Méně Bruselu, stopka imigraci i sbližování států EU. Nová pravicová vláda v Rakousku bude tvrdší

Martin Novák Martin Novák
16. 10. 2017 14:25
31letý lidovec Sebastian Kurz je po nedělních parlamentních volbách nejpravděpodobnějším kandidátem na křeslo rakouského kancléře. Důrazem na protiimigrační politiku má nejblíž ke krajně pravicové Svobodné straně Rakouska (FPÖ), která skončila v hlasování na druhém místě. Nová vládní koalice lidovců a svobodných by v mnohém pootočila kormidlo rakouské politiky směrem doprava. A možná spustila novou sérii sporů Vídně s Evropskou unií.
Předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz v obležení novinářů.
Předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz v obležení novinářů. | Foto: Reuters

Vídeň - Krajní pravice se po dvanácti letech blíží do rakouské vlády.

Nedělní volby sice nevyhrála, ale zisk přes 26 procent hlasů Svobodné straně Rakouska (FPÖ) dává do rukou velký vliv.

Dopadla mnohem lépe než krajně pravicové, protiislámské a antimigrantské strany v jiných zemích.

Alternativa pro Německo minulý měsíc dostala ve volbách do Spolkového sněmu necelých 13 procent. Nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse v březnových volbách také 13 procent.

Předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz sice důrazem na tvrdší postoj vůči imigraci vzal krajní pravici (FPÖ) část voličů, ta ale přesto zůstala silná.

Pravicová koalice? 

Ačkoliv povolební vyjednávání ještě ani nezačalo a bude trvat dlouho, nejpravděpodobnějším výsledkem je výrazně pravicová koalice lidovců a svobodných.

Výsledky hlavních stran

  • ÖVP (lidovci) 31,4 %
  • FPÖ (svobodní) 27,3 %
  • SPÖ (sociální demokraté) 26,7 %

Zdroj: Televize ÖRF

Tedy návrat do let 2000 až 2005, kdy takový kabinet v Rakousku vládl.

Pokračování velké koalice lidovců a sociálních demokratů je vzhledem ke sporům obou stran méně pravděpodobnou variantou.

Zejména voliči nového lídra lidovců Kurze si to nepřejí.

Spojení rakouských sociálních demokratů a krajně pravicových svobodných je reálné ještě méně.

"Sociální demokraté by na to přistoupili jen tehdy, pokud by obsadili křeslo kancléře," napsal v analýze rakouský deník Die Presse.

Jaká by tedy byla pravděpodobná koaliční vláda lidovců a svobodných?

Rakousko pod jejím vedením nezamíří ven z eurozóny ani z Evropské unie, ale nepodpoří návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německé kancléřky Angely Merkelové na těsnější integraci členských zemí.

Sebastian Kurz i předseda rakouských svobodných Heinz-Christian Strache chtějí pouze takzvaně "méně Bruselu". Nejsou například pro společná evropská ministerstva.

Rakouští svobodní také požadují těsnější spolupráci s visegrádskou čtyřkou kvůli společnému odmítavému názoru na imigraci a federalizaci Evropské unie.

Šéf rakouských svobodných Strache vidí v maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi spojence. A lidovec Kurz Orbána chválil za stavbu protiuprchlického plotu na maďarsko-srbských hranicích.

Nálady po uprchlické krizi se změnily

Dopady imigrace a udělování azylu na rakouský sociální systém a na bezpečnost byly hlavním tématem voleb.

Ukázalo se, že uprchlická krize v roce 2015 Rakousko silně poznamenala a ovlivnila názory Rakušanů na to, co je podstatné.

Podle vídeňské agentury pro výzkum veřejného mínění Peter Hajek Public Opinion Strategies označilo problém migrace za hlavní téma voleb 38 procent voličů, zatímco školství 19 procent a daně 17 procent.

Odpovídala tomu i strategie vítěze voleb, lidoveckého lídra Sebastiana Kurze. V kampani mnohokrát zopakoval, že právě on byl hlavním hybatelem uzavření takzvané balkánské uprchlické trasy loni na jaře.

Prosazoval také snížení sociálních dávek pro žadatele o azyl a vracení migrantů zachráněných ve Středozemním moři do Afriky.

V otázce migrace se Kurz také veřejně distancoval od tzv. vítací kultury (Willkommenskultur). To je pro řadu odpůrců přijímání uprchlíků v Německu a Rakousku pejorativní výraz pro zastánce opačného názoru.

Rozdíl mezi rakouskými lidovci a svobodnými v případě migrační politiky je malý, ale existuje. Prvně jmenovaní neútočili přímo na muslimy a nehovořili o "hrozbě islamizace Rakouska".

Bavoři se dívají 

Pečlivě vznik nové pravicové koalice v Rakousku sledují také v sousedním Bavorsku. 

Tamní Křesťansko-sociální unii (CSU), sesterské straně křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové, se mnohé rakouské pravicové recepty na migraci zamlouvají. 

Chce tak znovu získat ztracené voliče, kteří jí utekli k populistické Alternativě pro Německo (AfD).

Jednatřicetiletý šéf rakouských lidovců Sebastian Kurz prohlásil po vyhlášení výsledků voleb, že začne s proměnou země. | Video: Reuters

 

Právě se děje

před 1 hodinou

U Itálie se objevil plejtvákovec šedý, odborníky to ohromilo

V Itálii už týden vzbuzuje obrovské pozdvižení plejtvákovec šedý, který se objevil u tamního pobřeží. Kytovec, jehož domovem je Tichý oceán, se podle odborníků vrátil do Atlantiku poprvé po 300 letech. Ochránci přírody jej postupně pozorovali v Neapolském zálivu, u ostrova Ponza a naposledy poblíž Fiumicina nedalo Říma, napsala dnes agentura DPA.

Plejtvákovci šedí dříve v Atlantiku žili, ale byli vyhubeni lovci a poslední tři staletí se podle vědců vyskytovali výhradně u pacifického pobřeží Severní Ameriky a u břehů severovýchodní Asie. Nyní se odborníci dohadují, jak se mladý jedinec do Středozemního moře, které je součástí Atlantiku, dostal a zda lze vzácný úkaz považovat za důkaz, že se tato velryba natrvalo vrací do Atlantického oceánu.

Možné vysvětlení toho, že se plejtvákovec objevil u Itálie, je dvojí. Podle některých vědců není vyloučeno, že díky tání ledu v Arktidě mohla velryba do Atlantiku doplavat. Jiní mají za to, že vzhledem k jejímu věku se nejspíš v Atlantickém oceánu už narodila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy