








Ještě jim nebylo ani třicet, ale už se společně vydali na neobvyklou životní a podnikatelskou cestu. Na dvou hektarech pole na Pardubicku založili farmu a hospodaří na ní tak, jak se na polích pracovalo před nástupem průmyslu. Holýma rukama, bez zemědělských strojů, bez chemických hnojiv a postřiků. Jdou cestou komunitou podporovaného zemědělství – mají podílníky, kteří si platí roční předplatné.



Hana Sahulová Součková vyměnila práci v pražských kancelářích za pole v Semicích. Dnes pěstuje zeleninu a je pro ni důležité farmařit v souladu s přírodou. „Když zemědělec řekne, že je proti Green Dealu, tak mi přijde, že je to člověk, který není na svém místě. Je pro mě úsměvné sledovat protesty a to, s čím mají zemědělci problém,“ říká farmářka a vysvětluje, proč je ekologie základ.



"Hodně lidí vnímá život na venkově příliš idealisticky. Mohou za to sociální sítě, já se snažím ukazovat i odvrácenou stranu," říká eko-farmářka a influencerka Libuše Součková, která svůj život na farmě dokumentuje na instagramovém profilu Statek v sedle. "Snažím se nabourávat stereotypy o ženách. Naučila jsem se, že není tak těžké používat třeba aku vrtačku nebo něco rozříznout," popisuje.



"Hodně lidí vnímá život na venkově příliš idealisticky. Mohou za to sociální sítě, já se snažím ukazovat i odvrácenou stranu," říká eko-farmářka a influencerka Libuše Součková, která svůj život na farmě dokumentuje na instagramovém profilu Statek v sedle. "Snažím se nabourávat stereotypy o ženách. Naučila jsem se, že není tak těžké používat třeba aku vrtačku nebo něco rozříznout," popisuje.



Do pomoci zapojují rodinu, mají vlastní e-shop, naslouchají zákazníkům a sázejí na přímou komunikaci s okolím, třeba formou sociálních sítí. Řeč je o drobných farmářích, kteří v Česku hledají nové cesty, jak se uživit. Krůček po krůčku se to učí i mladá farma z Vysočiny, kterou vedou manželé Pechovi. Na menší farmáře pobídkami myslí i priority Společné zemědělské politiky EU.



Tuzemské farmáře čeká tvrdý boj o peníze z evropského rozpočtu. Unie chce na společnou zemědělskou politiku dávat výrazné méně. Přestože zemědělci škrty v dotacích očekávali, s tak výrazným snížením peněz, se jakým v létě přišel návrh "sedmiletého rozpočtu" Evropské unie, prý nepočítali.



Kdysi to bylo jen místo na letní prázdniny. Rozpadlý statek, kde stavby měly křivé stěny a zdálo se, že se tu už nic nového zrodit nemůže. Jenže právě tady, v malebné Líšnici, rodina Abtova našla svůj vysněný domov. A nejen to - objevili i nový směr svého života. Už roky tu totiž stojí Tátův sad - rodinná firma, kde se z jablek zrodil nový příběh. Lahodný, plný bublinek a se zářnou budoucností.



V roce 2018 udělali Rychtaříkovi něco, o čem spousta lidí jen sní - celý život sbalili do krabic a s dětmi vyrazili na cestu do neznáma. Proč? Už měli dost nekonečného kolotoče kolem škol, placení a dalších povinností. "Najednou jsme si položili otázku – tohle je to, co tady 18 let budujeme? Takhle to opravdu chceme?“ vzpomíná Tereza. Odpověď zněla ne. A tak začala jejich nová životní etapa.



Na okraji malebné vesnice Chodouň stojí farma, ze která je cítit nejen hnůj a čerstvé mléko, ale především odhodlání a rodinná sounáležitost. Zatímco zpoza plotu se ozývá bučení krav, Honza - budoucí hlavní figura farmy - opravuje traktor. Farma Stehlík je místem, kde se všechno dělá naplno. A kde funguje spolupráce mezi otcem a jeho dětmi, které se nebojí inovací a byznysu.



