Bidenovi navzdory: V USA přibývá států, které povolují zbraň bez výcviku i průkazu

Helena Truchlá Helena Truchlá
15. 5. 2021 7:00
Mobil, klíče, hrnek na kávu - a zbraň u pasu. Se 121 střelnými zbraněmi na sto obyvatel jsou Američané nejozbrojenějším národem světa a vyjít z domu ozbrojený bude nyní v řadě oblastí Spojených států ještě snazší. V některých případech bez nutnosti jakéhokoliv povolení nebo výcviku. Příslušné zákony upravilo od letošního února už pět amerických států.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Pravidla pro nošení zbraní si určují jednotlivé americké státy samy. Bez povolení je to nově možné v Iowě, Tennessee, Montaně, Wyomingu a Utahu, další v řadě by mohl být Texas. Ve všech vládnou republikánští politici. 

"Naši zákonodárci ale nezastupují většinu Texasanů," namítá Gabriela Diazová, učitelka a členka organizace "Matky žádají akci", jedné z těch, které zmírnění podmínek pro nošení zbraně kritizují.

V Texasu nyní člověk potřebuje speciální průkaz, jehož získání je podmíněné osobní prověrkou, odebráním otisků prstů, podstoupením výcviku a písemné a praktické zkoušky. Návrh zákona, proti kterému Diazová a další protestují, počítá s tím, že by se všechny podmínky zrušily. Nesouhlasí s ním skoro 60 procent z 30 milionů obyvatel Texasu, text přesto na začátku května prošel horní komorou místního parlamentu a nejspíš bude schválen.

V loňském roce došlo v USA podle neziskové organizace Gun Violence Archive k 600 případům střelby, které si vyžádaly jednoho a více zraněných nebo obětí. K polovině letošního dubna to bylo už 147 případů, pětkrát se letos střílelo i na školách. "Každý den, když jdu do školy, musím být odvážná. Musím chtít po svých dětech, aby byly odvážné," stěžuje si Diazová. 

Zastánci nároku nosit zbraň bez povolení ho označují za své právo, odkazují při tom na druhý dodatek americké ústavy. Ten zatím Nejvyšší soud vykládá jen jako právo na sebeobranu, převážně konzervativní soudci by ale mohli svůj výklad v dohledné době přehodnotit, píše agentura Reuters. Rozšířit by se mohl na záruku nošení zbraně kdekoliv na veřejnosti. 

Zrušit povolení nechce ani policie

Vlastní zákony nyní připravují Louisiana a Jižní Karolína, a jak si všímá týdeník Economist, zatímco před dvaceti lety jen jeden stát umožňoval nošení zbraně bez povolení (Vermont), do konce letošního roku jich bude nejspíš dvacet. Většina z nich pravidla zmírnila v posledních šesti letech.

Nejvlivnějším propagátorem tohoto pohledu je Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA), která má velmi blízko právě k republikánům, mimo jiné i jako štědrý sponzor. V tuto chvíli čelí soudnímu procesu kvůli obvinění z finančních podvodů. NRA tvrdí, že nošení zbraně bez průkazu nezpůsobí víc incidentů, ale naopak zajistí lepší bezpečnost. 

Jenže jak upozorňuje Economist, policie takový pohled nesdílí, a to ani v republikánských státech. Například v Tennessee, kde guvernér Bill Lee označil mírnější pravidla za "jádro agendy veřejné bezpečnosti", se policisté změně bránili. Bojí se, že zločinci po nich budou víc střílet. Podobný je i postoj strážníků v Texasu.

Anebo vědců. Studie ze Stanfordské univerzity prokázala nárůst počtu násilných zločinů až o 15 procent v průběhu jedné dekády po přijetí mírnějších zbraňových zákonů. 

Vlna jejich schvalování teď navíc přichází v době, kdy roste počet masových střeleb, zhoršuje se násilná kriminalita a prodej zbraní dosahuje rekordní úrovně. Celkem 42 procent Američanů žije v domácnosti, která má vlastní zbraň, a zhruba stejný počet lidí připouští, že osobně znají někoho, kdo byl záměrně nebo nedopatřením postřelen či zastřelen.

Počet Američanů, kteří zbraň sami vlastní, sice od poloviny 90. let klesá, stále je to ale zdaleka nejvíc na světě. Druhý (s 62 zbraněmi na sto obyvatel) je Jemen, který sužuje občanská válka. V Česku je to necelých devět. 

Zbraňová epidemie

Problém zbraňového násilí, který označuje za "epidemii", chce řešit i americký prezident Joe Biden. Už dříve se jako zákonodárce zasadil o přijetí některých zbraňových zpřísnění. Ta mají v rámci americké veřejnosti podporu, postoj lidí se ale významně liší stát od státu. 

Biden letos v dubnu oznámil, že se chce zaměřit na takzvané "zbraně duchů", tedy jakési stavebnice, které si člověk může poskládat sám doma, a vyhnout se tak prověrce při nákupu. Od jednotlivých lokálních vlád bude vyžadovat přijetí zákonů umožňujících vyhledávat a zaznamenávat osoby, které zbraň z důvodu psychických problémů nebo třeba záznamů v rejstříku trestů vlastnit nemají.

NRA návrh odmítla. "Mohlo by to vést k tomu, že občané dodržující zákony budou muset odevzdat svůj majetek, a státům by to mohlo dát víc pravomocí ho zabavovat," napsala organizace v prohlášení. Zároveň asociace zaplatila dva miliony dolarů (přes 42 milionů korun) za kampaň, která má pomoci Bidenovým návrhům zabránit. 

 

Právě se děje

před 41 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 44 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy