Odolnost společnosti se stává klíčovým prvkem odstrašení i obrany a nelze ji budovat izolovaně v jedné instituci, ale napříč státem, ekonomikou i občanskou společností. Na alianční konferenci CASE26 to v úterý řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil na to, že hranice mezi mírem, krizí a konfliktem se stírá a protivníci stále častěji působí pod prahem otevřené války.
Podle Řehky se bezpečnostní prostředí v Evropě zásadně změnilo, což ukázala ruská válka proti Ukrajině. Připomněl, že varováním byla už ruská anexe Krymu v roce 2014, po níž následovaly kybernetické útoky, sabotáž, dezinformační kampaně či nátlak prostřednictvím energií. Tyto kroky podle něj dokazují, že protivníci se dnes už nespoléhají na klasické vojenské střety, ale snaží se oslabit státy dlouhodobě a systematicky.
Odolnost proto podle něj není doplňkem obrany, ale její nedílnou součástí. Nestačí mít silné ozbrojené síly, důležité je i fungování institucí, infrastruktury a celé společnosti.
„Žádné ministerstvo ani vojenské velitelství ji nemůže vybudovat samo,“ uvedl Řehka. Klíčová je podle něj připravenost v době před krizí a schopnost spolupráce mezi státní správou, armádou i civilní sférou.
Řehka zdůraznil význam civilní připravenosti a civilně-vojenské spolupráce, které musí být součástí plánování i výcviku. V případě krize je podle něj pozdě začít budovat vazby mezi institucemi. Upozornil také na význam důvěry veřejnosti, která patří k nejdůležitějším faktorům odolnosti. Společnost, která věří svým institucím, je podle něj méně zranitelná a lépe zvládá tlak.
Jako příklad Řehka zmínil Ukrajinu, která podle něj vedle vojenské obrany prokázala i vysokou míru společenské odolnosti, fungování institucí a zapojení obyvatel. To je podle něj klíčové i pro další státy.
Odolnost podle Řehky nevzniká v okamžiku krize, ale musí se systematicky budovat předem. Pokud se to podaří, budou státy nejen silnější, ale i důvěryhodnější a hůře zastrašitelné, dodal.
„Protože odolnost nespočívá jen v tom ustát šok. Jde o schopnost se přizpůsobit, reagovat a zotavit se, a zároveň zajistit, aby společnost dál fungovala,“ řekl Řehka.
Mohlo by vás také zajímat: Diskuze o čtvrtém roku války na Ukrajině s Karlem Řehkou
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ USA dokončily další vlnu úderů na Írán. Trump i přesto věří v uzavření mírové dohody
Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.
„Všech 26 zemí to zvládlo lépe.“ Česko nejméně vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů v EU
Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.
ŽIVĚ Ukrajinské drony opět zaútočily na ruské rafinerie i na Sevastopol
Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.
Ruský ekonom vysvětluje: Jaké jsou důsledky ničivých ukrajinských úderů?
Od začátku května se většina zpráv z Ruska soustřeďuje na masivní vlnu ukrajinských útoků, které cílí na ropné rafinerie, sklady a také na hlavní vojensko-průmyslová zařízení. Dosud bylo jen za letošní rok hlášeno více než 130 zásahů, přičemž jejich dosah se oproti roku 2025 minimálně zdvojnásobil (některé cíle byly zasaženy až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic).
Nečekaná záchrana pro tisíce lidí? Volkswagen prý zvažuje krok, který byl ještě nedávno tabu
Masivní propouštění, škrtání modelů a zavírání továren. Volkswagen hledá cestu z hluboké krize a na obzoru se velmi pomalu rýsuje překvapivá záchrana. Němci vážně uvažují o výrobě čínských aut v Evropě. Ještě před pár měsíci by to bylo nemyslitelné, brzy se to ale může stát skutečností.