Rozvrácené státy: "Prokleté" Haiti se zrodilo z otroctví, ničí jej chaos i katastrofy

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
26. 7. 2020 9:31
Karibský stát v roce 2010 zasáhlo jedno z nejhorších zemětřesení historie. Ostrovní země ale žila v chudobě už dávno předtím. Další díl série Rozvrácené státy se věnuje Haiti.
Při zemětřesení v Haiti v roce 2010 zemřelo mezi 220 až 330 tisíci lidmi | Video: Reuters
Haiti je materiálně nejchudší zemí západní polokoule. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
V žebříčku lidského rozvoje (HDI) je na 169. místě z 189 měřených zemí. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Zemi pravidelně postihují mnohé katastrofy: sucha, záplavy, hurikány, či sesuvy půdy. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Nejznámější je zemětřesení z roku 2010, při kterém zahynulo asi 250 tisíc lidí. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
I proto je jedním z největších enviromentálních problémy nedostatek stromů. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Velmi zásadní je i absence služeb, například svozu a zpracování odpadu. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Karibské pobřeží by mohlo být velkou devizou Haiti, žádní turisté sem ale nejezdí. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Staří lidé jsou na Haiti spíše výjimkou. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Haiti ovlivnila i série katastrofických ekonomických reforem. Američané si například vynutili přístup na trh s rýží a kompletně zdevastovali ten místní. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Extrémně náročný je tu život s jakýmkoliv hendikepem. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Málo známým a přesto definujícím problémem Haiti jsou tzv. rastavec – dětští sluhové a služky, v podstatě domácí otroci. Je to až 250 tisíc dětí. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Nestandartní jsou často na Haiti i vztahy, je to mnoho žen samoživitelek, muži mají často více rodin. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
I ve velké materiální chudobě umí Haiťané být chic. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Podvýživa na Haiti. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Podvýživa na Haiti. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Haiti | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Haiti | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Haiti | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Do značné míry určující pro osud Haiti je také voodoo. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Haiti | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Haiti | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Haiti | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz
Haiti | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz

12. ledna 2010 přesně v 16:53 místního času se na Haiti otřásla zem. Epicentrum zemětřesení o síle přes sedm stupňů Richterovy škály se nacházelo zhruba 20 kilometrů od hlavního města Port-au-Prince.

Následovala opravdová zkáza. Podle vládních odhadů zemřelo mezi 220 a 330 tisíci lidmi. Pokud by se jejich počet skutečně blížil k vyšší hranici rozmezí, šlo by o nejsmrtelnější zemětřesení v moderní historii. O střechu nad hlavou přišlo v roce 2010 přes milion Haiťanů.

Mapa Haiti.
Mapa Haiti. | Foto: © Přispěvatelé OpenStreetMap

Obrazy neštěstí z té doby dávají jen těžko uvěřit, že Haiti v 18. století bývalo pod názvem Saint-Domingue nejbohatší kolonií v Americe a pokrývalo přes čtvrtinu francouzské ekonomiky. Také bylo první zemí v regionu, která se zřekla otroctví poté, co se místní otroci na přelomu 18. a 19. století vzbouřili a vybojovali nezávislost.

Většina lidí se snaží uživit neformálním obchodem. Například prodejem dřevěného uhlí.
Většina lidí se snaží uživit neformálním obchodem. Například prodejem dřevěného uhlí. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz

Dnes je 11milionové Haiti o třetinové rozloze Česka dlouhodobě nejchudším státem celé západní polokoule. A bylo jím už před zemětřesením, které situaci v zemi ještě zhoršilo. V roce 2012 žilo podle dat CIA Factbook na 60 procent obyvatel pod hranicí chudoby. Index lidského rozvoje (HDI) zemi řadí na 169. příčku ze 189 zemí. Dominikánská republika, se kterou se Haiti dělí o ostrov Hispaniola, se drží na 89. příčce. Jak je to možné?

