Přesně třicet let poté, co se jako kadet na akademii ve Vyškově stal vojákem z povolání, musí brigádní generál Roman Hyťha svou profesionální kariéru ukončit. Už ví i přesné datum. Ještě před rokem se přitom plánovalo, že jej čeká štace na spojeneckých velitelstvích v zahraničí a časem i vyšší hodnost. Jenže přišel o bezpečnostní prověrku a navíc musel k soudu poté, co jej pořezali v baru.
Spor kolem neodvysílaného armádního podcastu s Petrem Pavlem má dohru. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, inspekce ministerstva obrany už v květnu ukončila několikatýdenní prověřování. Z jeho výsledku plyne, že chyboval jak ředitel kabinetu Jaromíra Zůny, tak šéf komunikačního oddělení generálního štábu. „Formální zákaz“ zveřejnit rozhovor prý ministerstvo nevydalo, brání Zůnu jeho inspekce.
Způsob, jakým vláda Andreje Babiše postupuje při výběru nového náčelníka generálního štábu, překračuje zaběhnutá pravidla a standardy. Volba Miroslava Hlaváče navíc komplikuje práci ministra obrany Jaromíra Zůny. Nejen proto, že jeho slovo nemělo v procesu žádnou váhu. S případným nástupem Hlaváče se totiž před Zůnou otevírá sedm let stará kapitola, na niž by nejradši zapomněl.
Ve vyhrocenou debatu se v úterý proměnilo sněmovní jednání o sociálních sítích české armády. Hlavním a jediným bodem diskuse se velmi rychle stal „zakázaný“ podcast generálního štábu s Petrem Pavlem. A byť ministerstvo obrany chtělo věc tutlat a neřešit, náčelník generálního štábu hodil do téhle strategie vidle. Detailně poslancům popsal, proč údajně resort zastavil rozhovor s prezidentem.
Veřejný spor, ve kterém uvízlo vedení ministerstva obrany a generální štáb, bude mít dohru. Prezentaci armády na sociálních sítích a okolnosti toho, proč vojáci nemohli odvysílat podcast s Petrem Pavlem, jak si naplánovali, chtějí řešit poslanci výboru pro obranu. Ve sněmovně se tak chystá střetnutí ministra Jaromíra Zůny s končícím náčelníkem Karlem Řehkou.
Odolnost společnosti se stává klíčovým prvkem odstrašení i obrany a nelze ji budovat izolovaně v jedné instituci, ale napříč státem, ekonomikou i občanskou společností. Na alianční konferenci CASE26 to v úterý řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil na to, že hranice mezi mírem, krizí a konfliktem se stírá a protivníci stále častěji působí pod prahem otevřené války.
Po tlaku od samotné vládní koalice, kterému musel Jaromír Zůna (za SPD) překvapivě čelit hned po svém nástupu na ministerstvo obrany, se před vysloužilým generálem objevilo další úskalí. Postavily se proti němu jak opoziční strany, tak Hrad. Důvodem, proč se nyní stále hlasitěji mluví o Zůnově konci, je video s Petrem Pavlem, k jehož odvysílání nezískal generální štáb od resortu obrany povolení.
Poté, co ministr zahraničí v úterý večer na svých sítích zveřejnil podcast s Petrem Pavlem, který předtím obrana nedovolila armádě odvysílat, přestal mlčet generální štáb. Jeho mluvčí deníku Aktuálně.cz řekl, že ozbrojené síly nebyly informovány o tom, kde jejich video skončí. A že vojsko pod vedením Karla Řehky už nechce být s věcí jakkoliv spojováno.
Situace kolem natočeného rozhovoru s Petrem Pavlem, který ministerstvo obrany vedené SPD a jejím nominantem Jaromírem Zůnou nedovolilo armádě odvysílat, graduje. Prezidentův mluvčí Vít Kolář mluví o cenzuře. Vyplývá to z vyjádření, které v pondělí poskytl deníku Aktuálně.cz. Ten už dříve upozornil na to, že za nepovolením interview zveřejnit je nejspíš současný spor mezi vládou a Hradem.
Konflikt mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem pokračuje. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, ministerstvo obrany, spadající pod SPD a vedené Jaromírem Zůnou, nepovolilo generálnímu štábu odvysílat podcast, kde mluvčí armády zpovídala právě českého prezidenta.
Reprezentační ples české armády se ani letos neobešel bez milionové finanční podpory od zbrojních firem, jimž resort dává milionové zakázky. Kromě toho ale vrcholná společenská akce na Pražském hradě zaujala i oblečením, které zvolil ministr obrany Jaromír Zůna. Ten totiž na bál vyrazil ve slavnostní vojenské uniformě, kterou ten večer na sobě měli jen aktivní armádní důstojníci a generálové.
V úterý 24. února za zavřenými dveřmi tohle téma řešily desítky velitelů české armády. Aktivní záloha, kterou profesionální ozbrojené síly potřebují jako pomoc pro méně náročné úkoly, totiž ani loni nedokázala přilákat požadovaný počet nováčků. Místo 1400 lidí se jich záložákem stalo jen 951, přestože se bývalá ministryně Jana Černochová snažila službu v zálohách co nejvíce zatraktivnit.
V den čtvrtého výročí zahájení drastického ruského tažení proti Ukrajině zazněla na pražském ministerstvu obrany jasná slova. Spojenecké zpravodajské služby se prý shodují, že konstelace pro start další války Vladimira Putina v Evropě přijde během tří až šesti let. „Agresivní politika Ruska v dohledné době bude přímá a nejvíce konkrétní hrozba pro občany České republiky,“ říká generál Karel Řehka.
Státní zástupce po pěti měsících dokončil prověřování útoku nožem na generála Romana Hyťhu, jednoho z nejvyšších armádních velitelů a blízkého kolegu Karla Řehky. Trestně stíhán je nyní mladý voják, který Hyťhu loni v září v brněnském klubu Alterna pořezal. Jak upřesnil dozorující státní zástupce Arne Nekula, pokud se prokáže jeho vina, hrozí obviněnému u soudu až desetileté vězení.
Končící náčelník generálního štábu Karel Řehka prohlásil, že se mu nelíbí, když politici povolávají vojáky k povodním nebo ostraze hranic. V poměrně ostrém projevu mířícím prioritně k armádním velitelům, ale i k přihlížejícímu ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi a dalším politikům, generál prohlásil, že vojáci musí mít odvahu mluvit s lídry upřímně.
Bylo to další pokračování sporu, který vedla s náčelníkem generálního štábu? Anebo jen v době kolem sněmovních voleb tušila, že by to mohl být jednoduchý terč pro opoziční a populistické strany? Faktem nicméně je, že i když ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové mělo několik oficiálních souhlasů vojáků s předáním čtyř bitevníků L-159 Ukrajině, materiály na vládu nikdy nepřišly.
Není obvyklé, aby šéf ministerského odboru salutoval svému podřízenému. Na obraně se to ale od loňska děje. Brigádnímu generálovi Romanu Hyťhovi totiž šéfuje „pouhý“ plukovník. I tato nelogičnost poukazuje na to, že resort ani po čtyřech měsících nedokázal vyřešit podivnou bitku z brněnského klubu Alterna. Mladší voják tam měl Hyťhu pořezat na ruce, generál pak přišel o bezpečnostní prověrku.
Už od loňských prázdnin náboráři ministerstva obrany a armády vysílali optimistické informace, že přísun mladých posil se nebývale daří. A že se prý podaří překonat rekrutační cíl stanovený na 2100 nováčků. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, vojačkou či vojákem z povolání se nakonec stalo celkem 2396 lidí. Ale hned 226 z nich zmizelo už ve zkušební době a celkem v roce 2025 odešlo do civilu 1325 lidí.
Zatímco Jana Černochová výběr náčelníka generálního štábu manažersky nezvládla a místo funkčního tandemu ve dvojici s Karlem Řehkou připomínali spíš pár z filmu Válka Roseových, Jaromír Zůna by chtěl mít šťastnější ruku. Hra, která se rozjede během několika týdnů, má teď nečekaného favorita. Do čela armády by se mohl vyhoupnout generál, na nějž se Andrej Babiš spoléhal během covidové krize.
Zatímco Jana Černochová ve čtvrtek dopoledne před novináři bilancovala svou éru na ministerstvu obrany, jí podřízení vojenští policisté spustili pod dohledem pražského státního zástupce akci, v níž prověřují dodávky malých bezpilotních prostředků v rámci projektu Nemesis na Ukrajinu. Několik lidí včetně herce Ondřeje Vetchého či publicisty Milana Mikuleckého muselo na služebnu, obviněn není nikdo.
Pokud se Jaromír Zůna do konce roku stane ministrem obrany, jak jej do Babišovy vlády nominovalo hnutí SPD, bude to už jeho druhý letošní návrat do resortu. První pokus ze začátku roku nedopadl dobře, jak zjistil deník Aktuálně.cz. Zůna nastoupil na Univerzitu obrany v Brně. Tam ovšem rychle a za nejasných okolností skončil a později začal pracovat pro zbrojovku MPI Group.
