"Slepě pročínská" WHO čelí kritice, varování před koronavirem z Tchaj-wanu ignorovala

Helena Truchlá Helena Truchlá
7. 4. 2020 10:44
Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý slaví 72. výročí založení. V souvislosti s pandemií koronaviru však sílí její kritika. Podle expertů WHO nekriticky přejímala informace od čínských úřadů, ignorovala včasná varování od "politicky" citlivých zdrojů, například z Tchaj-wanu. On-line petici za odvolání šéfa organizace už podepsalo víc než 700 tisíc lidí.
Představitel Světové zdravotnické organizace Bruce Aylward byl 10 vteřin ticho poté, co dostal otázku na členství Tchaj-wanu ve WHO | Video: Formosa TV English News

Než WHO vyhlásila 11. března globální pandemii, uplynuly bezmála tři měsíce od okamžiku, kdy o nebezpečí koronaviru věděla. Už v prosinci loňského roku čínská nestátní média popsala svědectví zdravotníků z epicentra nákazy ve městě Wu-chan. Jednoho z lékařů tehdy čínská policie potrestala za "šíření pomluv". Muž na covid-19 zemřel, úřady pak obvinění stáhly. 

Varování přitom už na konci prosince do WHO zaslal také Tchaj-wan. Ten Čína považuje za jednu ze svých provincií a vede s ním kvůli míře autonomie dlouhodobý spor, v rámci kterého hrozí také vojenským zásahem. WHO ignorovala i toto přímé varování a svým bezmála 200 členským státům ho nepředala.

"Zástupci organizace v čele s generálním tajemníkem Tedrosem Adhanomem Ghebreyesusem od začátku nešetřili chválou na reakci čínské vlády, prezentovali ji jako vzor i ostatním zemím," popisuje situaci z letošního ledna pro deník Aktuálně Filip Šebok, expert na Čínu z Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. 

Navzdory množícím se důkazům tak WHO až do 14. ledna přejímala oficiální čínské tvrzení, že nejsou důkazy pro přenos koronaviru mezi lidmi, a Ghebreyesus čínského prezidenta pochválil za otevřenost, se kterou o viru mluví. Ostatní země naopak kritizoval, když na nesrovnalosti upozorňovaly a když začaly postupně omezovat kontakty s Čínou. 

Podle analytika Françoise Godementa z francouzského think-tanku Institut Montaigne toto počáteční váhání výrazně ovlivnilo například úřady v jeho domovské Francii, která prokázanou možnost šíření nákazy mezi lidmi oficiálně odmítala až do 20. ledna. V Číně pak podpory od WHO využila komunistická vláda k obhajobě před kritikou. 

Neprofesionální WHO

Tchaj-wan kvůli odporu pevninské Číny členem WHO vůbec není. Od roku 2009 do roku 2016 měl status takzvaného pozorovatele, který mu dával přístup k zasedáním a průběhu rozhodování, podobný má například Vatikán. 

Koronavirus a WHO

  • 5. ledna: laboratoř v Šanghaji (Shanghai Public Health Clinical Centre) poprvé rozklíčovala stavbu nového koronaviru.
  • 7. ledna: Čína oficiálně oznamuje existenci zatím neznámého koronaviru. Laboratoř vyzývá k přijetí "relevantních preventivních a kontrolních opatření". 
  • 12. ledna: Šanghajská laboratoř je na příkaz úřadů uzavřena. Stalo se tak den poté co vedoucí týmu, který vir popsal, svá zjištění zveřejnil on-line. Podle listu South China Morning Post tak reagoval na nečinnost čínských úřadů. Ty mezitím sdílejí zjištění o podobě viru s WHO. 
  • 12. - 14. ledna: WHO přejímá ujištění čínských vědců, že virus se nepřenáší z člověka na člověka. Generální tajemník WHO Ghebreyesus nedoporučuje žádná cestovní omezení a zdůrazňuje že "Čína má silné zdravotnické kapacity a zdroje aby reagovala a zvládla propuknutí onemocnění dýchacích cest". 
  • 20. ledna: Čína přiznává přenos koronaviru mezi lidmi, v pátek před začátkem oslav Nového roku. Cestování neomezuje. 
  • 23. ledna: WHO zmiňuje poprvé možnost nákazy mezi lidmi, poprvé se schází Výbor pro mimořádné situace. "Udělal na mě velký dojem detailnost a hloubka prezentace," zhodnotil Ghebreyesuse informace, které mu Čína poskytla, a které ho vedly ke svolání výboru. 
  • 5. února: John Mackenzie z Výboru pro mimořádné situace WHO veřejně kritizuje postup Číny na začátku šíření nákazy, označuje ho za trestuhodný. Reaguje tak odmítavě na tvrzení svého nadřízeného Ghebreyesuse, že Čína "zabránila rozšíření koronaviru do dalších zemí".
  • 11. března: WHO vyhlašuje globální pandemii za stavu bezmála 120 tisíc nakažených ve 114 zemích světa.

"Bylo to dáno politickou situací, u moci byl tehdy prezident, který byl pro posilování vztahů s pevninskou Čínou. V roce 2016 ho ale vystřídala prezidentka Cchaj Jing-wen z Demokratické progresivní strany a Peking přistoupil k zmrazení vztahů," vysvětluje Šebok. Ostrov tak mimo jiné přišel i o svůj pozorovatelský status ve WHO. 

"Je samozřejmě problém, když se země s jedním z nejlepších zdravotnických systémů na světě nemůže na práci WHO podílet," hodnotí Šebok. Tchaj-wan se tak například ke klíčovým informacím dostává pouze prostřednictvím Číny.

"Vzhledem k tomu, že WHO je apolitickou institucí, je toto chování podle řady odborníků neprofesionální," souhlasí Kateřina Procházková, analytička projektu Sinopsis. Tchaj-wan má navzdory blízkosti pevninské Číny k úterku méně než 400 nakažených a pět mrtvých. 

Důkazem "zvláštního přístupu" WHO k Tchaj-wanu je podle Procházkové také nedávný rozhovor zástupce generálního ředitele Světové zdravotnické organizace Kanaďana Bruce Aylwarda s veřejnoprávní hongkongskou stanicí RTHK. "Ten namísto toho, aby odpověděl na otázku zapojení Tchaj-wanu do WHO, předstíral, že dotaz neslyší, a poté Skype rozhovor neočekávaně přerušil," popisuje Procházková. 

Právě Aylward se podílel na zorganizování společné mise expertů z Číny a zástupců WHO, která navštívila i Wu-chan. Vzájemnou spolupráci Aylward nejprve označil za fantastickou, později ale přiznal neshody na znění zprávy, která na základě návštěvy vznikla. Číňané například odmítali virus označit za nebezpečný - toto slovo by se podle nich mělo užívat pouze u nemocí s vyšší smrtností. 

WHO na incident v hongkongské televizi zareagovala prohlášením, ve kterém ujistila, že na boji s pandemií spolupracuje i s tchajwanskými odborníky. Případné členství ostrova ve WHO je podle nich otázkou shody jednotlivých států, ne organizace jako takové. Aylwardův profil mezitím z webových stránek WHO zmizel.

Systémový problém

Za WHO hovoří na veřejnosti zejména generální tajemník, kterým je od července 2017 zmíněný etiopský epidemiolog Ghebreyesus. "Byl zvolen jako zástupce takzvaného 'globálního jihu' (rozvojových zemí, pozn. red.). Jeho zástupcem se snaží být i Peking," tvrdí Šebok.

Právě o Ghebreyesusovo odvolání nyní usiluje petice zveřejněná na webu change.org. Podepsalo ji přes 730 tisíc lidí, kteří souhlasí s tím, že Etiopan není způsobilý WHO vést. Kroky šéfa organizace kritizuje i analytik Francois Godement. "Když se díváme na časový průběh a Ghebreyesusovy projevy, je jeho neochota kritizovat jakýmkoliv způsobem Čínu zjevná," hodnotí Francouz.

Svůj postoj k rizikům koronaviru WHO změnilo až v závěsu za Pekingem 23. ledna. Ve stejný den Čína vyhlásila v nakažené provincii Chu-pej karanténu. O něco později Ghebreyesus doporučil lékařské kontroly cestujících na letištích. S těmi začaly úřady na Tchaj-wanu ještě na konci loňského roku.

Analytik Šebok nicméně upozorňuje, že WHO byla kritizovaná nejen v případě současné pandemie koronaviru. "Během epidemie eboly v roce 2015 například WHO podobně podceňovala rozsah a nebezpečí nákazy, protože to tak vyhovovalo vládě Guiney," připomíná další z nemocí, kterou mezinárodní organizace řešila.

Video: Hranice brzy otevřeme, chceme promořit populaci, říká Prymula.

Kdyby byl na obzoru lék, držel bych tvrdá opatření třeba tři měsíce. Ale lék na cestě není, proto budeme populaci řízeně promořovat, říká epidemiolog. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 31 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy