"Jednoho dne přišel bílý muž do vesnice, ptal se na místo a pak si postavil přístřeší. Najal správce, kuchaře a někoho, kdo ho doprovodí na kopec," vysvětluje muž z burkinafaské vesnice Kalsaka v dokumentu Tohle zlato není pro Kalsaku, který byl letos na jaře na programu festivalu Jeden svět, přerušeném pandemií koronaviru.
"Přítomnost tohoto bílého muže nás ujistila, že na kopci je opravdu zlato. Byl tam dva roky, přicházel a odcházel," dodává vesničan.
Dokument sleduje život vesnice, které britská těžařská společnost slíbila investice a blahobyt. Několik let těžila drahý kov na blízkém zlatonosném kopci. Když odešla, zanechala po sobě měsíční krajinu, znečištěnou vodu a místní farmáře, kteří kvůli následkům těžby přišli o své tradiční živobytí. V zemědělství pracuje okolo 80 procent obyvatel země. "Každý se musí modlit, aby okolo nebylo žádné zlato," zaznívá dnes z jejich úst spolu s tím, že zlaté doly by se měly uzavřít.
Platí pro Zemi spravedlivých, jak se od 80. let stát v překladu jmenuje, "prokletí přírodních zdrojů"?
Ekonomové o něm mluví v případě, kdy země disponuje množstvím nerostných surovin, ale přesto velká část populace žije pod hranicí chudoby. V Burkina Fasu živoří dvě pětiny lidí, uvádí CIA Factbook.
Podle Moniky Smělé, která se tématem zabývá na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE), pro Burkina Faso "prokletí" skutečně částečně platí, přestože země v porovnání s dalšími africkými státy disponuje menším nerostným bohatstvím. Spočívá zejména ve špatně nastaveném systému těžby.
Seriál Aktuálně.cz Rozvrácené státy
Seriál Rozvrácené státy, který bude na Aktuálně.cz vycházet celé léto, sleduje různorodé příběhy deseti zemí z celého světa. Některé trpí chudobou nebo suchem. Další válkami nebo špatnou správou. Všechny spojuje jedno - život v nich je pro Evropana jen těžko představitelný.
- Zemi spravedlivých" sužuje prokletí zlata i teror džihádistů
- Nejhladovější země leží v nitru Afriky, na cucky ji trhají cizinci
- Černé zlato mělo Venezuele zaplatit ráj, Chávez ji srazil na kolena
- "Prokleté" Haiti se zrodilo z otroctví, ničí jej chaos i katastrofy
- Jemen byl vždy synonymem chaosu, zmítá jím hlad a spirála násilí
- Hořela města a začaly divoké protesty. Kamerun doteď sužuje krize
- Afghánistán není možné dobýt. Američané sem nasypali miliardy
- Somálsko se stalo symbolem hladu a zmaru, zbraní je ale všude dost
- Naději pro Sýrii zašlapala válka, mrtvé OSN dávno přestala počítat
- Rozvrácené státy: Nejchudší země Evropy "vymírá". Tápe mezi Ruskem a Západem
- Rozvrácené státy: Zkorumpovanou Nikaraguu ovládají autoritář a "Čarodějnice"
- Rozvrácené státy: Zplundrované Kongo má pohnutou historii smrtících epidemií i válek
- Rozvrácené státy: "Mrtvé srdce Afriky" ničí sucho. Životodárné jezero mizí před očima
- Rozvrácené státy: Pákistán je podle Západu zemí teroristů. Příběh má ale složitější
"Nerostné bohatství samo o sobě nepřináší zemím bohatství, naopak je nutné vhodně nastavit jeho management takovým způsobem, aby nerostné suroviny byly správně spravovány od momentu legislativního nastavení těžby, přes samotný těžební proces až po přerozdělení příjmů z těžby. V této souvislosti má Burkina Faso stále určité mezery a zcela určitě existují oblasti těžebního procesu, ve kterých by mohlo dosahovat lepších výsledků," říká Smělá.
Nicméně dodává, že Burkina Faso za posledních 15 let ve skutečnosti zaznamenalo poměrně významný pokles chudoby, ve které dříve žila více než polovina jejích obyvatel. "Pozitivní je, že Burkina Faso se nachází na dobré cestě, jak přeměnit přírodní zdroje z prokletí v dar pro celou zemi, a mohlo by se tak v horizontu několika desítek let stát zemí dokazující, že prokletí přírodních zdrojů není nevyhnutelným fenoménem," dodává Monika Smělá.
Zlato před bavlnou
Zlatý boom v zemi ležící v západní Africe - nejrychleji se rozvíjejícím zlatonosném regionu na světě - nastal mezi lety 2000 a 2010 poté, co se zvedly ceny zlata a do Burkina Fasa se nahrnuli zahraniční investoři. Export tohoto drahého kovu už předstihl i po desítky let nejvýznamnější místní vývozní artikl - bavlnu. Právě na jeho cenách na světovém trhu je Burkina Faso a její ekonomický růst závislé. Zlato přitom pro zemi představuje asi tři čtvrtiny veškerých příjmů z exportu.
Už v roce 2012 se Burkina Faso vypracovalo na čtvrtého největšího vývozce zlata na kontinentu. V letech 2007 až 2014 v zemi vyrostlo osm velkých průmyslových dolů. Na konci stejného období v těžařském odvětví pracovalo podle serveru Le Point necelých 700 tisíc lidí, zhruba 3,6 procenta populace.
Fraser Institute Burkina Faso v roce 2016 označil ve své studii po Maroku za druhou nejatraktivnější africkou lokalitu pro těžbu. Ekonomický výbor OSN pro Afriku (UNECA) uvádí, že ročně se v zemi oficiálně vytěží okolo 75 tun zlata. Podle The Economist mezinárodní těžařské společnosti v letech 2009 až 2019 investovaly do produkce zlata v západní Africe okolo pěti miliard dolarů.
$NXS.V $NXXGF Map showing our project locations in Burkina Faso, in relation to known deposits and producing mines. Drilling is ongoing as is a large soil grid geochem program. Results expected in August/September. We expect to grow the #gold footprint at Bouboulou-Rakounga. pic.twitter.com/JGR1HvnZcT
— Nexus Gold Corp (@NexusGoldCorp) July 18, 2018
Zlato se v zemi těží už po staletí
Těžba zlata má v Burkina Fasu dlouhou tradici, celá staletí před příchodem mezinárodních těžařských firem tady fungovaly tradiční, drobné a méně výnosné řemeslné doly ležící ve zlatonosných pásech táhnoucích se od jihozápadu na severovýchod napříč celou zemí. Ještě mezi lety 1986 až 1997, kdy země vyprodukovala přes 26 tun zlata, pocházela z řemeslných dolů skoro polovina produkce.
Řemeslné se jim říká proto, že zpravidla nejsou vůbec nebo jen primitivně mechanizované. Tvoří je v podstatě řada děr. Každou z nich okupuje jeden horník, který se snaží dokopat co nejhlouběji.
I řemeslné doly během boomu přilákaly statisíce lidí. Přesto už dnes svou produkcí nemohou těm velkým průmyslovým konkurovat, navíc je provází špatná pověst. Pro horníky jsou kvůli špatným standardům a zdravotním rizikům nebezpečné.
Velké průmyslové doly vs. tradiční řemeslné
Server Le Point v roce 2018 porovnával skrze data o spotřebě domácností životní úroveň lidí žijících v těsné blízkosti dolů a těch, kteří bydlí daleko. A zjistil, že na rozdíl od velkých průmyslových dolů právě tyto drobnější zlepšují životní úroveň místních komunit.
Podle poznatků serveru se během největšího zdražování zlata v letech 2009 až 2014 spotřeba domácností v blízkosti řemeslných dolů zvedla o deset procent oproti ostatním domácnostem. Oproti tomu u domácností žijících v okolí velkých průmyslových dolů významné rozdíly ve spotřebě zaznamenány nebyly. Životní úroveň těchto domácností se nezvedla.
"V zemích subsaharské Afriky je v oblasti těžby typická přítomnost nadnárodních korporací, jelikož místní vlády a podniky nemají typicky dostatek znalostí a finančních prostředků pro uskutečnění samotné těžby," vysvětluje Monika Smělá z pražské VŠE. Zároveň dodává, že tyto zahraniční firmy vytěží nerostné bohatství s minimálními náklady s využitím místní pracovní síly a velkou část svých zisků přelijí zpět do domovské země. "Místo těžby opouští zdecimované s minimálními pozitivními dopady na místní ekonomiku," upozorňuje.
Efekt velkých průmyslových dolů se projevuje spíš na makroekonomické úrovni. V roce 2016 podle ministerstva těžby vývoz zlata státu vydělal 1,56 miliardy eur a průmyslové doly přispěly do státního rozpočtu 290 miliony eur.
S ohledem na své obyvatele navíc země v roce 2015 přijala nový těžební zákoník, který je mnohem příznivější k samotným občanům než k zahraničním investorům. Nová pravidla například přikazují těžebním společnostem, aby jedno procento měsíčního výdělku investovaly do obyvatel žijících poblíž.
Podle Smělé je důležité, aby Burkina Faso našlo způsob, jak z vlastních nerostných zdrojů vydělávat. "V neposlední řadě je velmi důležité přerozdělování příjmů z exportů zlata - samozřejmě že v ideálním případě by měly být věnovány aktivitám přispívajícím k růstu životní úrovně a snižování chudoby, například do oblasti vzdělání, zdravotnictví a do podobných sektorů," říká.
Region ohrožují teroristé
Potíže Burkina Fasa nicméně zdaleka nesouvisejí pouze s prokletím přírodních zdrojů. Země se od Francie osamostatnila teprve v roce 1960 a její cesta k demokracii byla obtížná a lemovaná povstáními a několika puči.
V posledních zhruba čtyřech letech ji navíc sužují teroristé. Burkina Faso se spolu s Mali a Nigerem stalo hlavní frontovou linií v boji proti džihádistům a ozbrojeným skupinám v Sahelu. Operují zde například Islámský stát v regionu Sahary nebo islamistická skupina Ansar Dine (v překladu Obránci víry), podezřelá z napojení na al-Káidu. Některé z nich do regionu "přisál" právě zlatý boom.
Od roku 2015 jim v Burkina Fasu padlo za oběť 650 lidí, jen loni v celém regionu pak přes 1600. Půl milionu lidí z Burkina Fasa muselo utéct ze svých domovů.
Loni v listopadu při útoku na konvoj se zaměstnanci kanadské těžařské společnosti Semafo zemřely na silnici mezi doly na zlato Fada a Boungou na východě Burkina Fasa čtyři desítky lidí a na 60 dalších utrpělo zranění. Jednalo se už o třetí útok na vozidla společnosti v oblasti během uplynulého roku a čtvrt.
Zlato v rukou džihádistů
Džihádisté a další ozbrojenci se přitom snaží převzít kontrolu i nad místním zlatem. Mathieus Pellerin z International Crisis Group loni v listopadu serveru The Economist řekl, že džihádisté sice kontrolují méně než deset dolů, ale svůj vliv mají i v mnoha dalších.
Získávají peníze z pašování zlata, například do sousedního Toga a dál do světa. Od místních horníků také vybírají jakési "daně" nebo si nechávají platit výpalné za "ostrahu" dolů. Kasírují výkupné, které jim platí mezinárodní těžařské společnosti za propuštění svých unesených zaměstnanců.
Neformální doly jsou také skvělým místem pro rekrutování nových bojovníků do extremistických skupin.
