Farmář začal maso sám i prodávat, teď nestíhá. Lidé už konečně oceňují kvalitu, říká

Blahoslav Baťa Ekonomika Blahoslav Baťa, Ekonomika
Aktualizováno 25. 3. 2019 13:17
Drtivá většina kvalitního masného skotu se z Česka vyváží, říká farmář Martin Novotný v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Maso, které se prodává na pultech tuzemských obchodů, je tak paradoxně často z dovozu. Sám Novotný se před časem rozhodl, že k chovatelství skotu přidá i prodej masa, které si sám staří. Po pomalém začátku si nyní nemůže na nedostatek zákazníků stěžovat. "Chodí k nám lidé, kteří vědí, co chtějí kupovat, a jdou za kvalitou a původem," říká Novotný.
Farmář Martin Novotný chová francouzské plameno skotu. Aby víc vydělal, prodává hovězí maso přímo koncovému zákazníkovi. | Video: Blahoslav Baťa

Na co se vaše farma zaměřuje a jaký má v současnosti rozsah?
Naše rodinná farma je zaměřená jak na rostlinnou, tak živočišnou výrobu. To znamená, že částečně jsou tržby tvořené komoditami jako pšenice, řepka a hrách a dále prodejem masa z jatečních zvířat, který realizujeme v naší prodejně. Nyní je období telení, takže každý druhý den se narodí tele. Aktuální stav činí kolem dvou set hlav, z čehož je šedesát až sedmdesát matek.

Farmář Martin Novotný.
Farmář Martin Novotný. | Foto: Economia

Co vás vedlo k tomu, dostat celý proces zpracování masa pod svou kontrolu?
S masným dobytkem jsem začal pracovat v roce 1997, tehdy jsme odstoupili od produkce mléka. Oblíbil jsem si plemeno limousine původem z Francie, což je plemeno speciálně na maso. To byla po revoluci novinka, protože do té doby v republice čistě masná plemena nebyla, používala se jen takzvaná kombinovaná. V zahraničí jsme také tou dobou několikrát viděli, že na farmách mají zároveň i bourárnu a prodejnu.

Foto: Economia

Posledních deset let se rovněž hodně mluví o tom, že maso musí být po zabití zvířete ošetřené. Tedy nejen, že se vychladí, ale mělo by i zrát. Tím se samozřejmě zvyšuje kulinářská kvalita masa. Dalším důvodem bylo, že jsem chtěl zlepšit také svoji ekonomickou situaci.

Jak dlouho a jakým způsobem tedy váš byznys funguje?
Prodejnu masa jsme otevřeli v prosinci 2016. My konkrétně zvířata neporážíme - to obstarávají certifikovaná jatka v Rosicích. Já jim odvezu živý kus, u nich projde veterinární kontrolou a chlazením. Třetí den mi přivezou nazpět takzvané čtvrtě. Já jsem vybudoval zrací komoru, kde maso formou suchého zrání visí třeba dva tři týdny a pak postupuje přes bouránu až na prodejnu.

Je tento typ byznysu podle vás správným rozhodnutím, například po ekonomické stránce?
Pevně věřím tomu, že ano. I když je to běh na dlouhou trať. Nicméně chovatelé, kteří v současnosti tento byznys provozují již třeba osm let, potvrzují, že začátky byly složité, ale v současnosti už nestačí kapacitně produkovat dostatek masa do prodejen. Po dvou až třech letech se dostali na to, co si představovali, a nyní již nestíhají. Řekl bych, že my se nacházíme tak v první třetině této etapy, ale vidím, že neustále přicházejí noví zákazníci. To je pro mě signál správné cesty.

Pomohla i EU

  • Farmář Martin Novotný pobírá stejně jako většina zemědělců jednak základní dotace na půdu, tak i dotace z programu rozvoje venkova (PRV). Tam jde konkrétně o dotaci na provozovny prodeje. "Na PRV musíte splnit řadu limitů, na ty dotace na půdu sice také, ale už to není tak složité," říká farmář. 
  • Dotační programy EU se snaží motivovat zemědělce, aby zvyšovali svou produktivitu právě vymýšlením návazných činností s vyšší přidanou hodnotou. Nápad na staření a prodej masa však začínal bez podpory. "Ten projekt byl pět let v šuplíku. Povolení bylo vydáno asi před pěti nebo sedmi lety, ale tenkrát jsem na dotace nedosáhl. Ale poté to to byl příjemný bonus, zhodnocení mého úsilí," pochvaluje si farmář.
  • Samotné dotace bere podle svých slov prostě tak, jak jsou. "Myslím si ale, že je tam obrovská administrativa. Jako malý zemědělec si musím najímat firmu, která mi to zpracovává. Velké firmy na to mají vyčleněného člověka. Ale nevím, jestli je vůbec možné zjednodušit. Žádosti samotné jsou jednoduché, ale je třeba toho spoustu doplnit a vykázat," uzavírá Novotný.

Lidé se stále učí poznávat kvalitní hovězí, i když jeho cena je vyšší. To je dáno tím, že se jednak nějakou dobu suší a pak ubývá jeho hmotnost. Dalším důvodem je, že maso opracovávám do takzvané kuchyňské úpravy - zákazník s ním tedy už nemusí dále pracovat, je připravené k použití a není z něho další odpad.

Zaznamenal jste zvýšený zájem o prověřené maso od vypuknutí kauzy s masem z Polska?
Zaregistrovali jsme dvaceti- až třicetiprocentní nárůst tržeb oproti loňskému únoru. Asi to bylo částečně kvůli této kauze. Myslím, že lidé, kteří váhali, jestli půjdou za svým chovatelem, se díky tomu rozhodli tak učinit.

Kdo jsou tedy vaši zákazníci?
Maso u nás je na rozdíl od standardních řeznictví ve vyšší cenové hladině, takže jsme čekali, že to budou lidé s vyššími příjmy, což byl omyl. Naši zákazníci jsou průřez celou společností - od lidí, kteří mají minimální mzdu, až po ty, kteří jsou, jak se říká, za vodou. Chodí k nám lidé, kteří vědí, co chtějí kupovat, a jdou za kvalitou a původem.

Jak si děláte reklamu?
V tom jsme se učili za pochodu. Začínali jsme s inzeráty v novinách, což nemělo žádnou odezvu. Potom jsme propagovali skrze letáky. To bylo o něco lepší, ale nebylo to to, co jsme si představovali. Momentálně je pro nás nejlepší reklama ta sdílená - tedy když si to zákazníci řeknou mezi sebou. Další velkou reklamou jsou pak pro nás sociální sítě.

Steak z čerstvého, nebo ze stařeného masa? Řezník vysvětluje rozdíl | Video: Tomáš Cetkovský

Jaká je podle vás situace v českém masném průmyslu?
Vše má svůj vývoj. Jednak jde o samotný chov dobytka, který je určený pro produkci masa. Jednak o to, co si žádá spotřebitel.

Co se týče chovu, udělali jsme v Česku od revoluce obrovský pokrok. My jsme dnes schopni se s plemeny původem z Francie vrátit do té země na výstavu a tam s nimi dosáhnout velmi dobrých umístění. Takže potenciál pro chov tu je. Ovšem u nás se drtivá většina masného skotu vyváží. Jdou do zemí, jako jsou Itálie, Řecko, Estonsko, Lotyšsko. Kolem 80 procent těchto zvířat tak odejde z republiky.

Prodejna masa na farmě Martina Novotného.
Prodejna masa na farmě Martina Novotného. | Foto: Economia

Jatka se s tím musí vypořádat a maso dovážejí. Neznám konkrétní čísla ohledně naší masné soběstačnosti, ale jsme těžcí dovozci a soběstační dávno nejsme, hlavně u vepřového. Chybí tu dostatek kvalitního masa - respektive plemen, která jsou přímo na maso určená.

Na druhou stranu, když jsme otevřeli obchod, polovina zákazníků se ptala, jak má maso vařit. Nyní už zákazníci často hledí na původ plemene, jakým způsobem je ošetřeno, a toto procento lidí se neustále zvedá. Reklamu nám v minulosti udělaly i kulinářské pořady - třeba ten pana Pohlreicha - které propagovaly, že se musí pracovat s kvalitními potravinami. A napomohla i polská kauza, která spoustu lidí trkla, aby se o maso více zajímali.

Aféra s polským hovězím na Aktuálně.cz

hovězí

Co se vlastně stalo:


Jak reagovalo Česko:


Co hrozí zákazníkům a jak se v mase orientovat:


Česko-polská obchodní válka:


Ministrův hon na nepoctivé restaurace:

 

Právě se děje

před 35 minutami

Smutná dokončila sedmdesátikilometrovou Marcialongu sedmá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná obsadila sedmé místo v sedmdesátikilometrovém závodě Marcialonga. V průběžném pořadí česká reprezentantka uhájila čtvrté místo, ale její odstup na třetí pozici se zvětšil z 15 na na 115 bodů. Nejlepší z Čechů byl devatenáctý Jiří Pliska, o místo za ním dojel laufařský matador Stanislav Řezáč.

Závod vyhráli Norové Kari Vikhagen Gjeitnesová a Tore Björseth Berdal. V čele dálkového seriálu Ski Classics jsou jejich krajani Astrid Öyre Slindová a nově Tord Asle Gjerdalen.

Smutná doběhla do cíle v Cavalese s více než sedmiminutovou ztrátou. Nejprve se držela v pětičlenné vedoucí skupině, ale postupně odpadla. "Dlouho jsem se cítila dobře a držela se na čtvrtém pátém místě. Pak mi ale najednou přestaly jet lyže. Udělali jsme asi chybu, že jsme se ráno na poslední chvíli rozhodli pro jiné lyže, než které nám vyšly včera v testu," uvedla Smutná v tiskové zprávě týmu Lukáše Bauera eD system.

Pro Řezáče je 20. místo nejlepším výsledkem v sezoně. "Udělalo mi radost. Zvlášť na Marcialonze, což je specifický, dlouhý a opravdu těžký závod," uvedl Řezáč v tiskové zprávě týmu Slavia Pojišťovna, v jehož barvách jezdí.

Marcialonga, závod seriálu Ski Classics v dálkovém lyžování v Trentinu (70 km):

Muži: 1. Berdal (Nor./Koteng) 3:05:52,0, 2. Gjerdalen -1,5, 3. Eliassen (oba Nor./Ragde Eiendom) -2,7, …19. Pliska (ČR/Silvini Madshus) -59,3, 20. Řezáč (ČR/Slavia Pojišťovna) -1:06,9, 37. Sedláček (ČR/Silvini Madshus) -2:35,0.

Průběžné pořadí: 1. Gjerdalen 705, 2. Hoelgaard (Nor./Koteng) 680, 3. Pedersen (Nor./Kaffebryggeriet) 673, …35. Řezáč 209, 38. Pliska 174, 40. Štoček (ČR/Vltava Fund) 157.

Ženy: 1. Gjeitnesová 3:21:59,2, 2. Slindová (obě Nor./Koteng) -7, 3. Korsgrenová (Švéd./Ramudden) -57,4, …7. Smutná (ČR/eD system Bauer) -7:18,6, 19. Grohová (ČR/Silvini Madshus) -15:21,0, 25. Klementová (ČR/Vltava Fund) -24:59,1.

Průběžné pořadí: 1. Slindová 945, 2. Johanssonová Norgrenová (Švéd./Lager 157) a Gjeitnesová obě 875, 4. Smutná 760, …21. Grohová 225, 23. Klementová a Moravcová (Slavia Pojišťovna) obě 197.

před 1 hodinou

Suverénní Klaebo vyhrál už třináctý sprint v řadě

Již třináct sprintů neprohrál hvězdný norský běžec Johannes Hösflot Klaebo ve Světovém poháru. Další triumf si připsal v Oberstdorfu, mezi ženami zvítězila Natalija Něprjajevová z Ruska. Vůbec první body ve sprinterských bojích si dnes připsala specialistka na distanční závody Kateřina Razýmová díky 25. místu. Další Češi se do elitní třicítky nevešli.

Klaebo neprohrál ani jediný sprint, do kterého nastoupil, od listopadu 2018 v Lillehammeru. V dnešním finále klasickou technikou byl o dvě sekundy rychlejší než Paal Golberg a úspěch Norů završil třetím místem Erik Valnes.

Něprjajevová o 26 setin zdolala vítězku dvou sprintů této sezony Anamariji Lampičovou ze Slovinska a slavila první triumf ve Světovém poháru. V jeho pořadí si polepšila na druhou příčku za Norku Therese Johaugovou, která dnes vypadla ve čtvrtfinále stejně jako Razýmová. Pro ni je dnešní postup z kvalifikace dalším úspěchem v životní sezoně.

Závody SP v běhu na lyžích v Oberstdorfu (Německo) - sprint klasicky:

Muži:

1. Klaebo 3:29,46, 2. Golberg -1,99, 3. Valnes (všichni Nor.) -2,37, 4. Pellegrino (It.) -3,06, 5. Svensson (Švéd.) -8,89, 6. Retivych (Rus.) -9,66, …v kvalifikaci 48. Novák, 49. Šeller, 65. Černý (všichni ČR).

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Bolšunov (Rus.) 1457 b., 2. Klaebo 1222, 3. Usťugov (Rus.) 851, 4. Niskanen (Fin.) 811, 5. Röthe 784, 6. Krüger (oba Nor.) 635, …71. Novák 34, 90. Pechoušek (ČR) 21, 117. Černý 5, 119. Knop 5, 121. Fellner (oba ČR) 5.

Ženy:

1. Něprjajevová (Rus.) 3:27,08, 2. Lampičová (Slovin.) -0,26, 3. Digginsová -2,44, 4. Caldwellová (USA) -3,62, 5. Svahnová (Švéd.) -5,16, 6. Stensethová (Nor.) -30,20, …25. Razýmová, v kvalifikaci 34. Hynčicová, 56. Nováková, 60. Beranová (všechny ČR)

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Johaugová (Nor.) 1553, 2. Něprjajevová 1087, 3. H. Wengová (Nor.) 1020, 4. Digginsová 789, 5. Jacobsenová 749, 6. Östbergová (obě Nor.) 680, …25. Razýmová 234, 38. Janatová (ČR) 109, 46. Nováková 67, 76. Beranová 15.

před 1 hodinou

Digitální daň by mohla začít platit ještě letos, říká Faltýnek

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent.

Vládní návrh na zavedení digitální daně tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

"Budeme se snažit protáhnout zákon Sněmovnou tak, aby začal platit ještě v letošním roce," řekl Faltýnek. Rozpočet podle něj letos počítá s příjmem z digitální daně ve výši 2,1 miliardy korun. "My to bereme jako další příspěvek do rozpočtu, aby bylo na plánované výdaje, které jsou schváleny v rozpočtu letošního roku," dodal.

Další zprávy