Země jako produkt vzpoury otroků

V případě Haiti je nezbytné nahlédnout do minulosti. Zdejší ostrovní národ Taino do otroctví uvrhl hned v roce 1492 sám janovský mořeplavec ve službách španělské koruny Kryštof Kolumbus. Když nad západní částí ostrova v 17. století získali kontrolu Francouzi, začaly se obě části vyvíjet samostatně.

Saint-Domingue pod jejich nadvládou stál zejména na masivní plantážní produkci cukru, kvůli které začalo odlesňování velké části území. Trend pokračuje dodnes, akorát ho dopředu místo toho žene drobné zemědělství a výroba dřevěného uhlí. Haiti nyní zbývá už jen jedno procento původního lesa, i to by mohlo během příštích dvou dekád zmizet. 

Podle řady odborníků nejhorší případ odlesňování na světě drasticky zhoršuje dopady hurikánů a dalších přírodních katastrof, včetně zemětřesení z roku 2010, kterým je země vystavena. Sužují ji sesuvy půdy, záplavy i sucho. 

Kromě devastace životního prostředí Francouzi do kolonie v Novém světě přivedli obrovské množství otroků, kteří mnohonásobně přesahovali bílou populaci a později zlomili nadvládě kolonialistů vaz.

"V rámci francouzského plantážního systému dospěla instituce otroctví maximální brutality," vysvětluje historička Markéta Křížová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. "Běžné dožití nově dovezeného otroka nepřesahovalo tři roky. Během prvního splatil svou pořizovací cenu, pak nějakou dobu generoval zisk, následně zemřel vyčerpáním, hladem a nemocemi a byl nahrazen jiným," vysvětluje Křížová s tím, že na konci 18. století už do kolonie putovalo na sto tisíc otroků ročně.

Historička zdůrazňuje, že povstání na Haiti bylo jediným úspěšným povstáním otroků v dějinách a také třetím úspěšným příkladem moderní revoluce po USA a Francii. Území nicméně krvavý boj o svobodu zpustošil, stejně jako odškodnění, která následně platila Francii.

"Papa Doc" a "Baby Doc"

Ani 20. století Haiťanům nepřineslo blahobyt. Roky 1915 až 1934 strávilo pod okupací sousedních Spojených států, která rozložila místní instituce a militarizovala obyvatelstvo. Pro představu, americké Miami na Floridě a Port-au-Prince na mapě dělí jen něco přes 1300 kilometrů.

V druhé polovině 20. století pak zemi vládl diktátor "Papa Doc", jak se přezdívalo prezidentu Francoisi Duvalierovi, a jeho syn "Baby Doc". Ti Haiti ekonomicky dorazili. Před jejich režimem utekla vzdělaná třída i zahraniční investice.

"Samotná diktatura (1957-1986) byla pro Haiti extrémně ničivá, protože Duvalierové pojímali Haiti jako svůj soukromý majetek, drancovali přírodní prostředí, zavedli vládu otevřeného teroru vůči všem opozičním silám i proti řadovému obyvatelstvu. Jejich vláda ale byla tolerována USA, neboť Duvalierův režim byl ostentativně protikubánský," vysvětluje Křížová.

První svobodné volby se konaly až v roce 1990, do čela země se postavil prezident Jean-Bertrand Aristide, kterého hned příští rok svrhl vojenský puč. Zemi nicméně s pomocí USA "občasně" vládl až do roku 2004, kdy byl definitivně svržen a zmizel v exilu. Od té doby Haiti sužuje politický chaos, časté demonstrace proti korupci a špatné ekonomické situaci i řada přírodních katastrof. A v takové kadenci, až se zdá, že země je prokletá.

V roce 2004 ostrov zasáhly hurikány Ivan a Jeanne, záplavy a sesuvy země zabily přes 3000 lidí. O rok později hurikány Dennis a Wilma, stovky lidí se ocitly bez domova. V roce 2008 přišla tropická bouře Fay, hurikány Gustav, Hanna a Ike, které za sebou zanechaly skoro milion lidí odkázaných na humanitární pomoc.

V roce 2010 přišlo už zmíněné zemětřesení, po kterém kvůli velmi špatným hygienickým podmínkám následovala epidemie cholery, která zabila přes deset tisíc lidí. Hurikán Matthew o šest let později přinesl katastrofální záplavy. Zemřelo skoro 600 lidí, desetitisíce přišly o své domovy.

Chudoba, zdevastovaná země a politická nestabilita

Dnes patří mezi hlavní příčiny chudoby na Haiti zejména politická nestabilita, zhoršování životního prostředí a nedostatek investic. Mnoho obyvatel trpí podvýživou, nemá přístup k pitné vodě ani lékaři. Země nedisponuje nerostným bohatstvím a nemá žádné finanční rezervy. Pětinu hrubého domácího produktu země tvoří Haiťané, kteří žijí v zahraničí a posílají výdělky zpátky. Domácí produkci paradoxně pomohla v minulosti zničit pomoc ve formě dodávek z USA.

Děti mají často na starost domácí práce, třeba musí do vzdálených studní pro vodu.
Děti mají často na starost domácí práce, třeba musí do vzdálených studní pro vodu. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz

Panují obří sociální rozdíly mezi bohatými a chudými lidmi . Světová banka v roce 2014 uvedla, že Haiti je "zemí s nejvyšší nerovností v příjmech v Latinské Americe a Karibiku a jednou z nejvíce nespravedlivých zemí na světě". Číst a psát umí asi 61 procent obyvatel. Předpokládaný věk dožití mužů na Haiti je podle dat Světové banky 62 let. 

Jsou tu obrovské rozdíly mezi bohatými a chudými. Na snímku je miss Haiti 1960.
Jsou tu obrovské rozdíly mezi bohatými a chudými. Na snímku je miss Haiti 1960. | Foto: © Arcidiecézní charita Olomouc, foto: Jiří Pasz

Vysoká je i kriminalita, spojená zejména s gangy, a časté porušování lidských práv. V zemi, která stála na počátku konce otroctví, kvůli chudobě i nadále moderní otroctví existuje. Obchod s lidmi a nucené práce ohrožující zejména haitské ženy a děti se zatím haitské vládě nedaří zastavit.

Zpráva amerického ministerstva zahraničí za rok 2019 uvádí, že nejčastějším případem obchodu s lidmi na Haiti je tzv. rastavec, tedy dětští sluhové. V roce 2015 podle dokumentu nežilo se svými rodiči každé čtvrté dítě a na 285 tisíc dětí mladších 15 let pracovalo jako sluha či služka.

Národ bez společné identity

Haiťané vznikli jako "národ" uměle a dodnes jsou extrémně rozdělení, chybí jim pocit sounáležitosti, mají problém s vnímáním společné identity. Upínají se na rodinu, ne na stát. Po celá staletí se potýkali s tím, že se jim snažil někdo něco vnutit zvnějšku, ať už ve špatné, nebo dobré víře.

"Samozřejmě není možné prohlásit, že ‘všichni Haiťané byli vždy jen oběťmi‘," podotýká historička Markéta Křížová s tím, že i mezi nimi se našli diktátoři.

"Je ale třeba zdůraznit, že vnější podmínky, které tento nešťastný, nefunkční, ničivý systém zformovaly, byly vnuceny zvenčí a v tuto chvíli jednotliví Haiťané při své vůli a snaze sotva mohou něco změnit," dodává

Fotografie v galerii v úvodu a textu článku nafotil dokumentarista a cestovatel Jiří Pasz, který se na Haiti podíval v roce 2015 s Arcidiecézní charitou Olomouc.

Video: Na Haiti jsem fotil rabování a zločin za bílého dne, říká Šibík

Fotograf Jan Šibík fotil na Haiti - na místě, kde je zločin každodenní realitou. | Video: Jan Šibík
 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Britská policie řešila tanker v Lamanšském průlivu. Na palubě byli černí pasažéři

Britská policie spolu s pobřežní a pohraniční stráží v neděli zasahovaly kvůli incidentu na ropném tankeru v Lamanšském průlivu jižně od ostrova Wight. Důvodem bylo několik černých pasažérů, kteří podle sdělení policie slovně vyhrožovali posádce. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhlas ostrova Wight večer oznámil, že operace skončila zatčením sedmi podezřelých.

"Na palubě tankeru bylo několik černých pasažérů, kteří slovně vyhrožovali posádce. Nikdo nebyl zraněn," uvedla policie v prohlášení. BBC citovala právníky řeckého majitele lodi, podle nichž "stoprocentně nejde o únos", jak se předtím také spekulovalo.

K lodi, která se plaví pod liberijskou vlajkou, vyrazila v neděli plavidla pobřežní stráže i vrtulníky. Tanker Nave Andromeda, dlouhý 228 metrů, podle AP vyplul 6. října z Lagosu v Nigérii a do jihoanglického přístavu Southampton měl dorazit dnes dopoledne.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Gebre Selassie přihrál na gól při remíze Brém s Hoffenheimem

Fotbalisté Brém v sestavě s českými reprezentanty Jiřím Pavlenkou a Theodorem Gebre Selassiem, který přihrál na gól, remizovali v utkání 5. kola německé ligy s Hoffenheimem 1:1. Wolfsburg poprvé vyhrál, po předchozích čtyřech remízách porazil nováčka z Bielefeldu 2:1.

V dresu Hoffenheimu podobně jako ve čtvrtečním zápase "liberecké" skupiny Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad (2:0) absentoval kvůli nákaze koronavirem Pavel Kadeřábek. Brémy se ujaly vedení v páté minutě, poté co Gebre Selassieho přízemní centr z pravého křídla zakončil Maximilian Eggestein. Pavlenka kapituloval ve 22. minutě po střele Dennise Geigera do horního rohu branky.

Wolfsburg posunulo k prvnímu tříbodovému zisku povedených 80 sekund v 19. a 20. minutě. "Vlci" nejprve skórovali z nacvičeného signálu po přímém volném kopu, poté co Maximilian Arnold našel za zdí postaveného Wouta Weghorsta.

Druhá branka padla po chybě hostů v následné rozehrávce. Vybojovaný míč se po sérii doteků dostal až k Arnoldovi, jenž se po gólové asistenci zapsal i mezi střelce. Bielefeld snížil až deset minut před koncem ranou Svena Schipplocka uvnitř šestnáctky.

Německá fotbalová liga - 5. kolo:

Wolfsburg - Bielefeld 2:1 (19. Weghorst, 20. Arnold - 80. Schipplock), Brémy - Hoffenheim 1:1 (5. Eggestein - 22. Geiger).

Tabulka:

1. Lipsko 5 4 1 0 12:3 13
2. Bayern Mnichov 5 4 0 1 22:8 12
3. Dortmund 5 4 0 1 11:2 12
4. Stuttgart 5 2 2 1 10:6 8
5. Mönchengladbach 5 2 2 1 8:8 8
6. Brémy 5 2 2 1 7:7 8
7. Eintracht Frankfurt 5 2 2 1 7:9 8
8. Hoffenheim 5 2 1 2 9:7 7
9. Augsburg 4 2 1 1 5:3 7
10. Wolfsburg 5 1 4 0 4:3 7
11. Union Berlín 5 1 3 1 8:6 6
12. Leverkusen 4 1 3 0 3:2 6
13. Freiburg 5 1 3 1 6:9 6
14. Bielefeld 5 1 1 3 4:8 4
15. Hertha Berlín 5 1 0 4 9:12 3
16. Kolín nad Rýnem 5 0 2 3 5:9 2
17. Schalke 5 0 1 4 2:19 1
18. Mohuč 5 0 0 5 4:15 0
Další zprávy