"Okamžitě tu lůzu deportujte" nebo "doufám v syndrom náhlého úmrtí dítěte," napsali po narození muslimského dítěte někteří Rakušané na sociálních sítích.
Příbuzní a blízcí zemřelé bulharské věštkyně Baby Vangy popírají autenticitu některých jejích předpovědí, které se opravdu splnily. Například potopení ruské ponorky Kursk v roce 2000.
Podle experta Kaana Orhona je v současném Německu zhruba 10 000 radikálních muslimů a jejich počet narůstá.
Ženy za své oblečení dostaly pokutu a nařízený trest ve formě čtyřiceti ran bičem. Zákon ve většinově muslimském Súdánu ženám zakazuje nošení kalhot i krátkých sukní.
Počet muslimů v Evropě může vzrůst až na trojnásobek. Ukazuje to Pew Research Center, který sestavil celkem tři možné scénáře, jak se může počet muslimů v evropských státech vyvíjet.
V roce 2050 může žít v Evropě třikrát více muslimů. Ukazuje to nový průzkum amerického výzkumného centra Pew Research Center. Projekt nastínil tři hlavní varianty demografického vývoje. Podle té s největším nárůstem muslimského obyvatelstva by jich například ve Švédsku žila v polovině století skoro třetina.
Donald Trump se ohradil proti kritice britské vlády, která reagovala na sdílení protiislámských videí na jeho twitterovém účtu. Na Twitteru pokáral premiérku Theresu Mayovou.
Varšavská policie pátrá po pachatelích, kteří ve čtvrti Ochota poničili muslimské kulturní středisko. "Rozbili několik oken. Na místě jsou kriminalisté, zajišťují stopy a sbírají informace," řekla televizi TVN 24 komisařka Edyta Wisowská. Podle médií jsou rozbitá téměř všechna okna na přední straně budovy a poničená je také klimatizace a zahradní restaurace. Policisté nyní zkoumají záznamy z kamer. Podobné útoky a projevy xenofobie jsou v Polsku, kde žije několik tisíc muslimů, častější od doby, kdy se před dvěma lety k moci dostala strana Právo a spravedlnost. Ta hlásá katolicismus a odmítá nekatolické uprchlíky v rámci přerozdělování běženců v Evropské unii, poznamenala agentura AP.
Keňan, který odmítl povstat při čtení rozsudku, musí zaplatit pokutu. Ústavní soud se odmítl zabývat jeho stížností.
Pokud budeme chtít řešit islámský radikalismus u mladých lidí, musíme začít přímo v rodinách. Myslí si to britská religionistka pákistánského původu Mona Siddiquiová. "Muslimové musí více mluvit o těchto problémech," připouští v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Velká Británie má první konkrétní důkaz, že se Rusko snaží ovlivňovat dění ve Spojeném království. Jde o fotografii z letošního března. Na snímku prochází muslimka kolem obětí po teroristickém útoku v Londýně - a údajně je ignoruje. Fotografie se masově šířila na Twitteru i díky uživateli, který sám sebe označuje za "amerického patriota". Ve skutečnosti šlo o propagandistický účet řízený Kremlem.
Pákistánská pobřežní stráž demonstrativně likvidovala zadržené drogy a alkohol. Korán zakazuje muslimům opíjet se. Někteří muslimové ale v soukromí alkohol konzumují.
Barmská armáda odmítá jakoukoli zodpovědnost za násilí, které od konce srpna probíhá v tamním Arakanském státě. V něm žije převážně muslimské obyvatelstvo Rohingů. Ti před vládními masakry, které jsou podle lidskoprávních organizací cílené a plošné, prchají po statisících do sousedního Bangladéše. Jejich svědectví opakovaně popisují znásilňování, masové vraždy a plošné vypalování vesnic rukama barmských vojáků. Ve středu Barmu navštíví americký ministr zahraničí Rex Tillerson.
Barmská armáda je podle USA zodpovědná za represe vůči menšinovým Rohingům. Washington proto nyní zvažuje uvalení sankcí vůči armádním špičkám. USA na Barmu už před lety uvalily embargo na obchod se zbraněmi a styky mezi Washingtonem a barmskou armádou jsou dlouhodobě omezené. Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Podle aktuální bilance OSN uprchlo do Bangladéše už 603 000 Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 000 rohingských běženců, kteří tam žili již dříve.
Zákon o náboženské neutralitě, který mj. zakazuje osobám poskytujícím veřejnou službu mít zahalený obličej, schválil ve středu parlament kanadské provincie Quebec. Nařízení se bude týkat i žen, kterým někdo veřejnou službu poskytuje. Opatření se dotkne především muslimských žen, které nosí burky a nikáby, tedy oděvy, jež zakrývají celé tělo a ponechávají jen průhled pro oči. Zahalený obličej nově nebudou smět mít úřednice, policistky, učitelky, ale i řidičky autobusů nebo lékařský personál ve státních zdravotních zařízeních. Norma se vztahuje i na ženy a dívky, které jezdí veřejnou dopravou nebo chodí do státních škol.
31letý lidovec Sebastian Kurz je po nedělních parlamentních volbách nejpravděpodobnějším kandidátem na křeslo rakouského kancléře. Důrazem na protiimigrační politiku má nejblíž ke krajně pravicové Svobodné straně Rakouska (FPÖ), která skončila v hlasování na druhém místě. Nová vládní koalice lidovců a svobodných by v mnohém pootočila kormidlo rakouské politiky směrem doprava. A možná spustila novou sérii sporů Vídně s Evropskou unií.
Švédští vědci mají nový důkaz o historickém vlivu islámu na Skandinávii. Zjistili, že na tisíc let starých oděvech Vikingů jsou vyšitá jména Alláha a Alího ibn Abího Táliba, kterého jako nástupce proroka Mohameda uznává menšinová větev šíitů. Je to už několikátý důkaz, že Vikingové a muslimové si nebyli úplně cizí.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) sklidil kritiku za svůj návrh, že by Německo mohlo zavést státní muslimské svátky. Podle něj by mohly být významné dny islámu státními svátky v těch oblastech Německa, kde žije hodně muslimů. Podle ministra dopravy Alexandera Dobrindta však zavedení muslimských svátků nepřipadá v úvahu. Naopak šéf sociálních demokratů Martin Schulz se de Maiziéra zastal. V Německu existují státní svátky na celostátní úrovni, řadu svátků ale drží jen některé spolkové země, okresy nebo obce.
Nejde o propad obliby ČSSD, o její neprogram, netvář, netvar, jde o to, že vládní strana trpí - a tím i podporuje - nenávistné postoje.
Od začátku října platí v Rakousku nový zákon, který zakazuje mít zahalený obličej na veřejném místě. Týká se hlavně muslimek, které nosí burku nebo nikáb. Za určitých okolností se ale vztahuje i na nošení medicínských roušek nebo klaunských masek. Zákon vyvolal v zemi protesty. Podle kritiků se týká jen malého počtu lidí a ohrožuje tamní otevřenou společnost. Nesouhlasí s ním ani rakouský prezident. "Je právem každé ženy obléknout se, jak chce," tvrdí Alexander Van der Bellen.
