Rozvrácené státy: Somálsko se stalo symbolem hladu a zmaru, zbraní je ale všude dost

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
23. 8. 2020 12:00
Nejméně funkční země Afriky. Archetyp padlého státu. Jediná skutečně rozpadlá země konce 20. století. Nelichotivá přízviska patří zemi o rozloze Francie, která leží na východě černého kontinentu. Další díl seriálu Aktuálně.cz Rozvrácené státy se věnuje Somálsku.

Somálsko bylo vždy státem chudých rolníků a pastevců a dlouhodobě přežívalo díky zahraniční pomoci, v posledních desetiletích hlavně té humanitární. Jen letos EU zemi na tyto projekty vyčlenila přes 51 milionů eur (více než 1,3 miliardy korun).

V žebříčku Fragile State Index země zabírá druhou nejhorší příčku hned za Jemenem. Na 70 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby, jen dva z pěti lidí umí číst a psát. Očekávaný věk dožití je 55 let, věkový medián okolo 17 let.

Desítky let trvající soupeření o moc, nekončící útoky islamistů z organizace al-Šabáb i střídající se sucho a povodně vyhnaly z domovů okolo 3 milionů Somálců. Z nich skoro 900 tisíc lidí podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uteklo za hranice, zejména do Keni, Jemenu nebo Etiopie.

K dlouhodobé hluboké krizi Somálců přispěla řada faktorů. Zvnějšku jde o důsledky kolonialismu a nepodařené zahraniční intervence okolních států i OSN. Zevnitř o meziklanové války, politický a ozbrojený islamismus a neschopnost somálských vůdců dobrat se kompromisu a vést zemi. Život lidem zejména v posledních letech ztěžuje také změna klimatu.

Po odchodu kolonialistů

V 19. a první polovině 20. století si území dnešního Somálska rozdělily koloniální velmoci, které oblast uměle udržovaly nerozvinutou. Dvě z pěti částí území dostalo pod správu Spojené království a po jednom Francie, Itálie a Etiopie. Nezávislosti se Somálcům podařilo dosáhnout v roce 1960. Období demokracie ale trvalo pouze devět let, než přišel puč a s ním režim diktátora Mohameda Siada Barreho, který si nechal familiárně říkat "Soudruh Siad".

Barreho režim pomáhal v 70. letech financovat Sovětský svaz. Pouta zpřetrhala až jeho snaha anektovat část etiopského území, které historicky patřilo k Somálsku. Moskva se od diktátora odvrátila a postavila se na stranu Addis Abeby. Příležitosti v době studené války využily Spojené státy a v 80. letech Somálcům poslaly stamiliony dolarů. Na ekonomický rozvoj i armádu. Zatímco v zemi chybí i dnes jídlo, zbraní je všude dost.

Prezident Barre nakonec neustál meziklanové rozepře a v roce 1991 jeho režim padl. Země se ponořila do soupeření o moc. Občanská válka, která následovala hned po Barreho útěku, s sebou přinesla hladomor a nemoci, za rok zemřelo na 350 tisíc Somálců. Operace "Restore Hope" posvěcená OSN a vedená Spojenými státy naději neobnovila, zapletla se do tahanic s místními ozbrojenými klanovými vůdci a zanechala zemi v těžké anarchii. Stejně tak i následná mise UNOSOM. 

Samotný Washington velmi zasáhly ztráty, které jeho jednotky utrpěly během operace Gothic Serpent, jejímž cílem bylo v říjnu 1993 zajmout diktátora Mohameda Farraha Aidida. Zemřely dvě desítky amerických vojáků. (Pozn. red.: O tzv. bitvě o Mogadišo pojednává například film Černý jestřáb sestřelen z roku 2001.)

Roztříštěná země

Somálsko má federativní uspořádání, dekády trvající válka stát de facto rozdělila na několik samosprávných regionů, které vládu v Mogadišu respektují jen naoko, pokud vůbec. Hlavní slovo mají klany. Funguje tady pět hlavních klanů a nespočet těch menších. Dokonce i poslance do národního parlamentu až do roku 2016, kdy proběhly první skutečné volby od roku 1984, vybírali zástupci jednotlivých klanů. 

Zcela samostatně vystupuje na severu země de facto nezávislý a stabilní Somaliland, který se hned v roce 1991 prohlásil za samostatnou republiku. Nezávisle funguje také Puntland, který nicméně o oficiální uznání nezávislosti na Mogadišu neusiluje.

Rozdělení klanů v Somálsku.
Rozdělení klanů v Somálsku. | Foto: Archiv University of Texas Libraries

Pokusy o obnovení míru v Somálsku opakovaně selhaly. Našlápnuto k utvoření fungující centrální autority měli v roce 2006 i radikální islamisté, kteří se spojili do Svazu islámských soudů a ovládli metropoli Mogadišo. Sousední křesťanská Etiopie ale za tichého souhlasu USA vstoupila do Somálska a konflikt nabyl mezinárodních rozměrů.

Al-Šabáb útočí v Somálsku i Keni

Zahraniční vojáci jsou v zemi dodnes, mezi nimi mírová mise Africké unie AMISOM nebo mise Evropské unie EUTM Somalia, která má za úkol cvičit somálskou armádu v boji proti islamistům. 

Radikální islamistické hnutí al-Šabáb se zformovalo jako militantní křídlo Svazu islámských soudů a zradikalizovalo se po roce 2006 po krvavé etiopské intervenci. Do hledáčku mezinárodního společenství se dostalo ve chvíli, kdy se přihlásilo k al-Káidě.

Al-Šabáb často útočí na policejní, vládní i civilní cíle v somálské metropoli, ale i v obchodních centrech a ve školách v sousední Keni. V dubnu 2015 při útoku na univerzitu ve městě Garissa v Keni zemřelo 148 lidí.

Země stižená suchem

Somálskem ale nezmítá jen násilí. Tento africký stát patří mezi nejvíce zasažené suchem. "Somálsko od roku 2011 zažilo pouze jedno řádné období dešťů v roce 2013, přičemž všechny ostatní roky výrazně zaostávají za normou dvou období dešťů ročně," vypočítává humanitární organizace Concern Worldwide, podle které je o hladu polovina obyvatel země. Přesná data je díky chaotické situaci těžké obstarat.

V roce 2011 zemi zasáhlo nejhorší sucho za 60 let a vedlo k oficiálnímu oznámení hladomoru.

"Každý den slýchám ty nejhrůznější zprávy od našich týmů OSN. Somálští uprchlíci, jejich dobytek i kozy umírají žízní a pěšky putují celé týdny, aby našli pomoc v Keni a Etiopii. Sirotci přicházejí osamocení, vyděšení a podvyživení do cizí země, zatímco jejich rodiče jsou mrtví. Zevnitř Somálska slýcháme hrůzné příběhy rodin, které musely sledovat, jak jejich děti jedno po druhém umírají," napsal tehdejší generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Během hladomoru mezi lety 2010 a 2012 zemřelo podle odhadů přes čtvrt milionu lidí, polovina z nich byly děti mladší pěti let. Další těžké sucho dorazilo v letech 2016 a 2017, přineslo s sebou vlnu cholery, spalniček a dalších nemocí a vedlo k přemístění milionu Somálců, vypočítává například The Economist.

Dnes Somálcům hrozí hladomor znovu. Zemi zasáhla trojitá rána, koronavirová pandemie a k ní povodně a kobylky, které zničily úrodu. Šéf Světového potravinového programu OSN David Beasly v dubnu varoval, že může dorazit "mnohonásobný hladomor biblických rozměrů". Hlad už teď ohrožuje na 3,5 milionu lidí z 12- až 16milionové populace. 

Povodně  Somálsku, vlevo nynější prezident Mohamed Abdullahi Mohamed.
Povodně Somálsku, vlevo nynější prezident Mohamed Abdullahi Mohamed. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 8 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, uvedla Moskva

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to ruské ministerstvo zahraničí. Zmražení by mělo být součástí ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoliv podmínek dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku ke zmrazení počtu jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 17 minutami

Ozbrojenci na východě Konga prorazili bránu do věznice, osvobodili přes tisíc lidí

Při útoku na věznici ve městě Beni na východě Konga ozbrojenci pomohli k útěku stovek trestanců. K útoku, který byl koordinovaný s přepadením vojenské základny poblíž vězení, se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Dva trestanci byli zastřeleni, uvedla konžská státní policie.

"Útočníkům, kteří přišli ve velké skupině, se bohužel podařilo… prorazit dveře," uvedl starosta Beni Modeste Bakwanamaha, který za viníky označil islamistické milice Sjednocené demokratické síly (ADF).

"Provizorní bilance: Dva trestanci byli zastřeleni a z počtu 1300 vězňů jich převážná většina zmizela," uvedla na twitteru policie, podle které za útokem rovněž stály milice AFD. Podle Bakwanamahy se ve věznici nacházelo 1455 vězňů, z nichž jich zhruba 100 v zařízení po útoku zůstalo.

K zodpovědnosti za incident se prostřednictvím propagandistické agentury Amak přihlásila odnož IS operující ve střední Africe. Organizace se v minulosti již několikrát prohlásila za strůjce útoků, které konžské úřady připisovaly AFD, píše agentura Reuters. Podle OSN však neexistují žádné důkazy, že je mezi oběma skupinami přímé spojení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

ÚOHS dal ministerstvu dopravy pokutu za tendr na registrační značky aut

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyměřil ministerstvu dopravy pokutu 200 000 korun za chybu při tendru na dodávku tabulek registračních značek. Upozornil na to server Zdopravy.cz, ČTK to potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda. Rozhodnutí není pravomocné a lze proti němu podat rozklad. Ten už ministerstvo připravuje, svůj postup při zakázce považuje resort nadále za správný.

Důvodem pro uložení pokuty bylo vyloučení společnost Eltodo z výběrového řízení kvůli tomu, že nezaokrouhlila nabídkovou cenu na celé koruny. "Jednalo se o formální požadavek na zpracování nabídky, jehož nesplnění není přiměřené považovat za oprávněný důvod pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Podle Úřadu tak došlo k ovlivnění výběru dodavatele. Vzhledem k tomu, že v dané věci již byla uzavřena smlouva, uložil Úřad za spáchání přestupku pokutu ve výši 200 000 korun," uvedl Švanda.

Ministerstvo dopravy s rozhodnutí nesouhlasí a připravuje proti němu rozklad. "Svůj postup, včetně rozhodování o vylučování účastníků zadávacího řízení, jsme porovnávali s judikaturou předsedy ÚOHS, přičemž máme i nadále za to, že jsme postupovali správně," sdělilo ministerstvo ČTK.

Zdroj: ČTK
Další zprávy