Rozvrácené státy: Somálsko se stalo symbolem hladu a zmaru, zbraní je ale všude dost

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
23. 8. 2020 12:00
Nejméně funkční země Afriky. Archetyp padlého státu. Jediná skutečně rozpadlá země konce 20. století. Nelichotivá přízviska patří zemi o rozloze Francie, která leží na východě černého kontinentu. Další díl seriálu Aktuálně.cz Rozvrácené státy se věnuje Somálsku.

Somálsko bylo vždy státem chudých rolníků a pastevců a dlouhodobě přežívalo díky zahraniční pomoci, v posledních desetiletích hlavně té humanitární. Jen letos EU zemi na tyto projekty vyčlenila přes 51 milionů eur (více než 1,3 miliardy korun).

V žebříčku Fragile State Index země zabírá druhou nejhorší příčku hned za Jemenem. Na 70 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby, jen dva z pěti lidí umí číst a psát. Očekávaný věk dožití je 55 let, věkový medián okolo 17 let.

Desítky let trvající soupeření o moc, nekončící útoky islamistů z organizace al-Šabáb i střídající se sucho a povodně vyhnaly z domovů okolo 3 milionů Somálců. Z nich skoro 900 tisíc lidí podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uteklo za hranice, zejména do Keni, Jemenu nebo Etiopie.

K dlouhodobé hluboké krizi Somálců přispěla řada faktorů. Zvnějšku jde o důsledky kolonialismu a nepodařené zahraniční intervence okolních států i OSN. Zevnitř o meziklanové války, politický a ozbrojený islamismus a neschopnost somálských vůdců dobrat se kompromisu a vést zemi. Život lidem zejména v posledních letech ztěžuje také změna klimatu.

Po odchodu kolonialistů

V 19. a první polovině 20. století si území dnešního Somálska rozdělily koloniální velmoci, které oblast uměle udržovaly nerozvinutou. Dvě z pěti částí území dostalo pod správu Spojené království a po jednom Francie, Itálie a Etiopie. Nezávislosti se Somálcům podařilo dosáhnout v roce 1960. Období demokracie ale trvalo pouze devět let, než přišel puč a s ním režim diktátora Mohameda Siada Barreho, který si nechal familiárně říkat "Soudruh Siad".

Barreho režim pomáhal v 70. letech financovat Sovětský svaz. Pouta zpřetrhala až jeho snaha anektovat část etiopského území, které historicky patřilo k Somálsku. Moskva se od diktátora odvrátila a postavila se na stranu Addis Abeby. Příležitosti v době studené války využily Spojené státy a v 80. letech Somálcům poslaly stamiliony dolarů. Na ekonomický rozvoj i armádu. Zatímco v zemi chybí i dnes jídlo, zbraní je všude dost.

Prezident Barre nakonec neustál meziklanové rozepře a v roce 1991 jeho režim padl. Země se ponořila do soupeření o moc. Občanská válka, která následovala hned po Barreho útěku, s sebou přinesla hladomor a nemoci, za rok zemřelo na 350 tisíc Somálců. Operace "Restore Hope" posvěcená OSN a vedená Spojenými státy naději neobnovila, zapletla se do tahanic s místními ozbrojenými klanovými vůdci a zanechala zemi v těžké anarchii. Stejně tak i následná mise UNOSOM. 

Samotný Washington velmi zasáhly ztráty, které jeho jednotky utrpěly během operace Gothic Serpent, jejímž cílem bylo v říjnu 1993 zajmout diktátora Mohameda Farraha Aidida. Zemřely dvě desítky amerických vojáků. (Pozn. red.: O tzv. bitvě o Mogadišo pojednává například film Černý jestřáb sestřelen z roku 2001.)

Roztříštěná země

Somálsko má federativní uspořádání, dekády trvající válka stát de facto rozdělila na několik samosprávných regionů, které vládu v Mogadišu respektují jen naoko, pokud vůbec. Hlavní slovo mají klany. Funguje tady pět hlavních klanů a nespočet těch menších. Dokonce i poslance do národního parlamentu až do roku 2016, kdy proběhly první skutečné volby od roku 1984, vybírali zástupci jednotlivých klanů. 

Zcela samostatně vystupuje na severu země de facto nezávislý a stabilní Somaliland, který se hned v roce 1991 prohlásil za samostatnou republiku. Nezávisle funguje také Puntland, který nicméně o oficiální uznání nezávislosti na Mogadišu neusiluje.

Rozdělení klanů v Somálsku.
Rozdělení klanů v Somálsku. | Foto: Archiv University of Texas Libraries

Pokusy o obnovení míru v Somálsku opakovaně selhaly. Našlápnuto k utvoření fungující centrální autority měli v roce 2006 i radikální islamisté, kteří se spojili do Svazu islámských soudů a ovládli metropoli Mogadišo. Sousední křesťanská Etiopie ale za tichého souhlasu USA vstoupila do Somálska a konflikt nabyl mezinárodních rozměrů.

Al-Šabáb útočí v Somálsku i Keni

Zahraniční vojáci jsou v zemi dodnes, mezi nimi mírová mise Africké unie AMISOM nebo mise Evropské unie EUTM Somalia, která má za úkol cvičit somálskou armádu v boji proti islamistům. 

Radikální islamistické hnutí al-Šabáb se zformovalo jako militantní křídlo Svazu islámských soudů a zradikalizovalo se po roce 2006 po krvavé etiopské intervenci. Do hledáčku mezinárodního společenství se dostalo ve chvíli, kdy se přihlásilo k al-Káidě.

Al-Šabáb často útočí na policejní, vládní i civilní cíle v somálské metropoli, ale i v obchodních centrech a ve školách v sousední Keni. V dubnu 2015 při útoku na univerzitu ve městě Garissa v Keni zemřelo 148 lidí.

Země stižená suchem

Somálskem ale nezmítá jen násilí. Tento africký stát patří mezi nejvíce zasažené suchem. "Somálsko od roku 2011 zažilo pouze jedno řádné období dešťů v roce 2013, přičemž všechny ostatní roky výrazně zaostávají za normou dvou období dešťů ročně," vypočítává humanitární organizace Concern Worldwide, podle které je o hladu polovina obyvatel země. Přesná data je díky chaotické situaci těžké obstarat.

V roce 2011 zemi zasáhlo nejhorší sucho za 60 let a vedlo k oficiálnímu oznámení hladomoru.

"Každý den slýchám ty nejhrůznější zprávy od našich týmů OSN. Somálští uprchlíci, jejich dobytek i kozy umírají žízní a pěšky putují celé týdny, aby našli pomoc v Keni a Etiopii. Sirotci přicházejí osamocení, vyděšení a podvyživení do cizí země, zatímco jejich rodiče jsou mrtví. Zevnitř Somálska slýcháme hrůzné příběhy rodin, které musely sledovat, jak jejich děti jedno po druhém umírají," napsal tehdejší generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Během hladomoru mezi lety 2010 a 2012 zemřelo podle odhadů přes čtvrt milionu lidí, polovina z nich byly děti mladší pěti let. Další těžké sucho dorazilo v letech 2016 a 2017, přineslo s sebou vlnu cholery, spalniček a dalších nemocí a vedlo k přemístění milionu Somálců, vypočítává například The Economist.

Dnes Somálcům hrozí hladomor znovu. Zemi zasáhla trojitá rána, koronavirová pandemie a k ní povodně a kobylky, které zničily úrodu. Šéf Světového potravinového programu OSN David Beasly v dubnu varoval, že může dorazit "mnohonásobný hladomor biblických rozměrů". Hlad už teď ohrožuje na 3,5 milionu lidí z 12- až 16milionové populace. 

Povodně  Somálsku, vlevo nynější prezident Mohamed Abdullahi Mohamed.
Povodně Somálsku, vlevo nynější prezident Mohamed Abdullahi Mohamed. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy