diplomacie

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK

V Kataru bude otevřena nová česká ambasáda, má pomoci přilákat investice

V Kataru bude otevřeno nové české velvyslanectví. Schválila to v pondělí vláda, uvedl na Twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Doufá také v brzké otevření katarské ambasády v Praze. Aktuálně se nejbližší zastupitelský úřad České republiky nachází v Kuvajtu, z katarské strany je pro Česko akreditován velvyslanec v Berlíně.

"Úřad to bude sice menší, ale má před sebou řadu velkých úkolů - podpora českých firem, přilákaní investic a pomoc českým občanům. Posílí to česko-katarské vztahy a doufáme v brzké otevření katarské ambasády v Praze," napsal Kulhánek.

Šéf české diplomacie na konci srpna po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) uvedl, že na otevření zastupitelského úřadu v Kataru jeho úřad dostal příslib dodatečných finančních prostředků do rozpočtu.

Od příštího roku by na ambasádě měli působit tři diplomatičtí pracovníci a tři administrativně-technické síly. V roce 2022 by náklady na zřízení úřadu měly činit 47,3 milionu korun, v letech 2023 a 2024 pak 39,3 milionu.

Zdroj: ČTK

Litva povolává velvyslankyni z Číny kvůli sporu ohledně Tchaj-wanu

Litva v pátek oznámila, že povolává ke konzultacím svou velvyslankyni z Pekingu kvůli sporu o první evropský zastupitelský úřad Tchaj-wanu s použitím názvu ostrova, což Čína pokládá za zpochybnění svého nároku na toto území, uvedla agentura Reuters. Podle místních médií odletí velvyslankyně Diana Mickevičeneová do Litvy v sobotu.

Tchaj-wan v červenci uvedl, že mise ve Vilniusu bude označena jako tchajwanský zastupitelský úřad v Litvě. Další tchajwanské mise v Evropě a ve Spojených státech používají název hlavního města Tchaj -pej a vyhýbají se tím odkazu na samotný ostrov.

Čína na toto oznámení zareagovala minulý měsíc stažením svého velvyslance z Vilniusu a požadavkem, aby Litva odvolala velvyslance z Pekingu. Litevské ministerstvo zahraničí podle Reuters uvedlo, že jeho velvyslanectví v Číně i přes ohlášený návrat velvyslankyně pracuje normálně.

Zdroj: ČTK

Kulhánek se dohodl se Schillerovou na vyšším rozpočtu pro diplomacii, dostane 8,91 miliardy

Česká diplomacie bude příští rok hospodařit s 8,91 miliardy korun, dohodl se při pátečním jednání o rozpočtu v Černínském paláci ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Letos jsou výdaje naplánované na 8,42 miliardy korun, podle původního plánu schváleného v červnu vládou měla mít diplomacie v příštím roce k dispozici 8,54 miliardy.

Kulhánek ocenil jednání jako konstruktivní. Navzdory omezeným zdrojům se podle něj podařilo pokrýt klíčové potřeby úřadu. "Dohoda na rozpočtu pro příští rok je částka 8,912 milionu korun," uvedl. Dodatečné peníze chce kromě personálu dát také na IT infrastrukturu. Další prioritou je otevření velvyslanectví v Kataru. "Dostali jsme na něj příslib dodatečných prostředků," doplnil Kulhánek.

Zdroj: ČTK

Biden jmenoval nové velvyslance, v Číně experta na zahraničí, v Japonsku exstarostu Chicaga

Americký prezident Joe Biden nominoval na post amerického velvyslance v Číně renomovaného experta na zahraniční politiku a někdejšího velvyslance při NATO Nicholase Burnse. V Japonsku má být americkým velvyslancem Rahm Emanuel, což je bývalý starosta Chicaga a také ředitel kanceláře Bílého domu v administrativě Baracka Obamy, uvedly agentury.

Někdejší kariérní diplomat Burns v současnosti přednáší na Harvardově univerzitě. Bidenova vláda vyhrazuje Číně ve své zahraniční politice zvláštní místo. Americký prezident pokládá druhou největší ekonomiku světa za nejmocnějšího konkurenta a geopolitickou výzvu číslo jedna, připomněla agentura DPA.

Burnsovu nominaci ještě musí schválit Senát, stejně jako nominace Emanuela na ambasadora v Tokiu a Michaela Battlea v Tanzanii. Battle dříve působil mimo jiné jako velvyslanec USA při Africké unii v etiopské Addis Abebě.

Zdroj: ČTK

Kulhánek na sobotu svolal krizový štáb ministerstva zahraničí kvůli situaci v Afghánistánu

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) na sobotu svolal krizový štáb ministerstva, který bude řešit praktické kroky k ochraně zaměstnanců ambasády v afghánském Kábulu a spolupracovníků České republiky. Úřad to v pátek uvedl na Twitteru.

Situace v Afghánistánu se v posledních týdnech radikálně mění. Po stažení koaličních vojsk povstalecké hnutí Tálibán dobylo mnoho správních center a ovládá asi polovinu provinčních metropolí. Podle některých předpovědí bude v řádu týdnů či jednotlivých měsíců ohrožen i Kábul. Západní země proto ze země evakuují své občany a omezují činnost ambasád.

Ministerstvo zahraničí uvedlo, že vzhledem k situaci a přísným bezpečnostním opatřením nemůže sdělovat podrobnosti o dalším působení českého velvyslanectví v Kábulu. "Nicméně ujišťujeme, že jak bezpečnost zaměstnanců naší ambasády, tak našich spolupracovníků je pro nás na prvním místě," uvedl resort.

Zdroj: ČTK

USA uvalily sankce na kubánské činitele kvůli zásahu proti nedávným protestům

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na kubánského bezpečnostního činitele a na zvláštní útvar ministerstva vnitra, kteří podle nich hráli roli při potlačování nedávných protivládních protestů. Jedná se o první konkrétní krok administrativy prezidenta Joea Bidena proti kubánské vládě, jímž podle agentury Reuters reaguje Bílý dům na tlak některých amerických zákonodárců i zástupců kubánských emigrantů žijících v USA.

Na Kubě vypukly začátkem minulého týdne největší protesty za několik posledních desetiletí. Lidé vyšli do ulic kvůli nespokojenosti s ekonomickou krizí, kdy na některých místech země nebylo dost jídla a vypadávala elektřina. Demonstranti rovněž odsuzovali způsob, jímž vláda ostrovního státu reagovala na pandemii covidu-19 a jakým zasahuje proti občanských právům Kubánců. Policie stovky protestujících zatkla.

Americké sankce míří na kubánského politického a vojenského činitele Álvara Lópeze Mieru a na takzvanou zvláštní brigádu ministerstva vnitra. Ta čelila již lednovým sankcím administrativy tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, které zasáhly celé ministerstvo vnitra i jeho tehdejšího šéfa.

Biden loni při předvolební kampani sliboval, že zvrátí některá diplomatická rozhodnutí svého předchůdce co se týče vztahů s Kubou. Trump totiž po období nevídaného oteplení vztahů obou států za vlády demokrata Baracka Obamy opět zaujal vůči Kubě tvrdší postoj.

Zdroj: ČTK

Prezident Zeman se sešel se svým slovinským protějškem. Mluvili o vzájemných vztazích i slovinském předsednictví EU

Prezident Miloš Zeman hovořil se svým slovinským protějškem Borutem Pahorem o prioritách aktuálního předsednictví Slovinska v Radě EU, vzájemných i mezinárodních vztazích a o aktuální situaci a rizicích v Afghánistánu. Na Twitteru to po pondělním setkání v Lánech uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Pahor se v úterý zúčastní také Pražského evropského summitu. Konference se bude zabývat aktuálními důležitými otázkami, které řeší Evropská unie. Vystupují na ní politici, úředníci i zástupci ekonomického sektoru.

Zdroj: ČTK

Sestra severokorejského vůdce zavrhla nová diplomatická jednání se Spojenými státy

Sestra severokorejského vůdce zavrhla vyhlídky na brzké obnovení diplomatických jednání se Spojenými státy. USA mají očekávání, která jim mohou přinést velká zklamání, nechala se slyšet Kim Jo-čong podle agentur AP a Reuters. S prohlášením přišla poté, co poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan označil nedávné vyjádření lídra KLDR za zajímavé signály.

Kim Čong-un minulý týden na stranickém zasedání oznámil, že by se země měla připravit na oboje: na dialog, ale hlavně na konfrontaci se Spojenými státy. Podle severokorejských médií při tom vycházel z podrobné analýzy politiky administrativy amerického prezidenta Joea Bidena vůči Pchjongjangu.

Zdroj: ČTK

V Rusku by mělo vzniknout podnikatelské centrum k podpoře českých firem

V Rusku by mělo vzniknout podnikatelské centrum jako pilotní projekt záměru dlouhodobého posílení kapacity podpory pro české firmy. Pracovat by měl v úzké spolupráci se zastupitelským úřadem. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová, dříve o možném vzniku centra informoval server iHNED.cz. Ministerstvo by podle webu mělo zřízení centra podpořit, provozovaly by jej ale samy podnikatelské svazy. Podle úřadu je hlavní výhodou kromě odstupu od politické roviny také znalost místního podnikatelského prostředí a sdílení kontaktů.

Vztahy s Ruskem ochladly po diplomatické roztržce, kterou vyvolalo zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.

Podle iHNED.cz chce úřad už v červnu vypsat dotaci 200 000 eur (přes pět milionů korun). Centrum by mohlo začít fungovat na podzim.

Zdroj: ČTK
Pokračovat