Rusové se připravují na vojenskou přehlídku k 81. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Na rozdíl od loňska se ale zúčastní jen minimum světových lídrů a média čím dál více zmiňují otázky bezpečnosti. Akci totiž hrozí ukrajinské drony a nemá se na ní objevit těžká vojenská technika, jako jsou tanky a obrněná vozidla.
Obě strany se kromě válečných útoků střetly v posledních dnech také rétoricky. Rusové Ukrajincům nabídli na 8. a 9. května příměří, ti ale už na středu 6. května nabídli vlastní - které Rusko odmítlo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí naznačil, že se Moskva obává, že ukrajinské drony budou „bzučet nad Rudým náměstím“.
V Moskvě totiž v souvislosti s přípravami na oslavu probíhá blokace mobilního internetu a na různých místech se objevují jednotky protivzdušné obrany. Reagovala na to například i pravoslavná církev, která v úterý vyzvala občany, aby se nebáli rozsáhlých výpadků internetu, a navrhla jim, aby to využili k zamyšlení nad záchranou duše.
Kreml zpřísňování bezpečnostních opatření vysvětluje právě hrozbami z Ukrajiny. „Jak víte, před velkými svátky, a Den vítězství je samozřejmě také jedním z nejdůležitějších v naší zemi, příslušné speciální služby vždy přijímají dodatečná bezpečnostní opatření. Tak je tomu i letos, a to i s ohledem na poměrně složitou operační situaci uprostřed teroristické hrozby, kterou představuje kyjevský režim,“ řekl ve čtvrtek novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Ještě tvrdší slova použila jeho kolegyně, mluvčí ruského resortu zahraničí Marija Zacharovová. Ta v reakci na možnou hrozbu ze strany ukrajinských dronů ve videu na sociálních sítích pohrozila tvrdou odvetou a vyzvala diplomatické mise v Kyjevě, aby evakuovaly své úřady a občany „s ohledem na nevyhnutelnost odvetného úderu Ozbrojených sil Ruské federace proti Kyjevu, včetně center rozhodování, pokud by se kyjevský režim pokusil uskutečnit své zločinné teroristické plány“.
Oslavy ve stínu obav
„Letošní oslavy budou rozhodně ve stínu obav z eskalace konfliktu,“ komentuje spolupracovník Aktuálně.cz v Moskvě Jiří Just. „Tudíž že by Ukrajinci mohli poslat drony nebo rakety na Moskvu a že by Rusko mohlo odpovědět tím vážným bombardováním Kyjeva, což by byla vážná eskalace války, která teď přešlapuje na místě,“ míní.
„Z pohledu bezpečnostní situace Ukrajina jednoznačně dává najevo - i vzhledem k jejím rostoucím vojenským schopnostem - že události tohoto charakteru nejsou úplně bezpečné,“ vysvětluje informace o možném dronovém či raketovém úderu na Moskvu expert na obranu GLOBSECu a bývalý slovenský ministr obrany Martin Sklenár.
Je to podle něj způsob, jakým Ukrajina chce dát jasný signál dovnitř Ruska jeho obyvatelstvu, že válka je skutečná a není to žádná speciální vojenská operace. „Že se týká nejen vojáků, ale i civilistů, tak jak se to děje i na Ukrajině. Je to příležitost ukázat, že nad tím musí přemýšlet i běžní Moskvané, ale i lidé z dalších měst, kteří vidí, že čím dál častěji se v jejich vzdušném prostoru objevují drony,“ říká Sklenár.
Ten si navíc nemyslí, že je v zájmu Ukrajiny kazit svoji pověst, protože doteď byl její přístup velmi zodpovědný například ohledně cílení na civilní infrastrukturu.
Světoví lídři letos nebudou
Zatímco loni 80 let od konce války v Evropě slavilo na třicet státníků z celého světa včetně čínského prezident Si Ťin-pchinga, venezuelského lídra Nicoláse Madura (který byl tehdy ještě u moci) či prezidenta Brazílie Luize Inácia Luly da Silvy, letos Putinovi zbyl jenom jeho běloruský soused Alexandr Lukašenko a vůdce Republiky srbské (části Bosny a Hercegoviny) Milorad Dodik. Doprovodí je prezidenti neuznané Abcházie a Jižní Osetie.
Do Moskvy sice přijede slovenský premiér Robert Fico, ten ale na přehlídku nepůjde, plánuje pouze položit květiny k hrobu neznámého vojína a „jménem všech Slováků poděkovat Rudé armádě“. Čeká ho také setkání s Putinem.
Účast ve čtvrtek také po vzájemných rozepřích Jerevanu s Moskvou odmítl arménský premiér Nikol Pašinjan, zatím ji nepotvrdil ani srbský prezident Aleksandar Vučić.
„Oslavy budou skromnější, na druhou stranu to letos není žádné kulaté výročí. Sice kromě letadel a vrtulníků nebude žádná vojenská technika, kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale slibuje vážný projev Vladimira Putina,“ uzavírá Jiří Just.
Přehlídka na Rudém náměstí se poprvé konala 24. června 1945, kdy Sověti slavnostně vypustili 30 salv z tisíce dělostřeleckých zbraní. Každoroční tradicí se stala až v roce 1995, tedy čtyři roky po rozpadu SSSR. Ruský prezident Boris Jelcin tehdy tento svátek nazval dnem „sjednocení sil dobra, dnem zatracení jakékoli formy fašismu a dnem naděje na trvalý mír“.
Vojáci a technika pravidelně vystupují také v dalších ruských městech, kromě toho po ulicích a náměstích prochází takzvaný pochod Nesmrtelného pluku. Kdokoli se může zúčastnit a jít po městě s portréty příbuzných, kteří se zúčastnili Velké vlastenecké války, jak Rusové nazývají konflikt mezi SSSR a nacistickým Německem v letech 1941-1945.
Mohlo by vás zajímat: Podívejte se na nejlepší momenty z debaty Aktuálně.cz v Knihovně Václava Havla o přípravách východního křídla NATO na možnou válku a bezpečnosti v Pobaltí.
Sdílet
