zemědělství

Evropa už více než rok prochází nejničivější epidemií ptačí chřipky ve své historii. V nakažených chovech bylo vybito přes 50 milionů kusů drůbeže a se začátkem zimy se intenzita viru zdvojnásobila. Ve své zprávě o tom informoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Ztráty u kuřat, kachen a krůt jsou ve skutečnosti větší, protože do bilance utracených ptáků není zahrnuto preventivní vybíjení zdravých zvířat v okolí ohnisek nákazy.

Od loňského října do letošního září se virus ptačí chřipky vyskytl v 37 evropských zemích. Rozšířil se už také do Severní Ameriky a objevil se i v Ekvádoru, který začátkem prosince aktivoval plán na ochranu volně žijících ptáků na Galapágách.

V Česku je od začátku prosince potvrzeno sedm nových ohnisek ptačí chřipky, převážně ve Středočeském a Jihočeském kraji. Kvůli šíření nákazy je v tuzemsku od minulého týdně plošně zakázán venkovní chov drůbeže.

V Evropě virus během léta nezmizel ani ve volné přírodě a zdecimoval kolonie chráněných mořských druhů. S podzimem byla nákaza opět zjištěna také v zemědělských chovech a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku bylo o 35 procent více nakažených ptáků.

Předsedou Zemědělského svazu ČR bude nadále Martin Pýcha, který organizaci vede od roku 2011. Na další čtyři roky ho ve funkci potvrdili delegáti na úterní celostátní konferenci v Praze. Zvolili ho 555 hlasy z 577. Pýcha neměl žádného protikandidáta. Novinářům po svém zvolení řekl, že české zemědělství udělalo velký pokrok, negativně hodnotí komunikaci s ministerstvem zemědělství.

Zemědělství podle Pýchy za dobu, co je v čele svazu, udělalo velký pokrok v technologiích nebo péči o stav a zdraví zvířat. V řadě oborů podle něj patří k nejlepším v Evropě. "Když se setkávám s kolegy ze zahraničí, tak oni o našem zemědělství hovoří s obrovským respektem," řekl.

Upozornil zároveň, že podle odhadů do roku 2030 odejde třetina pracovníků ze zemědělství do důchodu nebo mimo obor. Problematické je podle něj také to, že na českých školách chybí obory se zaměřením na využití moderních technologií a velká část absolventů zemědělských oborů končí v jiných odvětvích. Obory spojené se zemědělstvím studuje kolem deseti procent učňů, řekl. Například absolventi oboru opravář zemědělských strojů ale odchází pracovat třeba do továrny na automobily, uvedl. Moderní technologie v zemědělství podle něj mohou přispět například k používání menšího množství pesticidů.

Vývoz klíčových zemědělských komodit z Ukrajiny klesl od začátku ruské invaze téměř o polovinu ve srovnání se stejným obdobím loni. V úterý o tom informovala agentura Reuters, která se odvolává na data ukrajinského ministerstva zemědělství. Export zemědělských produktů podle něj od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi, do 15. srpna klesl na deset milionů tun z přibližně 19,5 milionu tun ve stejném období loni.

Ministerstvo zemědělství předpokládá, že sklizeň obilovin letos na Ukrajině klesne přibližně na 50 milionů tun z rekordních 86 milionů tun loni.

Od 24. února do 15. srpna Kyjev vyvezl mimo jiné 3,8 milionu tun kukuřice, 1,4 milionu tun slunečnicových semen, téměř jeden milion tun slunečnicového oleje a přibližně 640 tisíc tun pšenice, ukázaly údaje ministerstva. Země, jejíž produkce potravin je podle ukrajinské vlády schopna nasytit až 400 milionů lidí, vyvezla také ječmen, sójové boby a olej, stejně jako slunečnicový a sójový šrot.

Produkce českého zemědělství v loňském roce dosáhla 152,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek za posledních pět let. U rostlinné výroby loni stoupla produkce na 91,1 miliardy korun z předloňských 87,4 miliardy korun. Rostly také ceny zemědělských výrobců, vstupní náklady i ceny, informovalo ministerstvo zemědělství. V roce 2020 činila produkce zemědělského odvětví v Česku 147 miliard Kč.

Ceny zemědělských výrobců loni stouply o 6,9 procenta. Současně s tím vzrostly ceny vstupních nákladů firem o 5,9 procenta. O 0,8 procenta se zvýšily také ceny průmyslových výrobců potravinářských výrobků a tabáku. O stejné procento stouply i průměrné spotřebitelské ceny. Vyplývá to ze zprávy o stavu zemědělství, kterou dnes projednala vláda.

"Výsledky souhrnného zemědělského účtu pro rok 2021 potvrzují nárůst hodnot většiny hlavních ukazatelů nejen proti předchozímu roku, ale i ve srovnání s posledními pěti lety, a to především díky růstu zemědělské produkce," uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Vláda rozhodla, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30 606 eur (zhruba 751 000 Kč). Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Lucie Bukovanská, mluvčí holdingu Agrofert z Babišových svěřenských fondů, v reakci uvedla, že společnost překvapilo, že vláda kvůli sankci, která je jen zhruba jedno procento celé částky, v rámci politického boje obětovala zájmy ČR.

EK Česku sankci uložila na základě výsledků auditu, který se konal v roce 2019, rozhodnutí komise zveřejnila letos v červnu. Vláda měla na rozhodnutí o podání žaloby lhůtu do konce tohoto týdne.

Podle Nekuly výsledky auditu jasně potvrdily, že Babiš byl ve střetu zájmů. "Rozhodli jsme se, že proti prováděcímu rozhodnutí v části týkající se střetu zájmů a ukončení administrace dotčených projektů nebudeme podávat žalobu. Výsledky auditu plně respektujeme," řekl Nekula. Nepodání žaloby se podle Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) týká celé částky více než 80 milionů korun.

Ukrajina bude schopna v září vyvézt ze svých přístavů tři miliony tun obilí a předpokládá, že v dalším období dokáže export zvýšit na čtyři miliony tun každý měsíc. Řekl to náměstek ministra infrastruktury Jurij Vaskov. Kvůli únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu a zablokovaným přístavům teď Ukrajina ve srovnání s loňskem vyváží méně než polovinu obilí.

Vaskov řekl, že Ukrajina obdržela žádosti, aby k ukrajinským břehům v následujících dvou týdnech mohlo připlout 30 lodí, které by odvezly obilí na světový trh.

Vývoz obilí z Ukrajiny po ruské invazi prudce klesl, především proto, že Rusko zablokovalo černomořské přístavy, které Ukrajina předtím zaminovala. Tři námořní přístavy ale byly v červenci odblokovány díky dohodě mezi Moskvou a Kyjevem, která umožnila odeslat stovky tisíc tun ukrajinského obilí odběratelům.