Hamás

Izraelská armáda zahájila v úterý v Pásmu Gazu operaci nazvanou Štít a šíp. Podle místních médií o ní rozhodli premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Galant minulý týden poté, co z Gazy na izraelské území vypálili palestinští radikálové stovku raket po úmrtí svého předáka v izraelské vazbě na následky 86denní hladovky. Izraelský útok si v úterý vyžádal 15 obětí, z toho nejméně deset byli civilisté, uvedly palestinské úřady. Mezi zabitými jsou i tři představitelé teroristické skupiny Islámský džihád, která už slíbila Izraeli pomstu. I palestinské hnutí Hamás uvedlo, že Izrael ponese odpovědnost za následky této operace.

Podle izraelské armády byl útok, do kterého se zapojilo na 40 letadel, veden "profesionálně a s přesností". Kromě vedení skupiny cílil i na infrastrukturu radikálů, zařízení na výrobu zbraní a betonu pro podzemní tunely. "Jsme si vědomi některých vedlejších škod," uvedl mluvčí izraelské armády.

Palestinské úřady po nočním bombardování informovaly o deseti mrtvých civilistech v hustě zastavěné části Gazy, mezi nimiž jsou čtyři děti a pět žen. Islámský džihád potvrdil smrt tří představitelů svého ozbrojeného křídla, Brigád Al-Kuds. Jsou jimi šéf brigád pro Pásmo Gazy Džihád Ghannám, velitel pro severní část tohoto regionu Chalíl Báchtiní a také vůdce vojenských akcí na okupovaném Západním břehu Jordánu Tárik Izzaddín. Podle Islámského džihádu zahynuly vedle tří členů hnutí také jejich ženy a několik dětí.

Izraelská armáda Ghannáma prezentuje jako jednoho z nejdůležitějších vůdců Islámského džihádu, Báchtiní byl podle ní zodpovědný za odpalování raket z Gazy na Izrael v posledních 30 dnech a Izzaddín podle ní v poslední době řídil několik útoků proti izraelským civilistům na okupovaném Západním břehu.

Šéf libanonského proíránského ozbrojeného šíitského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh se v neděli v Bejrútu sešel s Ismáílem Haníjou, politickým lídrem palestinského islamistického hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy. Podle Hizballáhu jednali o izraelském zásahu v mešitě Al-Aksá a odporu vůči Izraeli. Informovala o tom agentura AFP. Setkání se uskutečnilo několik dní poté, co byly z jižního Libanonu na Izrael odpáleny rakety, což izraelská armáda připsala Hamásu. Podle expertů Hizballáh musel k odpálení raket dát Hamásu svolení, jelikož má v oblasti silný vliv.

Podle prohlášení Hizballáhu vůdci obou radikálních hnutí při setkání zdůraznili, že "osa odporu je připravena" na vývoj situace a že "její složky spolupracují" v regionu, píše agentura AFP. Hovořili také o "zesílení odporu na Západním břehu Jordánu a v Gaze" a o "událostech v mešitě Al-Aksá".

"Osa odporu" je výraz používaný k označení palestinských, libanonských, syrských a dalších skupin blízkých Íránu a vystupujících proti Izraeli.

Z jižního Libanonu bylo ve čtvrtek na severní Izrael odpáleno 34 raket, 25 z nich sestřelila izraelská protivzdušná obrana a nejméně pět jich dopadlo na izraelské území, uvedla izraelská armáda. Podle jejího mluvčího Daniela Hagariho za útokem stojí islamistické hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy.

Zpravodajský web The Times of Israel (TOI) píše, že by se mohlo jednat o největší útok na Izrael z Libanonu od ozbrojeného konfliktu z roku 2006. Americké ministerstvo zahraničí útok odsoudilo a uvedlo, že Izrael má právo se bránit. Podobně reagovala Francie, která stejně jako OSN vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti.

Izraelský prezident Jicchak Herzog uvedl, že Izrael podnikne kroky k zajištění bezpečnosti svých občanů, a vyzval mezinárodní společenství, aby útok odsoudilo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Joav Galant, ministr zahraničí Eli Kohen a vysoce postavení představitelé izraelské armády a obrany podle TOI nyní jednají před plánovaným zasedáním bezpečnostního kabinetu, kde se bude diskutovat o možných reakcích na útok z Libanonu. Galant podle listu Haarec vyzval členy bezpečnostního kabinetu, aby vypracovali "veškeré možnosti reakce".

Mluvčí izraelské armády uvedl, že za palbou z Libanonu stojí Hamás a že Izrael zjišťuje, zda se na útoku podílel Írán. Zároveň poznamenal, že k útoku došlo na pozadí střetů mezi policií a Palestinci u jeruzalémské mešity Al-Aksá.

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) schválila vytvoření komise pro vyšetření možných zločinů spáchaných za jedenáctidenního konfliktu mezi Izraelem a islámskou skupinou Hamás v Pásmu Gazy. UNHCR o tom dnes rozhodla v Ženevě na svém mimořádném jednání k situaci na palestinském Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě.

