Tenkrát v Podolí. Mytický Bivoj tu chytal kance, lom a vápenky nahradily slavné domy

Tenkrát v Podolí. Mytický Bivoj tu chytal kance, lom a vápenky nahradily slavné domy
Zamrzlá Vltava v Podolí, 1939.
Pohled z jižní části vyšehradských hradeb k jihu na Podolí a vltavské údolí. Vpravo Podolské nábřeží, přístavní hráz a přístav. V pozadí Veslařský ostrov. Rok 1923 (součást panoramatu).
Pohled na cementárnu v Podolí, 1908.
Rok 1963. Dobový popisek: "V Praze v Podolí budují pracovníci Vodních staveb Sezimovo Ústí moderní plavecký stadion. Otevřené bazény - plavecký dlouhý 50 m a 30 m široký a skokanský 30 x 30 m, byly prakticky dokončeny v roce 1960. Nyní se staví krytá hala, v níž bude další 50metrový bazén a hlediště se sedadly pro diváky."
Foto: Aktuálně.cz / Archiv hlavního města Prahy, Sbírka fotografií, Signatura snímku, X 5121
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
Aktualizováno 3. 7. 2022 11:42
Někdejší obec Podolí, ohraničená na jedné straně skálou a na druhé řekou Vltavou, se kdysi proslavila těžbou vápence a výrobou vápna. Později se zde začala vyrábět pitná voda, která zásobovala Prahu. Podolí však proslavila i místní porodnice či areál České televize na Kavčích horách. Letos je to 100 let, co se čtvrť stala součástí nově vzniklé Velké Prahy.

Znáte českou pověst o Bivojovi, který na Kavčí hoře chytil divokého kance za uši, hodil si ho na záda a odnesl na hradiště, aby získal ruku Kazi, dcery knížete Kroka? Tak to se mělo odehrát jižně od dnešního Vyšehradu, v Podolí.

Je to pouhá legenda. Doložitelná fakta jsou o půl tisíciletí mladší. Kdyby byla tato pražská čtvrť samostatnou obcí, letos 16. prosince by jistě místní radnice slavila 800 let od první dochované písemné zmínky - ta se objevuje v listině krále Přemysla Otakara I. V té době, čili v roce 1222, se v Podolí nacházel dvůr, vinice, přívoz vyšehradské kapituly a nedaleko leží osada Dvorce. Dnes obec spadá pod radnici Prahy 4, samostatnost ztratila před sto lety, kdy se stala součástí hlavního města.

Čtvrť se rozprostírá na pravém břehu Vltavy a na sousedních pahorcích přiléhajících ke skále a robustním hradbám Vyšehradu a na východě k rozlehlým pankráckým pláním. Krajinnou dominantou Podolí jsou bytelné Kavčí hory s nepřehlédnutelným "výkusem" někdejšího lomu.

Po bitvě u Vyšehradu roku 1420, kdy se vojsko krále Zikmunda Lucemburského neúspěšně pokusilo vyprostit vyšehradskou posádku obléhanou husity, byly podolské vinice a zahrady zpustošeny. První zmínky o těžbě vápence na Kavčí skále pak pocházejí z poloviny 15. století. V roce 1605 bylo v Podolí třicet domů a patnáct na Dvorcích.

Někdejší vesnici, kde žili hlavně zelináři, zahradníci, košíkáři, tkalci a rybáři, připomínají už jen fragmenty v okolí zapadlé ulice Pod Vyšehradem a Rybářská, kde stojí klasicistní usedlosti z poloviny 18. století a pár venkovských domků. A také pozdně románský kostelík sv. Michala a dřevěná barokní zvonice.

V údolí je činžovní zástavba ze 30. let minulého století a ve svahu nad Vltavou rozsáhlá vilová čtvrť pokračující až na pankráckou pláň. Ačkoliv je v Podolí jen 76 ulic, může se chlubit několika významnými veřejnými budovami. Jmenovitě porodnicí dostavěnou roku 1914 krátce před vypuknutím první světové války, monumentální a zdobností velkorysou vodárnou, která se budovala přes třicet let, plaveckým stadionem z roku 1965 takzvaného bruselského stylu, areálem České televize, unikátní sto deset let starou dřevěnou loděnicí Českého Yacht clubu či areálem studentských kolejí ČVUT postaveným v duchu socialistického realismu.

Ještě v 19. století ovšem Podolí připomínalo jeden velký podnik na výrobu stavebního materiálu. V jednu chvíli zde stály čtyři vápenky a cementárna. Nicméně pro rozvoj obce bylo klíčové, když byl ve vyšehradské skále, která se poměrně strmě zařezává do hladiny Vltavy, vyražen tunel a za ním vybudováno nábřeží. Tato událost se datuje k roku 1905. O šest let později v obci stálo 200 domů a žilo přes čtyři tisíce obyvatel.

Ve 20. letech minulého století se s výstavbou vilové čtvrti začal charakter Podolí měnit. A pokračovalo se i v poválečných letech. Dnes v této pražské čtvrti žije zhruba 14 tisíc lidí.

Tenkrát v...

 ● Vršovice ● Karlín ● Strašnice ● Žižkov ● Smíchov ● Vinohrady ● Dejvice ● Břevnov ● Podolí ● Libeň

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Další americký stát zpřísnil přístup k potratům. Severní Karolína je zakázala po 20. týdnu těhotenství

Potraty v Severní Karolíně již nejsou legální po 20. týdnu těhotenství, výjimku mají jen závažné zdravotní obtíže, rozhodl ve středu soudce William Osteen. Dosud zde byly potraty možné až do okamžiku, kdy byl plod životaschopný, tedy zhruba 24. až 28. týden těhotenství. Severní Karolína dosud platila za útočiště pro zájemkyně o ukončení těhotenství ze sousedních států, ve kterých platí přísnější omezení, uvedla agentura AP.

Ústavní právo na potrat napříč celými Spojenými státy garantoval precedens Nejvyššího soudu z roku 1973 známý jako Roeová versus Wade, jenž stanovil federální právo na ukončení těhotenství zhruba do jeho 24. týdne. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu regulaci potratů v červnu vrátila do rukou amerických států.

Demokratický guvernér Severní Karolíny Roy Cooper podporuje právo na potrat a případné návrhy na jeho omezení, které by podali republikánští zákonodárci, byl připraven vetovat. Lídři místních republikánů se proto obrátili přímo na soudce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy