"Mezi řidiče a spolujezdce jsme vložili prkno napříč a na každý konec si ještě sedli dva lidi. Fotky z takových jízd se ale nedochovaly," vzpomíná s úsměvem na mládí dnes šestašedesátiletý Michal Barna. V polovině 70. let si pořídil Jawu 350 zvanou Nanuk, motocykl, na kterém jezdili příslušníci SNB. Dnes jde o velmi ceněný veterán, zejména proto, že otec a syn Barnovi mají na stroji zachovanou původní laminátovou karoserii, což je zcela ojedinělé.
Tomuto pečlivě zrenovovanému motocyklu se redakce věnovala ve videotestu letos na jaře. Už při pídění se po informacích z historie se objevilo několik těžko zodpověditelných otázek. Zejména týkajících se toho, jakým způsobem docházelo k odprodeji soukromými majiteli od policie. Příběh této krásné modrobílé Jawy se psal na východě Slovenska.
"Motorku prodal mému tátovi jeho kamarád Patrik Michal, policista, kterému v košickém sboru SNB nabídli stroj k odkupu. Tak pořídil rovnou dvě," vzpomíná Štefan Barna. "Prodej byl ale oficiálně uskutečněn přes Mototechnu. Táta vzpomíná, že ho stála přesně 1700 Kčs, určitě má doma i účtenku," dodává Štefan Barna.
Jeho tehdy osmnáctiletý tatínek dokonce ještě neměl ani řidičský průkaz na motocykl, autoškolu absolvoval až po pořízení Jawy. Dvě motorky si koupili se svým kamarádem. Právě v tomto bodě se rozcházejí informace o tom, v jakém stavu běžní smrtelníci policejní motorku dostali.
Někteří odborníci tvrdí, že laminátová kapotáž byla ještě policií sešrotována, aby ji noví majitelé nemohli na Jawách nechat. Pravdou je, že v běžné inzerci je téměř nemožné natrefit na stroj s původní kapotáží a naprostá většina renovovaných strojů, a to i v muzeích (jako například v Muzeu Policie ČR) má laminát nepůvodní.
Z archivu Muzea Policie ČR
V roce 1961 požadovala Hlavní správa VB zavedení kapotovaných motocyklů pro příslušníky Dopravní služby místo v té době provozovaných motocyklů Jawa 500 OHC. Důvodem byly přetrvávající dlouhodobé zdravotní obtíže, kterými příslušníci DS trpěli při v důsledku jízd na motocyklech nekapotovaných (kožní nemoci, záněty cest dýchacích, revmatismus apod.).
V roce 1962 mělo být vyrobeno prvních 200 kusů a v každém následujícím roce
dalších 300-500 kusů. Celkem se jednalo o výrobě 1000 ks těchto motocyklů. Motocykly Jawa 350/354 byly od roku 1970 postupně nahrazovány motocykly Jawa 350/362 Californinan v modrobílém barevném provedení.
Zkušenost Štefana Barny je ale jiná, kapotáž k motorce v Mototechně dostali. Je tedy možné, že se jí zbavovali až noví majitelé. V redakci budeme rádi, pokud se nám ozvou pamětníci, kteří by mohli tyto domněnky potvrdit, nebo vyvrátit.
"Motorka se prodala tak, jak ji používali policisté. Byl pouze vyměněn karburátor, aby se výkon motocyklu snížil. A taky se samozřejmě demontovala vysílačka. Pak bylo ještě nutné přebarvit bílý pruh na červený, což už museli zajistit noví majitelé. Policie při silničních kontrolách jinak dělala problémy, proč mají stroj v barvách bezpečnosti," tlumočí Štefan Barna vzpomínky tatínka.
Jeho otec Michal na motocyklu jezdil do roku 1983. Poté se z obce Čertižne na východě Slovenska přestěhoval do 55 kilometrů vzdáleného Humenného a už nepotřeboval jezdit na motorce do práce jako předtím, a tak ji odložil do stodoly. A také už měl doma dvouletého syna.
Štefan Barna se do Nanuku jako dítě zamiloval a v garáži trávil celé hodiny. "Už odmala jsem toužil na něm jezdit, dát ho dohromady. Nejdřív jsem to v pubertálním věku zkoušel svépomocí, ale to se nepovedlo. Až jsem motorku před zhruba třemi lety odvezl k renovátorovi Jirkovi Havelkovi," popisuje příběh stroje Štefan Barna.
Práce na renovaci trvala extrémně dlouho. "Náročné bylo hlavně opravit lamináty, po odkrytí byly popraskané a zpevněné kusy plechu. Vyhledat správné díly a detaily celého motocyklu bylo na hodiny bádání. Zachránit tyto původní díly bylo ale zásadní. Já osobně jsem se k nim dostal při renovacích poprvé, to, že se dochovaly, je rarita," popisuje Havelka.
Nejvíc se Štefan Barna těší, až motorku naloží na přívěs a odveze ukázat otci na Slovensko, finální zrenovované dílo totiž ještě naživo neviděl. Díky původním dokladům jde o ceněný sběratelský kousek. "Úplně se na ní bojím jezdit, přiznám se, že jsem si na ni ještě nesedl. Jen ji nastartuju a chodím se na ni dívat do garáže," směje se Štefan Barna.
Redakce Aktuálně.cz vyzývá čtenáře, pamětníky či snad dokonce majitele motocyklů Jawa 350 Nanuk, aby se ozvali na mail [email protected] a podělili se o příběh svého motocyklu a poslali také fotografie. Budeme rádi, pokud popíšou, jak k němu přišli, kolik je stál, zda jde o původní stroj a jestli na něm jezdí. A také pomohou osvětlit, jak to ve skutečnosti bylo s laminátovými karoseriemi. Děkujeme.
