Rozvrácené státy: "Zemi spravedlivých" sužuje prokletí zlata i teror džihádistů

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
5. 7. 2020 6:32
Někdejší západoafrická kolonie Francie vlastní rozsáhlé zásoby zlata, přesto patří mezi nejchudší země na světě. Přes 40 procent z 20 milionů obyvatel žije pod hranicí chudoby. Region navíc ohrožují islamisté, kteří útočí na horníky a drahý kov pašují. V prvním textu ze série článků nazvané Rozvrácené státy představujeme Burkina Faso.

"Jednoho dne přišel bílý muž do vesnice, ptal se na místo a pak si postavil přístřeší. Najal správce, kuchaře a někoho, kdo ho doprovodí na kopec," vysvětluje muž z burkinafaské vesnice Kalsaka v dokumentu Tohle zlato není pro Kalsaku, který byl letos na jaře na programu festivalu Jeden svět, přerušeném pandemií koronaviru.

"Přítomnost tohoto bílého muže nás ujistila, že na kopci je opravdu zlato. Byl tam dva roky, přicházel a odcházel," dodává vesničan.

Burkina Faso na mapě Afriky.
Burkina Faso na mapě Afriky. | Foto: Aktuálně.cz

Dokument sleduje život vesnice, které britská těžařská společnost slíbila investice a blahobyt. Několik let těžila drahý kov na blízkém zlatonosném kopci. Když odešla, zanechala po sobě měsíční krajinu, znečištěnou vodu a místní farmáře, kteří kvůli následkům těžby přišli o své tradiční živobytí. V zemědělství pracuje okolo 80 procent obyvatel země. "Každý se musí modlit, aby okolo nebylo žádné zlato," zaznívá dnes z jejich úst spolu s tím, že zlaté doly by se měly uzavřít.

Platí pro Zemi spravedlivých, jak se od 80. let stát v překladu jmenuje, "prokletí přírodních zdrojů"?

Ekonomové o něm mluví v případě, kdy země disponuje množstvím nerostných surovin, ale přesto velká část populace žije pod hranicí chudoby. V Burkina Fasu živoří dvě pětiny lidí, uvádí CIA Factbook.

Podle Moniky Smělé, která se tématem zabývá na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE), pro Burkina Faso "prokletí" skutečně částečně platí, přestože země v porovnání s dalšími africkými státy disponuje menším nerostným bohatstvím. Spočívá zejména ve špatně nastaveném systému těžby. 

"Nerostné bohatství samo o sobě nepřináší zemím bohatství, naopak je nutné vhodně nastavit jeho management takovým způsobem, aby nerostné suroviny byly správně spravovány od momentu legislativního nastavení těžby, přes samotný těžební proces až po přerozdělení příjmů z těžby. V této souvislosti má Burkina Faso stále určité mezery a zcela určitě existují oblasti těžebního procesu, ve kterých by mohlo dosahovat lepších výsledků," říká Smělá.

Nicméně dodává, že Burkina Faso za posledních 15 let ve skutečnosti zaznamenalo poměrně významný pokles chudoby, ve které dříve žila více než polovina jejích obyvatel. "Pozitivní je, že Burkina Faso se nachází na dobré cestě, jak přeměnit přírodní zdroje z prokletí v dar pro celou zemi, a mohlo by se tak v horizontu několika desítek let stát zemí dokazující, že prokletí přírodních zdrojů není nevyhnutelným fenoménem," dodává Monika Smělá.

Zlato před bavlnou

Zlatý boom v zemi ležící v západní Africe - nejrychleji se rozvíjejícím zlatonosném regionu na světě - nastal mezi lety 2000 a 2010 poté, co se zvedly ceny zlata a do Burkina Fasa se nahrnuli zahraniční investoři. Export tohoto drahého kovu už předstihl i po desítky let nejvýznamnější místní vývozní artikl - bavlnu. Právě na jeho cenách na světovém trhu je Burkina Faso a její ekonomický růst závislé. Zlato přitom pro zemi představuje asi tři čtvrtiny veškerých příjmů z exportu.

Už v roce 2012 se Burkina Faso vypracovalo na čtvrtého největšího vývozce zlata na kontinentu. V letech 2007 až 2014 v zemi vyrostlo osm velkých průmyslových dolů. Na konci stejného období v těžařském odvětví pracovalo podle serveru Le Point necelých 700 tisíc lidí, zhruba 3,6 procenta populace.

Fraser Institute Burkina Faso v roce 2016 označil ve své studii po Maroku za druhou nejatraktivnější africkou lokalitu pro těžbu. Ekonomický výbor OSN pro Afriku (UNECA) uvádí, že ročně se v zemi oficiálně vytěží okolo 75 tun zlata. Podle The Economist mezinárodní těžařské společnosti v letech 2009 až 2019 investovaly do produkce zlata v západní Africe okolo pěti miliard dolarů.

Zlato se v zemi těží už po staletí

Těžba zlata má v Burkina Fasu dlouhou tradici, celá staletí před příchodem mezinárodních těžařských firem tady fungovaly tradiční, drobné a méně výnosné řemeslné doly ležící ve zlatonosných pásech táhnoucích se od jihozápadu na severovýchod napříč celou zemí. Ještě mezi lety 1986 až 1997, kdy země vyprodukovala přes 26 tun zlata, pocházela z řemeslných dolů skoro polovina produkce.

Řemeslné se jim říká proto, že zpravidla nejsou vůbec nebo jen primitivně mechanizované. Tvoří je v podstatě řada děr. Každou z nich okupuje jeden horník, který se snaží dokopat co nejhlouběji.

I řemeslné doly během boomu přilákaly statisíce lidí. Přesto už dnes svou produkcí nemohou těm velkým průmyslovým konkurovat, navíc je provází špatná pověst. Pro horníky jsou kvůli špatným standardům a zdravotním rizikům nebezpečné.

Řemeslný zlatý důl v Burkině Faso.
Řemeslný zlatý důl v Burkině Faso. | Foto: Reuters

Velké průmyslové doly vs. tradiční řemeslné

Server Le Point v roce 2018 porovnával skrze data o spotřebě domácností životní úroveň lidí žijících v těsné blízkosti dolů a těch, kteří bydlí daleko. A zjistil, že na rozdíl od velkých průmyslových dolů právě tyto drobnější zlepšují životní úroveň místních komunit.

Podle poznatků serveru se během největšího zdražování zlata v letech 2009 až 2014 spotřeba domácností v blízkosti řemeslných dolů zvedla o deset procent oproti ostatním domácnostem. Oproti tomu u domácností žijících v okolí velkých průmyslových dolů významné rozdíly ve spotřebě zaznamenány nebyly. Životní úroveň těchto domácností se nezvedla.

"V zemích subsaharské Afriky je v oblasti těžby typická přítomnost nadnárodních korporací, jelikož místní vlády a podniky nemají typicky dostatek znalostí a finančních prostředků pro uskutečnění samotné těžby," vysvětluje Monika Smělá z pražské VŠE. Zároveň dodává, že tyto zahraniční firmy vytěží nerostné bohatství s minimálními náklady s využitím místní pracovní síly a velkou část svých zisků přelijí zpět do domovské země. "Místo těžby opouští zdecimované s minimálními pozitivními dopady na místní ekonomiku," upozorňuje.

Efekt velkých průmyslových dolů se projevuje spíš na makroekonomické úrovni. V roce 2016 podle ministerstva těžby vývoz zlata státu vydělal 1,56 miliardy eur a průmyslové doly přispěly do státního rozpočtu 290 miliony eur.

S ohledem na své obyvatele navíc země v roce 2015 přijala nový těžební zákoník, který je mnohem příznivější k samotným občanům než k zahraničním investorům. Nová pravidla například přikazují těžebním společnostem, aby jedno procento měsíčního výdělku investovaly do obyvatel žijících poblíž.

Podle Smělé je důležité, aby Burkina Faso našlo způsob, jak z vlastních nerostných zdrojů vydělávat. "V neposlední řadě je velmi důležité přerozdělování příjmů z exportů zlata - samozřejmě že v ideálním případě by měly být věnovány aktivitám přispívajícím k růstu životní úrovně a snižování chudoby, například do oblasti vzdělání, zdravotnictví a do podobných sektorů," říká.

Velký průmyslový zlatý důl v Burkině Faso.
Velký průmyslový zlatý důl v Burkině Faso. | Foto: Reuters

Region ohrožují teroristé

Potíže Burkina Fasa nicméně zdaleka nesouvisejí pouze s prokletím přírodních zdrojů. Země se od Francie osamostatnila teprve v roce 1960 a její cesta k demokracii byla obtížná a lemovaná povstáními a několika puči.

V posledních zhruba čtyřech letech ji navíc sužují teroristé. Burkina Faso se spolu s Mali a Nigerem stalo hlavní frontovou linií v boji proti džihádistům a ozbrojeným skupinám v Sahelu. Operují zde například Islámský stát v regionu Sahary nebo islamistická skupina Ansar Dine (v překladu Obránci víry), podezřelá z napojení na al-Káidu. Některé z nich do regionu "přisál" právě zlatý boom.

Od roku 2015 jim v Burkina Fasu padlo za oběť 650 lidí, jen loni v celém regionu pak přes 1600. Půl milionu lidí z Burkina Fasa muselo utéct ze svých domovů.

Loni v listopadu při útoku na konvoj se zaměstnanci kanadské těžařské společnosti Semafo zemřely na silnici mezi doly na zlato Fada a Boungou na východě Burkina Fasa čtyři desítky lidí a na 60 dalších utrpělo zranění. Jednalo se už o třetí útok na vozidla společnosti v oblasti během uplynulého roku a čtvrt.

