


Série incidentů s drony v Lotyšsku vyústila v politickou krizi. Po dopadu bezpilotních letounů v příhraničí a zásahu ropného zásobníku rezignoval ministr obrany Andris Spruds. Ukrajina potvrdila, že šlo o její drony, které měly být podle Kyjeva odkloněné ruskou armádou. Pobaltské státy nyní žádají NATO o posílení protivzdušné obrany.

„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ prohlásila na přelomu února a března v rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová s odkazem na informace spojenců i tajných služeb.
Jenže v poslední době se ukázalo, že přestože přímá vojenská agrese ze strany Ruska sice zřejmě nehrozí, na východní hranici země se začínají množit incidenty, kdy na lotyšské území padají drony. Spekuluje se o tom, zda jsou ruské, běloruské (protože přiletěly ze vzdušného prostoru zmíněných dvou zemí), nejčastěji jde ale o drony ukrajinské.
Ukrajinci od března pravidelně útočí na klíčové ruské přístavy a další ropná zařízení v Baltském moři a podle analytiků k tomu využívají i cesty podél hranice Litvy, Lotyšska a Estonska. Z různých důvodů – ať už navigační chybou, kvůli technickým problémům nebo vyrušení ruskou protivzdušnou obranou – ale dopadají i na pobaltské území.
Nejčastěji se zřítí do pole, v Estonsku už ale zasáhly věž elektrárny a naposledy minulý týden v Lotyšsku dva drony zasáhly dokonce ropný zásobník v Rezekne.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v neděli potvrdil, že se jednalo o ukrajinské drony. Podle něj se do Lotyšska dostaly v důsledku záměrného odklonění ruskou armádou.
Navíc podle velitele lotyšských Národních ozbrojených sil Kasparse Pudānse selhaly technické prostředky k detekci dronů. Pudans veřejnoprávní televizi LSM řekl, že lze s jistotou potvrdit, že do Lotyšska vletěly tři drony. Dva z nich spadly, třetí změnil kurz a vrátil se do Ruska.
Obyvatelé v příhraničních oblastech jsou tak frustrovaní a naštvaní. „Lidé se cítí ohroženi – povídal jsem si s lidmi a volal přátelům, známým. Někteří jsou velmi naštvaní a někteří se báli, balili si kufry, jako by uvažovali o odchodu. To není dobré,“ popsal agentuře Reuters situaci poblíž Rezekne místní obyvatel Jevgenijs Sadovskis.
Tamní ministr obrany Andris Spruds na situaci reagoval už minulý týden, kdy přijal některá nová opatření. Nařídil Národním ozbrojeným silám, aby v nadcházejících týdnech okamžitě upravily plán ochrany vzdušného prostoru na hranicích, zvýšily operační připravenost letectva a zajistily nasazení stíhacích dronů (takzvaných interceptorů) lotyšské výroby v pohraniční oblasti.
Lotyšské vládě nicméně došla – alespoň na vnitropolitické úrovni – trpělivost. „Resort obrany musí vést profesionál,“ napsala v neděli na sociální síť X premiérka Evika Siliňová a vyzvala ministra obrany k rezignaci.
„Incident s dronem, ke kterému došlo tento týden, jasně ukázal, že politické vedení obranného sektoru nebylo schopno splnit slib bezpečné oblohy nad naší zemí,“ dodala premiérka.
Premiérka dále uvedla, že sektoru obrany byly svěřeny největší finanční prostředky v historii – téměř pět procent hrubého domácího produktu (HDP). „Je to obrovská zodpovědnost, která vyžaduje jasné výsledky. Věřím, že sektor potřebuje nový, profesionální přístup,“ zdůraznila s tím, že podle ní nebyly protidronové systémy nasazeny dostatečně rychle.

Jako nového ministra obrany navrhla plukovníka Raivise Melnise. Ten má zkušenosti z armády i z Ukrajiny a vojenské vzdělání z Londýna.
Ministr obrany Andris Spruds pak v neděli ve funkci opravdu skončil. „Rezignuji na pozici ministra obrany, abych ochránil lotyšskou armádu před zatažením do politické kampaně,“ uvedl na speciálně svolané tiskové konferenci.
„Drony by neměly představovat hrozbu pro veřejnou bezpečnost,“ řekl dále s tím, že obranný sektor „udělal a bude i nadále dělat hodně pro ochranu vzdušného prostoru země a zajištění pocitu bezpečí pro občany“.

Lotyšsko a Litva už ve čtvrtek vyzvaly NATO k posílení protivzdušné obrany ve svém regionu. Zmíněný šéf ukrajinské diplomacie Sybiha v reakci na incident dále uvedl, že jeho země je ochotna spolupracovat s pobaltskými národy a Finskem na prevenci proti podobným nehodám. Nevyloučil také vyslání ukrajinských expertů, kteří by pomohli posílit bezpečnost vzdušného prostoru nad pobaltskými státy.



Ruská armáda v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu.



Co bylo dřív – vejce, nebo slepice? Na tuhle otázku odpověď hledat nebudeme. Zato jsme pro vás připravili kvíz, který prověří nejen vaši historickou paměť, ale i přehled v literatuře, vědě, technice i kultuře. Uhodnete, která osobnost vstoupila na jeviště dějin dřív? Nebo který vynález začal lidem jako první usnadňovat život?



Proč ta samá drahá čokoláda chutnala včera božsky a dnes úplně mdle? Chyba není v receptu ani ve vašich chuťových pohárcích, ale v tom, co vám zrovna hraje v uších. Moderní věda potvrzuje, že lidský mozek nedokáže oddělit sluch od chuti, a hudba tak funguje jako neviditelné, ale mimořádně mocné koření.



Hamburský senior Hans S., který kvůli nízkému důchodu dostává státní podporu, nahlásil úřadům příjem ze sběru vratných lahví a plechovek. Sociální úřad mu kvůli tomu podporu v odpovídající výši snížil. Poté, co případ vzbudil pozornost médií, úřad nakonec rozhodl, že 75letý důchodce si měsíčně sběrem lahví může přilepšit částkou 50 eur (1211 Kč), aniž by se to projevilo na snížení podpory.



Ve Velké Británii sílí obavy, že se z Irska stala vstupní brána pro ruské agenty. Podle britského deníku The Telegraph za tím stojí kombinace liberální irské vízové politiky, slabých zpravodajských služeb a absence vnitřních kontrol ve společném cestovním prostoru mezi oběma zeměmi.