USA zvažují sankce na špičky barmské armády, podle Američanů mohou za utrpení Rohingů

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 24. 10. 2017 13:15
Barmská armáda je podle USA zodpovědná za represe vůči menšinovým Rohingům. Washington proto nyní zvažuje uvalení sankcí vůči armádním špičkám. USA na Barmu už před lety uvalily embargo na obchod se zbraněmi a styky mezi Washingtonem a barmskou armádou jsou dlouhodobě omezené. Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Podle aktuální bilance OSN uprchlo do Bangladéše už 603 000 Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 000 rohingských běženců, kteří tam žili již dříve.
Foto: Reuters

Washington - Spojené státy zvažují uvalení sankcí na Barmu kvůli jejímu přístupu k menšinovému etniku Rohingů.

V pondělí večer to oznámilo americké ministerstvo zahraničí, podle něhož Spojené státy ukončují spolupráci své armády s barmskými činiteli.

Ekonomické sankce by byly cílené na konkrétní vrcholné představitele barmské armády, píše britský list The Guardian

"Vyjadřujeme nejhlubší obavy z nynějšího dění v barmském Arakanském státě a z toho, že pokračují násilnosti proti Rohingům a dalším komunitám a jejich traumatizování," sdělilo americké ministerstvo zahraničí v prohlášení. "Je nezbytné, aby každý člověk či subjekt odpovědný za zvěrstva nesl odpovědnost," dodalo.

Už před týdnem šéf americké diplomacie Rex Tillerson prohlásil, že Washington za represe vůči Rohingům považuje odpovědné barmské vojenské činitele.

USA na Barmu už před lety uvalily embargo na obchod se zbraněmi a styky mezi Washingtonem a barmskou armádou jsou dlouhodobě omezené.

Americký vojenský personál ale v posledních letech po iniciativě bývalého prezidenta Baracka Obamy poskytoval své zkušenosti, pomáhal při dohledu na přechod země z vojenské k civilní vládě či asistoval při odstraňování následků přírodních katastrof. Důstojníci barmské armády rovněž v rámci téhož programu absolvovali výukové pobyty v USA. Americké úřady však nyní končí s vízovou úlevou, která vojenským představitelům umožňovala cestovat do Spojených států.

Rohingové v uprchlickém táboře v Bangladéši.
Rohingové v uprchlickém táboře v Bangladéši. | Foto: Reuters

Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně.

Příslušníkům této menšiny proto barmské úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v barmském Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.

Barmská armáda zahájila nejnovější tažení proti Rohingům poté, co rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na desítky policejních a vojenských stanovišť v Arakanském státě. Podle aktuální bilance OSN uprchlo od tohoto data do Bangladéše 603 000 Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 000 rohingských běženců, kteří tam žili již dříve.

OSN označila exodus statisíců Rohingů za nejrychlejší uprchlickou krizi současnosti a Barmu obvinila, že provádí etnickou čistku této muslimské menšiny. Barma obvinění odmítá.

Pronásledování muslimské menšiny Rohingů je neakceptovatelné, upozorňuje ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy