Rozvrácené státy: Somálsko se stalo symbolem hladu a zmaru, zbraní je ale všude dost

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
23. 8. 2020 12:00
Nejméně funkční země Afriky. Archetyp padlého státu. Jediná skutečně rozpadlá země konce 20. století. Nelichotivá přízviska patří zemi o rozloze Francie, která leží na východě černého kontinentu. Další díl seriálu Aktuálně.cz Rozvrácené státy se věnuje Somálsku.

Somálsko bylo vždy státem chudých rolníků a pastevců a dlouhodobě přežívalo díky zahraniční pomoci, v posledních desetiletích hlavně té humanitární. Jen letos EU zemi na tyto projekty vyčlenila přes 51 milionů eur (více než 1,3 miliardy korun).

V žebříčku Fragile State Index země zabírá druhou nejhorší příčku hned za Jemenem. Na 70 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby, jen dva z pěti lidí umí číst a psát. Očekávaný věk dožití je 55 let, věkový medián okolo 17 let.

Desítky let trvající soupeření o moc, nekončící útoky islamistů z organizace al-Šabáb i střídající se sucho a povodně vyhnaly z domovů okolo 3 milionů Somálců. Z nich skoro 900 tisíc lidí podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uteklo za hranice, zejména do Keni, Jemenu nebo Etiopie.

K dlouhodobé hluboké krizi Somálců přispěla řada faktorů. Zvnějšku jde o důsledky kolonialismu a nepodařené zahraniční intervence okolních států i OSN. Zevnitř o meziklanové války, politický a ozbrojený islamismus a neschopnost somálských vůdců dobrat se kompromisu a vést zemi. Život lidem zejména v posledních letech ztěžuje také změna klimatu.

Po odchodu kolonialistů

V 19. a první polovině 20. století si území dnešního Somálska rozdělily koloniální velmoci, které oblast uměle udržovaly nerozvinutou. Dvě z pěti částí území dostalo pod správu Spojené království a po jednom Francie, Itálie a Etiopie. Nezávislosti se Somálcům podařilo dosáhnout v roce 1960. Období demokracie ale trvalo pouze devět let, než přišel puč a s ním režim diktátora Mohameda Siada Barreho, který si nechal familiárně říkat "Soudruh Siad".

Barreho režim pomáhal v 70. letech financovat Sovětský svaz. Pouta zpřetrhala až jeho snaha anektovat část etiopského území, které historicky patřilo k Somálsku. Moskva se od diktátora odvrátila a postavila se na stranu Addis Abeby. Příležitosti v době studené války využily Spojené státy a v 80. letech Somálcům poslaly stamiliony dolarů. Na ekonomický rozvoj i armádu. Zatímco v zemi chybí i dnes jídlo, zbraní je všude dost.

Prezident Barre nakonec neustál meziklanové rozepře a v roce 1991 jeho režim padl. Země se ponořila do soupeření o moc. Občanská válka, která následovala hned po Barreho útěku, s sebou přinesla hladomor a nemoci, za rok zemřelo na 350 tisíc Somálců. Operace "Restore Hope" posvěcená OSN a vedená Spojenými státy naději neobnovila, zapletla se do tahanic s místními ozbrojenými klanovými vůdci a zanechala zemi v těžké anarchii. Stejně tak i následná mise UNOSOM. 

Samotný Washington velmi zasáhly ztráty, které jeho jednotky utrpěly během operace Gothic Serpent, jejímž cílem bylo v říjnu 1993 zajmout diktátora Mohameda Farraha Aidida. Zemřely dvě desítky amerických vojáků. (Pozn. red.: O tzv. bitvě o Mogadišo pojednává například film Černý jestřáb sestřelen z roku 2001.)

Roztříštěná země

Somálsko má federativní uspořádání, dekády trvající válka stát de facto rozdělila na několik samosprávných regionů, které vládu v Mogadišu respektují jen naoko, pokud vůbec. Hlavní slovo mají klany. Funguje tady pět hlavních klanů a nespočet těch menších. Dokonce i poslance do národního parlamentu až do roku 2016, kdy proběhly první skutečné volby od roku 1984, vybírali zástupci jednotlivých klanů. 

Zcela samostatně vystupuje na severu země de facto nezávislý a stabilní Somaliland, který se hned v roce 1991 prohlásil za samostatnou republiku. Nezávisle funguje také Puntland, který nicméně o oficiální uznání nezávislosti na Mogadišu neusiluje.

Rozdělení klanů v Somálsku.
Rozdělení klanů v Somálsku. | Foto: Archiv University of Texas Libraries

Pokusy o obnovení míru v Somálsku opakovaně selhaly. Našlápnuto k utvoření fungující centrální autority měli v roce 2006 i radikální islamisté, kteří se spojili do Svazu islámských soudů a ovládli metropoli Mogadišo. Sousední křesťanská Etiopie ale za tichého souhlasu USA vstoupila do Somálska a konflikt nabyl mezinárodních rozměrů.

Al-Šabáb útočí v Somálsku i Keni

Zahraniční vojáci jsou v zemi dodnes, mezi nimi mírová mise Africké unie AMISOM nebo mise Evropské unie EUTM Somalia, která má za úkol cvičit somálskou armádu v boji proti islamistům. 

Radikální islamistické hnutí al-Šabáb se zformovalo jako militantní křídlo Svazu islámských soudů a zradikalizovalo se po roce 2006 po krvavé etiopské intervenci. Do hledáčku mezinárodního společenství se dostalo ve chvíli, kdy se přihlásilo k al-Káidě.

Al-Šabáb často útočí na policejní, vládní i civilní cíle v somálské metropoli, ale i v obchodních centrech a ve školách v sousední Keni. V dubnu 2015 při útoku na univerzitu ve městě Garissa v Keni zemřelo 148 lidí.

Země stižená suchem

Somálskem ale nezmítá jen násilí. Tento africký stát patří mezi nejvíce zasažené suchem. "Somálsko od roku 2011 zažilo pouze jedno řádné období dešťů v roce 2013, přičemž všechny ostatní roky výrazně zaostávají za normou dvou období dešťů ročně," vypočítává humanitární organizace Concern Worldwide, podle které je o hladu polovina obyvatel země. Přesná data je díky chaotické situaci těžké obstarat.

V roce 2011 zemi zasáhlo nejhorší sucho za 60 let a vedlo k oficiálnímu oznámení hladomoru.

"Každý den slýchám ty nejhrůznější zprávy od našich týmů OSN. Somálští uprchlíci, jejich dobytek i kozy umírají žízní a pěšky putují celé týdny, aby našli pomoc v Keni a Etiopii. Sirotci přicházejí osamocení, vyděšení a podvyživení do cizí země, zatímco jejich rodiče jsou mrtví. Zevnitř Somálska slýcháme hrůzné příběhy rodin, které musely sledovat, jak jejich děti jedno po druhém umírají," napsal tehdejší generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Během hladomoru mezi lety 2010 a 2012 zemřelo podle odhadů přes čtvrt milionu lidí, polovina z nich byly děti mladší pěti let. Další těžké sucho dorazilo v letech 2016 a 2017, přineslo s sebou vlnu cholery, spalniček a dalších nemocí a vedlo k přemístění milionu Somálců, vypočítává například The Economist.

Dnes Somálcům hrozí hladomor znovu. Zemi zasáhla trojitá rána, koronavirová pandemie a k ní povodně a kobylky, které zničily úrodu. Šéf Světového potravinového programu OSN David Beasly v dubnu varoval, že může dorazit "mnohonásobný hladomor biblických rozměrů". Hlad už teď ohrožuje na 3,5 milionu lidí z 12- až 16milionové populace. 

Povodně  Somálsku, vlevo nynější prezident Mohamed Abdullahi Mohamed.
Povodně Somálsku, vlevo nynější prezident Mohamed Abdullahi Mohamed. | Foto: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Dívkám v britském klubu někdo píchl do nohy injekci s narkotiky, policie zadržela dva mladíky

Britská policie zadržela dva muže ve věku 18 a 19 let v souvislosti s vyšetřováním případů žen, které oznámily, že jim v nočním klubu někdo bodnul do nohy injekci s narkotiky, informoval list The Times.

Podle policie v hrabství Nottinghamshire jsou oba muži podezřelí, že ženám podali preparát s cílem "zranit je, obtěžovat nebo jim ublížit". Policisté neuvedli, jakou látku muži údajně ke zdrogování žen použili.

Bezpečnostní síly momentálně vyšetřují 15 případů, ve kterých mladé ženy a muži uvedli, že jim někdo v klubu píchnul do nohy injekci, a nejméně 140 oznámení o drogách v pití. Britská ministryně vnitra Priti Patelová ve středu požádala policii, aby jí urychleně podala informace k těmto případům. Na sociálních sítích se totiž začala množit svědectví žen, kterým se údajně něco podobného stalo, a vznikla kampaň, která vyzývá, aby lidé jeden den v týdnu bojkotovali noční kluby.

"Tato dvě zadržení přicházejí po mé prosbě a po výzvě, aby se lidé přihlásili a nahlásili nám jakékoli incidenty," uvedla šéfka policie v Notthighamshire Kathryn Cranerová. "Pokračujeme v důkladném prošetřování všech oznámení, která nám byla předložena, a tato dvě zadržení ukazují, že pracujeme extrémně tvrdě a spolupracujeme s licencovanými podniky," dodala.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Nejvyšší soud USA texaský protipotratový zákon nezablokoval

Americký nejvyšší soud se bude 1. listopadu zabývat snahou vlády amerického prezidenta Joea Bidena a poskytovatelů potratů zrušit přísný texaský zákon, který zakazuje skoro všechna umělá ukončení těhotenství. Texaský protipotratový zákon nicméně zatím zůstane v platnosti, jelikož soudci odložili rozhodnutí o tom, zda jej na žádost vlády zablokovat. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Soudci nejvyššího soudu uvedli, že budou rozhodovat o tom, zda je federální vláda oprávněná kvůli texaskému zákonu podat žalobu. Odpověď na tuto otázku pomůže při rozhodování, zda by zákon měl být zablokován, zatímco spor pokračuje. Prozatím však zákon zůstává v platnosti. Ústní jednání je plánováno na 1. listopadu. Podle agentury AP soud v kauze jedná neobvykle rychle.

V druhém nejlidnatějším státě USA protipotratový zákon platí od začátku září a je označován za nejpřísnější platné opatření proti interrupcím v zemi. Zakazuje provádět potraty od chvíle, kdy lze zachytit srdeční aktivitu embrya, tedy přibližně od šestého týdne těhotenství, kdy mnoho žen ještě ani netuší, že jsou těhotné. Potrat v Texasu nemohou podstoupit ani ty ženy, které otěhotněly v důsledku incestu nebo znásilnění. Výjimka existuje pouze pro případy krizové zdravotní situace. Texaský zákon je přitom jedním z řady podobných republikány podporovaných omezení potratů, která byla v posledních letech schválena na úrovni států USA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy