Jde hlavně o konkurenční boj, kontroly masa nejsou nutné, říká k hovězí kauze expert

Jan Nevyhoštěný Jan Nevyhoštěný
7. 2. 2019 11:47
Veterináři hlídkují na hranicích s Polskem a zastavují kamiony, inspektoři procházejí restaurace a hledají hovězí bez dokladů. Kauza podezřelého masa nelegálně vyrobeného na polských jatkách bez veterinárního dohledu zaktivizovala české dozorové orgány v nebývalé míře. Ministr zemědělství Miroslav Toman dokonce vyzval veřejnost, aby nekupovala polské hovězí. Podle agrárního analytika Petra Havla jsou mnohé z těchto kroků nepřiměřené a stojí za nimi především konkurenční boj.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Foto 4440 / Shutterstock.com

Aktuální kauza polského masa vyrobeného bez kontroly veterinářů z nemocných zvířat se velmi podobá několik let staré kauze použití technické soli v uzeninách. Problémy se tak opakují. Jak podle vás funguje polská veterinární správa v porovnání s tou českou? Jsou zde zásadní rozdíly, co se týče dohledu úřadů na výrobu potravin?

Agrární analytik Petr Havel.
Agrární analytik Petr Havel. | Foto: Archiv autora

V Polsku je umožněn veterinární dozor na jatkách i soukromým veterinářům, to je jediný oficiální rozdíl, který mě napadá. Zásadní rozdíly by být neměly, obě země jsou členy EU a platí pro ně stejná základní veterinární legislativa, Česko má ovšem ještě nad rámec EU další kontrolní mechanismy, například povinnost prvních příjemců zboží dovezeného ze zahraničí hlásit to kontrolním orgánům. To v Polsku není, ale EU legislativa to nevyžaduje.

Je podle vás možné, že k podobným utajeným porážkám dochází i v Česku, nebo český systém toto vylučuje?
Český systém to teoreticky vylučuje, lidský faktor ale nelze vyloučit nikdy.

Setkal jste se v minulosti s porušováním zákona a předpisů u českých zpracovatelů masa? 
Pokud vím, jednotlivé případy existují, netýkají se ale uvolnění masa do oběhu bez veterinárního osvědčení, jak k tomu došlo v Polsku.

Jak se liší polský masný průmysl od toho tuzemského? Polští novináři například upozorňují, že tamní trh je velmi rozdrobený na tisíce malých závodů a kontrola je tam mnohem obtížnější než u nás.
V tom mají pravdu, a také proto je pravděpodobnost četnosti nějakých pochybení vyšší.

V souvislosti s kauzou technické soli se hovořilo o snaze polských úřadů zamést věc pod koberec a neinformovat dostatečně okolní země. Domníváte se, že současné kroky a varování jsou dostatečné?
To se netýká jen Polska, vzpomeňme třeba na kauzu fipronil (skandál s toxickým insekticidem fipronilem zasáhl v létě 2017 prakticky všechny členské země EU, v nichž se dohromady objevily desítky milionů kontaminovaných vajec - pozn. red.). Snahy pokud možno různá pochybení utajit jsou dle mne největším problémem, protože nabourávají důvěru spotřebitele v kontrolní systémy.

V minulosti existovala síť takzvaných "nucených výseků", mezi lidmi bylo toto levnější maso oblíbené. O co vlastně šlo, nebylo to de facto také maso z nemocných zvířat?

K nucené porážce nemusí docházet jen při nemocech zvířat, ale třeba proto, že jsou nějak zraněna, což nemá na kvalitu masa vliv. Jde o minulost a to už nikdo nezjistí, ale dovedu si představit, že výsekové maso nebylo tehdy vždy naprosto v pořádku. Předpokládám ale, že bylo alespoň zdravotně nezávadné, protože veterinární dozor byl už tehdy v ČSSR poměrně vyspělý.

Česko aktuálně reaguje kontrolami dovozu veškerého hovězího masa z Polska. Považujete tento krok za přiměřený?
Nepovažuji, zejména proto, že nic takového nedoporučila ani EU a ještě neskončil audit inspektorů EU. Jsme na jednotném trhu, všechny země, zvláště v případě, že se problém týká více zemí, by měly postupovat stejně.

Konkurence mezi výrobci masa v Polsku a dalších zemích je evidentně velká. Není podle vás současná kauza rozdmýchávána právě konkurenčním bojem? 
Samozřejmě že jde o konkurenční boj, a to jak mezi zeměmi, například Českem a Polskem, tak ale i mezi chovateli a jatkami na vnitřním trhu Polska. Pochybení jedné strany, pokud je zveřejněno, konkurenci samozřejmě vyhovuje, vyhovuje ale také odpůrcům chovů zvířat a konzumace výrobků živočišného původu.

VIDEO: Poláci český trh s potravinami potřebují, tvrdí Ehl

Odpůrci polských potravin teď novou aférou dostali silný argument, i když velkému dovozu by měl čistě statisticky odpovídat i větší výskyt problémů. | Video: Martin Ehl
 

Právě se děje

před 54 minutami

Sáblíková byla na trojce v Heerenveenu čtvrtá za Nizozemkami

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila na Světovém poháru v Heerenveenu čtvrté místo v závodu na 3000 metrů. Třiatřicetiletá česká reprezentantka zajela poprvé v kariéře v hale Thialf čas pod hranici čtyř minut, nestačila ale na trojici Nizozemek a nerozšířila bilanci 90 medailových umístění v seriálu. V novém rekordu dráhy 3:57,15 minuty zvítězila Irene Schoutenová.

SP v rychlobruslení v Heerenveenu (Nizozemsko):

Muži, 500 m: 1. Arefjev (Rus.) 34,459, 2. Ntab 34,652, 3. Velema (oba Niz.) 34,740.

Průběžné pořadí SP (po 2 ze 4 závodů): 1. Ntab 114, 2. Arefejev 92, 3. Mulder (Niz.) 80.

Ženy, 500 m: 1. Koková (Niz.) 37,726, 2. Golikovová 37,303, 3. Fatkulinová (obě Rus.) 37,406.

Průběžné pořadí SP (po 2 ze 4 závodů): 1. Koková 120, 2. Golikovová 108, 3. McLeanová (Kan.) 91.

3000 m: 1. Schoutenová 3:57,155, 2. De Jongová 3:58,521, 3. Beuneová (všechny Niz.) 3:58,908, 4. Sáblíková 3:59,215, …13. Zdráhalová (obě ČR) 4:10,379.

Další zprávy