Světová zdravotnická organizace

V souvislosti s letošní vlnou veder zemřelo v Evropě nejméně 15 tisíc lidí

Nejméně 15 tisíc úmrtí přímo souvisí s vlnami veder, které postihly Evropu letos v létě. V předběžné zprávě to uvádí evropská odnož Světové zdravotnické organizace (WHO). Nejvíce úmrtí v souvislosti s vedrem letos zaznamenalo Německo (4500), Španělsko (4000) a Británie (3200).

Čísla ve finální zprávě budou podle WHO pravděpodobně ještě vyšší, jelikož některé národní úřady stále vyhodnocují statistiky. Například francouzský statistický institut (INSEE) uvedl, že mezi červnem a srpnem 2022 zemřelo o 11 tisíc lidí více než v roce 2019, tedy posledním létem před začátkem pandemie. INSEE uvedl, že pravděpodobným vysvětlením těchto čísel jsou právě vedra.

Extrémní teploty zhoršují projevy nemocí dýchacího, oběhového i nervového systému, chronických nemocí i projevů cukrovky. Teplotní rekordy meteorologové letos v létě hlásili na mnoha místech v Evropě. V Británii padl absolutní rekord, meteorologové tam 19. července poprvé v historii naměřili více než 40 stupňů Celsia. V portugalském Alijó bylo o pět dní před tím 47 stupňů Celsia, což byla nejvyšší teplota v historii pro červenec v kontinentálním Portugalsku.

Zdroj: ČTK

S novou silou se opět šíří tuberkulóza, přispěla k tomu pandemie, uvedla WHO

Po letech poklesu se ve světě s novou silou šíří tuberkulóza. Přispěla k tomu pandemie covidu-19 a související uzávěry, které omezily možnosti trasování a přístup ke zdravotní péči. Uvedla to ve čtvrtek Světová zdravotnická organizace (WHO). Na tuberkulózu, kterou způsobuje bakterie napadající zejména plíce, loni podle WHO ve světě zemřelo 1,6 milionu lidí.

Podle každoroční zprávy WHO loni onemocnělo tuberkulózou 10,6 milionu lidí, což zhruba odpovídá počtu obyvatel Česka. Jde o meziroční nárůst o 4,5 procenta. Roční incidence, tedy počet nových případů na 100 tisíc lidí za rok, se mezi lety 2020 a 2021 zvýšila o 3,6 procenta. Předtím téměř 20 let klesala přibližně o dvě procenta ročně.

Incidence vzrostla mezi lety 2020 a 2021 všude na světě kromě Afriky, kde narušení zdravotních služeb spojených s pandemií mělo jen slabý dopad na počet diagnostikovaných osob. Odhadovaný počet úmrtí v souvislosti s tuberkulózou v letech 2005 až 2019 klesal, ale odhady pro léta 2020 a 2021 naznačují, že trend se obrátil.

Zdroj: ČTK

Opičími neštovicemi se celosvětově nakazilo už 50 tisíc lidí, 16 nakažených zemřelo

Počet případů opičích neštovic ve světě překročil 50 496, oznámila ve středu podle agentury AFP Světová zdravotnická organizace. Zaznamenala také 16 úmrtí spojených s tímto virovým onemocněním.

Počet nově hlášených případů opičích neštovic v Severní Americe a v Evropě nadále klesá. Klesající trend zdravotnická organizace oznámila už před týdnem, předtím naopak počty případů infekce čtyři týdny rostly. Pokles počtu případů ukazuje, že zásahy veřejného zdravotnictví jsou účinné, uvedlo podle agentury Bloomberg vedení organizace.

Opičí neštovice se v poslední době rozšířily v takzvaných neendemických oblastech, tedy takových, kde se vir původem z Afriky dříve téměř nevyskytoval. Nejvíce případů, více než 18 tisíc, hlásí Spojené státy. Následují Španělsko, Brazílie a Německo.

Zdroj: ČTK

WHO potvrdila 14 tisíc případů opičích neštovic ve světě, v Africe je pět obětí

Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila 14 tisíc případů opičích neštovic ve světě. Ve středu to oznámil šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. V Africe při současné vlně této infekci pět lidí podlehlo, z jiného kontinentu zemřelí hlášeni nejsou. Nejvíce případů nákazy se vyskytlo v Evropě, zejména mezi muži, kteří mají sex s jinými muži.

V minulosti se opičí neštovice vyskytovaly téměř výlučně v Africe. WHO na čtvrtek svolala druhou schůzku výboru, který rozhodne, zda nynější šíření nemoci vyžaduje vyhlášení stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, což je nejvyšší stupeň výstrahy WHO.

"Bez ohledu na doporučení výboru bude WHO maximálně podporovat země ve snaze zastavit přenos a zachraňovat životy," ujistil Ghebreyesus.

Zdroj: ČTK

Světová zdravotnická organizace si do svého čela opět zvolila Etiopana Tedrose

Světová zdravotnická organizace (WHO) si v úterý na svém valném shromáždění v Ženevě do čela opět zvolila Etiopana Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse. Nynější generální ředitel WHO byl do funkce na dalších pět let znovuzvolen v tajném hlasování 155 delegáty ze 160.

Německý ministr Karl Lauterbach výsledek označil za velkolepý a plně zasloužený. Tedros v projevu po přísaze vyjádřil přesvědčení, že vyjádřená důvěra neplatí pouze jemu, ale celé "rodině WHO" a jeho kolegům a týmu.

První funkční období Tedrose ve funkci se vyznačovalo především bojem s pandemií covidu-19. Jeho dnešní znovuzvolení není nijak překvapivé, neboť 57letý bývalý etiopský ministr zdravotnictví a zahraničí byl jediným kandidátem.

Zdroj: ČTK

Německo, Francie a Nizozemsko oznámily první případy opičích neštovic, WHO se obává šíření

Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie, Kanada a Nzozemsko. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. Zástupce Světové zdravotnické organizace dnes řekl, že v souvislostí s nadcházejícím létem se obává šíření této nemoci.

První dva výskyty oznámila Belgie. Nákaza se objevila u dvou lidí z různých měst, kteří se však v poslední době zúčastnili téhož večírku na blíže neurčeném místě. Oba mají mírný průběh onemocnění. Virolog Steven Van Gucht z belgické agentury pro veřejné zdraví Sciensano agentuře Reuters řekl, že očekává další nárůst případů, Belgie však podle něj zvládne dostat virus pod kontrolu.

Virus se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Zdroj: ČTK
Pokračovat