Češi mohou polské maso omezovat, musí to však být přiměřené, vzkázala Evropská komise

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 2. 2019 14:30
Podle Evropské komise je na České republice, aby podnikla opatření proti potravinám, u nichž existuje podezření, že mohou ohrozit zdraví. Informovala o tom mluvčí Evropské komise Anca Paduraruová. Dodala ale, že tyto kroky musí být přiměřené a po předchozím vyhodnocení. Evropská komise už v lednu vyjádřila výhrady k tomu, jak Česko uplatňuje unijní pravidla při kontrole dovozu potravin.
Zápach a tloušťka hovězího. Jak poznat na pultech nekvalitní maso prozradil řezník z Braníka
Zápach a tloušťka hovězího. Jak poznat na pultech nekvalitní maso prozradil řezník z Braníka | Foto: Veronika Ljuba Bucková

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého není cílem přijímaných opatření zákaz obchodování s žádným z členských států EU. "Tedy ani s Polskem, protože volný pohyb zboží je základním pilířem fungování EU. Kontroly zdravotní nezávadnosti hovězího masa z Polska však považujeme v současné chvíli za nezbytné a přiměřené vážnosti situace," sdělil Bílý.

V ČR ve čtvrtek začala platit mimořádná veterinární opatření pro dovoz polského hovězího masa poté, co české úřady v zásilce 700 kilogramů polského hovězího masa odhalily bakterie salmonely. Z této dodávky skončilo asi 40 kilogramů na Slovensku. Bratislava proto také zavádí opatření, kdy vzorky z každé zásilky masa budou až do odvolání před uvedením na trh kontrolovat veterináři.

Loni na podzim české ministerstvo zemědělství zvažovalo povinnost otestovat veškeré vepřové dovezené z těch zemí EU, kde se vyskytuje africký mor prasat. Šlo hlavně o Polsko a Belgii.

Bakterie salmonely v hovězím, ale i krůtím mase z Polska objevily také úřady ve Slovinsku, informovala tamní agentura STA. V případě hovězího šlo o 45 kilogramů, maso bylo určené k výrobě kebabu.

V Polsku se ročně vyprodukuje 560 tisíc tun hovězího masa ročně, z čehož 85 procent míří na export. Do Česka se z Polska za tři čtvrtletí loňského roku vyvezlo hovězí za 739,6 milionu korun. Polsko je po Německu druhým největším vývozcem zboží zemědělského původu do České republiky.

Evropská komise minulý měsíc vyzvala Česko, aby správným způsobem uplatňovalo unijní pravidla ohledně úředních kontrol dovozu potravin. Unijní státy musejí systematicky posuzovat možná rizika a následně kontrolovat některé potraviny zasílané z jiné členské země EU při jejich příjezdu.

Praha to vyřešila tak, že všichni dovozci dostali povinnost oznamovat systematicky alespoň 24 hodin předem dovoz takových potravin na místo určení. To ale podle komise není v souladu s unijními předpisy, podle nich by měli být dovozci žádáni ze strany úřadů jen v odůvodněných případech a v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci kontrol.

Před několika týdny vyšlo polská televize TVN24 odvysílala tajně natočenou reportáž z jatek v Mazovském vojvodství, kde byl během noci porážen nemocný dobytek. Maso z nich se dostalo nejen do Polska, ale i do řady zemí EU včetně Česka a Slovenska. Jatka úřady nařídily zavřít a do Polska kvůli této aféře přijeli inspektoři Evropské komise.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy