Opoziční lídr Péter Magyar získal ústavní většinu a po dlouhých 16 letech Maďaři uvidí jiného předsedu vlády než Viktora Orbána. Evropa napjatě sledovala, jak dopadne souboj o 199 křesel v maďarském parlamentu a kdo se nakonec ujme vlády nad zemí. Zjišťovali jsme, jak na výsledky klíčového boje reagují čeští europoslanci a europoslankyně.
Po sečtení téměř všech hlasů pravděpodobný budoucí maďarský premiér Péter Magyar získá 138 křesel ze 199členného parlamentu, čímž si zajistí ústavní většinu. Kdo je muž, který našel recept, jak dlouholetého vůdce Maďarska porazit? Maďaři se parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po svém triumfu.
V ulicích maďarského hlavního města Budapešti se v noci na pondělí po vítězství opozice slavilo. Maďarská opozice čekala na vítězství v parlamentních volbách 16 let. Někteří příznivci opozice se obávali, že se změny vlády v zemi, kde měl mnoho let jasnou převahu premiér Viktor Orbán, nedočkají.
Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Středopravicová Tisza podle všeho v parlamentu dosáhne na dvoutřetinovou ústavní většinu. Dosavadní premiér Maďarska Viktor Orbán uznal porážku.
V Maďarsku skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně. Do hodiny by měly být první výsledky. Web Aktuálně.cz má přímo v Budapešti svého reportéra.
Denis Kapustin, přezdívaný White Rex (Bílý král), od roku 2022 válčí s Putinem na ukrajinské straně fronty. Několik zahraničních médií tohoto Rusa označilo za jednoho z nejvýznamnějších neonacistů, od roku 2019 dokonce nesmí do Evropské unie a v Rusku byl v nepřítomnosti odsouzen k doživotnímu vězení za terorismus. Ruský novinář Jurij Duď s ním před několika dny zveřejnil rozhovor.
Před 16 lety uchvátil moc v Maďarsku současný premiér Viktor Orbán (Fidesz). V nedělních volbách bude usilovat o to, aby ji udržel i v pátém volebním období po sobě. Jenže letos má dosud nejsilnějšího vyzyvatele, kdysi člena Fideszu, dnes opozičníka Pétera Magyara (Tisza). Na základě dat popisujeme, jak se středoevropská země od té doby změnila a jak se za Orbánovy vlády žije Maďarům.
Ukrajinské síly v poslední době úspěšně útočí na klíčové uzly pro export ropy na severu i na jihu Ruska a na některé důležité továrny. Jak je možné, že ruská obrana nedokáže reagovat? Vystoupí USA z NATO? A co ohrožuje příměří v Íránu? O tom v pořadu Spotlight News hovoří bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Už v neděli Maďaři rozhodnou o tom, kdo povede zemi další čtyři roky: většina průzkumů zatím favorizuje opozičníka Petera Magyara (Tisza), který vyzve stávajícího premiéra Viktora Orbána (Fidesz). Hungarista Petr Balla v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje pozadí maďarských voleb. Proč se dokázal Orbán udržet tak dlouho u moci a proč jej podporují konzervativci z různých zemí Evropy či USA?
Americký politik kritizuje zahraniční vměšování, přitom však sám letí přes Atlantik, aby podpořil maďarského premiéra Viktora Orbána před nejdůležitějšími evropskými volbami roku. Tak se dá popsat „veletoč“ amerického viceprezidenta J. D. Vance, který byl v úterý a ve středu na návštěvě v Budapešti, aby promluvil na předvolebním mítinku vládní strany Fidesz.
Zatímco šokovaný svět v úterý přemýšlel, co znamenají apokalyptické výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu, že „v noci zničí celou civilizaci“, v zákulisí probíhala čilá diplomatická aktivita. Jejím cílem bylo domluvit příměří znesvářených stran na Blízkém východě na základě desetibodového plánu, který předal Teherán pákistánským vyjednavačům.
„Křehké příměří.“ Tak se by dvěma slovy dalo popsat to, co v noci na dnešek oznámil Donald Trump k pozastavení bojů s Íránem. Ty začaly na konci února zabitím vysokých íránských představitelů. Blízkovýchodní velmoc v reakci na útoky začala blokovat klíčový Hormuzský průliv, což neblaze ovlivnilo ceny paliv, energií, hnojiv a dalších komodit všude po světě.
„Výbušné“ dění v důležitém ruském baltském přístavu Usť-Luga pokračuje. Ukrajinci v úterý nad ránem znovu už poněkolikáté během posledních dní zaútočili na místo, kudy proudí velká část ruského exportu ropy. Jak je možné, že Rusové nedokážou svůj klíčový dopravní uzel ubránit?
Ukrajinský parlament se ocitl v patové situaci. Krizi prohlubuje slábnoucí vliv prezidentské kanceláře i narušená komunikace s vládou premiérky Julije Svyrydenkové. Poslanci varují před rozpadem většiny, zatímco neúspěch vládních návrhů odhaluje rostoucí rozkol. Situaci komplikují i úvahy o budoucích prezidentských kandidátech.
V posledních dnech ukrajinské drony opakovaně úspěšně útočily na významné ropné přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři poblíž Petrohradu. Oba terminály jsou nyní dočasně mimo provoz. Jak to zasáhne Rusko a vývoz jeho klíčové suroviny, vysvětluje v pořadu Spotlight News analytik Isaac Levi z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA).
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová se minulý pátek během zasedání zástupců zemí skupiny G7 zeptala amerického ministra zahraničí Marca Rubia, kdy USA zaujmou vůči Rusku tvrdý postoj. To podle tří se schůzkou obeznámených zdrojů vyvolalo ostrou odpověď. Mezi Kallasovou a Rubiem panuje dlouhodobá antipatie, šéf americké diplomacie se s šéfdiplomatkou zatím bilaterálně nesetkal.
Ruské město Karabaš, označované za nejšpinavější na světě, se proslavilo oscarovým snímkem Pan Nikdo proti Putinovi v česko-dánské koprodukci. Dokument mimo jiné zachycuje i osudy mladých mužů odcházejících na frontu. Novinářům se jejich příběhy podařilo vypátrat. Popisujeme, proč Rusové odcházejí na frontu na západě země a kolik z nich se už nevrátí.
Maďarsko tajně spolupracovalo s Ruskem na vyřazení oligarchů, společností a bank ze sankcí. Vyplývá to z úterní investigativy, kterou zveřejnilo mezinárodní konsorcium novinářů. Ti tvrdí, že mají důkazy, že maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó jednal jménem Kremlu a snažil se vyškrtnout oligarchy ze sankčních seznamů. Podle Szijjártóa to podporuje i slovenská vláda.
V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.
Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny na uzavřené schůzce s předními obchodními lídry a oligarchy navrhl, aby dobrovolně přispívali do rozpočtu na financování války. Zároveň řekl, jaké jsou jeho další válečné plány. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova popřel, že by s návrhem přišel Putin, iniciativa podle něj vzešla od jednoho z podnikatelů.
