Pravidla pro nošení zbraní si určují jednotlivé americké státy samy. Bez povolení je to nově možné v Iowě, Tennessee, Montaně, Wyomingu a Utahu, další v řadě by mohl být Texas. Ve všech vládnou republikánští politici. 

"Naši zákonodárci ale nezastupují většinu Texasanů," namítá Gabriela Diazová, učitelka a členka organizace "Matky žádají akci", jedné z těch, které zmírnění podmínek pro nošení zbraně kritizují.

V Texasu nyní člověk potřebuje speciální průkaz, jehož získání je podmíněné osobní prověrkou, odebráním otisků prstů, podstoupením výcviku a písemné a praktické zkoušky. Návrh zákona, proti kterému Diazová a další protestují, počítá s tím, že by se všechny podmínky zrušily. Nesouhlasí s ním skoro 60 procent z 30 milionů obyvatel Texasu, text přesto na začátku května prošel horní komorou místního parlamentu a nejspíš bude schválen.

V loňském roce došlo v USA podle neziskové organizace Gun Violence Archive k 600 případům střelby, které si vyžádaly jednoho a více zraněných nebo obětí. K polovině letošního dubna to bylo už 147 případů, pětkrát se letos střílelo i na školách. "Každý den, když jdu do školy, musím být odvážná. Musím chtít po svých dětech, aby byly odvážné," stěžuje si Diazová. 

Zastánci nároku nosit zbraň bez povolení ho označují za své právo, odkazují při tom na druhý dodatek americké ústavy. Ten zatím Nejvyšší soud vykládá jen jako právo na sebeobranu, převážně konzervativní soudci by ale mohli svůj výklad v dohledné době přehodnotit, píše agentura Reuters. Rozšířit by se mohl na záruku nošení zbraně kdekoliv na veřejnosti. 

Zrušit povolení nechce ani policie

Vlastní zákony nyní připravují Louisiana a Jižní Karolína, a jak si všímá týdeník Economist, zatímco před dvaceti lety jen jeden stát umožňoval nošení zbraně bez povolení (Vermont), do konce letošního roku jich bude nejspíš dvacet. Většina z nich pravidla zmírnila v posledních šesti letech.

Související

Byla to vražda, řekla porota v Minneapolisu. Amerika nevybuchla. Zatím

Nejvlivnějším propagátorem tohoto pohledu je Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA), která má velmi blízko právě k republikánům, mimo jiné i jako štědrý sponzor. V tuto chvíli čelí soudnímu procesu kvůli obvinění z finančních podvodů. NRA tvrdí, že nošení zbraně bez průkazu nezpůsobí víc incidentů, ale naopak zajistí lepší bezpečnost. 

Jenže jak upozorňuje Economist, policie takový pohled nesdílí, a to ani v republikánských státech. Například v Tennessee, kde guvernér Bill Lee označil mírnější pravidla za "jádro agendy veřejné bezpečnosti", se policisté změně bránili. Bojí se, že zločinci po nich budou víc střílet. Podobný je i postoj strážníků v Texasu.

Anebo vědců. Studie ze Stanfordské univerzity prokázala nárůst počtu násilných zločinů až o 15 procent v průběhu jedné dekády po přijetí mírnějších zbraňových zákonů. 

Vlna jejich schvalování teď navíc přichází v době, kdy roste počet masových střeleb, zhoršuje se násilná kriminalita a prodej zbraní dosahuje rekordní úrovně. Celkem 42 procent Američanů žije v domácnosti, která má vlastní zbraň, a zhruba stejný počet lidí připouští, že osobně znají někoho, kdo byl záměrně nebo nedopatřením postřelen či zastřelen.

Počet Američanů, kteří zbraň sami vlastní, sice od poloviny 90. let klesá, stále je to ale zdaleka nejvíc na světě. Druhý (s 62 zbraněmi na sto obyvatel) je Jemen, který sužuje občanská válka. V Česku je to necelých devět. 

Zbraňová epidemie

Problém zbraňového násilí, který označuje za "epidemii", chce řešit i americký prezident Joe Biden. Už dříve se jako zákonodárce zasadil o přijetí některých zbraňových zpřísnění. Ta mají v rámci americké veřejnosti podporu, postoj lidí se ale významně liší stát od státu. 

Biden letos v dubnu oznámil, že se chce zaměřit na takzvané "zbraně duchů", tedy jakési stavebnice, které si člověk může poskládat sám doma, a vyhnout se tak prověrce při nákupu. Od jednotlivých lokálních vlád bude vyžadovat přijetí zákonů umožňujících vyhledávat a zaznamenávat osoby, které zbraň z důvodu psychických problémů nebo třeba záznamů v rejstříku trestů vlastnit nemají.

NRA návrh odmítla. "Mohlo by to vést k tomu, že občané dodržující zákony budou muset odevzdat svůj majetek, a státům by to mohlo dát víc pravomocí ho zabavovat," napsala organizace v prohlášení. Zároveň asociace zaplatila dva miliony dolarů (přes 42 milionů korun) za kampaň, která má pomoci Bidenovým návrhům zabránit.