Izraelské ministerstvo zahraničí rozhodnutí UNHCR odmítlo s tím, že Izrael nebude při vyšetřování spolupracovat, informovala agentura Reuters. Podle Izraele je přijetí rezoluce "morálním selháním", a cílem vyšetřování je "kamuflovat" zločiny teroristické organizace Hamás.

V jedenáctidenních bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás padlo 80 členů radikálních skupin působících v Pásmu Gazy. Oznámil to vůdce Hamásu Jahjá Sinvár, a poskytl tak první oficiální údaj o obětech bojů na straně radikálů. Izrael tvrdil, že jich zabil 225.

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvedlo, že při izraelských útocích padlo 254 Palestinců, mezi nimi 66 dětí, 39 žen a 17 lidí starších 60 let. Tento údaj ale nerozlišuje mezi civilisty a bojovníky.

Podle Sinvára přišlo o život 57 členů ozbrojeného křídla Hamásu, 22 členů další radikální skupiny Islámský džihád a jeden člen menší organizace zvané Výbory lidového odporu. Hamás také poskytl jmenný seznam palestinských obětí a z něj vyplývá, že nejstarší z nich byl devadesátiletý muž. Mezi mrtvými je také osm dětí ve věku do dvou let.

Izrael má 12 obětí, z nichž až na jednoho vojáka byli všichni civilisté.

Izrael tvrdí, že se jeho armáda snažila zabránit civilním obětem a mířila v Pásmu Gazy především na radikály a jejich infrastrukturu. Zničeno bylo na 1000 budov, mezi nimi čtyři výškové domy. Sinvár řekl, že Izraelci "lžou, když říkají, že to byly vojenské cíle nebo že mířili na tunely pod nimi".

Spojené státy plně podporují právo Izraele na sebeobranu. Po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to v úterý řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle něj ale mezinárodní společenství musí pomoci při obnově Pásma Gazy, těžce zasaženého nedávnými boji mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. USA na obnovu Gazy významně přispějí, je ale třeba zajistit, aby z pomoci neprofitoval Hamás, uvedl Blinken.

"Je nám zřejmé, že máme-li zabránit dalším násilnostem, musíme využít prostor (vytvořený příměřím) a vyřešit řadu problémů, včetně humanitární krize v Gaze, a začít s obnovou," řekl Blinken na tiskové konferenci.

Příměří po 11 dní trvajících bojích, v nichž zemřelo na obou stranách přes 250 lidí, převážně Palestinců, začalo platit v pátek. Netanjahu v úterý znovu zdůraznil, že pokud Hamás příměří poruší, Izrael "rázně odpoví".

Skupina Hamás, která ovládá Pásmo Gazy, podle libanonských médií informovala Hizballáh, že souhlasí s příměřím s Izraelem od pátku. Televize Al-Džazíra a BBC už předtím s odvoláním na své zdroje uvedly, že Izrael sdělil egyptským prostředníkům, že také on klid zbraní podpoří. Izraelský list The Times of Israel přitom zdůrazňuje, že informace zatím oficiálně nepotvrdila ani jedna strana konfliktu. Podle vlády amerického prezidenta Joea Bidena Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou nyní v pozici, z níž mohou začít operaci tlumit, uvedl Bílý dům.

Od 19:00 (18:00 SELČ) zasedá izraelský bezpečnostní kabinet. Izraelskému listu Haarec několik zdrojů sdělilo, že palestinský Hamás s Izraelem zatím k žádné dohodě nedospěl. Podle jednoho zdroje listu však izraelský premiér Benjamin Netanjahu pravděpodobně kabinetu předloží ke schválení jednostranný návrh na klid zbraní. Nejmenovaný činitel izraelské veřejnoprávní stanici Kan řekl, že kabinet schválí jednostranné vyhlášení příměří, jež začne platit někdy v nadcházejících 24 hodinách. Podle zdrojů izraelského webu Ynet hodinu, kdy začne příměří platit, pravděpodobně oznámí Egypt, který se na vyjednávání podílí.

Podle izraelské Stanice 12 Hamás v uplynulých hodinách zpřísnil své požadavky, údajně chce, aby se Izrael podílel na obnově Gazy po izraelském bombardování. Další jeho požadavky se podle téhož zdroje týkají Chrámové hory a Jeruzaléma, na ně prý ale Izrael nepřistoupí.

Ve Washingtonu ve čtvrtek mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že zprávy o jednáních jsou povzbudivé. "Viděli jsme zprávy o posunu k potenciálnímu příměří. Je to evidentně povzbudivé," řekla na pravidelném briefingu. Později Bílý dům podle Reuters uvedl, že podle hodnocení americké vlády Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou v pozici, kdy mohou začít své operace tlumit. Biden předtím o zklidnění situace hovořil se svým egyptským protějškem Abdal Fattáhem Sísím. Podle kanceláře egyptského prezidenta budou obě země pokračovat v rozhovorech a koordinaci s cílem situaci uklidnit.

Americký list The Wall Street Journal (WSJ) ráno s odvoláním na zdroje, které o klidu zbraní jednají, napsal, že příměří mezi Izraelem a palestinským Hamásem by mohlo začít platit už v pátek. Nejasný ale zatím zůstává postoj skupiny Islámský džihád, která se bojů také účastní.