


Když začala válka na Ukrajině, ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev prohlásil, že země právě spáchala ekonomickou sebevraždu. Později vzal svá slova zpět a krach už prý nečeká, obává se ovšem stagnace a závislosti na Číně. Kdo má pravdu ohledně inflace, v čem je skutečná slabost ruské ekonomiky a co všechno ovlivňuje blokování internetu? O tom Inozemcev hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Některé ukazatele lze ověřit poměrně snadno, jiné nikoliv. Například objem vojenské výroby je přísně tajný a neexistují jasná data, ze kterých by se dal vyvodit. Podobné je to s přesnými objemy těžby ropy a plynu. Co se týče finančních ukazatelů, ty se hodnotí lépe.
U švédského zdroje postrádám metodiku výpočtu oněch 15 procent. Když se podíváme na ceny benzinu v Rusku, ty za posledních pět let vzrostly jen o něco málo přes 20 procent a od začátku letošního roku zhruba o tři procenta. To neodpovídá hyperinflačním scénářům. Na druhou stranu je pravda, že mnoho kategorií zboží zdražilo za rok o 15 až 20 procent a některé za poslední dva až tři roky i více než dvojnásobně…
Nepopírám, že inflace je vyšší, než tvrdí centrální banka, ale nevidím v tom důkaz pro propad hrubého domácího produktu (HDP). Letos inflace pod šest procent neklesne – vzrostly daně, zvyšují se tarify a státní giganti jako Gazprom či RŽD (Ruské železnice – pozn. red.) mají vážné problémy, což je nutí zvyšovat ceny. Rozdíl mezi oficiálními a reálnými daty však odhaduji spíše na dva až tři procentní body, nikoliv na propastných 15 procent.
Skutečná slabost tkví v něčem jiném. Například v degradaci trhu práce. V Rusku v minulosti došlo k masivnímu nárůstu tzv. osob samostatně výdělečně činných – z 900 tisíc před osmi lety na dnešních více než 15 milionů. To je pětina celkové pracovní síly. Je to pro ně výhodné z daňového pohledu, protože ruští živnostníci platí nízké daně.
Stát ovšem nyní tento systém reformuje, zavádí DPH na jejich služby a zvyšuje daně. Což ekonomiku tvrdě zasáhne a vytvoří další inflační tlaky a předpoklady pro recesi.
Dalším faktorem je blokování internetu. V Rusku tvoří mobilní datový provoz mnohem větší podíl než v USA. Když stát vypíná signál, paralyzuje tím tisíce obchodů a služeb. Jen loni kvůli tomu ruský HDP přišel odhadem o bilion rublů (tedy cca necelého půl procenta loňského HDP Ruska – pozn. ed.). Představte si, že prodáváte něco přes internet a nejde to, chcete objednat kurýra, taxi a podobně…
Ruská ekonomika je uvnitř v mnohem horším stavu, než vypadá navenek. Je technologicky zcela závislá na dovozu, vše se kopíruje nebo kupuje z Číny a kvalita vlastní výroby je mizerná. Přesto bych nesázel na její okamžitý kolaps. Válku v této podobě je ekonomicky schopná vést dál.
Kreml má v tomto směru obrovské štěstí. Původně se počítalo s tím, že nárůst cen ropy bude krátkodobý, ale kvůli napětí kolem Íránu ceny kolem sta dolarů za barel pravděpodobně vydrží minimálně do podzimu. To Rusku nesmírně pomáhá. Jen v dubnu mohou dodatečné příjmy rozpočtu činit nejméně 600 miliard rublů, díky čemuž bude rozpočet přebytkový.
I bez vysokých cen ropy by však Kreml rozpočet pravděpodobně zvládl vytvořit, a to prostřednictvím devalvace rublu. Pokud by kurz oslabil na úroveň 110 rublů za dolar, mohl by stát financovat obranný průmysl za staré ceny a sociální dopady jako valorizace platů odsunout až na další rok. Momentálně tedy státní finance nejsou bezprostředně ohroženy, i když ekonomická dynamika jako taková stagnuje.
Moje předpověď zůstává stejná: ekonomika bude oscilovat kolem nuly. Oficiální ruské statistiky již za první čtvrtletí ukazují pokles. I když Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně vylepšil prognózu na 1,1 procenta, považuji to za předčasné.
Pro růst jsou nezbytné vnitřní podmínky a pozitivní očekávání podnikatelů, a ty v Rusku neexistují. Investiční prostředí je tragické, banky neposkytují úvěry a lidé začali velmi vážně šetřit.
Co se týče protestů, byl jsem a jsem toho názoru, že žádné nejsou a nebudou. To je můj názor: neexistují a nebudou existovat.
Ano, ve společnosti panuje značná nespokojenost, a to i mezi dříve prokremelskými skupinami. Vypnutí mobilního internetu lidem drasticky mění životní styl a omezuje možnost výdělku. Nicméně nevěřím, že by tato nespokojenost přerostla v masové protesty.
Lidé v Rusku dnes spíše volí únikovou strategii. Počet vyhledávání dotazů na emigraci na Googlu v posledních týdnech dosáhl úrovně ze září 2022, kdy byla vyhlášena mobilizace. Lidé pochopili, že země sklouzává do jakéhosi středověku, ale raději si sbalí kufry a prodají firmu, než aby riskovali život v ulicích.

Čína je nejdůležitější, úplně v jiné váhové kategorii než všichni ostatní. Ano, jsou i další země, jako je Indie, Turecko nebo Spojené arabské emiráty. Jenže zatímco do zemí jako Brazílie, Egypt nebo Indie Rusko především prodává své suroviny a hnojiva, Čína je kritickým dodavatelem technologií.
Od čipů a automobilů až po komponenty pro vojenskou výrobu a drony – téměř vše pochází z Číny. Navíc jüan je v současnosti jedinou zahraniční měnou, v níž Rusko aktivně provádí mezinárodní zúčtování. Bez Číny by ruská ekonomika neudržela hlavu nad vodou.



Španělští fotbalisté porazili v druhém čtvrtfinále mistrovství světa v Los Angeles Belgii 2:1.



Sledujte online přenos ze čtvrtfinále fotbalového mistrovství světa v Americe mezi Španělskem a Belgií.



Rusko během pondělního útoku ukrajinských dronů na rafinerii v Omsku nasadilo „neviditelné“ stíhačky páté generace Su-57. Nejmodernější stroje ruských vzdušných sil však podle deníku Kyiv Post dokázaly zachytit pouze jediný bezpilotní letoun. Ostatní obranou proletěly a vyřadily z provozu největší rafinérský komplex v zemi.



Rovinatou 7. etapu Tour de France vyhrál v hromadném spurtu v Bordeaux belgický cyklista Tim Merlier. Čech Pavel Bittner finišoval jedenáctý, téměř celý den strávil ve dvoučlenném úniku Jakub Otruba.



Český tenista Jiří Lehečka se po osmi letech rozloučil s trenérem Michalem Navrátilem, pod jehož vedením se dostal do světové špičky. Čtrnáctý hráč žebříčku ATP to oznámil na sociálních sítích.