu ruské armády a prvním náměstkem ministra obrany. V lednu 2023, tedy necelý rok od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, byl také jmenován velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině.
O víkendu Ukrajinou otřásla politická vražda. Ve Lvově byl zastřelen Andrij Parubij, nacionalista, někdejší předseda ukrajinského parlamentu a také jeden z mužů, který se zasloužil o novou postmajdanovskou Ukrajinu. Pravděpodobně se stal obětí hybridní války na pozadí rusko-ukrajinského konfliktu.
Celkem 26 zemí je ochotno podílet se po dojednání příměří na zajišťování bezpečnosti Ukrajiny, řekl ve čtvrtek po jednání Koalice ochotných francouzský prezident Macron. "V příštích pár dnech dokončíme přípravu americké podpory bezpečnostních záruk pro Ukrajinu," dodal Macron. Jenže Putin jasně řekl, že síly NATO na Ukrajině nepřipustí. A záruky USA záleží na nevyzpytatelném Donaldu Trumpovi.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka má zato, že Rusko a celá jeho společnost se připravuje na válku s Evropou. Podle něj je proto nutné protivníka přesvědčit, že země Severoatlantické aliance jsou ochotné pro svou obranu použít sílu. "Ukrajina nám ukazuje, že se Rusku dá postavit," prohlásil Řehka ve svém poměrně burcujícím projevu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Prague Defence Summit.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dorazil ve čtvrtek do Prahy a hned ráno se ostře pustil do Moskvy a Pekingu. Upozornil na to, že obě země se stále zřetelněji sbližují a zbrojí obrovským tempem především proto, aby zvýšily svůj vliv ve světě. "Rusko je a bude destabilizačním prvkem v Evropě i v celém světě," varoval účastníky Rutte.
Ruská média zveřejnila video po jednání vůdce KLDR Kim Čong-una s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Číně. Na záběrech je vidět, jak tým severokorejského vůdce pečlivě zlikvidoval všechny stopy přítomnosti Kim Čong-una v sále.
"Ocitáme se v období přenastavování vztahů velmocí ve světě," říká pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Naráží tím na situaci, kdy se nejdříve na summitu "anti-NATO" a později i na přehlídce v Pekingu přátelsky zdravili čínský, indický, ruský a další antizápadní lídři. Ruská média si všímají i chladného vztahu Putina s Alijevem, události v Číně pak sleduje také Donald Trump.
Neztlumený mikrofon zachytil v přímém přenosu soukromý rozhovor ruského vládce Vladimira Putina s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jeho tématem bylo transplantování orgánů a možnost, že by se lidé mohli dožívat 150 let.
Po více než dvou hodinách v Pekingu skončila dvoustranná schůzka mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Kim podle agentury Reuters uvedl, že je ochoten Rusku jakkoli pomoci, zatímco Putin mu poděkoval za nasazení severokorejských vojáků a pozval jej na návštěvu Ruska. Kim podle Kremlu pozvání přijal.
Politici se za zavřenými dveřmi chovají jinak než na veřejnosti a díky bohu za to, říká premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Americký viceprezident J. D. Vance ho překvapil, jak je konstruktivní a že má snahu s válkou na Ukrajině skutečně pohnout. Rusové budou podle Pojara konstruktivně vyjednávat, teprve až se dostanou pod tlak. Páku na ně Trump má, záleží ale, zda ji použije.
Je to ohraná písnička. Americký prezident Donald Trump už několikrát vyhrožoval deadliny a tvrdými sankcemi Rusku, aby pak z různých důvodů couvnul. Pro řadu pozorovatelů je to v lepším případě nepochopitelné, v tom horším k smíchu. Podle analytika Chrise Weafera ale skutečné důvody přesahují Rusko.
Armáda, vrtulníky, letadla a hypersonické rakety, 80 tisíc holubic míru či barevné balonky. To mohli vidět na velké vojenské přehlídce v čínském hlavním městě Pekingu nejen desetitisíce přítomných vojáků a diváků, ale i zahraniční delegace. A přenos z akce zřejmě sledoval i americký prezident Donald Trump, který na Siův velký projev okamžitě reagoval na sociálních sítích.
Peking si připomněl 80. výročí konce druhé světové války grandiózní vojenskou přehlídkou. Před Branou nebeského klidu defilovaly tisíce vojáků, nejmodernější technika i raketové systémy. Slavnosti se zúčastnili čelní světoví lídři včetně Vladimira Putina, Si Ťin-pchinga či Kim Čong-una.
Ruský prezident Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1 pro její večerní relaci newstime. Podle agentury DPA jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.
Lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem. Podle agentury AFP to řekl čínský prezident Si Ťin-pching v projevu, kterým zahájil dnešní vojenskou přehlídku na pekingském náměstí Tchien-an-men, jež je součástí čínské oslavy 80. výročí konce 2. světové války. Přehlídce z tribuny přihlížela kromě čínských představitelů a válečných veteránů také řada zahraničních hostů.
Němečtí kriminalisté a tajné služby varovali, že na sociálních sítích evidují stále více pokusů o nábor lidí pro špionáž a sabotáž v Německu. Pravděpodobně jsou za nimi ruské tajné služby, které se snaží získat přímo i přes prostředníky agenty "na jedno použití".
"Noční můra americké zahraniční politiky." Tak politický geograf Jakub Landovský komentuje "přátelské" setkání prezidentů Ruska, Číny a premiéra Indie v čínském přístavním městě Tchien-ťinu. Všichni tři se nechali slyšet, jak se navzájem hezky oslovují, drží se za ruce a jedou spolu autem.
V Rusku je od 1. září ve všech nových telefonech a tabletech povinně předinstalovaná aplikace Max. Její kritici si všímají, že má přístup všude, a obávají se o bezpečnost svých dat. Max má spojovat komunikaci, elektronický podpis a další státní služby. Někteří ruští poslanci ovšem oprávněné obavy odráží hrozbami, že kritici "šmírovacího messengeru" budou prohlášeni za zahraniční agenty.
Rusko přestalo předstírat, že vůbec nějakým způsobem uvažuje o možném příměří, které by zprostředkoval americký prezident Donald Trump. Nejvyšší ruský velitel naplno přiznal, že útoky na Ukrajinu a její obyvatele budou pokračovat i na podzim.
Ruský analytik Igor Juškov pracuje na Finanční univerzitě při vládě Ruské federace. Uznává sice, že západní sankce ruskou ekonomiku oslabují, ale nevedou k tomu, aby Kreml "změnil přístup k zahraniční politice", čímž myslí ukončení války na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o tom, jak je to s kritickým nedostatkem benzinu a nafty v Rusku a vysvětluje, kam až to může vést.
