Rozvrácené státy: Pákistán je podle Západu zemí teroristů. Příběh má ale složitější

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
25. 10. 2020 20:00
Další díl série Rozvrácené státy se věnuje Pákistánu. Jedné z nejméně rozvinutých asijských zemí, ač s jadernými zbraněmi, která si na mezinárodní scéně v uplynulých dekádách zajistila negativní obraz jako stát sponzorující terorismus, nebo dokonce jako místo, které teroristům poskytuje útočiště.

Padlý, upadající, nebo naopak na dobré cestě. Výzkumníci se nemohou shodnout, v jakém stavu se Pákistán nachází. Jedno je ale téměř jisté: krizemi sužovaná země se špatným mediálním obrazem je velmi odlišná od té, kterou si vysnil její zakladatel Muhammad Alí Džinnáh, jehož den narození se v Pákistánu dodnes slaví jako státní svátek.

"Pokud chceme, aby byl tento skvělý stát Pákistán šťastný a prosperující, měli bychom se zcela a výhradně soustředit na blaho lidí, zejména mas a chudých. Pokud budete spolupracovat, zapomenete na minulost a zakopete sekeru, určitě uspějete," prohlásil Džinnáh tři dny před založením státu. 

Pákistán vznikl krátce po konci druhé světové války 14. srpna 1947 rozdělením Britské Indie na Indii a Západní a Východní Pákistán, z posledně jmenovaného pak v 70. letech vznikl Bangladéš. Je prvním ze dvou států v moderních dějinách, které vznikly ve jménu náboženství, druhým byl o tři čtvrtě roku později Izrael.

Zrození muslimského Pákistánu v době upadajícího britského impéria dodnes zůstává jedním z velkých politických úspěchů moderní muslimské historie. Území o rozloze více než jedenácti Českých republik dnes obývá přes 212 milionů lidí. Jeho název je akronymem složeným ze jmen pěti severních regionů Britské Indie: Paňdžáb, Afghania, Kašmír, Sindh a Balúčistán. 

Sektářské násilí podporují zákony o rouhání

Národní hrdina Džinnáh věřil, že v zemi vedle sebe mohou v klidu žít lidé různého vyznání i společenského původu. I přes jeho sen patří mezi potíže dnešního Pákistánu právě sektářské rozdělení. Navíc rozdmýchávané soupeřením mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem. V Pákistánu platí zákony o rouhání, které extremisté z řad většinových sunnitů zneužívají k utiskování šíitské menšiny. Jen za minulý měsíc byly podle médií v Pákistánu zadrženy desítky lidí pro podezření z kacířství a také kvůli protiteroristickým obviněním, mezi nimi i děti.

"Obávám se, že mě zabijí," svěřil se 21letý pákistánský student Karím britskému serveru The Guardian. V září na Facebooku zveřejnil příspěvek, kde připomněl staletí starý případ šíitského mučedníka a odsoudil v něm jeho vrahy. Upoutal tím pozornost sunnitské extremistické skupiny. "Jsem terčem, protože jsem ze šíitské náboženské menšiny. Bojím se o sebe a svou rodinu." Kvůli obavám z výslechu a veřejného lynčování proto i s rodinou uprchl.

V září zemřel během útoku, ze kterého sunnité obviňují šíity, významný sunnitský učenec. Následně do ulic Karáčí vyšlo na 30 tisíc sunnitů, kteří volali po popravách "bezvěrců". Šlo o největší protišíitskou demonstraci v zemi za desítky let.

Rozpolcená role Pákistánu

Pákistán má na Západě a zejména v západních médiích negativní obraz, který je však podle Břetislava Turečka z Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha zasloužený jen částečně. Zčásti jde o předpojatost zahraničí a cílenou mediální kampaň, do které se promítá například dlouhodobá rivalita s Indií, říká.

"Pákistán je zároveň velmi problematická země a doplácí na to, že je tam několik mocenských center, takže jí není moc platné, že politické civilní vedení země chce mít dobré vztahy se Západem. Pákistán je považován nominálně za součást mezinárodní koalice boje proti teroru, ale ve stejné chvíli některé části pákistánského bezpečnostního aparátu tyto extremistické skupiny podněcují, zejména třeba v sousedním Afghánistánu. Role Pákistánu je velmi rozpolcená," vysvětluje Tureček.

Připomeňme, že na území Pákistánu, ve městě Abbottábád, byl v roce 2011 americkými speciálními jednotkami po deseti letech od teroristických útoků z 11. září dopadnut a zabit vůdce al-Káidy Usáma bin Ládin.

Život pod nadvládou armády

Fragile State Index dnes Pákistán řadí na 25. pozici "nejkřehčích" států světa.  Pod hranicí chudoby žije asi třetina obyvatel. Velkým problém je dlouhodobá politická nestabilita. Tradiční strany čelí obviněním z korupce a vláda premiéra Imrana Chána nezvládá současnou hospodářskou krizi. Ekonomika se nezlepšuje ani po rozsáhlých injekcích zahraniční pomoci, jen Mezinárodní měnový fond (IMF) zemi půjčil za její existenci už dvaadvacetkrát.

Pákistán si od svého vzniku prošel několika převraty a desítky let žil pod vojenskou nadvládou, armáda má velký vliv i dnes. V době ekonomické a pandemické krize Islámábád na obranu v rozpočtu na rok 2020-20201 podle televize al-Džazíra vyčlenil 2,85 miliardy dolarů, na zdravotnictví 151 milionů.

"Pákistán existuje už 73 let a za tu dobu tam většinu času vládla armáda, zatímco civilní vlády velmi často končily kvůli korupci. Jsou to takové vlny, kdy Pákistán mohl zdánlivě v době vojenských vlád zvenku vypadat spořádaně, protože tam byla tuhá cenzura a skandály se nemusely řešit. Naopak v době, kdy se tam pokoušeli o demokracii, přetřásaly se skandály a reputace země šla velmi dolů," vysvětluje. 

Nadměrná role armády v Pákistánu je částečně přičítána i na vrub Západu, zejména Washingtonu. "USA se pokusily přeměnit Pákistán na svého vysoce militarizovaného spojence a podporovaly jeho vojenskou diktaturu," nechal se v minulosti slyšet například uznávaný americký filozof, vědec, lingvista a aktivista Noam Chomsky.

Nestabilitu v hraničních oblastech prohlubují nadnárodní etnika, jako jsou Paštuni, Balúčové a Kašmířani. Při hranicích s Afghánistánem se znovu hlásí o slovo "Pákistánský Tálibán" (také známý jako Tahrík-e Tálibán-e Pákistán), sdružující islamistické radikální skupiny brojící proti vládě a západním silám v regionu.

O samostatnost už od 70. let minulého století usilují rebelové ze západopákistánského Balúčistánu. Právě v pouštní provincii - kterou podle místních bůh vytesal z toho, co mu zbylo po stvoření světa - byly v roce 2013 na své cestě do Indie uneseny i dvě české turistky.

Útočiště pro teroristy

Složité jsou už zmíněné vztahy Pákistánu s jeho sousedy a dalšími státy - Afghánistánem, dlouhodobým rivalem, který sám patří mezi nejrozvrácenější země světa. Dále šíitským Íránem a v neposlední řadě s Indií, se kterou Pákistán od svého vzniku už třikrát válčil a stále se pře o sporné území Kašmíru. Zlepšující se vztahy po roce 2008 zhoršilo přesvědčení Indie, že Pákistán ukrývá teroristy, kteří podnikají útoky na jejím územím.

Kromě Indie Pákistán z účasti a podpory terorismu v minulosti obvinily také Afghánistán a Írán. Ze zemí mimo region pak zejména Spojené státy, které zemi v oficiálních dokumentech označily za "bezpečné útočiště pro teroristy", Velká Británie nebo Francie. Často se v této souvislosti mluví například o roli tajné služby ISI.

"Ono to tak paušální, ve smyslu že Pákistán podporuje terorismus, není," vysvětluje Tureček. "Pákistán dělá to, co celá řada jiných států na Blízkém východě. To znamená, že podporuje organizace, které slouží jeho zájmům, zatímco se snaží potírat ty, na kterých mu nezáleží, nebo dokonce bojují proti němu," říká Tureček.

Podle něj pákistánská vláda velmi tvrdě bojuje proti místnímu Tálibánu, al-Káidě a Islámskému státu. Ve stejné době ale může skrytou podporu poskytovat povstalcům například v Kašmíru. "Zrovna tak kvůli letité historické rivalitě mezi Afghánistánem a Pákistánem, Pákistán na jednu stranu podporuje zázemí mezinárodní koalice, která se snaží Afghánistán stabilizovat, ale zároveň má pákistánská tajná služba ISI už léta velmi dobré vztahy s některými podvratnými organizacemi, které se snaží Afghánistán naopak destabilizovat. Pákistán není jeden muž, jedna vláda - je v něm celá řada konkurenčních složek," dodává Břetislav Tureček.

Pákistánský premiér a někdejší národní kriketová hvězda Imran Chán loni uvedl, že předchozí pákistánské vlády před světem ukrývaly pravdu a v zemi se momentálně nachází až 40 tisíc ozbrojených teroristů. Také Chánův kabinet ale nyní čelí skandálu. Spojila se proti němu opozice a svolala do ulic masové demonstrace. Tvrdí, že se dostal k moci díky zákulisním machinacím armády a tajné služby. 

Pákistán ale nejsou jen samá negativa, i když se to tak může zejména člověku čítajícímu západní média často jevit. Podle Turečka, který zemi poprvé navštívil už v roce 1999, je za poslední dvě dekády dobře vidět zejména rozmach tamní občanské společnosti. 

"Obyčejní Pákistánci nejsou ovce, dokážou se organizovat. Jsou tam politici, právníci, soudci, kteří se snaží neustále bojovat. Už v 90. letech jsem byl v šoku, jak brutálně otevřené články dokumentující korupci mocných lidí v zemi tam vycházejí. Druhá věc je, že poté, co ten článek vyšel, se nic moc nestalo. Ale vidíme, že tam neustále žijí lidé, kteří se s tím nesmiřují, a kdyby jich nebylo, tak Pákistán mohl být v daleko horší situaci," zakončuje Tureček.

Video: Trest pro Češku v Pákistánu je vítězstvím, na odvolání bude čekat roky, říká Engelová

Nejspíš se bude stěhovat do jiné věznice, kde bude muset pracovat, nebude tam mít asi moc soukromí, k islámu konvertovat nemusí, říká Tereza Engelová. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na východoindické pobřeží udeřil cyklón Nivar, jedna žena zemřela po zřícení stěny podmáčeného domu

Na východoindické pobřeží ve čtvrtek časně ráno místního času za doprovodu prudkého deště a vichru udeřil cyklón Nivar, kvůli kterému tamní úřady musely evakuovat desítky tisíc lidí. Informovala o tom agentura AFP. Střed bouře po mírném oslabení dosáhl pevniny ve 3:00 místního času (středa 23:00 SEČ) v oblasti zhruba 230 kilometrů jižně od Čennaí, ve státě Tamilnádu na jihovýchodě země. Cyklón doprovázel vítr o síle až 130 kilometrů za hodinu.

Prudký vichr ve státech Tamilnádu a Ándhrapradéš vyvracel stromy a sloupy elektrického vedení a vydatné srážky způsobily záplavy. Ve státě Tamilnádu si bouře vyžádala jeden život, když se na ženu zřítila stěna podmáčeného domu.

Nivar podle předpovědí Indického meteorologického úřadu (IMD) v následujících hodinách oslabí a zamíří na sever. Agentura však na twitteru varovala, že nebezpečí "ještě nepominulo, protože část cyklónu je stále nad mořem - i když je už střed nad pevninou".

Zdroj: ČTK
Další zprávy