Odolnost společnosti se stává klíčovým prvkem odstrašení i obrany a nelze ji budovat izolovaně v jedné instituci, ale napříč státem, ekonomikou i občanskou společností. Na alianční konferenci CASE26 to v úterý řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil na to, že hranice mezi mírem, krizí a konfliktem se stírá a protivníci stále častěji působí pod prahem otevřené války.
Podle Řehky se bezpečnostní prostředí v Evropě zásadně změnilo, což ukázala ruská válka proti Ukrajině. Připomněl, že varováním byla už ruská anexe Krymu v roce 2014, po níž následovaly kybernetické útoky, sabotáž, dezinformační kampaně či nátlak prostřednictvím energií. Tyto kroky podle něj dokazují, že protivníci se dnes už nespoléhají na klasické vojenské střety, ale snaží se oslabit státy dlouhodobě a systematicky.
Odolnost proto podle něj není doplňkem obrany, ale její nedílnou součástí. Nestačí mít silné ozbrojené síly, důležité je i fungování institucí, infrastruktury a celé společnosti.
„Žádné ministerstvo ani vojenské velitelství ji nemůže vybudovat samo,“ uvedl Řehka. Klíčová je podle něj připravenost v době před krizí a schopnost spolupráce mezi státní správou, armádou i civilní sférou.
Řehka zdůraznil význam civilní připravenosti a civilně-vojenské spolupráce, které musí být součástí plánování i výcviku. V případě krize je podle něj pozdě začít budovat vazby mezi institucemi. Upozornil také na význam důvěry veřejnosti, která patří k nejdůležitějším faktorům odolnosti. Společnost, která věří svým institucím, je podle něj méně zranitelná a lépe zvládá tlak.
Jako příklad Řehka zmínil Ukrajinu, která podle něj vedle vojenské obrany prokázala i vysokou míru společenské odolnosti, fungování institucí a zapojení obyvatel. To je podle něj klíčové i pro další státy.
Odolnost podle Řehky nevzniká v okamžiku krize, ale musí se systematicky budovat předem. Pokud se to podaří, budou státy nejen silnější, ale i důvěryhodnější a hůře zastrašitelné, dodal.
„Protože odolnost nespočívá jen v tom ustát šok. Jde o schopnost se přizpůsobit, reagovat a zotavit se, a zároveň zajistit, aby společnost dál fungovala,“ řekl Řehka.
Mohlo by vás také zajímat: Diskuze o čtvrtém roku války na Ukrajině s Karlem Řehkou
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Nový zákon umožní Putinovi nasadit armádu na obranu Rusů zatčených v cizině
Ruští poslanci ve druhém a současně i třetím čtení přijali zákon. Ten poskytne prezidentovi Vladimiru Putinovi možnost nasadit ozbrojené síly na obranu Rusů zatčených, uvězněných či trestně stíhaných v zahraničí na základě rozhodnutí cizích soudů bez účasti Ruska. Ve středu to oznámila tamní média.
ŽIVĚ Východní křídlo NATO musí posílit protivzdušnou obranu, shodli se evropští lídři
Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.
Nikdo není víc než klub. Spíkr Tribuny Sever promluvil po chaosu v derby
Spíkr Tribuny Sever po nedohraném derby přiznal chybu při oslavách titulu. Zároveň ostře kritizoval šéfa Slavie Jaroslava Tvrdíka.
Bláznivý týden slavného golfisty. Večeře s Trumpem, pak bizarní zranění
Rory McIlroy řeší před prestižním turnajem PGA Championship bolestivé zranění nohy i pozornost kolem návštěvy Bílého domu. Přesto patří k favoritům.
Putin testuje „Satanova dědice“, Trump zatím sní o své „Zlaté kopuli“
Rusko v úterý odpálilo novou superraketu Sarmat, zatímco Amerika počítá biliony za obranu, která možná nikdy nebude dokonale fungovat. Vladimir Putin ukazuje zbraně schopné nést hypersonické hlavice, Donald Trump mezitím slibuje futuristickou „Zlatou kopuli“, jež má chránit USA před jaderným útokem.