


Lídři Británie, Francie, Německa, Itálie a Kanady chtějí příští týden během Světového ekonomického fóra v Davosu přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se osobně zasadil o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu pro případ ukončení bojů s Ruskem. Napsal to v úterý list Financial Times s odvoláním na tři činitele seznámené s plánem.

Bezpečnostní záruky pro zemi, která se už téměř čtyři roky se západní pomocí brání ruské agresi, jsou jedním ze zásadních sporných bodů vyjednávání o příměří a pozdějším mírovém uspořádání poměrů mezi bojujícími zeměmi. Ukrajina i její evropští spojenci usilují o co největší zapojení Washingtonu.
Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj podepsali minulý týden společné prohlášení o bezpečnostních zárukách, které počítá s nasazením jednotek některých evropských zemí dohlížejících na dodržování míru. Moskva, s níž jsou v pravidelném kontaktu američtí vyjednavači, však jakoukoli přítomnost zahraničních vojáků na Ukrajině dosud jednoznačně odmítala.
Starmer, Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová a kanadský premiér Mark Carney se chtějí příští středu v Davosu sejít s Trumpem, jenž už má v plánu schůzku se Zelenským, napsal dnes britský list. Podle jeho zdrojů usilují šéfové států o co nejpevnější Trumpovo angažmá v otázce ukrajinských záruk a mají obavu, aby nenavázal na řadu svých loňských výroků vyznívajících výrazně prorusky.
Političtí vůdci budou podle FT usilovat, aby Trump stvrdil výsledky jednání z minulého týdne, na nichž se spojenci Kyjeva dohodli, jak v případě dojednání míru zabránit opakování ruského útoku. Zelenskyj po jednáních v Paříži minulý čtvrtek prohlásil, že je prakticky hotova bilaterální dohoda o bezpečnostních zárukách s USA, kterou je třeba pouze potvrdit s Trumpem.



V každé stanici, kde vlak zastavuje, perony obsadily desítky šotoušů nejrůznějšího věku. A fotografové, třeba i na štaflích, sledují průjezd soupravy i na řadě jiných míst. Pondělní zahájení zkušebního provozu polské jednotky Pendolino na koridoru mezi Bohumínem a Prahou je totiž hlavní událostí české železnice letošního jara. Na nejvytíženějším tahu bude cestující vozit až do poloviny června.



Ruský letecký úder na východoukrajinské město Slovjansk si vyžádal čtyři mrtvé a 16 zraněných včetně nezletilé dívky, uvedl šéf místní správy.



Uprostřed současné eskalace na Blízkém východě zasáhly americké letecké údery i samotné srdce íránské historie. V centru Teheránu byl poškozen Golestánský palác, unikátní komplex zapsaný na seznamu UNESCO, který po staletí vypráví příběh perských dynastií, proměny monarchie i setkání Orientu s evropskou architekturou.



Cena nafty v ČR stoupla od začátku války na Blízkém východě 28. února v průměru o 6,10 koruny na 39,20 koruny za litr. Naposledy byla průměrná cena dieselu nad 39 korunami v dubnu 2024. Nárůst ceny u nejprodávanějšího benzinu Natural 95 byl v uplynulých dnech mírnější, v současné době se prodává u čerpacích stanic za průměrných 36,36 Kč za litr, což je o 2,75 koruny více než na konci února.



Vysoce postavený íránský bezpečnostní činitel Alí Larídžání pohrozil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby si dával pozor a nebyl nakonec sám eliminován. Informuje o tom agentura AP. Larídžání se takto vyjádřil na síti X poté, co americký prezident uvedl, že USA na Írán zaútočí dvacetkrát tvrději, pokud Teherán zastaví tok ropy Hormuzským průlivem.