Jen pár kilometrů od českých hranic bojují slovenští farmáři, veterináři, policisté i armáda se zákeřným virem. Kvůli epidemii slintavky a kulhavky Slováci i Maďaři vybíjejí tisíce kusů dobytka. Podle slovenského premiéra Roberta Fica výše škod přesáhne 1,5 miliardy korun. Podívejte se, kde epidemie vznikla a jak se šíří tělem nakaženého zvířete.



Stavy dojnic v Česku dlouhá léta klesaly. Zatímco v roce 2000 zemědělci chovali zhruba půl milionu dojných krav, předloni to bylo 343 tisíc dojnic. Situace se však možná otáčí, loni jich bylo 362 tisíc. Produkce mléka však celou dobu roste - dnešní krávy nadojí v průměru dvakrát více než jejich předchůdkyně v 90. letech minulého století.



"To bylo první, co jsem udělal, když jsme statek koupili. Vysadil jsem tady tu bránu ze vrat,“ popisuje u zelených sloupků před vstupem do dvora rodinné farmy Michal Hrdlička, který se svou ženou Soňou vybudoval Ofčí statek Brníčko. Starají se o 300 ovcí, z jejichž mléka vyrábí čerstvý sýr, brynzu, jogurt, halloumi nebo ovčí sýr na gril, za který získali minulý rok ocenění Regionální potravina.



Češi jsou národ sběračů. Působí to tak alespoň na farmě ve Vraňanech nedaleko za Prahou. Rozlehlé zelené pozemky tu totiž čelí náporu návštěvníků, kteří neváhali vyrazit na samosběr sezonní zeleniny. Natrhat si lze od okurek nakládaček přes žluté a zelené cukety až po papriky různých tvarů a barev. Letošní novinkou je pak samosběr melounů.



O samosběry jahod ve středních Čechách je zájem, nyní se mají naplno rozjet. Ceny jsou oproti loňsku vyšší, za kilogram jahod samosběrači zaplatí zhruba od 89 do 100 korun. O značnou část úrody přišli pěstitelé kvůli dubnovým mrazům. Očekávají, že sezona jahod skončí dříve než loni. Naopak postupně už navazuje sklizeň hrášku nebo česneku.



Ostrovu La Palma se přezdívá blázinec bez střechy. Ilona Hověžáková, která na něm se svým partnerem Jonášem Mazánkem žije v jeskyni, říká, že určitě trochu blázni jsou. "Spíš jsme si uvědomili, že nechceme být křečci v kolečku, kteří pracují, jen aby zaplatili nájem," dodává Jonáš. Už několik let komunitně žijí na pozemku kanárského farmáře a lékaře a o místním životě chtějí natočit dokument.



Místo odpočinku přijíždí Vendula Jandorová každý den po práci na svou azylovou farmu. Chová zvířata, která by nejspíš už nežila, protože už je bývalí majitelé nepotřebovali nebo na ně nestačili. Na farmě Jarikhanda ale mohou v klidu dožít. "Každý den nám někdo volá s žádostí o pomoc," vypráví žena. "Další zvířata ale už nebereme. Jsme dost na hraně, navíc ubylo i dárců," říká.



V pražské Ruzyni se v září otevře nová škola. A bude jiná než většina stávajících. Vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství vzniká podle modelu, který již desítky let funguje v zahraničí. "V Česku budoucím farmářům chybí ucelený vzdělávací program, který jim nabídne dostatečné množství praxe a zároveň je připraví i teoreticky," myslí si ředitel Jiří Prachař.



Regionální hlasování málokdy způsobují palcové titulky i za hranicemi dané země. Přesně to se ale teď děje kvůli vítězství nizozemských farmářů v tamních krajských volbách.



V rámci nového Strategického plánu společné zemědělské politiky poputuje v následujících letech z evropských fondů do českého zemědělství až 200 miliard korun. Princip rozdělování dotací mezi jednotlivé farmáře se ale změní. O tom, co budou nová pravidla pro tuzemské zemědělství znamenat, diskutovali v podcastu Aktuálně.cz zástupci malých a velkých zemědělských podniků.