Putin se bojí převratu. Mezi elitami roste napětí, tvrdí tajná služba

Važnyje Istoriji informace získaly od rozvědky ze země Evropské unie, deník Financial Times kromě stejného zdroje odkazuje na „zdroj blízký Putinovi“. Z obou je ale zřejmé, že Rusko zpřísnilo bezpečnostní opatření kvůli tomu, že se lídr Kremlu Vladimir Putin obává atentátu, jelikož je čím dál izolovanější a pohlcený válkou na Ukrajině.

Například v prezidentské administrativě návštěvníci procházejí dvěma úrovněmi prověřování, včetně úplné prohlídky úředníky FSO (Federální ochranná služba, odpovědná za bezpečnost Vladimira Putina a dalších vysokých činitelů – pozn. red.). FSO zkrátila seznam míst, která prezident pravidelně navštěvuje; ani on ani jeho rodina se nikdy nenacházejí ve svých obvyklých bydlištích v Moskevské oblasti či na Valdaji.

Související

Putin proměnil peníze ve víno. Hodnota jeho vinařství dosahuje neuvěřitelných rozměrů

Od začátku války na Ukrajině se Putin často uchyluje do bunkrů, zejména v Krasnodarském kraji, kde může pracovat celé týdny, zatímco ruská média používají předem připravené videozáznamy.

Putin je v izolaci už několik let, zejména od vypuknutí pandemie covidu-19. Od března se však obavy Kremlu z možného státního převratu nebo pokusu o atentát, konkrétně s využitím dronů, prudce zvýšily.

Podle zdroje blízkého evropským zpravodajským službám ruského prezidenta vyděsila například ukrajinská operace Pavučina nebo to, jak v lednu Spojené státy zadržely venezuelského vůdce Nicoláse Madura.

Kvůli tomu všemu letos Putin na rozdíl od minulosti nenavštěvuje vojenskou infrastrukturu, v některých oblastech Moskvy úřady pravidelně odpojují komunikační sítě a internet. Zaměstnanci pracující v Putinově blízkosti mají zákaz používat mobilní telefony a musí používat zařízení bez přístupu k internetu, navíc nesmí používat veřejnou dopravu a cestují výhradně vozidly FSO. V domech kuchařů, fotografů a členů ostrahy jsou pak nainstalovány různé druhy dohlížecích systémů.

Související

00:53

To už namíchlo i Putina. Ukrajinci decimují kritické cíle v hloubi Ruska

Destabilizující faktor odhalen

S rizikem pokusu o převrat je spojován bývalý ministr obrany a od května 2024 tajemník Bezpečnostní rady Sergej Šojgu. Udržuje si totiž značný vliv ve vojenském velení, a když úřady na začátku března zatkly jeho bývalého zástupce Ruslana Calikova, Važnyje Istoriji to vnímají jako porušení neformálních bezpečnostních záruk pro elity. Oslabilo to Šojguovu pozici a zvýšilo možnost, že by se sám mohl stát terčem trestního stíhání.

Napětí roste také v ruských ozbrojených silách, takzvaní „silovici“ se po atentátech na některé významné generály na schůzkách nejvyššího vedení přou mezi sebou ohledně toho, kdo za nedostatky v bezpečnosti může. Naposledy se takové schůzky odehrály právě po prosincovém útoku na generála Fanila Sarvarova.

Zobrazit
6 fotografií

Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov si na ní stěžoval na nedostatek lidských zdrojů k ochraně důležitých lidí, ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov se zase bránil a zdůraznil nemožnost systematického předcházení útokům a naopak kritizoval ruského ministra obrany za to, že na jeho resortu neexistuje speciální jednotka věnovaná fyzické ochraně vysokých představitelů.

Putin na konci schůzky vyzval ke klidu a následně se setkal s ředitelem FSO Dmitrijem Kočnevem. Společně se dohodli na rozšíření nejvyššího typu ochrany (kterou měl do té doby jenom Gerasimov) na deset vysoce postavených generálů, včetně tří zástupců náčelníka generálního štábu.

„Obává se puče“

Kromě evropských rozvědek potvrzují Putinovu zvýšenou obavu z puče nebo pokusu o převrat také další zdroje novinářů ze zmíněného webu Važnyje Istoriji. Například jeden ze současných důstojníků FSB pro ně uvedl, že pro jeho jednotku je nyní mnohem obtížnější získat povolení k odposlechům komunikace v nepolitických trestních případech, protože „veškeré vybavení bylo přeorientováno na odposlechy vlády a dalších vládních agentur“.

Související

Nepřítele porazíme! Pravnoučata vítězství pochodovala na vojenské přehlídce

Putinův extrémní strach z atentátu nebo spiknutí nepřímo dokazuje i fakt, že letos ani jeden poslanec Státní dumy neobdržel pozvánku na přehlídku ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Ta se navíc kvůli bezpečnostní situaci podle ministerstva obrany uskuteční bez tanků, obrněných vozidel, zbraní dlouhého doletu a balistických raket schopných nést jaderné zbraně, které obvykle projíždějí kolem ruského prezidenta na Rudém náměstí.

Podle rusisty Karla Svobody z Fakulty sociálních věd UK se tyto informace sice těžko ověřují, na druhou stranu existuje více důkazů, že se Putin o sebe extrémně bojí.

„Stačí si jen vzpomenout na speciální opatření v době covidu – dlouhý stůl, povinná karanténa. Ani v době války nezajel na frontu, nejblíže byl, pokud vím, v Mariupolu. Kolem jeho rezidencí je rozmístěno hned několik systémů protivzdušné obrany,“ uzavírá Svoboda.

Prezidentova odlehlost pak podle deníku Financial Times přiživuje frustraci mezi Rusy, kteří jsou čím dál unavenější z války a potýkají se s narůstajícími domácími problémy. Podle státních i nezávislých průzkumů veřejného mínění klesla Putinova popularita na nejnižší úroveň od podzimu 2022, kdy oznámil částečnou mobilizaci, což vedlo k útěku statisíců mladých mužů ze země.

Mohlo by vás zajímat: Omezení v internetu ovlivňují i byznys. Spotlight News s rusistou Karlem Svobodou, duben 2026.