Navíc to není jediný problém, který Joea Bidena právě nyní dostihl. Dlouhé fronty u benzinek na jihozápadě USA v uplynulých dnech připomněly starším Američanům těžkou ropnou krizi z konce 70. let. A obecně rostoucí ceny zboží navíc vedou k obavám, že americké ekonomice hrozí inflace.
Bidenům tým si v posledních dnech pošramotil i svoji pověst ve zvládání epidemie koronaviru, když před víkendem překvapivě oznámil, že očkovaní Američané už nemusejí nosit roušky. Náhlá změna dosavadní politiky Bílého domu vyvolala mnoho nejasností až zmatek.
Po relativně úspěšném startu prezidentství tak Biden aktuálně naopak zažívá dosud nejhorší a nejproblematičtější chvíle od lednového nástupu do Bílého domu.
Jako dlouholetý senátor i jako viceprezident Baracka Obamy byl Biden podporovatelem politiky Izraele. Coby prezident se ovšem od počátku záměrně snažil nechat izraelsko-palestinský problém stranou a soustředil se na svoji vlastní zahraničněpolitickou prioritu, kterou je vztah USA s Čínou.
Kritika zprava, zleva
Republikáni ho teď napadli, že jeho pasivita byla pobídkou pro radikální palestinské hnutí Hamás, aby vyprovokovalo násilí. "Tyto útoky (Hamásu) potvrzují, že Bidenovo slabé vedení obrací zpět historický pokrok, který směrem k míru v celém regionu udělala Trumpova administrativa. Pro teroristické organizace jako Hamás je to signál, že jim projdou útoky proti našemu nejsilnějšímu spojenci na Blízkém východě," zní prohlášení federálního vedení Republikánské strany (RNC) z minulého týdne.
Přes čtyřicet republikánských senátorů pak Bidena vyzvalo, aby vyjádřil solidaritu s Izraelem a zastavil jednání s Íránem o možném obnovení jaderné dohody, neboť Teherán zároveň vojensky a finančně podporuje Hamás.
Biden si mezitím opakovaně telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, republikánská kritika ovšem neutichá. Americká média si ještě silněji všímají, že prezident je pod tlakem i zevnitř Demokratické strany.
Demokratický senátor Bernie Sanders ve svém názorovém textu v deníku New York Times před víkendem vyzval Bidenovu administrativu, aby byla mnohem kritičtější vůči krokům Izraele a více zohledňovala požadavky Palestinců. "Americký přístup musí vycházet z toho, že Izrael má samozřejmé právo na život v míru a bezpečí, ale to samé platí i pro Palestince. Musíme uznat, že na právech Palestinců záleží. Na životech Palestinců záleží," napsal osmasedmdesátiletý Sanders.
V minulosti by takovou výzvu šlo z řad Demokratické strany čekat jen od několika málo jednotlivců, kteří byli - právě jako Sanders - dříve považováni za radikály. Nyní ale už Sanders není ani zdaleka osamocen, v Kongresu se k němu přidali další vesměs o generaci mladší zástupci progresivního křídla strany.
This is happening with the support of the United States.
— Alexandria Ocasio-Cortez (@AOC) May 15, 2021
I don’t care how any spokesperson tries to spin this. The US vetoed the UN call for ceasefire.
If the Biden admin can’t stand up to an ally, who can it stand up to?
How can they credibly claim to stand for human rights? https://t.co/bXY99O3Wqp
Hlas mladých demokratů
"Prezident Biden a mnozí další prohlašují, že Izrael má právo na sebeobranu. Ale mají Palestinci právo na přežití?" uvedla minulý čtvrtek v diskusi v Kongresu mediálně nejvýraznější tvář progresivních demokratů, jedenatřicetiletá poslankyně Alexandria Ocasio-Cortezová.
Podle řady komentátorů jde o širší generační předěl v Demokratické straně v přístupu k Izraeli a celému izraelsko-palestinskému konfliktu, přičemž názory politiků odrážejí i posuny v demokratické voličské základně. Podle šetření Gallupova ústavu většina demokratických voličů (53 procent) míní, že USA by měly vyvinout větší tlak na Izrael než na Palestince k ochotě ke kompromisům. V roce 2008 si to myslelo jen 33 procent demokratů.
James Zogby, prezident Arabsko-amerického institutu (AAI) se sídlem ve Washingtonu, se zabývá postoji americké veřejnosti k problematice Blízkého východu už 40 let. "Nikdy jsem neviděl takovou úroveň podpory práv Palestinců," zhodnotil posun demokratického názoru pro deník Washington Post. Podle Zogbyho to Biden nemůže ignorovat a bude muset tento fakt, nechce-li jít kvůli Izraeli s mladými demokraty do střetu, ve své politice zohlednit.
Panika u benzinek
Časově se zprávy o propuknutí konfliktu v Gaze setkaly se zpravodajstvím o hackerském útoku na produktovody americké společnosti Colonial Pipeline, který před týdnem ochromil dodávku paliv do několika států na jihozápadě USA.
Výsledkem byl přechodný nedostatek pohonných hmot, fronty aut u benzinek, televizní záběry na hádky až bitky mezi zákazníky a bezpečnostní výzvy úřadů, ať lidé nečepují benzin a naftu do plastových tašek a nádob.
Do not fill plastic bags with gasoline.
— US Consumer Product Safety Commission (@USCPSC) May 12, 2021
"Nepanikařte. Vím, že pohled na fronty u čerpacích stanic, kde není benzin, může být nesmírně stresující. Ale zásobování se vrací a panické nákupy by to jen zpomalily," apeloval prezident Biden na Američany minulý čtvrtek, když se situace už vracela k normálu.
Nicméně politickou škodu, kdy si republikáni tento propad dodávek nenechali ujít, už Biden zastavit nemohl. Opozice problémy označila za "Bidenovu benzinovou krizi", která je podle nich důsledkem i jeho politiky jdoucí proti fosilním palivům. Biden po nástupu do Bílého domu kromě jiného zastavil výstavbu plynovodu Keystone XL.
Republikáni teď Bidena přirovnávají k bývalému demokratickému prezidentovi Jimmymu Carterovi. Ten v 70. letech skutečně politicky doplatil na světový nedostatek ropy, který se tehdy promítl do tehdejšího nejhoršího nedostatku pohonných hmot na americkém trhu v moderní historii USA.
A tehdejší rozladění Američanů pak bylo skutečně jedním z důvodů, proč Carter ve volbách 1980 neobhájil Bílý dům. Republikáni doufají, že Bidenovi by současná situace teď mohla přinejmenším přitížit. A proti prezidentovi si s velkou chutí ironicky přisadil i jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump.
"Vidím, že každý srovnává Joea Bidena a Jimmyho Cartera. To je podle mě vůči Jimmymu Carterovi velmi nespravedlivé. Jimmy krize jednu za druhou nezvládal, ale Biden krizi za krizí vytváří," napsal Trump v prohlášení.
Rozkaz zní: Masky sundat!
Dlouhodobějším problémem, než byl přechodný nedostatek benzinu, ale pro Bidena do budoucna může být přízrak inflace v důsledku mohutných finanční injekcí, které nejdříve Trump a po něm i nová administrativa uvolnili na pomoc byznysu a Američanům v epidemii koronaviru.
Jedním z varovných signálů je současný prudký nárůst cen spotřebního zboží, největší od roku 2008. Republikáni to opět okamžitě využili ke kritice Bidenovy politiky. Prezidenta to přitom oslabuje ve chvíli, kdy už oznámil plány dalších vládních programů, například investicí do infrastruktury v sumě přes 2 biliony dolarů.
Proti Bidenovi navíc v této věci vystupuje i autoritativní demokratický hlas, bývalý ministr financí ve vládě Billa Clintona Lawrence Summers. "Byl jsem na straně těch, kdo se báli inflace - a je to jen rychlejší a přichází to dříve, než jsem předpovídal," napsal Summers v pátek na Twitteru.
I was on the worried side about inflation and it’s all moved much faster, much sooner than I had predicted. That has to make us nervous going forward.
— Lawrence H. Summers (@LHSummers) May 14, 2021
Členové Bidenova týmu navíc od minulého čtvrtka v médiích vysvětlují překvapivé zrušení povinnosti nosit roušky pro lidi, kteří už jsou kompletně očkovaní. V praxi z toho okamžitě vzniklo mnoho nejasností, kdy zdravotníci, úřady a Američané nevědí, kde jaká pravidla platí.
Podle redakčního komentáře listu Washington Post šlo o chybu, která může dosavadní dobrý kredit Bidenovy administrativy při potlačení epidemie koronaviru v USA zásadně poškodit.
"Byla to ohromující strategická a taktická chyba. Bude mít dlouhodobé následky, pokud to Bílý dům nenapraví," kritizoval deník nejen nekoordinované vyhlášení nových pravidel, kdy o rozhodnutí Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) dopředu nevěděl ani sám Biden. Podle listu zároveň plošná změna pravidel přichází předčasně, plně naočkovaná je zatím jen třetina Američanů.
