Zlomek vteřiny, ve kterém jste neměli šanci zareagovat. Nepřehledné místo, hustý porost a nesmlouvavý švih, s níž vám srna vystartuje přímo před auto. Ozve se plechové plácnutí, tříští se plasty, rozbitý světlomet zhasne. Pak se vše ponoří do ticha, které ruší jen syčení páry unikající z prasklého chladiče.
Po prvotním šoku z nehody může přijít ještě jeden v servisu. Oprava pomuchlaného předku a kapoty vyjde na sto padesát tisíc. Účty za opravy netrápí jen motoristy, ale i pojišťovny. Vyplácené škody už řadu let souvisle rostou, což má dva důvody: pokročilejší techniku v autech a přemnoženou zvěř.
Přední část dnešních vozidel je stále hustěji zaplněná bezpečnostními, emisními i komfortními složitostmi. Xenonové či didodové světlomety běžně stojí po 25 000 Kč, dalších nejméně 15 000 Kč radar adaptivního tempomatu. Některá auta kvůli předpisům na ochranu chodců při nárazu zdvihnou kapotu pomocí jednorázových pyropatron. Všechna čidla a kamery je po výměně nutné zkalibrovat, což opravu prodražuje. Nemluvě o situaci, kdy vystřelí některý airbag.
Přemnožená zvěř je mnohem složitější fenomén. "Intenzivní zemědělství vytváří stále horší podmínky pro menší zvířata jako lišky, zajíce a ježky, kterých ubývá. To přispívá k pohodlnějšímu životu spárkaté zvěře, jejíž stavy naopak rostou," vysvětluje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.
Z praxe uvádí pádný příklad. "Když jsem jako mladý lesník začínal, z jednoho metu mláďat kance divokého jich první zimu přežilo tak šest. Dnes to bývá i dvanáct." Dlouhodobý proces započatý kolektivizací je stále zřetelnější, v místech blízko lesů rostou majetkové škody a také přibývá dopravních nehod.
Trendy v přírodě i v automobilové technice mají jedno společné. Nejdou změnit, naopak budou dále pokračovat. Můžeme se jim jen přizpůsobit, tedy pokud možno snížit riziko, že ke srážce skutečně dojde.
Některá technická řešení už podél našich silnic a dálnic můžeme vidět. Třeba pachové ohradníky, které zvířata odpuzují od vozovky a zároveň bystří jejich pozornost. Další možnosti se teprve testují. Patří k nim odrazky rozptylující světlo přijíždějících aut do lesa, nebo aktivní systémy s infračervenými kamerami, které sledují pohyb zvířat a mohou řidiče varovat.
Nasazovat takové technologie plošně by bylo samozřejmě drahé. Současnými výpočetními metodami však lze vytipovat místa, kde by se to vyplatilo nejvíc. Centrum dopravního výzkumu už pět let provozuje a zdokonaluje metodu, která dává dohromady statistiku nehod s přesnými souřadnicemi GPS.
Výsledky se ukládají do mapy, kterou najdete na adrese srazenazver.cz. I když statistika neříká o životě všechno, některé její závěry jsou pozoruhodné. Třeba ten, že k celé čtvrtině srážek se zvěří dochází na jednom jediném procentu komunikací.
Než se vydáte na neznámou cestu za soumraku či v noci, prověřte si trasu i zde. Pokud třeba vede v blízkosti nějaké obory, je riziko podstatně vyšší. Jedno z velmi riskantních míst je hned na okraji Prahy, při silnici ze Zbraslavi na Jíloviště u obory Daliborka. Podobně je tomu v honitbě přezdívané Sherwood, která obklopuje Liblický zámek po cestě z Mladé Boleslavi do Mělníka.
Pět bodů pro srážku se zvěří
1. Srny ani kanci neplatí povinné ručení, z něhož by uhradili škodu na vašem autě. Pokud nemáte vozidlo pojištěné havarijně, ujistěte se o přesných podmínkách připojištění pro případ srážky se zvěří.
2. Aktivita zvířat je vysoká kolem západu a východu slunce. Srážka tedy nehrozí jen za tmy, ale už za lehkého šera. Myslete na to, že v lese je šero dřív než na polích a loukách.
3. Nesnažte se za každou cenu srážce vyhnout. Čas na promyšlenou reakci je příliš krátký, hekticky započatý manévr nemusí proběhnout podle vašich představ a často končí mnohem hůř - převrácením do příkopu nebo nárazem do stromu.
4. Když se srně vyhnete a vozidlo kvůli tomu poškodíte jinak, z připojištění pro srážku se zvěří nedostanete ani korunu.
5. Na místo nehody vždy zavolejte Policii ČR. Jen ta může kontaktovat příslušnou lesní zprávu, aby se postarala o zraněné zvíře. Například ukončila jeho trápení, pokud přežilo. Policejní záznam také může být podmínkou pro plnění pojišťovny.
Někde čísla ukazují velká rizika bez jasné příčiny. Což je kupodivu případ statisticky nejnebezpečnějších úseků v republice na silnici č. 9 ze Zahrádek přes Českou Lípu na Nový Bor. Statitistiku z mapy samozřejmě nelze číst doslovně, vždyť jen po sklizni na polích zvířata mění své trasy. Nepřesouvají se však o desítky kilometrů jinam.
Totéž platí pro menší komunikace, kde je méně nehod, protože po nich jezdí méně aut. Pokud je to blízko kritického místa na nějakém hlavním tahu, zvířata se často pohybují i tam.
Je škoda, že se tyto zajímavé informace zatím nepodařilo dotáhnout do podoby přátelštější k mobilním telefonům a zejména do navigačních aplikací. O popularizaci projektu se dnes snaží hlavně pojišťovny, které dlouhodobý růst škod logický trápí. "Jen z roku 2017 na rok 2018 stouplo plnění u těchto nehod ze 111 na 116,3 milionů korun," konstatuje Patrik Nauš, ředitel likvidace pojistných událostí motorových vozidel Generali.
Právě pojišťovna Generali minulý týden zveřejnila takzvaný Index Srna, který data z Centra dopravního výzkumu shrnuje pro jednotlivé okresy a kraje. To může někomu zavánět pojistnou matematikou pro zasvěcené, ale i tady se ukazují zajímavá zjištění. Třeba že nejvíc nehod se zvěří na jeden kilometr silnic není - jak by vás možná napadlo - na Vysočině, ale ve Středočeském kraji, za nímž následuje Ústecký. Myslete na to, až za soumraku vyrazíte.
