Praha - Vyšší daň z přidané hodnoty, zvýšení daní pro lidi s nejvyššími příjmy, menší nebo nulový růst důchodů. To jsou tři hlavní opatření, kterými chtějí ODS a TOP 09 v příštích letech udržet schodek státního rozpočtu na původně plánované úrovni v poměru k výkonu ekonomiky.

Po pondělní poradě ekonomických ministrů to řekl předseda vlády Petr Nečas z ODS. O konkrétní podobě těchto opatření bude vládní koalice jednat ještě v následujících týdnech, zatím nejde o definitivní dohodu.

S vyšším růstem DPH a zmrazením důchodů zásadně nesouhlasí nejmenší koaliční strana Věci veřejné.

V letošním státním rozpočtu navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 "jen" zmrazit výdaje za 23,6 miliardy korun. Půjde o takzvané vázání výdajů, které se dotkne hospodaření ministerstev a státních organizací.

Část původně plánovaných výdajů tedy nebudou moci úřady využít bez výslovného souhlasu vlády. O ten mají nově žádat například také při uzavírání smluv o dodávce konzultačních, poradenských nebo právních služeb za alespoň milion korun.

Razantnější opatření mají přijít pro rok 2013, kdy bude podle Kalouska kvůli dodržení schválených schodků rozpočtu nutno ušetřit 42,4 miliardy korun proti dřívějším plánům. V roce 2014 to má být dokonce 84,4 miliardy korun.

Důchody neporostou...

Počínaje rokem 2013 navrhuje ministr financí sjednotit sazbu daně z přidané hodnoty na 20 procent. Snížená 14% sazba by zůstala jen pro léky a knihy. Podle už dříve schválené novely se měla DPH od příštího roku sjednotit na 17,5 procenta, ale bez výjimek.

Podle Nečase zahájila koalice i vážnou debatu o změně valorizací penzí včetně možnosti jejich dočasného zmrazení na další dva až tři roky, opět počínaje lednem 2013.

Nečas se shoduje s Kalouskem, že základem mají být právě tato dvě robustní opatření - jedno na příjmové a jedno na výdajové straně rozpočtu. "Na příjmové straně bychom rádi získali 18 až 20 miliard korun navíc," říká Nečas.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 navrhuje doplnění valorizačních kritérií tak, aby růst důchodů závisel i na objemu výběru pojistného. Osobně dává této variantě přednost před plošným zmrazením penzí.

... daně pro bohaté ano

Kvůli společenské solidaritě by pak podle Nečase bylo vhodné i dočasné zvýšení daní pro lidi s měsíčním příjmem nad 100 tisíc korun.

"V případě dočasného zmrazení důchodů navrhuji zavést druhé pásmo daně se sazbou 31 procent ze základu nad stropy sociálního pojistného v roce 2013," upřesňuje Kalousek. V letech 2014 a 2015 by pak šlo o 32 procent z téhož základu.

Po plánovaném zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy a zvýšení sazby zdravotního pojistného (obojí je součást odložené daňové reformy) tím podle Kalouska dojde ke zvýšení mezní sazby nad stropem sociálního pojistného na zhruba 38 procent a nad stropem zdravotního pojistného k opětovnému poklesu na 31 procent, respektive 32 procent.

Vláda podle premiéra nechce zůstat jen u škrtů a vyšších daní. Připraví balíček s "prorůstovým charakterem", aby vykompenzoval zejména pokles spotřeby domácností vedoucí k dalšímu poklesu vybraných daní.

Konec porodného a nižší paušály

Jako možné alternativy navrhuje Kalousek zvýšení daně z příjmu fyzických osob o jeden procentní bod (plošně z 15 na 16 procent), úplné zrušení porodného a doplatku na bydlení nebo snížení výdajových paušálů u osob samostatně výdělečně činných.

Kalousek navrhuje například i 25% srážkovou daň pro takzvané daňové ráje, zrušení „zelené nafty" či zdvojnásobení sazeb daně z elektřiny. Chce také prosadit takzvanou uhlíkovou daň a zrušit osvobození vína od spotřební daně. Skončit má i osvobození zemního plynu pro vytápění domácností.

Podle Nečase je možné debatovat i o řadě dalších opatření. Zmínil například daň z převodu nemovitostí, zdanění baleného tabáku, zapojení aktiv podniků se státní účastí a snahu omezit daňové úniky.

Ministerstvo financí navrhuje také zrušení některých státních úřadů - například začlenění České obchodní inspekce pod Generální ředitelství cel, Státní energetické inspekce pod Energetický regulační úřad nebo snižování a slučování zastupitelských úřadů.

Proti snížení výdajových paušálů u podnikatelů se však zatím staví ODS, která nesouhlasí ani s dalším Kalouskovým návrhem - zavedením spotřební daně z vína.

Třetí koaliční strana - Věci veřejné - pak odmítá další zvýšení DPH a má velký problém i se zmrazením důchodů pro roky 2013 až 2015.

Nečas i Kalousek po pondělním koaličním jednání zdůraznili, že debata o těchto opatřeních a případném kompromisu je teprve na začátku. Oba se však shodli, že základem mají být právě vyšší DPH a změny ve valorizaci důchodů.

Horší než původní odhad

K razantnějším opatřením oproti původním záměrům chce ministerstvo financí přistoupit kvůli tomu, že česká ekonomika roste méně, než se v dosavadních prognózách očekávalo.

Bez zmrazení letošních výdajů úřadů by deficit státního rozpočtu mohl dosáhnout 128,6 miliardy korun, schválený plán přitom dosud počítal se schodkem 105 miliard. 

Ministr financí chce, aby deficit letos nepřekročil schválených 3,5 procenta HDP. V dalších letech pak má klesnout pod tři procenta HDP, aby splňoval takzvaná konvergenční kritéria evropské měnové unie.

V roce 2013 má podle Kalouskových plánů schodek klesnout na 100 miliard korun, v roce 2014 pak na 70 miliard.

Další aktuality a praktické rady si můžete objednat na Facebooku: