diplomacie

USA uvalily sankce na kubánské činitele kvůli zásahu proti nedávným protestům

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na kubánského bezpečnostního činitele a na zvláštní útvar ministerstva vnitra, kteří podle nich hráli roli při potlačování nedávných protivládních protestů. Jedná se o první konkrétní krok administrativy prezidenta Joea Bidena proti kubánské vládě, jímž podle agentury Reuters reaguje Bílý dům na tlak některých amerických zákonodárců i zástupců kubánských emigrantů žijících v USA.

Na Kubě vypukly začátkem minulého týdne největší protesty za několik posledních desetiletí. Lidé vyšli do ulic kvůli nespokojenosti s ekonomickou krizí, kdy na některých místech země nebylo dost jídla a vypadávala elektřina. Demonstranti rovněž odsuzovali způsob, jímž vláda ostrovního státu reagovala na pandemii covidu-19 a jakým zasahuje proti občanských právům Kubánců. Policie stovky protestujících zatkla.

Americké sankce míří na kubánského politického a vojenského činitele Álvara Lópeze Mieru a na takzvanou zvláštní brigádu ministerstva vnitra. Ta čelila již lednovým sankcím administrativy tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, které zasáhly celé ministerstvo vnitra i jeho tehdejšího šéfa.

Biden loni při předvolební kampani sliboval, že zvrátí některá diplomatická rozhodnutí svého předchůdce co se týče vztahů s Kubou. Trump totiž po období nevídaného oteplení vztahů obou států za vlády demokrata Baracka Obamy opět zaujal vůči Kubě tvrdší postoj.

Zdroj: ČTK

Prezident Zeman se sešel se svým slovinským protějškem. Mluvili o vzájemných vztazích i slovinském předsednictví EU

Prezident Miloš Zeman hovořil se svým slovinským protějškem Borutem Pahorem o prioritách aktuálního předsednictví Slovinska v Radě EU, vzájemných i mezinárodních vztazích a o aktuální situaci a rizicích v Afghánistánu. Na Twitteru to po pondělním setkání v Lánech uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Pahor se v úterý zúčastní také Pražského evropského summitu. Konference se bude zabývat aktuálními důležitými otázkami, které řeší Evropská unie. Vystupují na ní politici, úředníci i zástupci ekonomického sektoru.

Zdroj: ČTK

Sestra severokorejského vůdce zavrhla nová diplomatická jednání se Spojenými státy

Sestra severokorejského vůdce zavrhla vyhlídky na brzké obnovení diplomatických jednání se Spojenými státy. USA mají očekávání, která jim mohou přinést velká zklamání, nechala se slyšet Kim Jo-čong podle agentur AP a Reuters. S prohlášením přišla poté, co poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan označil nedávné vyjádření lídra KLDR za zajímavé signály.

Kim Čong-un minulý týden na stranickém zasedání oznámil, že by se země měla připravit na oboje: na dialog, ale hlavně na konfrontaci se Spojenými státy. Podle severokorejských médií při tom vycházel z podrobné analýzy politiky administrativy amerického prezidenta Joea Bidena vůči Pchjongjangu.

Zdroj: ČTK

V Rusku by mělo vzniknout podnikatelské centrum k podpoře českých firem

V Rusku by mělo vzniknout podnikatelské centrum jako pilotní projekt záměru dlouhodobého posílení kapacity podpory pro české firmy. Pracovat by měl v úzké spolupráci se zastupitelským úřadem. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová, dříve o možném vzniku centra informoval server iHNED.cz. Ministerstvo by podle webu mělo zřízení centra podpořit, provozovaly by jej ale samy podnikatelské svazy. Podle úřadu je hlavní výhodou kromě odstupu od politické roviny také znalost místního podnikatelského prostředí a sdílení kontaktů.

Vztahy s Ruskem ochladly po diplomatické roztržce, kterou vyvolalo zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.

Podle iHNED.cz chce úřad už v červnu vypsat dotaci 200 000 eur (přes pět milionů korun). Centrum by mohlo začít fungovat na podzim.

Zdroj: ČTK

Praha k výročí vzniku Izraele nasvítí Petřínskou rozhlednu v jeho barvách

Pražský magistrát bude každoročně 14. května k výročí vzniku státu Izrael nasvěcovat Petřínskou rozhlednu v jeho barvách. Rozhodli o tom ve čtvrtek pražští zastupitelé. Původně jednali o návrhu vyvěšovat v tento den na budovu Nové radnice a Škodova paláce izraelskou vlajku, to ale neschválili. Magistrát každoročně vyvěšuje na svou budovu vlajky na podporu například menšin nebo běloruské opozice. Izrael vznikl 14. května 1948.

"Letošní květen mi tam ta vlajka velice chyběla, myslím si, že by si zasloužila budova vlajkou ozdobit," řekl předkladatel návrhu, opoziční zastupitel a předseda pražské ODS Tomáš Portlík.

Návrh podpořil například opoziční zastupitel Lubomír Brož (ANO). "Vždycky přijde chvíle, kdy bychom měli nějakou symbolickou podporu vyjádřit, a ta přišla podle mě nyní," řekl. K němu se přidali poslanec a opoziční zastupitel Patrik Nacher (za ANO) nebo koaliční zastupitel a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Pro vyvěšování vlajky byl i opoziční zastupitel Martin Sedeke (ODS). "Je to zvyk (vyvěšování vlajky), nejsem si vědom toho, že by nám v tom něco legislativně bránilo," řekl.

Proti vyvěšování vlajky se postavil například zastupitel Jiří Knitl (Praha Sobě), radní Vít Šimral (Piráti) i primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle primátora by vyvěšování vlajky existujícího státu odporovalo protokolárním zvyklostem. "Dosud jsme na budovu nevěšeli vlajku reálného cizího státu. Já bych chtěl dodržet tuto protokolární zvyklost nedávat vlajku cizího existujícího státu," řekl.

Zdroj: ČTK

Bělorusko vyhostilo lotyšského velvyslance a všechny zaměstnace lotyšské ambasády vyjma jedné osoby. Riga vzápětí učinila reciproční krok

Zdroj: ČTK

Česká a izraelská vláda by mohly brzy zasednout ke společnému jednání

V brzké době by se mohlo uskutečnit společné zasedání vlád České republiky a Izraele. Na čtvrtečním jednání v Tel Avivu se na tom dohodli izraelský premiér Benjamin Netanjahu a český ministr zahraničí Jakub Kulhánek, který o věci informoval novináře.

"Ve velmi blízké budoucnosti bychom chtěli uspořádat společné jednání izraelské a české vlády, což je něco, na co Česká republika může být hrdá, že má takhle intenzivní kontakty," zdůraznil Kulhánek. O možném společném jednání kabinetů hovořil už minulý rok premiér Andrej Babiš, kvůli koronavirové pandemii se ale nakonec neuskutečnilo.

Společné jednání by mělo být v České republice. Na otázku, zda už existuje konkrétní datum, ale český ministr zahraničí odpověděl, že i vzhledem ke složité vnitropolitické situaci v Izraeli žádné konkrétní termíny nepadaly. "Budeme se snažit o to, aby to bylo co nejdříve," doplnil Kulhánek.

Zdroj: ČTK

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK

Německo nesouhlasí s názorem, že nevyvodilo žádné důsledky z aktuální tvrdé diplomatické roztržky mezi Prahou a Moskvou

Německo nesouhlasí s názorem, že nevyvodilo žádné důsledky z aktuální tvrdé diplomatické roztržky mezi Prahou a Moskvou. Podle mluvčí německého ministerstva zahraniční Marie Adebahrové je důsledkem skutečnost, že Berlín se ve sporu kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích postavil za Prahu.

Česko tvrdí, že za incidentem z roku 2014 stojí ruské tajné služby, což Moskva popírá. Země si kvůli tomu ve velmi chladné atmosféře vzájemně vyhostily desítky diplomatů. Několik ruských diplomatů pak jako výraz solidarity s Prahou poslaly domů také Slovensko či třeba trojice pobaltských států. Německo, ale ani další západoevropské země zatím na českou výzvu k podobnému kroku nereagovaly.

Adebahrová zopakovala, že Německo opakovaně vyjádřilo Česku solidaritu a že německé velvyslanectví v Moskvě jedná s tamním českým zastoupením o politicko-diplomatické podpoře. "To je to, co Německo nyní činí," řekla v odpovědi na dotaz novinářů o politických důsledcích pro Rusko. Část dotazu, která se týkala možného vyhoštění ruských diplomatů z Německa, ponechala mluvčí bez komentáře.

Zdroj: ČTK
Pokračovat