Než se objevily dnes všudypřítomné LEDky, byly tou nejlepší světelnou technikou xenony. Světlo se v nich vytváří pomocí elektrického oblouku mezi dvěma elektrodami. Uvnitř trubice s elektrodami je navíc plyn tvořený směsí xenonu (který mimo jiné zajišťuje, že se světlomet rychle rozsvítí), plynné rtuti a nejrůznějších kovových solí, například jodidu sodného.

Výhody xenonů jsou dobře známé: jejich světlo je bělejší a jasnější, mají delší životnost než žárovky a lepší energetickou účinnost. Na druhou stranu jsou také dražší na výměnu, kterou už jen tak nelze provést svépomocí. Kvůli svému vysokému výkonu také xenony musí být většinou povinně spojeny s ostřikovači a automatickým seřízením sklonu. Výjimku měly jen slabší 25W typy, které nabízelo například Mini, VW Beetle nebo Škoda Rapid.

Xenony jako první v osobním autě použilo BMW, na začátku 90. let s nimi svítila tehdejší řada 7. Dnes však tento typ světel postupně vyklízí pozice a v nových autech se jako příplatková výbava objevuje spíše výjimečně. Najít se dají například v dodávkách, jako je Citroën Spacetourer nebo Ford Tourneo Custom.