reklama
 
 

Ježíš je mostem mezi islámem a křesťanstvím. Muslimové ho mají v úctě, říká britská religionistka

18. 11. 2017
Pokud budeme chtít řešit islámský radikalismus u mladých lidí, musíme začít přímo v rodinách. Myslí si to britská religionistka pákistánského původu Mona Siddiquiová. "Muslimové musí více mluvit o těchto problémech," připouští v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Praha - Britští muslimové se musí snažit dokázat, že patří do britské společnosti. Musí ale taky cítit oporu jiných lidí.

V rozhovoru o dopadech teroristických útoků islamistů v Británii to řekla Mona Siddiquiová. Známá britská spisovatelka a religionistka, která se zaměřuje kromě jiného na dialog mezi křesťany a muslimy, přijela do Prahy na mezinárodní konferenci Fórum 2000.

A.cz: Británie letos zažila několik teroristických útoků a zpravodajské služby varují před dalšími. Vždy se vrací otázka: Mohou muslimové, kteří nesouhlasí s radikály, udělat více?

Mona Siddiquiová: Lidé o tom často hovoří. Já jsem říkala už před dvaceti lety, tedy ještě před útoky z 11. září 2001, že ve Spojeném království se musí muslimská komunita více věnovat tomu, co se děje na jejím "zadním dvorku".

Muslimové musí více mluvit o těchto problémech. Dříve šlo o různé věci, například o genderovou rovnoprávnost. Teď se vše točí kolem terorismu. Když otevřete téma islám a muslimové, nikdy se terorismu nevyhnete.

Muslimové mohou dělat více. Potřebují ale cítit, že nejsou vyloučení a nejsou vnímáni jen v souvislosti s teroristickými útoky.

Mona Siddiquiová

- narodila se 3. května 1963 v Pákistánu. Žije v Británii.

- je profesorkou Katedry islámských a religionistických studií na Univerzitě v Edinburghu.

- často publikuje ve světových denících Times, The Guardian nebo The Scotsman.

- je nositelkou Řádu britského impéria.

Řeknu vám příklad: objeví se zpráva o nějakém incidentu. Ve hře je i terorismus, ale pak se prokáže, že o teroristický útok nešlo. V tu chvíli se o to mnozí přestanou starat - nezajímá je to. Jaký je ale rozdíl ve ztrátě lidských životů, ať už útočí muslim nebo někdo jiný? Je v tom určité pokrytectví.

Nicméně jako muslimka, která žije na Západě, se domnívám, že ano, muslimové by měli dělat proti radikalismu a terorismu více. Musíme prokázat, že sem patříme.

Zdrojem radikalismu některých mladých muslimů je v dnešní době hlavně internet. Jak se tomu bránit?

Na internet jdete, když něco hledáte. Internet nejde za vámi. Pokud chcete zabíjet, najdete si k tomu cestu.

V Británii stále dost lidí nechápe, jak debaty v rodinách ovlivňují uvažování o tom, co je britské, muslimské nebo evropské. Podle mě všechno začíná v rodině a tím, jak se uvnitř ní hovoří. To pořád ve velké míře ovlivňuje myšlení lidí.

Zákaz burkin nic nevyřeší, maximálně to vyžene muslimky z pláží do soukromých bazénů, říká islamolog Bronislav Ostřanský. | Video: Martin Veselovský |  24:40

Když se někteří příslušníci menšin, jako jsou muslimové, setkávají s tvrzením, že jsou všichni "nějací" a všichni "něco" dělají, řeknou si: Patřím sem? A pokud ne, tak kam? Možná je pro mě řešením muslimská společnost.

Radikální islamisté hledají koncept ideálního domova, který není na Západě. Který je umma (v překladu "komunita" - pozn. red.), společenství muslimů spojených vírou. Po některé mladé lidi je to lákavé.

Sdílíte názor, že islám potřebuje jakousi reformaci?

Podívejte se, co se dělo na Západě během křesťanské reformace. Války, vraždy, sektářské násilí. Víme, jak to vypadalo.

A pak taky - co je to vlastně islám? Miliarda muslimů je geograficky, kulturně, ekonomicky a jinak rozdělena. Nelze jasně říci, že islám potřebuje to a to. Lidé střední třídy v řadě muslimských zemí mají blíže ke střední třídě v Británii než k jiným muslimům ve svých vlastních zemích.

V jedné své knize jste napsala, že Ježíš je mostem mezi islámem a křesťanstvím. V jakém smyslu?

Mimo křesťanství je islám jediným náboženstvím, ve kterém je Ježíš přítomen. V žádném jiném ne. Protože je Ježíš zmiňován v Koránu a je muslimy uctíván, je mostem pro vzájemnou komunikaci.

Samozřejmě tu jsou velké teologické rozdíly, rozdíly v otázkách doktríny mezi islámem a křesťanstvím. Ale to nevylučuje dialog a komunikaci.

V Evropě vzniká mnoho literatury o islámu, existují výzkumná centra, studijní materiály. Na druhé straně vidíme, že v islámském světě je velmi malý zájem o studium křesťanství, je málo expertů na křesťanství…

Religionistika a studium náboženství patří do humanitních věd a ty jsou obecně v islámském světě upozaďovány. Studenti jsou od nich odrazováni. Dává se přednost vědě a technickým oborům, ne humanitním. S tím, že to dává lepší možnost uplatnit se na pracovním trhu.

Na západě je islám velkým tématem, ale zároveň jako by v mnoha zemích křesťanství uvadalo. Do kostelů chodí lidé málo, církvím ubývá věřících. Je to přirozený proces?

Myslím, že na Západě se jedná o jakousi deziluzi z institucionalizovaných podob náboženství. Jde o součást nedůvěry v instituce.

Ano, institucionalizované křesťanství je v západní Evropě na ústupu, církve už nejsou silou držící společnost pohromadě jako v minulosti. Ale myslím si, že lidé budou vždy usilovat o hledání něčeho, čemu budou věřit, byť to bude jinými cestami, než je dosavadní podoba křesťanství nebo islámu.

České muslimy už nebaví vysvětlovat, že nejsou extremisté. Často pojedou raději do Chorvatska k moři než do Mekky. | Video: dvtv |  22:33

autor: Martin Novák | 18. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama