Rozvrácené státy: Zkorumpovanou Nikaraguu ovládají autoritář a "Čarodějnice"

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
20. 9. 2020 20:30
Nikaragua na tom není zdaleka tak špatně jako země, které série na Aktuálně.cz Rozvrácené státy obvykle pokrývá. Není rozvrácená. Jde však o nejméně demokratický stát Latinské Ameriky s třetinou obyvatel žijících v chudobě. Moc v rukou pevně drží autoritářský vůdce Daniel Ortega a jeho manželka, která je zároveň viceprezidentkou.

Ještě před pár lety byla Nikaragua nejstabilnější zemí regionu, ačkoliv leží v sousedství států jako Honduras nebo Salvador, které sužuje kriminalita. Patřila sice k nejchudším oblastem na západní polokouli, ale její ekonomika byla jednou z nejrychleji rostoucích v Latinské Americe. Do země proudili zahraniční turisté i peníze od spřátelené levicové vlády ve Venezuele.

Jenže pak přišel rok 2017, kdy pomoc z Venezuely kvůli vlastním potížím ustala. A po něm rok 2018, kdy Ortega vyhlásil daňovou reformu, na kterou lidé zareagovali masovými protesty a začali požadovat, aby rezignoval.

Nakonec v roce 2020 dorazila koronavirová pandemie a zlikvidovala turistický sektor.

"Nikaragua vykazuje všechny symptomy padlého státu. Ve středu bouře je zkorumpovaná menšinová vláda Daniela Ortegy, někdejšího revolučního vůdce, který se nyní chová spíš jako kartelový boss než prezident," napsal v červnu 2018, kdy Nikaraguou otřásaly demonstrace volající po rezignaci režimu, server The Atlantic.

Odvolával se přitom zejména na nečekaně tvrdé zakročení proti masovým demonstracím. V turbulentních měsících zemřelo dohromady okolo 325 lidí, vláda nicméně přiznává jen dvě stovky obětí. Někteří zemřeli po kulce přímo do hlavy.

Na Den matek 30. května 2018 policie spustila palbu do pokojného davu, který se snažil uctít dosavadní mrtvé. Zabila 16 lidí a na 90 dalších zranila. Ortegův režim popírá, že by se dopustil násilností, a přičítá je různým polovojenským skupinám, kriminálníkům a cizincům, kteří se protestů také zúčastnili.

Přišla nová realita

Na masakry nebyli Nikaragujci připraveni. "Před rokem 2018 nikdo netušil, čeho je vláda schopná, aby udržela disidenty zticha. Po roce 2018 víte, že jsou schopní všeho. Pokud vás musí poslat do vyhnanství, udělají to. Pokud vás musí zabít, aby vás umlčeli, udělají to," říká 24letý Lopez, který se narodil a vyrostl v hlavním nikaragujském městě Managua, ale nyní žije už několik měsíců v Praze. V textu si přál pozměnit jméno, protože jeho rodina stále žije v Nikaragui a on má o ni strach. (Redakce je s ním v kontaktu a jeho pravé jméno zná.)

"Dnes se lidé bojí mluvit nahlas o vládě," vysvětluje mladík. "Je to teď tabu i na sociálních sítích, musíte být opatrní. Máte tam svoje jméno, fotku. Pokud nejste veřejná osoba jako novinář nebo někdo, koho chrání nějaká mezinárodní organizace, váš život je v ohrožení, protože nejste nikdo. Mohou vás velice snadno dohledat. Tak to před rokem 2018 nebylo, teď je to ale nová realita," řekl Aktuálně.cz.

Ve vězení skončil i jeho soused, který se účastnil protestů. "Měl v okolí lidi, kteří podporují vládu. Donášeli na něj a policie ho zatkla. Je to politický vězeň. Mnoho politických vězňů (z dob kolem protestů) by už mělo být na svobodě, ale stále jsou někteří zavření a budou je zavírat do doby, dokud budou mluvit proti vládě," říká Nikaragujec.

Přesto se podle něj lidé snaží hledat nové způsoby, jak dát najevo svůj názor, například skrze graffiti a další akce, a doufají, že příští prezidentské volby v roce 2021 proběhnou svobodně. I když to není pravděpodobné, Ortega může opět kandidovat.

"Nemohu mluvit za ostatní lidi, kteří zde žijí, ale to, čeho se nejvíce obávám, je nadcházející volební období. Toho se nechci stát svědkem. Doufejme, že se moje žádost o stipendium vrátí s pozitivní odpovědí," říká Martinez, další z mladých lidí, se kterým redakce mluvila. Žije stále v Nikaragui a i on apeloval na to, aby v textu nezaznělo jeho pravé jméno, proto bylo změněno. "Není tu svoboda projevu. Ale pokud zůstanete zticha, nikdo po vás nejde. Jako v Orwellově románu 1984," dodává mladík, který si přeje být vědcem.

Režim je silnější než dříve

Iberoamerikanista Karel Kouba z Univerzity Hradec Králové, který Nikaraguu v minulosti několikrát navštívil, vysvětluje, že statisícové protesty v zemi o velikosti Řecka a se šesti miliony obyvatel vyvolala relativní drobnost: ohlášení daňové reformy a drobné zvýšení odvodů. Zafungovala jako rozbuška v době, kdy už ekonomika země upadala.

Podle lidí z Nikaraguy, se kterými redakce mluvila, země v tu chvíli prožívala euforii a naději, protože existovala šance, že se něco změní. Naděje se její obyvatelé nevzdávají ani teď, ale euforii vystřídal strach. Vládě v Managui se totiž z demonstrací podařilo paradoxně vzejít silnější než dříve.

"Nikdo moc nepředpokládal, že by takhle masivní protesty mohl režim bez jakékoliv změny přežít. Ale ukazuje se, že opozice je natolik slabá a role vlády - opřené například o policii a armádu - naopak natolik silná, že ještě posílila," vysvětluje expert.

Ortegova podpora se nyní pohybuje mezi 20 a 30 procenty. Silnější je zejména mezi staršími ročníky, které si pamatují občanskou válku a turbulentní období 70. a 80. let. Pro mladší generace, které se narodily a vyrostly v 90. letech a později, jsou však revoluční události druhé poloviny minulého století jen historií. 

Rosario Murillová a Daniel Ortega.
Rosario Murillová a Daniel Ortega. | Foto: Reuters

"Je důležité zdůraznit, že protesty v roce 2018 začaly na univerzitní půdě, to znamená mezi mladými lidmi, kteří už nebyli nijak spojeni s revolucí. Ale ukazuje se, že mladá a střední generace ještě pořád nemá takovou politickou sílu a politický vliv jako ta stárnoucí," vysvětluje Kouba. Do budoucna by však právě mladí lidé mohli režimu v Nikaragui zlomit vaz.

Při posledních protestech nicméně Ortegův klan podle Kouby dokázal režim nejen konsolidovat, ale ještě utvrdit a učinit jej více represivním než před rokem 2018. Podle loňské zprávy Barometer of Americas (průzkum výzkumného institutu Latin American Public Opinion Project, pozn. red.) je země v současnosti nejméně demokratickým státem celé Latinské Ameriky. S roztříštěnou opozicí neschopnou jednání je na tom ještě hůře než Venezuela. "Nikaragua už v současné době není demokracie," říká Kouba.

Chudoba i násilí znovu rostou

Rozdíly mezi životem před protesty a nyní jsou podle Martineze obrovské. "Způsob, jakým spolu komunikujeme, se změnil, a to je škoda. Nyní, když je vše zpolitizované, rozdíly mezi námi v posledních několika letech rychle narostly," vysvětluje s tím, že i přes rozdělení obyvatel si většina přeje, aby nynější vláda odešla.

Zhoršuje se i bezpečnostní situace. Do chudoby, kterou se režimu dařilo dlouhodobě tlačit dolů, se znovu dostalo až 30 procent lidí. Řada podniků zanikla, když přijdete o práci, těžko sháníte novou. Přibývá i násilných činů. 

Nikaragua-masové a smrtelné protesty proti prezidentovi. Obyvatelé požadují odstoupení prezidenta i jeho manželky, která je viceprezidentkou.
Nikaragua-masové a smrtelné protesty proti prezidentovi. Obyvatelé požadují odstoupení prezidenta i jeho manželky, která je viceprezidentkou. | Foto: Reuters

"Bezpečnost je teď opravdu velký problém. Ten pocit vývoje kupředu, který panoval před rokem 2018, zmizel. Lidé pochopili, že jediná cesta k postupu kupředu je dostat Ortegu pryč," říká mladý Lopez. Zároveň ale dodává, že občanská válka není a nikdy nebyla ani pro demonstranty z roku 2018 schůdnou variantou. Nikaragua si bojů užila v minulosti už dost.

Revoluční léta

Sám Ortega se proslavil během revoluce v roce 1979, kdy Sandinovská fronta svrhla proamerickou diktaturu Anastazia Somozy. O pět let později byl poprvé zvolen prezidentem. 

Během občanské války mezi levicovými sandinisty podporovanými Moskvou a partyzánskými pravicovými jednotkami contras podporovanými Washingtonem zemřely v 80. letech desítky tisíc lidí. Konflikt skončil v roce 1990 a sandinisté ustoupili do opozice. Ortega znovu usedl do prezidentského úřadu až v roce 2006. Dodnes však vládne prostřednictvím kdysi revoluční strany.

"Sandinovská fronta národního osvobození (FSLN) prošla velkým vývojem: od revoluční bojové gerily v 60. letech přes relativně institucionalizovanou stranu v 90. letech až po takový prostředek rodinné politiky Daniela Ortegy, jeho manžely Murillové a jejich synů a dcer," vysvětluje Kouba. 

Ortegův zdravotní stav se momentálně zhoršuje, během koronavirové krize mnohem viditelněji vystupovala jeho manželka Rosario Murrilová, která postupně přebírá otěže vlády. Viceprezidentka proslula svými náboženskými a mystickými proslovy a mezi lidmi se jí přezdívá "La Bruja" - Čarodějnice.

Režim svorně popírá vážnost pandemické situace, pohřbívá mrtvé v tichosti a za tmy a nezavedl téměř žádná protiopatření. Otevřené zůstaly i školy, i když agentury tvrdí, že vnoučata autoritářského páru se momentálně učí doma.

Video: Nikaragujská studentka natočila video, když se kolem ní střílelo. "Mami, miluji tě," vzkázala

Nikaragujská studentka natočila video, když se kolem ní střílelo. „Mami, miluji tě,“ vzkázala | Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 6 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 7 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy