Vojáci umírají, islamisté se rozpínají. Z mise v Mali se stal francouzský Afghánistán

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
4. 4. 2020 20:03
Francouzská vojenská mise v Mali měla původně trvat jen několik týdnů. Začala v roce 2013, a Francouzi jsou v této západoafrické zemi stále, jejich odchod je zatím v nedohlednu. Hrozba radikálního islamismu v regionu ale nejen neutichla, naopak se rozšířila také do Nigeru, Burkina Fasa a dalších států Sahelu.
Francouzští vojáci v Mali.
Francouzští vojáci v Mali. | Foto: Reuters

Podle loňského prohlášení Paříže bylo od roku 2015 zabito okolo 600 džihádistů. Radikálové s vazbami na Islámský stát i al-Káidu však v regionu stále disponují podle odhadů asi dvěma tisíci bojovníky.

Jen během posledních čtyř měsíců ozbrojenci z Islámského státu v regionu Sahary (ISGS) napadli čtyři velké vojenské základny v Mali a sousedícím Nigeru a zabili okolo 300 vládních vojáků.

Minulý týden byl v Mali krátce před volbami unesen vůdce opozice Soumaila Cissé, podezření padlo opět na islamisty.

Také počty civilních obětí se tady rok od roku zvyšují. Při teroristických útocích v regionu jen loni zemřely čtyři tisíce lidí, dohromady už je obětí více než 10 tisíc. Násilnosti se navíc podle OSN přelévají už i více na západ. Ze svých domovů uteklo přes milion lidí.

Čeho chce Francie dosáhnout?

Samotná Francie od roku 2013 ztratila 44 vojáků. Třináct z nich zemřelo loni v listopadu v malijském regionu Liptako při nehodě vrtulníků, která Francouze šokovala. Dvě helikoptéry se v noci při letu blízko při zemi srazily. Tragédie mezi Francouzi oživila otázku, čeho přesně se snaží země v Sahelu dosáhnout.

Pohřeb francouzských vojáků, kteří zemřeli při nehodě v Mali.
Pohřeb francouzských vojáků, kteří zemřeli při nehodě v Mali. | Foto: Reuters

Deník The New York Times situaci Francouzů v Mali přirovnává k potížím, do kterých sklouzly Spojené státy v Afghánistánu a Iráku. Francie utrácí miliardy eur na boje s islamisty, kteří na rozdíl od cizí armády dobře znají místní podmínky. Když zdálky slyší přijíždět francouzskou techniku, jednoduše zmizí v terénu, který znají odmalička.

"Tak jako francouzské televizní reality show a popová hudba následují asi 15 let za Spojenými státy, francouzské protiteroristické úsilí po 15 letech také napodobuje Spojené státy," řekla listu Hannah Armstrongová, analytička z International Crisis Group.

Spíše než vymýtit džihádisty je tak cílem nynější operace Barkhane, která v roce 2014 navázala na operaci Serval, udržet islamisty na uzdě, aby mezi místními nezapustili kořeny.

Velitel francouzské mise generál Pascal Facon věří, že místní islamisté mohou být ve skutečnosti poraženi, protože na rozdíl od Islámského státu, který před lety držel pod kontrolou rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, nedrží žádné teritorium.

"Neměli bychom je podceňovat, ale neměli bychom jim přikládat ani přílišnou důležitost," věří Facon.

Rychlou operaci nahradila dlouhodobá mise

O pomoc Francouze v roce 2012 požádala malijská vláda, protože islamisté úspěšně zabírali severní část země a chystali se dobýt i velká města. Hrozilo, že bývalá francouzská kolonie se brzy rozpadne.

O vyslání francouzské armády rozhodl v lednu 2013 tehdejší francouzský prezident Francois Hollande po jednání jen s několika málo členy vlády a nejvyššími představiteli francouzských ozbrojených sil. Francouzům se v rámci operace Serval úspěšně podařilo islamisty zatlačit.

Nyní Francie v rámci následné operace Barkhane disponuje v regionu více než pěti tisíci vojáky. Prezident Emmanuel Macron tam letos poslal nových 500 vojáků, přestože začátkem roku nejvyšší západoafrické představitele varoval, že armádu naopak stáhne.

Macron už přitom patří do generace, která koloniální Afriku a konkrétně západoafrické státy pod kontrolou Paříže nikdy nepoznala. Server The Economist letos poukázal na to, že Elysejský palác by pod jeho vedením rád ustoupil od "otcovsky nadřazeného" přístupu k bývalým koloniím, který Francie dlouho vykazovala. Boj proti terorismu ale považuje za zásadní. Operace Barkhane je největší současnou francouzskou vojenskou misí.

Francouzští vojáci v Mali.
Francouzští vojáci v Mali. | Foto: Reuters

Na operaci se podílí pět států Sahelu - Mali, Niger, Burkina Faso, Mauritánie a Čad. Africká unie přislíbila dalších tři tisíce vojáků. Spojence ale rozdělují odlišné jazyky i kultura.

Malijská armáda, která by měla do budoucna sama ochránit zhruba 18 milionů obyvatel země, přitom nyní čítá pouze 12 tisíc vojáků. Těm navíc chybí zbraně, technika i zásoby. Přesto Bamako přislíbilo, že počty vojáků letos ještě zdvojnásobí.

"Nemáme na vybranou. Buď navýšíme počty my, nebo oni," řekl na adresu islamistů šéf generálního štábu Mali generál Oumar Dao.

Boj o přízeň místních

Stejně jako Američané na Blízkém východě i Francouzi v západní Africe se ocitají pod palbou kritiky řady místních lidí. Ti viní Paříž z toho, že podporuje regionální autokraty.

Podobně jako Washington v Afghánistánu totiž také Paříž usiluje o blízkou spolupráci s vládami v regionu a s místními armádami, aby tíha zodpovědnosti nestála tolik na Evropě. 

Právě Spojené státy jsou přitom pro Francouze v západní Africe významným spojencem, přestože je podporují jen logisticky. Washington nicméně v současnosti zvažuje, že zdroje ze Sahelu přesune jinam, a dokonce by mohl opustit i novou leteckou základnu v Nigeru, za kterou zaplatil přes 100 milionů dolarů.

V Mali má vojáky i Česká republika

Své vojáky má v Mali také Česko. Podílejí se tam na výcviku a na ochraně výcvikové mise Evropské unie, jejíž velení by v polovině letošního roku měli převzít. Až šedesát českých vojáků by se nově mohlo stát také součástí rozšířené operace Barkhane, pokud to schválí parlament.

Na konci března Francie a její spojenci včetně Česka oznámili vznik uskupení Takuba v rámci už probíhající protiteroristické operace. Začne fungovat už letos v létě. Vojákům Mali budou stovky expertů a příslušníků speciálních sil zprostředkovávat asistenci a konzultace. Vojensky se zapojí kromě Francie s jistotou zatím jen Belgie, Dánsko, Estonsko, Nizozemsko a Portugalsko.

"Bezpečnostní situace v Mali a v Sahelu zůstává předmětem vážných obav. Navzdory setrvalému tlaku národních, regionálních a mezinárodních sil organizované ozbrojené skupiny pokračují v destabilizaci velké části Mali a dosáhly až do Nigeru a Burkina Fasa. Nedávné útoky na tomto trojmezí, kde Islámský stát v regionu Sahary (ISGS) zpochybňuje autoritu místních států, donutily mezinárodní společenství, aby zaměřilo své úsilí právě na tuto oblast," cituje ČTK z úvodu společného prohlášení.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 7 hodinami

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy