Katolický kněz pátrá, jak Číňané drancují Afriku a odvážejí zlato. Skončil v zajetí

Jak Číňané využívají Středoafrickou republiku. Jejich zlaté doly zamořují řeku rtutí
Středoafrická republika je jedna z nejchudších zemí světa. Na jejím obrovském nerostném bohatství vydělávají cizí státy.
Poblíž města Bozoum na západě země se nacházejí velká naleziště zlata. Těžkými stroji jej těží čínské společnosti, zamořují tím okolí nebezpečnými látkami a mění tok nedaleké řeky.
Gazzera se vydal do míst, kde Číňané zlato těží, a doly pravidelně fotografuje a natáčí. Na snímku je řeka Ouham poblíž Bozoumu, kde se naleziště zlata nacházejí.
V Bozoumu těží zlato podle Gazzery čtyři čínské firmy, které mají oficiální povolení od prezidenta Středoafrické republiky. Existuje ale i řada nelegálních dolů.
Foto: Aurelio Gazzera
Simona Fendrychová Jan Hejl Simona Fendrychová, Jan Hejl
3. 11. 2019 6:31
Italský kněz Aurelio Gazzera působí ve Středoafrické republice, jedné z nejchudších zemí světa. Od letošního ledna vede nebezpečné pátrání, které se týká podivných čínských těžařských společností a nelegálních zlatých dolů. "Číňané tu každý den utrácí 30 tisíc eur na provoz strojů. Mají obrovské výdaje," popisuje pro Aktuálně.cz misionář.

Gazzera dokumentuje zlaté doly poblíž města Bozoum. Jeho rozkrývání čínského vlivu v odlehlé oblasti v nitru Afriky začalo, když si místní obyvatelé všimli nenadálého příjezdu bagrů a další těžké techniky. Přišli proto za Gazzerou, váženým mužem v jejich komunitě, aby zjistil, co se děje.

Aurelio Gazzera.
Aurelio Gazzera. | Foto: Honza Mudra

Misionář se tak dostal na stopu firem z Číny, které ze země po kilech odvážejí zlato. Středoafričané z těžby nemají ani dolar.

"Je těžké dostat Číňany. Devět měsíců mi trvalo, než jsem získal telefonní číslo na zástupce těžařů," popisuje otec Aurelio své pátrání.

Číňané do města Bozoum přišli poprvé před dvěma lety a začali se usazovat v jeho okolí. Nejdřív to byli jen řemeslníci, letos v lednu ale přijeli s velkými stroji a spolu s nimi i vojáci. Teď je jich v Bozoumu podle otce Aurelia asi padesát. Snaží se být nenápadní, drží se stranou, do města moc nejezdí a zdržují se jen v okolí dolů.

Místní lidé byli nejprve zvědaví. Později zděšení. Číňané těžící zlato z řeky totiž odklonili její tok a krajina, kterou Afričané znali, se začala měnit. Vodu navíc otrávila rtuť, která se při těžbě používá k tomu, aby se zlato spojilo ve slitinu a dalo se snadněji vytáhnout na povrch.

"Setkal jsem se s ředitelem laboratoře, která dělala rozbor vody. Je v ní 25 miligramů rtuti na litr. Úřady na to ale nereagovaly," říká Aurelio Gazzera pro Aktuálně.cz. "Přitom každý starosta je povinen takové zprávy ověřit. V srpnu dokonce zástupci úřadů zorganizovali setkání s místními, aby se jich zeptali, jestli s čínskou těžbou souhlasí. Ti, kteří ji kritizují, ale nebyli pozváni. Mám z té schůze zápis a o rtuti nepadlo ani slovo."

Kontakt s rtutí je pro zdraví člověka vysoce riskantní. Zlaté doly jsou přitom běžně přístupné a podle Gazzery do nich lidé často chodí a hledají kousky zlata. "Způsobuje to problémy, jako je vysoká dětská úmrtnost nebo předčasné porody. Vedení nemocnice mi potvrdilo, že tyhle problémy existují, ale mají strach mi poskytnout další informace."

Zatkli nám otce Aurelia

Otec Aurelio se rozhodl pátrat dál. V okolí města Bozoum leží celkem dvě desítky zlatých dolů. Nesmírné přírodní bohatství v jedné z nejchudších zemí světa, rozvrácené ozbrojenými konflikty, často leží ladem. Pro středoafrickou vládu je jednodušší, když těžbu přenechá někomu jinému.

Podle Aurelia Gazzery mají čtyři čínské firmy povolení těžit ve třech dolech v Bozoumu. Ostatní doly jsou nelegální. Jejich existenci Gazzera dokazuje satelitními snímky. 

Satelitní snímky čínských zlatých dolů z června 2018 a června 2019
Satelitní snímky čínských zlatých dolů z června 2018 a června 2019 | Foto: Archiv Aurelia Gazzery

O těžařských firmách dál sbírá důkazy. S fotoaparátem v ruce chodí k nedaleké řece, ze které těžké čínské stroje dolují zlato. Natáčí videa, fotí a dokumentuje, jak těžba znečišťuje řeku a ničí okolní přírodu. 

"Jednou mě při focení chytili a odvezli do čínské vězeňské buňky, kterou mají ve Středoafrické republice. Neuvědomili si ale, že jsem v regionu docela známou postavou," vypráví. Když lidé viděli, co se knězi stalo, vzbouřili se a otec Aurelio se dostal na svobodu. Jeho zatčení nicméně pomohlo k tomu, aby se o těžbu zlata začali zajímat i lidé "nahoře".

Do Bozoumu přijela ministerská delegace a s otcem Aureliem se sešel i premiér Firmin Ngrébada. "Vysvětlil jsem jim situaci a řekl, že jim předkládám názory místních obyvatel. Premiér mě ale obvinil z politické manipulace a vyvolávání nepokojů," popisuje italský kněz.

Nejdůležitější věcí na setkání s ministerským předsedou byly ale jeho vlastní fotografie, které zahlédl na premiérově stole. "V tu chvíli jsem si uvědomil, že mezi vládou a Číňany existuje jasné napojení," říká misionář.

Jeho slova odmítá premiér Ngrébada i na veřejnosti. "Ten kněz bojuje s Číňany, kteří operují v této oblasti. Dovolili jsme jim těžit zlato v Bozoumu, abychom podpořili ekonomiku. Ale on poštvává obyvatele proti Číňanům," cituje ho francouzský list Le Monde. "Říká lidem, že těžba má dopad na životní prostředí. My ale vyslali do oblasti odborníky, kteří to popřeli. Ten kněz lže," tvrdí premiér.

Žádné zisky ani práce pro místní

Na těžbu nerostných surovin ve Středoafrické republice dohlíží speciální parlamentní panel. Ten vydal letos v létě podrobnou zprávu dokumentující to, jak čtyři čínské firmy v Bozoumu znečišťují prostředí a ohrožují zdraví místních obyvatel. Ve zprávě se kromě toho uvádí, že těžba zlata čínskými společnostmi nepřináší žádné zisky státu.

"Vláda nedávno zveřejnila oficiální příjmy za první tři měsíce letošního roku. Není tam žádné navýšení, naopak vzrostly výdaje," tvrdí Aurelio Gazzera. Sám si to vysvětluje tím, že čínské firmy uplácejí místní politiky, zlato vyvážejí ze země a prodávají ho samy.

Místní obyvatelé nemají kvůli dolům ani pracovní příležitosti. Čínské těžařské firmy si přivezly vlastní dělníky a navrch zaměstnávají maximálně pár Středoafričanů z jiných dolů v zemi, kteří se jim v minulosti osvědčili.

Kam vytěžené zlato z Bozoumu putuje, se může kněz jen domnívat - a ukazuje na další africký stát. "V noci je hranice mezi Středoafrickou republikou a Kamerunem uzavřená, ale čínské kamiony projíždějí bez problému," tvrdí misionář.

Záběry čínských zlatých dolů v Bozoumi, které pořídil Aurelio Gazzera:

Doly zlato | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 18 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy