EU se musí změnit. Brusel navrhl pět plánů, narazil ale na kritiku europoslanců

Radim Klekner Radim Klekner
3. 3. 2017 15:15
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Představa, jak by měla vypadat reforma EU, levici v Evropském parlamentu neuspokojila.
Představa, jak by měla vypadat reforma EU, levici v Evropském parlamentu neuspokojila. | Foto: Reuters

Brusel - Evropská unie se potýká s množstvím problémů - ať už jde o uprchlickou krizi, hrozbu terorismu nebo narůstající sociální nerovnost. Brusel se obává, že to vše prohlubuje nedůvěru občanů v evropské instituce.

Evropská komise proto předložila pět scénářů, jak by se EU mohla změnit. Tzv. bílá kniha reaguje hlavně na potřebu posílení vnějších hranic a ohlášený odchod Velké Británie.

"Chceme pokračovat společně s 28 zeměmi?" ptal se předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když pět plánů představoval. "Nebo ti, kdo chtějí postupovat v integraci rychleji, nemají brát ohled na druhé?"

První scénář de facto žádnou změnu nenabízí, EU by se podle něj nadále soustředila na tvorbu pracovních míst, ekonomický růst a investice. Druhým možným scénářem je vize volného trhu, ale bez sociální dimenze. Třetím vícerychlostní Evropa, kdy se v rámci Unie vytvoří různé skupiny. Čtvrtým možnost, že by se Unie soustředila jen na některé oblasti evropské integrace. A pátým plně federalizovaná EU.

Junckerovy návrhy ale okamžitě narazily v Evropském parlamentu. Předseda frakce socialistů Gianni Pittella a zástupci Zelených požadují "ne pět různých řešení, ale jasné stanovisko k podobě příštích reforem".

"Jestliže jste položil na stůl hned pětici scénářů, nahráváte tím všem, kdo chtějí EU oslabit nebo se jí dokonce zbavit," zdůraznil Pittella.

Unii důvěřuje jen třetina občanů

Jenže Juncker a Evropská komise upozorňují, že stávající situace je neudržitelná.

"Mnozí Evropané považují Unii za příliš rezervovanou vůči nim nebo naopak příliš zasahující do jejich každodenního života," upozorňuje bílá kniha. Podle ní Unii důvěřuje jen třetina jejích občanů, zatímco ještě před deseti lety to byla polovina.

Jako řešení vidí reformu evropských institucí. Poukazuje při tom na odchod Británie z EU, kterou by mohly následovat další země. "Ačkoliv je Brexit bolestný a politováníhodný, nezastaví EU v jejím dalším směřování," ujišťuje Juncker.

Brusel se navíc obává, že najít shodu mezi členskými státy bude do budoucna i  v zásadních otázkách - jako je třeba bezpečnostní nebo daňová politika - čím dál obtížnější.

Druhý navržený scénář, kdy by se Unie soustředila výhradně na volný trh, tak může vyvolat velké rozepře mezi členskými zeměmi. Nepřicházel by v úvahu společný postup v otázkách migrace nebo obrany.

Vícerychlostní Evropa už dnes

Zdroje blízké Evropské komisi naznačují, že v Bruselu má největší podporu na "budoucí EU" třetí a čtvrtý scénář.

Třetí plán, tedy vícerychlostní Evropu, upřednostňuje i samotný Juncker nebo německá kancléřka Angela Merkelová. A názor Spolkové republiky Německo má dnes velkou váhu.

O tomto scénáři se hovoří již několik let. Zejména v postkomunistických státech ale vyvolává obavy. Mohly by se totiž kvůli němu ocitnout na evropské periferii. "Vícerychlostní Evropy se trochu obávám a nemyslím si, že je to zcela v souladu s potřebami ČR," upozorňuje i česká eurokomisařka Věra Jourová.

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza ale říká, že vícerychlostní Evropa je už dnes realitou. "A tento trend bude pokračovat," dodal pro Aktuálně.cz.

Co je nejlepší pro Česko?

"Pro Českou republiku je nejpřijatelnější scénář číslo 4, nazvaný 'dělat méně, ale efektivněji'," domnívá se český europoslanec Pavel Poc (ČSSD).

"Znamená to současnou agendu zeštíhlit, vybrat z ní a společně řešit pouze ty okruhy, pro které má společné řešení vyšší přidanou hodnotu, zrychlit rozhodovací procesy v Evropské radě, jasně pojmenovat zodpovědnosti jednotlivých institucí," dodává s tím, že vícerychlostní Evropa by pro Česko mohla být až "zhoubná".

Ani čtvrtý plán ale nemusí být pro všechny výhodný. Některé země by pak nebyly schopny zvládnout řadu problémů, a čelily by tak třeba zadlužení nebo možnosti, že Unii opustí.

A pak je tu pátý plán, federalizovaná Evropa. Tu prosazuje především bývalý belgický premiér, liberál Guy Verhofstadt. Pravděpodobně ale narazí v některých euroskeptických zemích včetně Česka, mimo jiné kvůli plánu sjednocení daňové oblasti.

Velkou podporu má ale tato myšlenka v europarlamentu. Verhofstadtova vize federalizované EU je k dispozici na videonahrávce Evropského parlamentu zde.

Europoslancům se zamlouvají například plány společných investic do vědy a výzkumu, které mohou vést ke vzniku takových center moderních technologií, jako je Silicon Valley v americké Kalifornii.

Svou verzi předložil na videonahrávce EP, která je ke shlédnutí zde, také Elmar Brok, německý křesťanský demokrat a jedna z hlavních postav CDU v Evropském parlamentu.

"Juncker má máslo na hlavě"

Evropská komise v minulosti čelila kritice, že pro evropskou integraci dělá málo a je zcela odtržená od všedních starostí řadových občanů.

"Sám pan předseda komise Juncker má v tomto směru másla na hlavě možná zdaleka nejvíc," říká europoslanec Poc. Pokud se má podle něj něco reformovat, je to právě Evropská komise.

Kriticky se k Junckerově bílé knize staví i europoslankyně za ANO Dita Charanzová. "Je to výkop do debaty a je dobře, že k němu došlo, čekala jsem ale popravdě více politické odvahy a rozhodnosti," uvedla. "Chtěla jsem vidět návrh konkrétních řešení, přenastavení vnitřních procedur, které bývají zbytečně zdlouhavé."

Evropská unie čelila v posledním desetiletí několika zásadním krizím. Ať už to byla celosvětová krize finanční z let 2007 až 2008, nebo ta, kterou vyvolala vlna uprchlíků směřujících z Afriky a Blízkého východu do Evropy.

Unijní ekonomika se z finanční krize zotavila, v Řecku, Španělsku, Francii nebo Itálii ale ekonomické problémy přetrvávají. Nejen v těchto zemích tak získávají politické body euroskeptické strany. Francii například za méně než dva měsíce čekají prezidentské volby a podle průzkumů patří mezi favority šéfka Národní fronty Marine Le Penová, která chce o členství v EU vypsat referendum.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Kanaďané jsou prvními čtvrtfinalisty Davis Cupu

Tenisté Kanady jako první na osmnáctičlenném finálovém turnaji Davisova poháru postoupili do čtvrtfinále. Po pondělní výhře nad Itálií dnes Vasek Pospisil a Denis Shapovalov zařídili vítězství i nad týmem USA a ovládli skupinu F. V Madridu uspěla také světová jednička Rafael Nadal a souboj domácích Španělů s Ruskem vyrovnal na 1:1.

Rusové v úvodním kole porazili Chorvaty a dnes už mohli slavit postup. Před Nadalem totiž Roberto Bautista v duelu týmových dvojek nestačil na Andreje Rubljova a prohrál 6:3, 3:6 a 6:7. Nadal svedl o druhý bod velkou bitvu s Karenem Chačanovem a nakonec vyhrál 6:3, 7:6. Zápas rozhodne čtyřhra až po půlnoci.

Kanaďané a Američané se v Davis Cupu utkali po 54 letech a až na šestnáctý pokus uspěli poprvé kanadští tenisté. Pospisil dnes přehrál Reilleyho Opelku dvakrát 7:6, Shapovalov přidal druhý postupový bod proti Tayloru Fritzovi. Závěrečná čtyřhra byla zrušena. Kanaďané v play off narazí na Austrálii, nebo Belgii ze skupiny D.

Čerství vítězové Turnaje mistrů ve čtyřhře Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut dva dny po triumfu v Londýně navázali na vítěznou šňůru i v Davis Cupu. Pro Francii získali klíčový bod ve svém úvodním duelu s Japonskem.

Herbert s Mahutem zdolali pár Ben McLachlan, Jasutaka Učijama 6:7, 6:4 a 7:5. Loňské finalisty předtím dostal do vedení Jo-Wilfried Tsonga, následně vyrovnal Jošihito Nišioka. Skupinu A doplňuje Srbsko, které zahájí turnaj ve středu a mělo by nasadit i světovou dvojku Novaka Djokoviče.

Vítězství dnes slavily také reprezentace Argentiny (3:0 nad Chile) a Kazachstánu (2:1 nad Nizozemskem). Ze šesti skupin postoupí jejich vítězové a dva nejlepší týmy z druhých míst do čtvrtfinále, dál se bude hrát vyřazovacím způsobem.

Finálový turnaj tenisového Davisova poháru v Madridu:

Skupina A:

Francie - Japonsko 2:1

Tsonga - Učijama 6:2, 6:1, Monfils - Nišioka 5:7, 2:6, Herbert, Mahut - McLachlan, Učijama 6:7 (4:7), 6:4, 7:5.

Skupina B:

Španělsko - Rusko 1:1 po dvouhrách

Bautista - Rubljov 6:3, 3:6, 6:7 (0:7), Nadal - Chačanov 6:3, 7:6 (9:7).

Skupina C:

Argentina - Chile 3:0

Pella - Jarry 6:4, 6:3, Schwartzman - Garín 6:2, 6:2, M. González, Mayer - Jarry, Podlipnik-Castillo 6:3, 7:5.

Skupina D:

Austrálie - Kolumbie 3:0

Kyrgios - A. González 6:4, 6:4, De Minaur - Galán 6:4, 6:3, Peers, Thompson - Cabal, Farah 6:3, 3:6, 7:6 (8:6).

Skupina E:

Kazachstán - Nizozemsko 2:1

Kukuškin - Van de Zandschulp 6:2, 6:2, Bublik - Haase 5:7, 6:3, 6:7 (5:7), Kukuškin, Bublik - Haase, Rojer 6:4, 7:6 (7:2).

Skupina F:

USA - Kanada 1:2

Opelka - Pospisil 6:7 (5:7), 6:7 (7:9), Fritz - Shapovalov 6:7 (6:8), 3:6, Querrey, Sock - Pospisil, Shapovalov 6:0, 6:0 bez boje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy