Překvapivý vítěz nad pandemií: Vietnamský přístup může inspirovat další země

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
2. 5. 2020 17:28
Ve Vietnamu žije 96 milionů lidí a komunistický stát má společnou hranici s Čínou, odkud se rozšířil nový koronavirus. Na konci dubna přesto Vietnam ohlásil obrovský úspěch: měl už jen necelé tři stovky nakažených.
Vietnam uvolňuje přísnou karanténu.
Vietnam uvolňuje přísnou karanténu. | Foto: Reuters

Vietnamu se povedlo to, co mnoha bohatším a vyspělejším zemím ne. Už dva týdny ve Vietnamu nikdo na koronavirus nezemřel, nedošlo ani k žádné nové domácí nákaze. Minulý týden začala vietnamská vláda uvolňovat karanténu. "Máme pandemii v podstatě pod kontrolou," prohlásil před pár dny premiér Nguyen Xuan Phuc.

Asijská země sklízí úspěchy ve chvíli, kdy třeba ve Spojených státech bilance mrtvých znovu stoupá. Ve středu počet lidí, kteří v USA zemřeli na nemoc covid-19, překonal počet padlých amerických vojáků ve vietnamské válce. Shodou okolností tahle připomínka přišla skoro na den přesně na 45. výročí konce tohoto konfliktu. 

Vietnam se tak zařadil mezi státy, jako je například Nový Zéland, kterému se tento týden také podařilo koronavirus eliminovat, nebo Jižní Korea. Jenže Vietnam je v porovnání s těmito státy mnohem chudší a větší.

V zemi žije 96 milionů obyvatel, má pozemní hranici s Čínou a jeho území je protáhlé - na rozdíl třeba od Hongkongu nebo Islandu - a není ani technologickou velmocí jako Jižní Korea nebo Tchaj-wan. Podle odborníků Vietnam dokázal rychle zareagovat a hlavně začal rychle testovat.

Rychlejší reakce než WHO

Bylo krátce po čínském Novém roce, v druhé polovině ledna, když se ve Vietnamu objevily první případy nákazy koronavirem. Vietnamská vláda jednala okamžitě. Ještě v lednu vyzvala soukromé firmy k vývoji testovacích sad. Právě masové testování stojí za úspěšným bojem, podobně jako třeba v Jižní Koreji.

Na začátku byly ve Vietnamu tři laboratoře, které prováděly testování. V dubnu už jich bylo 112. Na jednu odhalenou infekci je teď provedeno téměř 800 testů. Už v dubnu překročil počet testů počet nakažených pacientů i těch, kteří byli v karanténě.

Kromě toho ale taky vietnamská vláda okamžitě zastavila zahraniční letecké linky a nařídila dvoutýdenní karanténu pro všechny, kdo překročili hranici. Tohle opatření zavedl Vietnam ještě dřív, než jej doporučovala WHO. Vláda také uzavřela školy, obchody nebo hotely. Úřady uvalovaly přísnou karanténu na všechny budovy, ve kterých se objevilo podezření na nákazu.

V polovině března bylo ve Vietnamu povinné nosit na veřejnosti roušky.

Když vláda nelže

Vietnam je komunistická země a omezování osobní svobody je jednodušší než pro vlády v demokratických zemích. Autoritářský režim může být podle odborníků pro zvládnutí pandemie výhodou. "Je organizovaný. Může udělat celostátní politická rozhodnutí, která se rychle a efektivně přijímají," vysvětlil například ředitel oxfrodského výzkumu v Ho Či Minově Městě Guy Thwaites. I jeho výzkumné středisko testy provádí.

V případě komunistického Vietnamu také vyvstává otázka, jestli se jejich oficiálním statistikám dá zcela věřit. Průzkumy ukazují, že mnoho zemí počty úmrtí výrazně podhodnocuje. Podle šéfa kanceláře agentury Reuters ve Vietnamu jsou ale tamní úřady pozoruhodně transparentní. Země, která běžně omezuje svobodu médií, teď komunikuje s občany přes textové zprávy a aplikace a pravidelně zveřejňuje data o epidemii na webových stránkách ministerstva zdravotnictví.

Agentura Reuters pátrala i na hřbitovech a v márnicích. V Číně, Brazílii nebo v Mexiku a Íránu se díky pohřebním službám ukázalo, že mrtvých je ve skutečnosti mnohem více, než tamní vlády přiznávají. Třináct oslovených pohřebních služeb v Hanoji na severu země ale nezpozorovalo žádný nárůst úmrtí. Jedna z nich dokonce zaznamenala pokles poptávky po svých službách, protože v severním Vietnamu kvůli karanténě a omezení dopravy klesl počet dopravních nehod, což je v zemi jedna z nejčastějších příčin úmrtí.

Guy Thwaites pracuje v nemocnici v Ho Či Minově Městě a ani tam se počty pacientů nijak neliší od toho, co uvádí vláda. "Kdyby existoval komunitní přenos nákazy, který vláda neohlásila, viděli bychom tu nové pacienty. A to se nestalo," tvrdí. Naopak jeho laboratoř dál zvyšuje kapacity testování, dnes jsou schopni udělat skoro tisíc testů denně.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 33 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy