Praha - Sucho, které už několik týdnů sužuje Čechy a hlavně Moravu, přinese zemědělcům oproti loňsku miliardové propady.
Pokles výnosů místy dosáhne i poloviny obvyklých hodnot, a v druhém pololetí lze proto očekávat zdražení potravin. Firmy v zemědělství lidem snižují platy a zvažují i propouštění.
Online deníku Aktuálně.cz to řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Nejhorší situace je podle něj na jižní Moravě, v okresech Znojmo, Břeclav a Hodonín. A také v oblasti srážkového stínu na Rakovnicku.
"Postižená území se každým dnem rozšiřují, dnes je už v republice málokterá oblast, která by v povrchové vrstvě ornice měla dostatek vláhy," tvrdí Veleba.
Vážnost situace potvrzují i oslovení zemědělci.
Kvůli suchu nejspíš zdraží potraviny
"Myslím si, že se pravděpodobně opakuje rok 1947. Stav je opravdu velmi vážný. U obilovin můžeme už teď počítat, že úroda půjde o 40 až 50 procent dolů," obává se Veleba.
Poškození rostlin suchem je už podle něj většinou nevratné, kvůli suchu je totiž obilí velmi řídké a má malé klasy.
"Velmi zlý" je podle něj i stav vinic, které sužuje dlouhé sucho po nedávných jarních mrazech.
V pondělí Agrární komora poslala svým okresním ředitelům a ředitelkám žádost o inventarizaci škod. "Odhaduji, že pokud bude toto počasí pokračovat, snížená produkce polních plodin bude v miliardách korun," tvrdí Veleba.
Sucho se tak pravděpodobně projeví ve zdražení potravin. "Toto počasí není jen v České republice, ale i v okolních státech. Zcela určitě se to promítne do zvýšených cen obilovin jak potravinářských, tak krmných," shrnuje Veleba. V druhém pololetí se tak dá očekávat tlak na zvýšení cen pečiva i masa.
Výrazně nižší výnos, a tedy i zdražení, se čeká i u řepky, ze které se vyrábí příměs přimíchávaná z šesti procent do nafty.
Agrárník Veleba: Rodí se tu katastrofa
"Rodící se katastrofa" má podle Veleby i sociální rozměr. "Šéfové firem nevědí, co s lidmi. Na polích by se za normálních okolností sekla vojtěška nebo sklízely senáže. Není co, takže lidi nemají práci," vysvětluje Veleba. Firmy proto podle něj mnohde snižují mzdy a zvažují propouštění.
Sám Veleba je rozsahem sucha zaskočen. "Nikdy v životě jsem například neviděl, a to mi je 65 let, že by se nesklidila první seč vojtěšky," shrnuje své dojmy z nedělní cesty na jižní Moravu, kde navštívil Agrodružstvo Miroslav.
Vojtěška tvoří touto dobou obvykle na polích hustý zelený koberec, který se seče jako krmivo pro krávy. V Miroslavi ale byla tak seschlá, že ji Agrodružstvo muselo posíct a nechat ležet na poli.
"Postihne nás to mimořádně, protože nám tady neprší prakticky vůbec. Včera nám po dlouhé době spadly čtyři milimetry na jedno katastrální území z pěti, jinak vůbec nic," potvrzuje vážnost situace Miroslav Kolečkář, předseda představenstva zemědělského družstva v Klenovicích na Hané.
"Oproti loňské úrodě odhadujeme u obilovin a řepky snížení výnosů nejméně o 30 procent, možná o 40," tvrdí Kolečkář. S následky neúrody se tak jeho firma bude muset vypořádávat příští rok, kdy přestane pro zemědělce platit "zelená nafta" osvobozená od spotřební daně. Jen na naftě tak družstvo přijde o dva miliony korun, což je podle Kolečkáře měsíční plat pro všechny zaměstnance.
"V letošním roce máme ještě nějaké tržby z loňské úrody. Očekávám ale, že se z velmi slušného zisku ocitneme na nule," odhaduje letošní hospodářský výsledek.
Opakuje se na Moravě rok 1947?
Podobné to je například i na Uherskohradišťsku. "Obiloviny u nás mívají výnos 60 až 65 metráků na hektar, letos čekáme 40 až 45 metráků. U řepky odhaduju pokles z 30 až 35 metráků na 20 až 25 metráků," tvrdí Vítězslav Lapčík z jarošovské firmy Fyto.
"Od kolegů mám ověřeno, že nejvíc postižená nejen suchem, ale i mrazem je jižní Morava a Haná, to je jednoznačné. Střední Čechy jsou na tom o malinko líp, ten problém je ale tady už taky," potvrzuje Pavel Hrdlička, předseda představenstva ZD Luštěnice na Mladoboleslavsku.
O hospodářském výsledku zemědělců v Čechách tak letos bude rozhodovat přeháňková loterie. "Zatím to není plošné. Máte oblasti, kde to spadlo a je to bez problémů, a o dva kilometry dál je totální sucho. Na Moravě to už ale plošné sucho je," říká Hrdlička.
Katastrofální sucho začalo roku 1947 už v dubnu. Vedra tehdy trvala až do srpna, na spoustě míst země přesáhla rtuť teploměru na mnoho dnů pětatřicetistupňovou hranici.
"Zrno se málo nalilo a předčasně uschlo. Jetele a jiné pícniny z jara zaseté úplně uschly. Brambor bylo tak málo, že i nejstarší hospodáři toto nepamatují. Velikost jejich kol dosahovala čtyř centimetrů v průměru a pro svoji zvadlost byly takřka nepoživatelné," citoval dobového kronikáře časopis Týden v dubnu roku 2007, kdy republiku také trápil nedostatek srážek.
Letos byla navíc podle zemědělců srážkově velmi chudá i zima, jen pětina obvyklých srážek spadla také v březnu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak drahé budou potraviny?