Rozvrácené státy: Naději pro Sýrii zašlapala válka, mrtvé OSN dávno přestala počítat

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
30. 8. 2020 15:12
"Stane se z ní další Somálsko... Stane se z ní padlá země s ozbrojenými vůdci na každém kroku," předpověděl o Sýrii v roce 2014 letitý diplomat Lachdar Brahímí, který právě odešel ze své pozice zmocněnce OSN a Ligy arabských států, z níž se neúspěšně snažil ukončit konflikt v Sýrii. Varoval, že tamní válka překročí hranice státu. Měl pravdu. Další díl série Rozvrácené státy se věnuje Sýrii.

Občanská válka, ve kterou v roce 2011 přerostly původně nenásilné demonstrace proti vládě prezidenta Bašára Asada, roztrhala Sýrii na kusy. A přestože se Asadovi za pomoci Ruska a Íránu podařilo v posledních letech opět ovládnout většinu území, boje v některých regionech trvají dodnes.

Rozsáhlé území na severovýchodě země stále zůstává za podpory Spojených států v rukou Kurdů a menší regiony na severozápadě kolem Idlíbu a na jihovýchodě Sýrie ovládají umírněné povstalecké skupiny.

Kdo co ovládá v Sýrii, srpen 2020. Červeně území pod kontrolou režimu, žluté pod správou kurdských milic, zelené ovládají umírnění protivládní povstalci.
Kdo co ovládá v Sýrii, srpen 2020. Červeně území pod kontrolou režimu, žluté pod správou kurdských milic, zelené ovládají umírnění protivládní povstalci. | Foto: Liveuamap (https://syria.liveuamap.com)

Za devět let občanské války v Sýrii zemřelo podle odhadů mezi 400 až 600 tisíci lidmi. Přesnější číslo nezná ani OSN, která počítání obětí pro nepřehlednost situace zastavila už v roce 2014.

Z domovů uprchla více než polovina syrské populace, která před válkou čítala okolo 22 milionů lidí. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zemi opustilo přes 5,6 milionu Syřanů. Dalších 6,6 milionu osob představují tzv. vnitřně přesídlení lidé, kteří zůstali žít uvnitř hranic státu. 

Exodus Syřanů ve velkém přispěl k destabilizaci celého Blízkého východu. Nejvíce uprchlíků přijalo sousední Turecko (3,6 milionu), Libanon, Jordánsko, ale i Irák. Statisíce lidí zamířily i na delší cestu do Evropy, jen Německo v roce 2018 evidovalo přes půl milionu syrských běženců.

Celkem potřebuje přímo v Sýrii podle UNHCR pomoct přes 13 milionů lidí. Zpráva Světové banky z roku 2017 říká, že konflikt poničil nebo zcela srovnal ze zemí zhruba třetinu obydlí a polovinu zdravotnických a vzdělávacích zařízení.

Fragile States Index Sýrii řadí na čtvrtou nejhorší pozici za další válkami rozervané země: Jemen, Somálsko a Jižní Súdán. Sýrie v žebříčku zaznamenala za posledních deset let druhý největší propad hned za Libyí.

Život v diktátorském režimu

Sýrie byla po první světové válce francouzským mandátním územím, nezávislost získala až v roce 1946. Už o tři roky později došlo v zemi k převratu, prvnímu z turbulentní řady, kterou na nějakou dobu ukončil až puč v roce 1970, kdy se k moci dostal otec nynějšího prezidenta Háfiz al-Asad. První ze své rodiny, kdo chodil na střední školu. Než mu bylo 35 let, už zastával funkci ministra obrany.

Bývalý syrský prezident Háfiz Asad (sedí napravo), jeho manželka Anísa (sedí vlevo). Nad nimi stojí (zleva doprava): syn Mahír, Bašár, Básil, Mádž a dcera Bušra.
Bývalý syrský prezident Háfiz Asad (sedí napravo), jeho manželka Anísa (sedí vlevo). Nad nimi stojí (zleva doprava): syn Mahír, Bašár, Básil, Mádž a dcera Bušra. | Foto: Reuters

"Byl to nemilosrdný, ale brilantní muž, který kdysi zničil celou vesnici, jen aby udělil lekci svým oponentům," popsal ho později ve svých pamětech bývalý americký prezident Bill Clinton, který se s ním několikrát setkal.

Brutalitu, k níž se uchyloval Háfiz Asad, dobře dokládá masakr z roku 1982. Kvůli protestům islamistů z Muslimského bratrstva nechal Asad obklíčit město Hamá a vyvraždit tisíce Syřanů. Některé odhady mluví o 20 tisících obětech, ale přesné číslo nebude zřejmě nikdy možné určit.

Háfiz Asad patřil mezi alávity, kterým se z minoritního etnika v 19. století podařilo během toho 20. vystoupat až na vrchol syrského vedení a ovládnout ho, přestože jejich populace tvoří jen okolo 15 procent syrského obyvatelstva. K sunnitskému islámu se v Sýrii hlásí 74 procent obyvatel, k šíitskému jen 13 procent (mezi nimi i alavité). Deset procent obyvatel vyznává křesťanství. 

Skladba syrské společnosti.
Skladba syrské společnosti. | Foto: Zdroj: https://warinsyria.org/

Když po Háfizově smrti do prezidentského úřadu nastoupil jeho druhý nejstarší syn, oční lékař Bašár (nejstarší Basil zemřel při autonehodě), chvíli to vypadalo, že se spolu s liberalizačně ekonomickými reformami, které Bašár představil, rozvolní i diktátorský režim, který desítky let drtil a tříštil opozici. Nestalo se, přestože změny režim v Damašku zaznamenal.

"Během prvních let 21. století došlo k obratu v tom, jak byla postavená syrská ekonomika. Asad se mnohem více opíral o vlastní byznysové elity a mnohem méně o svou stranu Baas. Ta byla do určité míry marginalizovaná, což se dotklo zejména venkova. Širší zapojení společnosti skrz byrokratický moloch strany Baas bylo upozaděno, do popředí se dostal mnohem užší okruh elit z okolí prezidenta a jeho rodiny," popsal redakci Aktuálně.cz výzkumník Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.

Nová naděje

Arabské jaro, které se rozhořelo na přelomu let 2010 a 2011 v severní Africe a na Blízkém východě, dalo nespokojeným Syřanům novou naději na změnu. Syrskou rozbuškou byl incident ve městě Dar'á na jihu země, při kterém bezpečnostní složky při výslechu zranily školáky zatčené za sprejování protirežimních hesel.

Protesty proti chování policie se brzy změnily v požadování demokratických reforem a šířily se napříč státem. Tím víc, čím tvrději proti demonstrujícím zasahovaly bezpečnostní složky. Bašár Asad sice přislíbil reformy a pár kosmetických jich i provedl (zrušil například desítky let trvající výjimečný stav), ale zároveň neváhal nechat střílet do lidí a později ani nasadit těžkou vojenskou techniku. 

Někteří Asadovi vojáci brutalitu vůči demonstrantům odmítali a dezertovali. Už v červnu téhož roku se řada z nich podílela na založení Svobodné syrské armády. Demonstrace se pomalu proměnily v krvavou válku, ve které Asad neváhal srovnávat se zemí celé povstalecké čtvrti, vyhladovět města nebo proti vlastním lidem nasadit chemické zbraně.

Vágně pospojované umírněnější povstalecké skupiny sice v řádu měsíců ovládly značná území v Sýrii, konflikt se však brzy opět proměnil, když se do něj zapojily radikální islamistické skupiny - často tvořené nebo založené cizinci. Boje mezi rebely a autoritářským režimem ustoupily - alespoň z pohledu mezinárodního společenství - do pozadí.

Jak v roce 2014 předpověděl diplomat Lachdar Brahímí, konflikt nezůstal uzavřen v hranicích Sýrie.

Nejbrutálnějším radikálním hnutím, které válka v Sýrii zrodila, byla saláfistická džihádistická organizace dnes známá pod označením Islámský stát (IS). Ten rychle dobyl rozsáhlá území nejen v Sýrii, ale i v Iráku, a vyhlásil na nich samozvaný chalífát tvrdě následující nejpřísnější výklad práva šaría. Organizace plná zahraničních bojovníků proslula krveprolitím i ničením tisíce let starých syrských památek. Svou brutalitou si však sama zlomila vaz. Její nepřátelé uvnitř Sýrie i další arabské a západní státy se proti ní spojili a už na konci roku 2017 IS přišel o kontrolu nad většinou území, které dříve ovládal. 

Zahraniční zapojení

Do konfliktu se v různé míře zapojila řada cizích států. Převážně sunnitské rebely podporovaly některé země Zálivu, zejména dávný nepřítel Íránu - Saúdská Arábie. Umírněné povstalce pomáhaly financovat a vyzbrojovat také Spojené státy, nálety směřovanými proti Islámskému státu pomáhaly v boji kurdským milicím na severu země. Na Asada Washington vojensky zaútočil až v roce 2017 kvůli jeho používání chemických zbraní.

Asadův režim oproti tomu podporoval Írán, libanonský Hizballáh a od roku 2015 přímou vojenskou účastí také Rusko, které do té doby spolu s Čínou blokovalo mnohé mezinárodní snahy skrze veta v Radě bezpečnosti OSN. Se zapojením Ruska začalo být podle experta Jana Daniela jasné, že se Asad u moci udrží.

"Zásadním okamžikem byl rok 2015, kdy se do konfliktu vložilo Rusko a když Rusové podpořili syrskou armádu proti výrazné ofenzivě povstalců především na severu země. Tam hrozilo, že se rebelové dostanou i do alavitských území. To se uvádí jako jeden ze zlomů, kdy začalo být jasné, že syrský režim nepadne, protože Rusové jsou ochotni do toho investovat tolik, aby ho udrželi u moci," vysvětluje Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. 

250 miliard dolarů na obnovu státu

Podle něj došlo ve struktuře syrského režimu během války ke třem zásadním změnám. "V současné Sýrii mají Rusko a Írán mnohem silnější vliv, než měli před začátkem války. Role Ruska je mnohem výraznější a přinejmenším syrská oficiální armáda je s Ruskem výrazně propojená. Írán je zase silně napojený na soustavu různých státních a polostátních milicí, které bojovaly za Asada, ať už jde o skupiny lokální, nebo zahraniční," řekl Daniel redakci Aktuálně.cz.

Syrská ekonomika na tom byla špatně už před válkou, kdy na nejchudší obyvatele tvrdě dopadly Asadovy ekonomické reformy. Během konfliktu se úplně rozpadla. Mezi roky 2010 a 2017 padla podle CIA Factbook o 70 procent. Kromě války zemi drtí i zahraniční sankce, které Západ uvalil na režim kvůli masakrům vlastního obyvatelstva. Obnovit jen klíčovou infrastrukturu v zemi by podle OSN vyšlo na 250 miliard amerických dolarů, což je částka zhruba čtyřikrát vyšší, než bylo předválečné syrské HDP, srovnává The Atlantic

Rusko si nemůže do Damašku dovolit tolik investovat a přálo by si, aby platil Západ. "Írán na tom není ekonomicky dobře a Rusko není něco takového schopné ekonomicky utáhnou, ani o to nemá úplně zájem," vysvětluje Jan Daniel.

Západ zase za případnou finanční pomoc Sýrii požaduje politické reformy, což odmítá Bašár Asad. 

"EU a západní státy jsou případně ochotné financovat humanitární aktivity, ale existuje tenká linie mezi tím, co je už rekonstrukce a co je jen zlepšení humanitární situace. Problémem je i to, do jaké míry bude ono zlepšení ukradeno režimem a využito pro zvýšení jeho podpory. Nikdo ze Západu si ale zároveň nepřeje další uprchlickou krizi," dodává Daniel.

Celý příběh syrské války

War in Syria

Letos v létě Encyklopedie migrace a Atlas dnešního světa spustily dlouhodobý specializovaný web Příběh syrské války. Podílejí se na něm i české akademické instituce, humanitární organizace i zahraniční specialisté. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 5 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 6 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy