V Česku platí za specialistu na ruské vozy. Firma AMC z Radíkovic u Hradce Králové funguje už asi 27 let a zpočátku sem dovážela modely ARO, poté se přibraly vozy značky GAZ a UAZ a samozřejmě Lada Niva a všechny její odvozeniny.
Dnes jsou hlavními "bestsellery" firmy moderní Lady (třeba model X-ray nebo Vesta), ale i zmíněná Buchanka. I když… ve skutečnosti se u nás prodá zhruba 20 aut ročně, prý se ale zájem postupně zvyšuje. "Zajišťujeme však dovoz do celé Evropy. Hlavním trhem je pro nás Německo, ale i Belgie nebo Nizozemsko," dodává Jan Majurník, který má v AMC na starosti komunikaci.
Buchanka je specifické auto, a proto má vcelku jasně vymezenou klientelu. Kupují ji v lomech, dolech, geologické společnosti, zkrátka firmy, které potřebují auto na převoz více osob v horším terénu. "V posledních letech ji ale čím dál více kupují jednotlivci na expedice a také fanoušci, kteří ji mají jako takzvaný retro-wagen," dodává Majurník.
Pro ty, kteří potřebují pracovní stroj, má Buchanka nesporné výhody. Elektroniku v ní prakticky nenajdete, jen tu nejnutnější. Sedí na ocelovém žebřinovém rámu, má tuhé nápravy, mechanické připojení čtyřkolky, mechanické připojení redukce a velice jednoduchý benzinový motor.
Je uložený mezi předními sedadly, tedy tak, jak to pamatují všichni, kteří někdy jeli Škodou 1203 (a u nějž se s posměchem říkávalo, že je ho aspoň díky tomu možné opravovat za jízdy), je však modernější, než kdysi Buchanka měla (pohání také UAZ Patriot). Má objem 2,7 litru, přímé vstřikování od Bosche a výkon 113 koní. Převodovka je pětistupňová mechanická. Spotřebu jsme neměřili, ale údajně se pohybuje mezi 11 až 14 litry na 100 km.
Motor, který v Rusku splňuje normu Euro 5, se pro Evropu upravuje, aby vyhovoval normě Euro 6c, nyní ho čeká homologace na Euro 6d-Temp. Tyto úpravy probíhají přímo v Radíkovicích a každý vůz se schvaluje individuálně. Znamená to také, že každé auto, které AMC prodá do Evropy, projde nejdříve radíkovickou dílnou.
Buchanka nemá konkurenci
Na evropském trhu nenajdete prakticky žádného jejího konkurenta. Tato verze (2206) může vozit v terénu dva až devět osob a v základní verzi vyjde s daní zhruba na 450 až 460 tisíc korun. Cenu samozřejmě ovlivňuje kurz rublu. Po Česku funguje zhruba 30 servisů, na vůz se vztahuje klasická dvouletá záruka.
Potenciální majitel ale pochopitelně musí počítat s tím, že si kupuje auto, jehož holý základ je v podstatě 61 let starý. Má své mouchy, třeba převodovka není zcela bezproblémová a dovozce před prodejem nechává měnit tovární olej za kvalitnější a upravuje v převodovce synchrony, čímž se údajně největší slabiny vozu eliminují.
A nutností je nanést protikorozní ochranu, karoserie totiž není pozinkovaná, a tak se vyplatí každoročně vystříkat také dutiny, aby vůz tak rychle nerezl.
Novoty ale dorazily i do Buchanky, i když jde spíš jen o jemné úpravy. Má jiná zpětná zrcátka, LED denní svícení a novější palubní desku s přístrojovým štítem, kde je sdružený tachometr a další jednoduché čítače.
Dokonce lze sedadlo řidiče posouvat (sic!) a v příplatkových prvcích se objevilo vyhřívání sedadel nebo elektronicky ovládaná uzávěrka zadní nápravy. A modely pro rok 2019 mají také povinný systém eCall s SOS tlačítkem na stropě, díky kterému se v případě nehody dovoláte pomoci.
Vzhledem k tomu, že UAZ Buchanka se zde prodává s individuální homologací, nemusí splnit běžné vyšší standardy na bezpečnostní výbavu, pouze motorové emise. A tak byste tu marně hledali byť jen jediný airbag. Má ale ABS a posilovač řízení i brzd. Výrobce se stále snaží dělat Buchanku co nejjednodušší. Co tu není, nemůže se rozbít.
Buchanku jsme už řídili po povrchovém dole vlastněném Mosteckou uhelnou (článek zde), avšak tento zážitek se nikdy neomrzí. Jak se vyšplhat do sedadla už nás díky tomu nikdo poučovat nemusel, chce to na stupačku položit pravou nohu, nikoli levou, a pak se razantně vyhoupnout nahoru. V Buchance se sedí jako v autobuse, přímo nad kolem, s volantem téměř položeným. Vyosené pedály jsou samozřejmostí, to zkrátka k Buchance patří.
Buchanka je stoprocentně mechanický stroj a podle toho se i řídí. Musíte se specificky chovat k plynu, brzdám, spojce. Všichni ti, kteří se s Buchankou vydávají i na dlouhé expedice, které se nevyhýbají dálnicím, si zaslouží obdiv. Je hlučná, má enormní vůli v řízení, v zatáčkách se naklání, jako by v sobě měla půllitr vodky a rychle by s ní chtěl jet jen ten, kdo postrádá půd sebezáchovy.
Nejvíc doma se cítí v terénu. Bonusem je i to, že vám není líto se vrhat do příkopů, protože z chování Buchanky je cítit houževnatost bytelnost vlastní kvalitnímu pracovnímu náčiní. Ostatně, že se hodí právě na tohle, dokazuje už 61 let a je v tom extrémně dobrá.
