Tenkrát ve Vršovicích. Unikátní staré snímky čtvrti, kterou proslavil fotbal a zábava

Tenkrát ve Vršovicích. Unikátní staré snímky čtvrti, kterou proslavil fotbal a zábava
Setkání socialistických stran na Dannerově stadionu Bohemians, dnes známém jako Ďolíček. Červen 1945.
Pohled na Vršovice na snímku z roku 1948.
Sáňkování ve Vršovicích v prosinci 1939.
Nové bytovky "V zahrádkách" ve Vršovicích. Rok 1951.
Foto: ČTK
Dan Poláček Tomáš Klézl Pavel Švec Dan Poláček, Tomáš Klézl, Pavel Švec
5. 5. 2022 9:15
Vršovice patří k nejstarším částem Prahy. První zmínka je téměř tisíc let stará. Největší rozvoj zažily po zbourání hradeb v 19. století. Na začátku 20. století už šlo o jedno z největších měst, které před 100 lety pohltila nově vzniklá metropole - Velká Praha. Díky honosné secesní zástavbě, dvěma špičkovým fotbalovým klubům i unikátnímu sídlišti Vlasta zůstávají svébytným místem i dnes.

Oblast pražských Vršovic je trvale osídlená už od doby, kdy se na nedalekém Vyšehradě usídlila první knížata. Právě ze zakládajícího listu Vyšehradské kapituly, ke které osada patřila, pochází nejstarší dochovaný záznam názvu obce z roku 1088.

Nicméně samotný původ názvu někdejší osady je dodnes nejasný. Protože se Vršovice rozprostírají v údolí potoka Botiče, je nepravděpodobné, že by si jej lidé odvodili od slova vrch. Svého času se mělo za to, že pojmenování pochází od výrazu vrše, který označuje košík určený k chytání ryb. Tato verze nakonec převážila nad jinými a toto rybářské náčiní lze nalézt také ve znaku Vršovic. Podle jazykovědců ovšem není pravděpodobná.

Spekuluje se také o tom, že název Vršovic vznikl odvozením od nějakého vlastního jména. A to buď od rodu Vršovců, nebo muže jménem Vrš, který podle Hájkovy kroniky v lokalitě žil v osmém století.

V průběhu středověku byla vesnice spojována především s rybářstvím a také s vinicemi. Nejstarší dochovanou budovou této čtvrti je kostel svatého Mikuláše stojící na Vršovickém náměstí. Už od roku 1000 stála na jeho místě kaple, v polovině 14. století již místu dominoval gotický kostel. Současnou barokní podobu má od 17. století.

Ještě v roce 1840 byly Vršovice pouze malou obcí s 900 obyvateli. Demolice městských hradeb v 70. letech 19. století ale umožnila jejich dynamický rozvoj. Překotná výstavba nových domů přivedla do obce přívod vody, osvětlení i stanici železniční dráhy. V roce 1900 už měly Vršovice přes 13 tisíc obyvatel a o dva roky později byly vyhlášeny městem. Ještě než vypukla první světová válka, vyrostly zde dnes charakteristické honosné secesní činžáky.

Součást Velké Prahy

V roce 1922 se staly Vršovice součástí nově vzniklé metropole - Velké Prahy. A to i přesto, že se místní radnice připojení k hlavnímu městu zprvu bránila, zejména kvůli obavám z vyšších daní a ztráty pravomocí. To už měly Vršovice přes 33 tisíc obyvatel, což odpovídá současnému Znojmu či Táboru, které začínají čtvrtou desítku žebříčku největších měst v Česku.

Od ostatních čtvrtí se Vršovice odlišují mimo jiné tím, že zde povětšinou chybí prvorepubliková zástavba. Secesní činžáky, které lze najít zejména na pomezí sousedních Vinohrad v severozápadní části při Kodaňské nebo Ruské ulici, téměř přímo navazují na budovy z dob socialismu na východě.

Paneláky později vyrostly v místech, které v době první republiky z velké části zabíral zábavní a sportovní park Eden. Rozsáhlý areál zde byl vybudován po vzniku Velké Prahy a měl se stát pražskou obdobou vídeňského Prátru. Ve dvacátých letech byl oblíbeným místem lidových vrstev, které sem lákal mnoha tehdy neobvyklými atrakcemi. Například pět kilometrů dlouhou horskou dráhou, lagunou s lodičkami a začarovaným zámkem nebo tanečními sály a restauracemi.

Kvůli hospodářské krizi na začátku 30. let ale lunapark upadl a místo získalo špatnou pověst kvůli stoupající kriminalitě. Poblíž vznikly chudinské kolonie, například na Bohdalci. Konec kdysi slavného areálu se blížil. V roce 1935 nechalo město zbořit horskou dráhu. Nicméně tento úpadek stál u zrodu jiné slavné éry. V padesátých letech na místě vyrostl stadion a do Vršovic se přestěhovala fotbalová Slavia. Po Bohemians, které hrají v nedalekém Ďolíčku už od třicátých let, se tak stala druhým předním českým klubem sídlícím ve Vršovicích.

Dalšího výrazného vývoje se Vršovice dočkaly v 70. letech, kdy v oblasti u světoznámé továrny Koh-i-noor u Vršovické ulice vyrostlo sídliště Vlasta. Mimochodem: tehdejší komunistický režim právě sem odstěhoval zhruba 3,5 tisíce lidí ze středočeských Milovic, kam se po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa nastěhovali sovětští vojáci s rodinami. Sídliště je dnes považováno za jedno z architektonicky nejhodnotnějších v Praze - například díky venkovním uměleckým dílům.

Dnes mají Vršovice přes 35 tisíc obyvatel a spadají pod městskou část Praha 10. Poslední desetiletí se stávají oblíbenou čtvrtí zejména pro mladší lidi, například kvůli rozvoji nezávislé kultury v okolí ulice Krymská.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy