Polské úřady zametají skandál se závadným masem pod koberec, tvrdí autoři reportáže

Josef Pazderka Josef Pazderka, Szymon Jadczak
5. 2. 2019 5:30
Do Polska dorazili v pondělí inspektoři Evropské unie, kteří mají vyšetřit detaily velkého skandálu s exportem hovězího masa z nemocných nebo mrtvých krav. Autoři výbušné reportáže televizní stanice TVN, novináři Patryk Szczepaniak a Tomasz Patora, ale varují, že výnosný černý trh se zkaženým masem se v Polsku neomezuje jen na konkrétní masokombinát, do kterého pronikli. "Jsou jich v zemi desítky. Byznys je natolik lukrativní, že úřady zametají problém pod koberec," tvrdí novináři v písemném rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Reportáž polské televize TVN z jatek s nemocnými nebo mrtvými kravami. | Video: Associated Press

Do Polska v pondělí dorazili inspektoři Evropské unie, kteří mají vyšetřit detaily skandálu, který jste nedávno detailně popsali ve své reportáži. Týkal se nelegální porážky nemocných a mrtvých krav, jejichž maso se skrze zfalšovaná veterinární potvrzení dostávalo do běžného oběhu. Podle evropských úřadů se mohlo v rámci exportu dostat do 14 zemí EU včetně Česka. Pomůže podle vás evropská kontrola celý případ vyšetřit?

Tomasz Patora, novinář TVN
Tomasz Patora, novinář TVN | Foto: Archiv Tomasze Patory

Tomasz Patora: Myslím, že ano. Zdá se mi, že příjezd těch kontrolorů donutil naši veterinární inspekci ke konkrétním krokům. Objevují se návrhy, jak veterináře oddělit od konkrétních masokombinátů a daleko těsněji je zapojit do činnosti regionálních úřadů. Otázkou ale je, co z toho se reálně stane. 

Polské úřady nicméně stále vykazují ve varováních před konkrétním masem do zahraničí pouze čtyři dny, během kterých pracoval náš reportér (Patryk Szczepaniak - pozn. red) na konkrétních jatkách, tedy v momentě, kdy jsme už zalarmovali policii a další úřady. Varuje pouze před masem zpracovaným v tomto období.

Vůbec nevěnuje pozornost produkci z celého listopadu, kdy byl náš reportér zaměstnaný v tomto zařízení.

Podle vás je tedy problém s potenciálně závadným hovězím masem z Polska daleko větší?

Tomasz Patora: Nejsem naivní, abych věřil, že veterinární inspekce sama od sebe provede reálné kroky, aby ten problém vyřešila a nebude aktivitu jen předstírat. Prozatím ohlásili kontroly na jatkách. A protože je ohlásili před jejich spuštěním, bude klid. Zařízení navíc stejně nebudou kontrolovat po nocích, kdy porážky takzvaných "ležáků" (zraněné, nemocné nebo mrtvé krávy - pozn. red.) probíhaly.

Polská aféra s masem nemocných nebo mrtvých krav

Záběr z dokumentu polské televize TVN o porážce nemocných krav.

Investigativní novinář Patryk Szczepaniak z programu Superwizjer polské televize TVN se nechal v listopadu 2018 zaměstnat na soukromých jatkách. Během třech týdnů se mu podařilo natočit znepokojivé záběry z fungování masného průmyslu v zemi, která patří mezi největší producenty potravin v EU.

Nemocné nebo zraněné krávy jsou na snímcích TVN pomocí lan dotaženy z nákladních vozů na porážku. Sám novinář se v reportáži, vysílané v sobotu 26. ledna 2019, svěřil s tím, že musel zpracovávat maso, které podle něj smrdělo hnilobou. Zúčastnil se osobně třech nočních směn, během kterých zaměstnanci jatek porazili minimálně 28 krav, jež byly tak nemocné, že se ani neudržely na nohou. Podle novináře nebyl na místě během nočních směn přítomný žádný z veterinářů, kteří jinak musí na porážku zvířat dohlížet.  

Polsko patří mezi největší vývozce masa v celé Evropské unii. Podle odhadů šlo v roce 2017 na export 415 tisíc tun hovězího. Velkým odběratelem je například Velká Británie, ale i Česko a další země EU. Poté, co maso v Polsku obdrží veterinární certifikaci na jatkách, je rovnou bez jakékoliv další kontroly odesláno odběratelům, další testy se nedělají ani při exportu, který představuje 80 procent polské produkce.

Evropská komise následně uvedla, že maso z těchto jatek se dostalo na trh 14 členských zemí EU, včetně České republiky. Upozornila, že je v úzkém kontaktu s polskými úřady a že záležitost se vyšetřuje. EU navíc do země vyslala zvláštní vyšetřovací tým.

Jak mi řekla okresní veterinářka z města Ostrów Mazowiecka, v noci se kontroly nedělají.

Jiskřičku naděje mi ale dává velmi silná reakce západních médií. Tématu se chytila celá Evropa, protože devadesát procent polského hovězího jde na vývoz. Ze spisu v kauze jatek v Białé Rawské, která také (před 6 lety) kupovala nemocný a raněný dobytek, víme, že odběrateli tohoto masa byly největší masokombináty v Polsku i mezinárodní obchodní sítě. Není proto divu, že západní odběratelé reagují tak citlivě. 

Takže úspěšný může být až tlak ze zahraničí? 

Tomasz Patora: Mám signály, že odběratelé masa z Německa už od polských zprostředkovatelů požadují kompletní veterinární vyšetření pro každou várku masa. Pro vývozce to v praxi znamená až dvojnásobné zvýšení nákladů. Branži to tedy velmi silně zasáhne a už jen z tohoto důvodu se může chtít očistit. 

Jatka ve městě Ostrów Mazowiecka, na kterých se nechal zaměstnat kolega Patryk a která po skandálu úřady zavřely, byla relativně malá. Vy mluvíte o daleko větším problému, který se neomezuje jen na tento podnik. Kolik podobných nelegálních jatek, která porušují zákon a porážejí nemocné nebo uhynulé krávy, podle vašeho odhadu v současném Polsku funguje?

Patryk Szczepaniak: V naší reportáži jsme popsali případy třech jatek, která využívala stejnou praxi. V roce 2013 byl odhalen případ v Białé Rawské. Tamní jatka to dělala úplně stejně jako ta, kde jsem pracoval já. Kromě toho jsou ještě jedna jatka v Bielsku Podlaském, kde policie před několika měsíci odhalila porážení "ležáků". Po naší reportáži uzavřely úřady další dvoje jatka, která úzce spolupracovala s těmi, kde jsem pracoval já.

Další stopou, která potvrzuje naše domněnky, je inzerce na internetu. Stačí do Googlu napsat "koupím nemocný dobytek" a vyskočí vám desítky či stovky inzerátů z celého Polska. S Tomkem jsme navíc dostali velké množství e-mailů o podobných jatkách v celém Polsku.

Tomasz Patora: Na polském trhu podle našich odhadů a také podle monitoringu lokálních médií i inzerátů působí kolem 150 až 200 překupníků nemocného dobytka. Po publikování reportáže jsme dostali také několik set zpráv týkajících se takovýchto jatek, mimo jiné od jejich bývalých zaměstnanců. To nám dává určitou představu o rozsahu problému. Na území Polska podle nás funguje několik desítek takových jatek.

Úřady musí spolupracovat 

Polský hlavní veterinární lékař požádal po zveřejnění vaší reportáže policii, aby pátrala po lidech, kteří na internet umisťují inzeráty o koupi nemocných krav. Je to způsob, který může problém vyřešit?

Tomasz Patora: Samotné stíhání překupníků policií stačit nebude. Musí začít spolupracovat policie, Hlavní dopravní inspekce a Hlavní veterinární inspekce. Musí se taky zlepšit dokumentace. Není možné, aby si zemědělec napsal, že zvíře je zdravé, jatka porazila nemocnou krávu a na papíře bylo všechno v pořádku, protože veterinář, který v době porážky spal, ráno napíše, že všechno je v pořádku. Veterinární inspekce ostatně před několika lety plánovala program "nulové tolerance", který měl podobné aktivity potlačit, do praxe ale uveden nebyl.

Foto: Aktuálně.cz

Šest let stará kauza s nelegálními jatkami z Białé Rawské, kterou jste ukázali ve své reportáži, taky vyšla najevo vlastně náhodou…

Tomasz Patora: V březnu 2013 dopravní policie náhodou zastavila transport krav na cestě na jatka a ukázalo se, že všechny krávy leží. Jeden z policistů se nenechal obelhat klasickým vysvětlením, že zvířata si lehla, protože byla unavená. Úřady jatka prohledaly, načež se ukázalo, že tam mají tajný sklad ukrytý za dvojitou stěnou, ve kterém bylo na paletách sto tun masa z nemocných a uhynulých krav.

Tím se vracíme k otázce místních dohod a krytí. Vyšetřování se týkalo jen samotných jatek, ačkoli tam byly viditelné například politické vazby na místní úrovni. "Zajímavě" se k tomu postavila i veterinární samospráva. Proti lékařům, kteří do toho byli zapletení, nebylo zahájeno žádné disciplinární řízení, žádný z nich nedostal profesní trest.

Na jedné straně tedy v Polsku existují špatně placení a nepočetní veterináři a na druhé straně je dohoda místních úřadů a institucí, které disponují značnými finančními prostředky?

Tomasz Patora: Jedná se opravdu o obrovské částky. Zisk z masa nemocné krávy je osmkrát vyšší než z masa té zdravé. Pokud středně velká jatka poráží jenom "ležáky", můžou si ročně vydělat zhruba 2,5 milionu zlotých (15 milionů korun českých - pozn. red.) oproti 400 000 (2,4 mln. korun - pozn. red.) z porážky zdravých krav. To je neskutečný rozdíl.

Den po odvysílání vaší reportáže vystoupil v zemědělském pořadu jedné z polských televizí zástupce hlavního veterinárního lékaře. Na aféru vůbec nereagoval a vychvaloval skvělé polské hovězí.

Tomasz Patora: To je jen další důkaz naprostého chaosu v činnosti těchto institucí. Je to absurdní.

Byl jsem úplně v šoku

Nelegální jatka v městě Ostrów Mazowiecka, na která se Patryk vydal, jste vybrali náhodně nebo jste věděli, že se tam děje něco špatného? 

Patryk Szczepaniak: Od informátora jsme věděli, že to jsou jatka, která se na takzvané "ležáky" specializují. V určitou chvíli už odebírali jen takové krávy.

Zabývali se nelegální činností, přesto přijali úplně neznámého člověka?

Patryk Szczepaniak: Tak snadné to nebylo. Musel jsem změnit vzhled, aby mě nepoznali. Ostříhal jsem se, oholil, změnil oblečení. Měl jsem taky připravenou legendu: Rozešel jsem se s holkou v nějakém vzdáleném městě, měl jsem problém platit alimenty, potřeboval jsem rychle najít práci, a tak jsem se dostal ke kamarádovi v městečku Ostrów Mazowiecka.

Ptali se na spoustu podrobností, nevím, jak pečlivě si mě prověřovali, ale uvěřili tomu. Pro potřeby reportáže jsem měl taky auto: Renault Clio, ročník 1999, které se samozřejmě porouchalo hned první den. To ale nakonec zafungovalo v můj prospěch.

Nejdřív mě poslali pryč, ale když mi nenastartovalo auto a vrátil jsem se k nim s prosbou o pomoc, slitovali se nade mnou a další den jsem tam nastoupil do práce.

Bez školení?

Patryk Szczepaniak: Bez školení. První dva týdny jsem pracoval na denní směně, kde se porážela prasata. Dali mi řeznický nůž, pracovní oblečení a gumovou zástěru, abych se nepolil krví. Na začátku jsem měl nejjednodušší úkol - odřezávat sádlo od kůže.

Což vám šlo natolik dobře, že vás přesunuli na noční směnu k "ležákům"?

Patryk Szczepaniak: Trvalo to dva týdny. Jakmile jsem se něco naučil, požádal jsem o přeložení na noční. Všichni z denní směny mi to kupodivu rozmlouvali, říkali: "Nechoď tam, je to odporné, já už tam v životě znovu nechci." Nikdo neřekl přímo, co se tam děje, ale dávali mi najevo, že něco není v pořádku.

Ta jatka ostatně nebyla velká a ráno bylo vidět stopy, že se v nich v noci něco dělo. Ve dne porážíme jenom prasata, jenže po noční tady visí nějaké krávy. A to v jiné hale, která byla ve dne úplně prázdná. Ptal jsem se, proč se krávy neporážejí ve dne. "Protože se to tady tak dělá," odpovídali.

Nakonec si mě jeden z chlapů vzal stranou a řekl mi, co to jsou "ležáci". Že když kráva upadne, zlomí si nohu, rozjedou se jí kosti po porodu nebo se nachladí a leží, pro zemědělce už je k ničemu. Zato pro jatka je to čistý výdělek.

Místo toho, aby zaplatili za krávu 2500 zlotých (15 000 Kč. - pozn. red.), mají za 400 zlotých (2400 Kč - pozn. red.) takového "ležáka". Vzal mě do chladírny a ukázal mi: "Podívej, tady byl nějaký zánět, tady nějaké proleženiny. Všude jsou stopy po odřezání špatného masa. Na těch půlkách je to vidět."

Jednou z mých povinností na denní směně bylo také vyhazovat kůže po nočních porážkách. Vzal jsem do ruky jednu, která byla fialovo-zelená. Zeptal jsem se nadřízené, co to je. Odpověděla: "Tahle kravka měla těžký život." Potom jsem v chladírně hledal zbytek téhle krávy. Našel jsem jenom čtvrtku. Zbylé tři čtvrtky jsem nenašel ani v kontejneru pro odpad. Nemám ponětí, co se s nimi stalo. Někdy jsem přes den v hale viděl nějaké zhnisané kosti. V jakém stavu pak musely být ty krávy v noci?

Nakonec se vám povedlo se na noční směnu dostat.

Patryk Szczepaniak: Zavolali mi, ať přijdu už na pátou. Tři další kolegové už na mě čekali. Z jatek jsem vyšel v sedm ráno, po čtrnácti hodinách těžké práce. První kráva, kterou jsme do jatek přitáhli, neměla hlavu.

Neměla hlavu?

Patryk Szczepaniak: Měla odříznutou hlavu. Mršina. Ztratil jsem řeč. Zapomněl jsem, že jsem reportér v utajení. Byl jsem v takovém šoku, že jsem vůbec nevěděl, co se děje. Ráno jsem viděl, že jeden ze zaměstnanců tu hlavu vyhodil do kontejneru, aby ji neviděl veterinář. Ten samozřejmě u noční porážky nebyl.

Všechny další krávy, které tam přivezli, ležely. Z huby jim kapala pěna. Byly úplně potichu, umíraly. Když jsem vyšel z jatek, modlil jsem se, abych měl všechno nahrané, aby ta moje práce nebyla zbytečná.

Během těch nočních služeb jste někdy viděl veterináře?

Patryk Szczepaniak: Nikdy. Přicházel vždy o deváté ráno.

A co se stalo, když třeba zvířeti chyběla hlava, jak jste popisoval?

Patryk Szczepaniak: Nic. On přece nechodil do chladírny kontrolovat konkrétní kusy. Stačilo, když to sedělo v papírech. Navíc kupec byl natolik zkušený, že se na nic neptal. Celé by se nemohlo odehrávat nebýt konkrétních nakupujících takového masa. Později všichni tvrdí, že nic nevěděli. Pokud kupuješ zelenající, hnijící maso, nemůžeš tvrdit, že jsi nic nevěděl.

Kdo to maso kupoval?

Patryk Szczepaniak: Podařilo se nám zjistit jméno jedné firmy od města Nowy Sacz. Dvakrát za týden od nich přijíždělo auto a nakládalo to maso. Šlo pak mimo jiné do kebabů a na vývoz do členských zemí Evropské unie. Byl to nejhorší odpad. Lidem přece svým způsobem musí docházet, proč stojí hovězí kebab v krámku za rohem 13 zlotých (cca.78 korun českých - pozn red.). To přece není při reálných cenách hovězího možné.                      

Odkud se všichni ti "ležáci" brali?

Patryk Szczepaniak: V Polsku existuje obrovský průmyslový chov mléčných krav. Tihle "ležáci" jsou hlavně mléčné krávy. Šéf mi jednou řekl: "Mléčné krávy, to je hlavně kůže, kostra, vnitřnosti a trochu masa."

Jsme světová mlékárenská velmoc. Ale něco za něco. Na farmách se vždycky stává, že kráva spadne nebo si zlomí nohu. Mají málo pohybu, slabé kosti. Někdy se zraní nebo nastydnou. Jindy se kráva zraní během porodu. 

Podle předpisů ji pak máte uspat a mršinu zlikvidovat. To stojí přes 1000 zlotých (6000 korun českých - pozn red.). Přitom můžete zavolat takovému překupníkovi a on vám za tu krávu ještě dá 400 zlotých (2400 korun českých - pozn red.).

Věříte, že po zveřejnění vaší reportáže se konečně v zemi něco zásadnějšího změní?

Patryk Szczepaniak: Hlavní veterinární lékař nařídit zavřít jatka, kde jsem pracoval, a zkontrolovat všechna jatka v zemi. Lidé se možná na několik týdnů poschovávají a přečkají to, ale nepochybuji o tom, že se tato praxe vrátí.

Při práci na reportáži jsem na internetu a v místním tisku uveřejnil inzeráty, že vykupuji nemocný nebo zraněný dobytek. Volala mi paní z Podlaského vojvodství, že mi chce prodat takového "ležáka". Říkám jí, že je venku aféra, jestli o tom neslyšela? V televizi ukazovali, že taková zvířata se prodávat nesmějí. Odpověděla: "Jaká aféra? Mám tu ležáka, 500 kilo, tak vezmete si ho, nebo ne?" 

VIDEO: Český trh je pro Poláky důležitý. Komentář Martina Ehla. 

Odpůrci polských potravin teď novou aférou dostali silný argument, i když velkému dovozu by měl čistě statisticky odpovídat i větší výskyt problémů. | Video: Martin Ehl

 

Právě se děje

před 15 minutami

Na základě jednání s ministrem vnitra Hamáčkem a policií zavedeme na části dálnice D1 zákaz předjíždění kamionů, řekl Babiš podle České televize.

Zdroj: ČTK
Další zprávy