Katolický kněz pátrá, jak Číňané drancují Afriku a odvážejí zlato. Skončil v zajetí

Jak Číňané využívají Středoafrickou republiku. Jejich zlaté doly zamořují řeku rtutí
Středoafrická republika je jedna z nejchudších zemí světa. Na jejím obrovském nerostném bohatství vydělávají cizí státy.
Poblíž města Bozoum na západě země se nacházejí velká naleziště zlata. Těžkými stroji jej těží čínské společnosti, zamořují tím okolí nebezpečnými látkami a mění tok nedaleké řeky.
Gazzera se vydal do míst, kde Číňané zlato těží, a doly pravidelně fotografuje a natáčí. Na snímku je řeka Ouham poblíž Bozoumu, kde se naleziště zlata nacházejí.
V Bozoumu těží zlato podle Gazzery čtyři čínské firmy, které mají oficiální povolení od prezidenta Středoafrické republiky. Existuje ale i řada nelegálních dolů.
Foto: Aurelio Gazzera
Simona Fendrychová Jan Hejl Simona Fendrychová, Jan Hejl
3. 11. 2019 6:31
Italský kněz Aurelio Gazzera působí ve Středoafrické republice, jedné z nejchudších zemí světa. Od letošního ledna vede nebezpečné pátrání, které se týká podivných čínských těžařských společností a nelegálních zlatých dolů. "Číňané tu každý den utrácí 30 tisíc eur na provoz strojů. Mají obrovské výdaje," popisuje pro Aktuálně.cz misionář.

Gazzera dokumentuje zlaté doly poblíž města Bozoum. Jeho rozkrývání čínského vlivu v odlehlé oblasti v nitru Afriky začalo, když si místní obyvatelé všimli nenadálého příjezdu bagrů a další těžké techniky. Přišli proto za Gazzerou, váženým mužem v jejich komunitě, aby zjistil, co se děje.

Aurelio Gazzera.
Aurelio Gazzera. | Foto: Honza Mudra

Misionář se tak dostal na stopu firem z Číny, které ze země po kilech odvážejí zlato. Středoafričané z těžby nemají ani dolar.

"Je těžké dostat Číňany. Devět měsíců mi trvalo, než jsem získal telefonní číslo na zástupce těžařů," popisuje otec Aurelio své pátrání.

Číňané do města Bozoum přišli poprvé před dvěma lety a začali se usazovat v jeho okolí. Nejdřív to byli jen řemeslníci, letos v lednu ale přijeli s velkými stroji a spolu s nimi i vojáci. Teď je jich v Bozoumu podle otce Aurelia asi padesát. Snaží se být nenápadní, drží se stranou, do města moc nejezdí a zdržují se jen v okolí dolů.

Místní lidé byli nejprve zvědaví. Později zděšení. Číňané těžící zlato z řeky totiž odklonili její tok a krajina, kterou Afričané znali, se začala měnit. Vodu navíc otrávila rtuť, která se při těžbě používá k tomu, aby se zlato spojilo ve slitinu a dalo se snadněji vytáhnout na povrch.

"Setkal jsem se s ředitelem laboratoře, která dělala rozbor vody. Je v ní 25 miligramů rtuti na litr. Úřady na to ale nereagovaly," říká Aurelio Gazzera pro Aktuálně.cz. "Přitom každý starosta je povinen takové zprávy ověřit. V srpnu dokonce zástupci úřadů zorganizovali setkání s místními, aby se jich zeptali, jestli s čínskou těžbou souhlasí. Ti, kteří ji kritizují, ale nebyli pozváni. Mám z té schůze zápis a o rtuti nepadlo ani slovo."

Kontakt s rtutí je pro zdraví člověka vysoce riskantní. Zlaté doly jsou přitom běžně přístupné a podle Gazzery do nich lidé často chodí a hledají kousky zlata. "Způsobuje to problémy, jako je vysoká dětská úmrtnost nebo předčasné porody. Vedení nemocnice mi potvrdilo, že tyhle problémy existují, ale mají strach mi poskytnout další informace."

Zatkli nám otce Aurelia

Otec Aurelio se rozhodl pátrat dál. V okolí města Bozoum leží celkem dvě desítky zlatých dolů. Nesmírné přírodní bohatství v jedné z nejchudších zemí světa, rozvrácené ozbrojenými konflikty, často leží ladem. Pro středoafrickou vládu je jednodušší, když těžbu přenechá někomu jinému.

Podle Aurelia Gazzery mají čtyři čínské firmy povolení těžit ve třech dolech v Bozoumu. Ostatní doly jsou nelegální. Jejich existenci Gazzera dokazuje satelitními snímky. 

Satelitní snímky čínských zlatých dolů z června 2018 a června 2019
Satelitní snímky čínských zlatých dolů z června 2018 a června 2019 | Foto: Archiv Aurelia Gazzery

O těžařských firmách dál sbírá důkazy. S fotoaparátem v ruce chodí k nedaleké řece, ze které těžké čínské stroje dolují zlato. Natáčí videa, fotí a dokumentuje, jak těžba znečišťuje řeku a ničí okolní přírodu. 

"Jednou mě při focení chytili a odvezli do čínské vězeňské buňky, kterou mají ve Středoafrické republice. Neuvědomili si ale, že jsem v regionu docela známou postavou," vypráví. Když lidé viděli, co se knězi stalo, vzbouřili se a otec Aurelio se dostal na svobodu. Jeho zatčení nicméně pomohlo k tomu, aby se o těžbu zlata začali zajímat i lidé "nahoře".

Do Bozoumu přijela ministerská delegace a s otcem Aureliem se sešel i premiér Firmin Ngrébada. "Vysvětlil jsem jim situaci a řekl, že jim předkládám názory místních obyvatel. Premiér mě ale obvinil z politické manipulace a vyvolávání nepokojů," popisuje italský kněz.

Nejdůležitější věcí na setkání s ministerským předsedou byly ale jeho vlastní fotografie, které zahlédl na premiérově stole. "V tu chvíli jsem si uvědomil, že mezi vládou a Číňany existuje jasné napojení," říká misionář.

Jeho slova odmítá premiér Ngrébada i na veřejnosti. "Ten kněz bojuje s Číňany, kteří operují v této oblasti. Dovolili jsme jim těžit zlato v Bozoumu, abychom podpořili ekonomiku. Ale on poštvává obyvatele proti Číňanům," cituje ho francouzský list Le Monde. "Říká lidem, že těžba má dopad na životní prostředí. My ale vyslali do oblasti odborníky, kteří to popřeli. Ten kněz lže," tvrdí premiér.

Žádné zisky ani práce pro místní

Na těžbu nerostných surovin ve Středoafrické republice dohlíží speciální parlamentní panel. Ten vydal letos v létě podrobnou zprávu dokumentující to, jak čtyři čínské firmy v Bozoumu znečišťují prostředí a ohrožují zdraví místních obyvatel. Ve zprávě se kromě toho uvádí, že těžba zlata čínskými společnostmi nepřináší žádné zisky státu.

"Vláda nedávno zveřejnila oficiální příjmy za první tři měsíce letošního roku. Není tam žádné navýšení, naopak vzrostly výdaje," tvrdí Aurelio Gazzera. Sám si to vysvětluje tím, že čínské firmy uplácejí místní politiky, zlato vyvážejí ze země a prodávají ho samy.

Místní obyvatelé nemají kvůli dolům ani pracovní příležitosti. Čínské těžařské firmy si přivezly vlastní dělníky a navrch zaměstnávají maximálně pár Středoafričanů z jiných dolů v zemi, kteří se jim v minulosti osvědčili.

Kam vytěžené zlato z Bozoumu putuje, se může kněz jen domnívat - a ukazuje na další africký stát. "V noci je hranice mezi Středoafrickou republikou a Kamerunem uzavřená, ale čínské kamiony projíždějí bez problému," tvrdí misionář.

Záběry čínských zlatých dolů v Bozoumi, které pořídil Aurelio Gazzera:

Doly zlato | Video: Aktuálně.cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Prezident Zeman je v Ústřední vojenské nemocnici, jde o plánovanou hospitalizaci

Prezident Miloš Zeman je na plánované návštěvě v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Sdělil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Jak dlouho prezident v nemocnici zůstane, neuvedl. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke sdělila, že jde o plánovanou krátkodobou hospitalizaci.

"Mohu pouze konstatovat panu prezidentovi končí tento týden dovolená a v týdnu příštím už jsou naplánovány mnohé aktivity - setkání s velvyslanci, setkání s panem premiérem nebo Země živitelka," uvedl Ovčáček.

Loni 10. října, den po sněmovních volbách, byl Zeman převezen na kliniku intenzivní medicíny Ústřední vojenské nemocnice, kde strávil 48 dní. Lékaři tehdy podle zprávy, kterou si vyžádal a publikoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, považovali jeho dlouhodobou prognózu za krajně nejistou a prezident podle nich nebyl v té době schopen vykonávat své pracovní povinnosti.

Prezident už více než rok kvůli onemocnění nohou používá invalidní vozík. Po loňské hospitalizaci mu kvůli riziku podvýživy lékaři zavedli sondu do žaludku. V červencovém rozhovoru pro CNN Prima News Zeman uvedl, že doufá, že mu ji lékaři na podzim vyndají. V rozhovoru také řekl, že se jinak cítí v podstatě zdráv a má o něco vyšší hladinu cukru v krvi.

Někteří senátoři a poslanci v době Zemanovy loňské hospitalizace kvůli jeho stavu začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, což umožňuje článek 66 ústavy. Hradní kancelář to odmítala, díky zlepšení prezidentova zdravotního stavu k tomu nedošlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy