Sovětský Sharan mohl zachránit Moskvič
Druhá polovina 80. let až vlastně do úplného krachu by z pohledu Moskviče vydala na samostatnou knihu. Moskevský výrobce se snažil zaujmout a později zachránit různými automobily, po rozpadu Sovětského svazu se ale dostal do problémů, z nichž mu nepomohla ani jinak poměrně moderní řada 2141 Aleko (pomiňme, že šlo prakticky o kopii Simcy 1307). Právě na přelomu 80. a 90. let přišel Moskvič se sérií tří konceptů, které se snažily nastínit možný budoucí směr výroby.
Šlo o modely 2144 Istra, 2143 Jauza a 2139 Arbat. A dnešní optikou by nejspíše právě Arbat, pojmenovaný podle jedné z moskevských ulic, měl největší šanci uspět v souboji s konkurencí. Měl totiž 4,6 metru dlouhou karoserii MPV. Ve východním bloku taková auta nebyla vůbec, v západní Evropě se pořádný boom kategorie teprve chystal. Vývoj modelu Arbat začal koncem 80. let a na titulní straně časopisu Za volantem se jeho fotky objevily na konci roku 1990.
Tak jako tak dostal Arbat moderní vnější design, uspořádání bočních oken může vzdáleně připomenout Škodu Roomster. Jednotlivé díly karoserie jsou plastové. Základem MPV, nebo jak Rusové říkají UPV - velkoprostorové kombi - je zmíněný model 2141 Aleko. To mimo jiné znamená, že koncept byl v době vzniku plně funkční.
Kabina dostala tři řady sedadel, přední sedačky bylo možné otočit proti směru jízdy do prostoru pro posádku. Dále vozu nechyběla klimatizace nebo digitální multifunkční palubní počítač. Nešlo rozhodně o nijak výrazně zastaralý model, narodil se ale ve špatnou dobu. Rozpad Sovětského svazu a ztráta konkurenceschopnosti Moskviče totiž znamenala konec nadějím na výrobu. S tou se přitom podle ruských médií výhledově počítalo, a to v dceřiném závodě v Kaluze. Místo toho nakonec Moskvič počátkem 21. století zkrachoval.