Nemocí covid-19 se už nakazily více než čtyři miliony lidí po celém světě a více než 300 tisíc jí podlehlo. Ostrovní stát Tchaj-wan hlásí přitom pouze 400 nakažených z celkových 23 milionů obyvatel. Zemřelo tu v souvislosti s novým koronavirem sedm lidí, a to přesto, že Tchaj-wan dělí od Číny, kde se nemoc poprvé objevila, jen 180 kilometrů široký průliv.
Proto zástupci země, která není stálým členem WHO, žádali o pozvání na jednání alespoň v roli pozorovatelů. Sice by neměli hlasovací právo, ale mohli by ostatním představit své kroky, kterými s koronavirem úspěšně bojovali. Informovali by je i o průběhu vlastního výzkumu viru a vývoji vakcín.
Happy to co-sign with over 100 other MEPs this letter calling on EU-27 Health Ministers to support Taiwan’s participation in the @WHO Assembly. In light of Taiwan’s successful handling of #COVIDー19, this is all the more important.
— Miriam M. Lexmann (@MiriamMLex) May 14, 2020
Thank you to @Urmaspaet for the initiative! pic.twitter.com/IIEZ1Yv7e4
Přestože zástupci Tchaj-wanu získali podporu několika zemí, nakonec neuspěli. Proti jejich účasti se zásadně postavila právě Čína, země, odkud se koronavirus původně začal šířit.
Čína totiž vnímá ostrov jako součást svého území, a tak jeho přítomnost na jednáních mezinárodních organizací chápe jako porušování celistvosti.
"Čínská pozice ohledně účasti Tchaj-wanu na aktivitách Světové zdravotnické organizace je jasná a konzistentní - musí být dodržen princip jedné Číny," uvedl podle japonského deníku Nikkei mluvčí čínského ministerstva zdravotnictví Čao Li-ťien.
Podle něj za snahou Tchaj-wanu zúčastnit se jednání byly jiné motivy než pomoc zastavit pandemii. "Načasování odhalilo jejich pravý motiv, kterým je využít současného šíření viru k nezávislosti území. Jde skrz na skrz o politickou manipulaci," dodal.
Tchaj-wan má však už od roku 1949 vlastní autonomní vládu a považuje se za samostatný stát. "Jednoduše řečeno WHO je součástí Organizace spojených národů (OSN) a OSN vnímá Tchaj-wan jako součást Čínské lidové republiky. Ačkoliv Peking ve skutečnosti nemá žádnou moc nad Tchaj-wanem, tak dodržování tohoto pravidla vytváří absurdní situace," vysvětlil německé stanici Deutsche Welle Chieh-Ting Yeh, místopředseda amerického institutu zkoumajícího Tchaj-wan Global Taiwan.
Přitom ještě mezi roky 2009 a 2016 se Tchaj-wan mohl v roli pozorovatele zúčastnit jednání WHO. Avšak po volbách, které vyhrála Demokratická pokroková strana, jež není nakloněna pekingské vládě, o tuto možnost přišel. Ani v době pandemie koronaviru Čína svůj postoj nezmírnila.
Tchajwanské řešení epidemie
Tchaj-wan se s nemocí vypořádal lépe než většina zemí světa, jeho kroky byly přitom často mírnější. Školy a další podniky zůstaly otevřené a nikdy nebyla vyhlášena plošná karanténa.
Jeho reakce však byla velmi rychlá. Zakročil hned, jak se začaly šířit zprávy o neznámém viru, který se objevil v čínském městě Wu-chan. Už 31. prosince loňského roku vláda zavedla testování pasažérů, kteří přijížděli z čínského epicentra nákazy. Druhého ledna, kdy se o nemoci stále příliš nevědělo, otevřela krizové centrum na pomoc se zastavením šíření nemoci, informuje agentura Reuters.
Dalšími kroky bylo uzavření hranic pro turisty a povinná dvoutýdenní karanténa pro všechny občany vracející se ze zahraničí. Podle turecké agentury Anadolu vláda přijala celkem 124 různých opatření.
Podle opozičního politika Johnnyho Chianga ostrovnímu státu velmi pomohla zkušenost, kterou si prošel před 17 lety s onemocněním SARS. Díky tomu lidé nyní dodržovali všechna opatření vlády, a navíc se i sami zapojili. Například správci veřejných nebo obytných budov nainstalovali dezinfekce ke vchodům a měřili příchozím teplotu. Obyvatelé také dobrovolně nosili roušky.
Podle Chianga se zastavením šíření nákazy pomohly i některé neziskové organizace, které se staraly o ty, na něž vládní pomoc nedosáhla. Nebo plošné zdravotní pojištění a zajištění dopravy pro zdravotníky a lidi starající se o úklid a dezinfekci prostor v nemocnicích, aby se případná nákaza nerozšířila, vyjmenovává v rozhovoru pro server The Diplomat.
Tchaj-wan se navíc nepotýkal ani s nedostatkem zdravotnického materiálu, což byl problém mnoha jiných zemí. Masovému vykupování roušek podle prezidentky země Tsai Ing-Wen stát zabránil řízenou distribucí materiálu, aby ho byl dostatek pro zdravotníky i běžné občany. Dohodl se také s výrobci na zvýšení produkce roušek.
Obyvatelé dostali několik roušek zdarma a země následně i velké množství materiálu poslala do zahraničí. Počátkem května darovala tchajwanská vláda a občané celkem 17 milionů roušek, z nichž část putovala i do Česka.
Kritika Světové zdravotnické organizace
Na WHO nyní míří nejen od Tchaj-wanu kritika. Ostrovní země například už 31. prosince poslala organizaci varování, že nový koronavirus může být přenosný z člověka na člověka. Nedostala však žádnou odpověď a WHO tuto možnost připustila až o tři týdny později, uvádí agentura Anadolu.
"WHO nebrala informace poskytnuté Tchaj-wanem vážně, což vedlo ke zpomalené reakci na pandemii covid-19," cituje z prohlášení Centrálního epidemiologického střediska Tchaj-wanu i stanice Deutsche Welle. "Z našich zkušeností s epidemií SARS v roce 2003 jsme se naučili, že viry, jako je tento, se snadno šíří mezi lidmi. Proto jsme ji nyní informovali. Ale WHO se rozhodla být hluchá."
Tchajwanská vláda navíc kritizuje WHO, že od ní nedostala ani žádné bližší informace o viru, které mohly být pro zvládnutí epidemie klíčové. Organizace podle tchajwanského ministra zahraničí Josepha Wua "podlehla tlaku čínské vlády a nadále ignoruje právo na zdraví 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu", když informovala jen Čínu. Toto tvrzení však WHO odmítá.
Vyšetřování původu viru
Aktuální jednání WHO probíhá od pondělí do úterý. Na videokonferenci by zástupci 194 zemí měli probrat i možnost nezávislého vyšetřování vzniku a rozšíření koronaviru v čínském městě Wu-chan. Tento krok podporuje až 120 zemí, mezi nimiž jsou i jindy tradiční spojenci Číny jako Rusko a Indonésie.
Čínská lidová republika je však proti. "Není rozumné začít hned s vyšetřováním a mapováním šíření viru," uvedl podle amerického deníku New York Times mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.
Video: Epidemiolog WHO byl 10 vteřin ticho poté, co dostal otázku na členství Tchaj-wanu
Kromě toho od Číny zaznívá, že virus pochází odjinud a že snaha o vyšetřování má jen odvést pozornost od opatření na zastavení viru.
"Neochota Číny povolit mezinárodní vyšetřování a její nadšení pro vymýšlení všech možných konspiračních teorií ukazujících na nečínský původ viru akorát vzbuzuje ve zbytku světa větší touhu po odpovědích," uvedl však pro britský list The Guardian Ho-fung Hung, profesor politické ekonomie na univerzitě Johnse Hopkinse.
Hlasitě pak proti Číně vystupuje i americký prezident Donald Trump. Ten uvedl, že WHO ukázala "znepokojující nedostatek nezávislosti" vůči Pekingu a že selhala v odezvě na šíření koronaviru. "Je jasné, že opakovaná pochybení vás a vaší organizace při reakci na pandemii přišla svět extrémně draho," napsal Trump šéfovi WHO. Zároveň pohrozil trvalým zastavením amerického financování organizace a přehodnocením členství USA.
