reklama
 
 

Do roku 2050 může být muslimů v Evropě třikrát víc, předpovídá výzkum. Ve Švédsku i třetina obyvatel

Aktualizováno 4. 12. 2017 20:47
V roce 2050 může žít v Evropě třikrát více muslimů. Ukazuje to nový průzkum amerického výzkumného centra Pew Research Center. Projekt nastínil tři hlavní varianty demografického vývoje. Podle té s největším nárůstem muslimského obyvatelstva by jich například ve Švédsku žila v polovině století skoro třetina.

Washington - V roce 2050 by mohlo po Evropě chodit trojnásobně více muslimů.  A v zemi, jako je Švédsko, by tvořili skoro třetinu populace. I takový je jeden ze tří možných scénářů, který sestavil respektovaný americký think-tank Pew Research Center

Za základ si vzal údaje o počtu migrantů, kteří k polovině roku 2016 žili ve všech 28 členských státech Evropské unie, dále v Norsku a Švýcarsku (celkem 25,8 milionu). S ostatními evropskými zeměmi průzkum nepracuje.

Tři základní scénáře dalšího vývoje do roku 2050 se liší podle toho, jak bude vypadat uprchlická krize v následujících letech - zda tedy bude migrantů v Evropě přibývat masivně, středně, nebo příval lidí úplně utichne. 

I kdyby ale nastal poslední případ, Evropě se podle průzkumu Pew nárůst muslimské populace nevyhne. Má totiž nejnižší věkový medián ze všech skupin (24 let) a vysokou porodnost. Muslimská žena porodí v průměru 2,9 dítěte, zatímco průměr jiných skupin činí 2,2 dítěte. Potvrzují to dubnové statistiky stejné společnosti - Pew Research Center. 

Propast je ale mezi západem a východem kontinentu. Zatímco v některých evropských zemích vyroste nová generace muslimů, jiné státy Evropy tato demografická změna úplně mine. 

Muslimů přibude na severu i ve Francii

První scénář nastíněný Pew do roku 2050 počítá s tím, že migrace bude nulová. Muslimové v Evropě by v takovém případě představovali 7,9 % populace (nyní je to 4,9 %). Nejvíce by jich s výjimkou Kypru, kde je jejich vysoký počet daný historickými událostmi, pobývalo ve Francii, a sice 12,7 % (nyní je to 8,8 %).

Druhý scénář předpokládá, že uprchlická krize do roku 2050 ustane, na starý kontinent ale budou dál mířit migranti jiného typu. Tedy ti, kteří v Evropě nehledají azyl, ale práci, vzdělání nebo přišli za rodinou. 

Takový příliv by za pár desítek let nejvíce ovlivnil Švédsko. Počet muslimů by tam z dosavadních 8,1 % vzrostl na 20,5 %. Značný nárůst by pocítila také Velká Británie (z 6,3 % na 16,7 %), Finsko (z 2,7 % na 11,4 %) nebo Francie (z 8,8 % na 17,4 %). 

Poslední scénář pro vývoj do roku 2050 pracuje s tím, že by se počet muslimů ve vybraných zemích Evropy téměř ztrojnásobil. Číslo by vzrostlo z 4,9 % na 14 %.

Dramatickou změnu by pocítil hlavně sever Evropy. Švédsko (z 8,1 % na 30,6 %), Finsko (na 15 %) a Norsko (z 5,7 % na 17 %). 

Situace v České republice by se přitom výrazněji neměnila v žádném ze tří scénářů. V současné chvíli tvoří muslimové 0,2 % českých obyvatel a žádný z budoucích scénářů nepředpovídá vyšší číslo než 1,2 %. 

Řada vlivů

Evropa se v letech 2010 až 2016 rozrostla o sedm milionů migrantů. Z toho bylo 3,7 milionu osob muslimského vyznání. Nejčastěji utekli z válkou zmítané Sýrie, Iráku a Afghánistánu. 

Výzkum Pew Research Center upozorňuje, že je těžké detailněji odhadnout, jak bude migrace v následujících rocích vypadat. Podíl na tom nese ekonomická i politická situace v daném státě. 

Nebo také skutečnost, zda se neúspěšní žadatelé o azyl vrátí z Evropy do země původu dobrovolně, nebo je státy budou ve větším množství deportovat.  

Své názory považujeme za jediné opodstatněné a naše emoce rostou, říká psycholog Dalibor Špok. Více v dalším díle DVTV Apel. | Video: DVTV |  02:27

autor: Zahraničí | 4. 12. 2017 6:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama