Znáte českou pověst o Bivojovi, který na Kavčí hoře chytil divokého kance za uši, hodil si ho na záda a odnesl na hradiště, aby získal ruku Kazi, dcery knížete Kroka? Tak to se mělo odehrát jižně od dnešního Vyšehradu, v Podolí.
Je to pouhá legenda. Doložitelná fakta jsou o půl tisíciletí mladší. Kdyby byla tato pražská čtvrť samostatnou obcí, loni 16. prosince by jistě místní radnice slavila 800 let od první dochované písemné zmínky - ta se objevuje v listině krále Přemysla Otakara I. V té době, čili v roce 1222, se v Podolí nacházel dvůr, vinice, přívoz vyšehradské kapituly a nedaleko leží osada Dvorce. Dnes obec spadá pod radnici Prahy 4, samostatnost ztratila před víc než sto lety, kdy se stala součástí hlavního města.
Čtvrť se rozprostírá na pravém břehu Vltavy a na sousedních pahorcích přiléhajících ke skále a robustním hradbám Vyšehradu a na východě k rozlehlým pankráckým pláním. Krajinnou dominantou Podolí jsou bytelné Kavčí hory s nepřehlédnutelným "výkusem" někdejšího lomu.
Po bitvě u Vyšehradu roku 1420, kdy se vojsko krále Zikmunda Lucemburského neúspěšně pokusilo vyprostit vyšehradskou posádku obléhanou husity, byly podolské vinice a zahrady zpustošeny. První zmínky o těžbě vápence na Kavčí skále pak pocházejí z poloviny 15. století. V roce 1605 bylo v Podolí třicet domů a patnáct na Dvorcích.
Někdejší vesnici, kde žili hlavně zelináři, zahradníci, košíkáři, tkalci a rybáři, připomínají už jen fragmenty v okolí zapadlé ulice Pod Vyšehradem a Rybářská, kde stojí klasicistní usedlosti z poloviny 18. století a pár venkovských domků. A také pozdně románský kostelík sv. Michala a dřevěná barokní zvonice.
V údolí je činžovní zástavba ze 30. let minulého století a ve svahu nad Vltavou rozsáhlá vilová čtvrť pokračující až na pankráckou pláň. Ačkoliv je v Podolí jen 76 ulic, může se chlubit několika významnými veřejnými budovami. Jmenovitě porodnicí dostavěnou roku 1914 krátce před vypuknutím první světové války, monumentální a zdobností velkorysou vodárnou, která se budovala přes třicet let, plaveckým stadionem z roku 1965 takzvaného bruselského stylu, areálem České televize, unikátní sto deset let starou dřevěnou loděnicí Českého Yacht clubu či areálem studentských kolejí ČVUT postaveným v duchu socialistického realismu.
Ještě v 19. století ovšem Podolí připomínalo jeden velký podnik na výrobu stavebního materiálu. V jednu chvíli zde stály čtyři vápenky a cementárna. Nicméně pro rozvoj obce bylo klíčové, když byl ve vyšehradské skále, která se poměrně strmě zařezává do hladiny Vltavy, vyražen tunel a za ním vybudováno nábřeží. Tato událost se datuje k roku 1905. O šest let později v obci stálo 200 domů a žilo přes čtyři tisíce obyvatel.
Ve 20. letech minulého století se s výstavbou vilové čtvrti začal charakter Podolí měnit. A pokračovalo se i v poválečných letech. Dnes v této pražské čtvrti žije zhruba 14 tisíc lidí.