Zlato v rukou džihádistů

Džihádisté a další ozbrojenci se přitom snaží převzít kontrolu i nad místním zlatem. Mathieus Pellerin z International Crisis Group loni v listopadu serveru The Economist řekl, že džihádisté sice kontrolují méně než deset dolů, ale svůj vliv mají i v mnoha dalších.

Získávají peníze z pašování zlata, například do sousedního Toga a dál do světa. Od místních horníků také vybírají jakési "daně" nebo si nechávají platit výpalné za "ostrahu" dolů. Kasírují výkupné, které jim platí mezinárodní těžařské společnosti za propuštění svých unesených zaměstnanců.

Neformální doly jsou také skvělým místem pro rekrutování nových bojovníků do extremistických skupin.

Video: Ozbrojenci napadli úřady v metropoli afrického Burkina Fasa

Ozbrojenci napadli sídlo generálního štábu armády Burkiny Faso v metropoli této západoafrické země. Střelba se ozývala i z okolí francouzské ambasády. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Britská policie řešila tanker v Lamanšském průlivu. Na palubě byli černí pasažéři

Britská policie spolu s pobřežní a pohraniční stráží v neděli zasahovaly kvůli incidentu na ropném tankeru v Lamanšském průlivu jižně od ostrova Wight. Důvodem bylo několik černých pasažérů, kteří podle sdělení policie slovně vyhrožovali posádce. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhlas ostrova Wight večer oznámil, že operace skončila zatčením sedmi podezřelých.

"Na palubě tankeru bylo několik černých pasažérů, kteří slovně vyhrožovali posádce. Nikdo nebyl zraněn," uvedla policie v prohlášení. BBC citovala právníky řeckého majitele lodi, podle nichž "stoprocentně nejde o únos", jak se předtím také spekulovalo.

K lodi, která se plaví pod liberijskou vlajkou, vyrazila v neděli plavidla pobřežní stráže i vrtulníky. Tanker Nave Andromeda, dlouhý 228 metrů, podle AP vyplul 6. října z Lagosu v Nigérii a do jihoanglického přístavu Southampton měl dorazit dnes dopoledne.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Gebre Selassie přihrál na gól při remíze Brém s Hoffenheimem

Fotbalisté Brém v sestavě s českými reprezentanty Jiřím Pavlenkou a Theodorem Gebre Selassiem, který přihrál na gól, remizovali v utkání 5. kola německé ligy s Hoffenheimem 1:1. Wolfsburg poprvé vyhrál, po předchozích čtyřech remízách porazil nováčka z Bielefeldu 2:1.

V dresu Hoffenheimu podobně jako ve čtvrtečním zápase "liberecké" skupiny Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad (2:0) absentoval kvůli nákaze koronavirem Pavel Kadeřábek. Brémy se ujaly vedení v páté minutě, poté co Gebre Selassieho přízemní centr z pravého křídla zakončil Maximilian Eggestein. Pavlenka kapituloval ve 22. minutě po střele Dennise Geigera do horního rohu branky.

Wolfsburg posunulo k prvnímu tříbodovému zisku povedených 80 sekund v 19. a 20. minutě. "Vlci" nejprve skórovali z nacvičeného signálu po přímém volném kopu, poté co Maximilian Arnold našel za zdí postaveného Wouta Weghorsta.

Druhá branka padla po chybě hostů v následné rozehrávce. Vybojovaný míč se po sérii doteků dostal až k Arnoldovi, jenž se po gólové asistenci zapsal i mezi střelce. Bielefeld snížil až deset minut před koncem ranou Svena Schipplocka uvnitř šestnáctky.

Německá fotbalová liga - 5. kolo:

Wolfsburg - Bielefeld 2:1 (19. Weghorst, 20. Arnold - 80. Schipplock), Brémy - Hoffenheim 1:1 (5. Eggestein - 22. Geiger).

Tabulka:

1. Lipsko 5 4 1 0 12:3 13
2. Bayern Mnichov 5 4 0 1 22:8 12
3. Dortmund 5 4 0 1 11:2 12
4. Stuttgart 5 2 2 1 10:6 8
5. Mönchengladbach 5 2 2 1 8:8 8
6. Brémy 5 2 2 1 7:7 8
7. Eintracht Frankfurt 5 2 2 1 7:9 8
8. Hoffenheim 5 2 1 2 9:7 7
9. Augsburg 4 2 1 1 5:3 7
10. Wolfsburg 5 1 4 0 4:3 7
11. Union Berlín 5 1 3 1 8:6 6
12. Leverkusen 4 1 3 0 3:2 6
13. Freiburg 5 1 3 1 6:9 6
14. Bielefeld 5 1 1 3 4:8 4
15. Hertha Berlín 5 1 0 4 9:12 3
16. Kolín nad Rýnem 5 0 2 3 5:9 2
17. Schalke 5 0 1 4 2:19 1
18. Mohuč 5 0 0 5 4:15 0
Další zprávy