EU se musí změnit. Brusel navrhl pět plánů, narazil ale na kritiku europoslanců

Radim Klekner Radim Klekner
3. 3. 2017 15:15
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Představa, jak by měla vypadat reforma EU, levici v Evropském parlamentu neuspokojila.
Představa, jak by měla vypadat reforma EU, levici v Evropském parlamentu neuspokojila. | Foto: Reuters

Brusel - Evropská unie se potýká s množstvím problémů - ať už jde o uprchlickou krizi, hrozbu terorismu nebo narůstající sociální nerovnost. Brusel se obává, že to vše prohlubuje nedůvěru občanů v evropské instituce.

Evropská komise proto předložila pět scénářů, jak by se EU mohla změnit. Tzv. bílá kniha reaguje hlavně na potřebu posílení vnějších hranic a ohlášený odchod Velké Británie.

"Chceme pokračovat společně s 28 zeměmi?" ptal se předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když pět plánů představoval. "Nebo ti, kdo chtějí postupovat v integraci rychleji, nemají brát ohled na druhé?"

První scénář de facto žádnou změnu nenabízí, EU by se podle něj nadále soustředila na tvorbu pracovních míst, ekonomický růst a investice. Druhým možným scénářem je vize volného trhu, ale bez sociální dimenze. Třetím vícerychlostní Evropa, kdy se v rámci Unie vytvoří různé skupiny. Čtvrtým možnost, že by se Unie soustředila jen na některé oblasti evropské integrace. A pátým plně federalizovaná EU.

Junckerovy návrhy ale okamžitě narazily v Evropském parlamentu. Předseda frakce socialistů Gianni Pittella a zástupci Zelených požadují "ne pět různých řešení, ale jasné stanovisko k podobě příštích reforem".

"Jestliže jste položil na stůl hned pětici scénářů, nahráváte tím všem, kdo chtějí EU oslabit nebo se jí dokonce zbavit," zdůraznil Pittella.

Unii důvěřuje jen třetina občanů

Jenže Juncker a Evropská komise upozorňují, že stávající situace je neudržitelná.

"Mnozí Evropané považují Unii za příliš rezervovanou vůči nim nebo naopak příliš zasahující do jejich každodenního života," upozorňuje bílá kniha. Podle ní Unii důvěřuje jen třetina jejích občanů, zatímco ještě před deseti lety to byla polovina.

Jako řešení vidí reformu evropských institucí. Poukazuje při tom na odchod Británie z EU, kterou by mohly následovat další země. "Ačkoliv je Brexit bolestný a politováníhodný, nezastaví EU v jejím dalším směřování," ujišťuje Juncker.

Brusel se navíc obává, že najít shodu mezi členskými státy bude do budoucna i  v zásadních otázkách - jako je třeba bezpečnostní nebo daňová politika - čím dál obtížnější.

Druhý navržený scénář, kdy by se Unie soustředila výhradně na volný trh, tak může vyvolat velké rozepře mezi členskými zeměmi. Nepřicházel by v úvahu společný postup v otázkách migrace nebo obrany.

Vícerychlostní Evropa už dnes

Zdroje blízké Evropské komisi naznačují, že v Bruselu má největší podporu na "budoucí EU" třetí a čtvrtý scénář.

Třetí plán, tedy vícerychlostní Evropu, upřednostňuje i samotný Juncker nebo německá kancléřka Angela Merkelová. A názor Spolkové republiky Německo má dnes velkou váhu.

O tomto scénáři se hovoří již několik let. Zejména v postkomunistických státech ale vyvolává obavy. Mohly by se totiž kvůli němu ocitnout na evropské periferii. "Vícerychlostní Evropy se trochu obávám a nemyslím si, že je to zcela v souladu s potřebami ČR," upozorňuje i česká eurokomisařka Věra Jourová.

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza ale říká, že vícerychlostní Evropa je už dnes realitou. "A tento trend bude pokračovat," dodal pro Aktuálně.cz.

Co je nejlepší pro Česko?

"Pro Českou republiku je nejpřijatelnější scénář číslo 4, nazvaný 'dělat méně, ale efektivněji'," domnívá se český europoslanec Pavel Poc (ČSSD).

"Znamená to současnou agendu zeštíhlit, vybrat z ní a společně řešit pouze ty okruhy, pro které má společné řešení vyšší přidanou hodnotu, zrychlit rozhodovací procesy v Evropské radě, jasně pojmenovat zodpovědnosti jednotlivých institucí," dodává s tím, že vícerychlostní Evropa by pro Česko mohla být až "zhoubná".

Ani čtvrtý plán ale nemusí být pro všechny výhodný. Některé země by pak nebyly schopny zvládnout řadu problémů, a čelily by tak třeba zadlužení nebo možnosti, že Unii opustí.

A pak je tu pátý plán, federalizovaná Evropa. Tu prosazuje především bývalý belgický premiér, liberál Guy Verhofstadt. Pravděpodobně ale narazí v některých euroskeptických zemích včetně Česka, mimo jiné kvůli plánu sjednocení daňové oblasti.

Velkou podporu má ale tato myšlenka v europarlamentu. Verhofstadtova vize federalizované EU je k dispozici na videonahrávce Evropského parlamentu zde.

Europoslancům se zamlouvají například plány společných investic do vědy a výzkumu, které mohou vést ke vzniku takových center moderních technologií, jako je Silicon Valley v americké Kalifornii.

Svou verzi předložil na videonahrávce EP, která je ke shlédnutí zde, také Elmar Brok, německý křesťanský demokrat a jedna z hlavních postav CDU v Evropském parlamentu.

"Juncker má máslo na hlavě"

Evropská komise v minulosti čelila kritice, že pro evropskou integraci dělá málo a je zcela odtržená od všedních starostí řadových občanů.

"Sám pan předseda komise Juncker má v tomto směru másla na hlavě možná zdaleka nejvíc," říká europoslanec Poc. Pokud se má podle něj něco reformovat, je to právě Evropská komise.

Kriticky se k Junckerově bílé knize staví i europoslankyně za ANO Dita Charanzová. "Je to výkop do debaty a je dobře, že k němu došlo, čekala jsem ale popravdě více politické odvahy a rozhodnosti," uvedla. "Chtěla jsem vidět návrh konkrétních řešení, přenastavení vnitřních procedur, které bývají zbytečně zdlouhavé."

Evropská unie čelila v posledním desetiletí několika zásadním krizím. Ať už to byla celosvětová krize finanční z let 2007 až 2008, nebo ta, kterou vyvolala vlna uprchlíků směřujících z Afriky a Blízkého východu do Evropy.

Unijní ekonomika se z finanční krize zotavila, v Řecku, Španělsku, Francii nebo Itálii ale ekonomické problémy přetrvávají. Nejen v těchto zemích tak získávají politické body euroskeptické strany. Francii například za méně než dva měsíce čekají prezidentské volby a podle průzkumů patří mezi favority šéfka Národní fronty Marine Le Penová, která chce o členství v EU vypsat referendum.

 

Právě se děje

před 35 minutami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 37 minutami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon ruku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

před 2 hodinami

Italský ministr zahraničí Di Maio končí v čele Hnutí pěti hvězd

Italský ministr zahraničí Luigi di Maio ve středu oznámil, že končí ve funkci šéfa vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S). Informovala o tom agentura AP. Svým stoupencům v Římě Di Maio řekl, že jedna éra skončila, on svou práci dokončil a nyní bude důvěřovat svému nástupci, že dále úspěšně povede stranu kupředu. Hnutí pěti hvězd podle Di Maia nyní dočasně povede senátor Vito Crimi, nový vůdce bude vybrán v následujících měsících po kongresu strany. Italská média ještě před tímto oznámením uváděla, že Di Maiův krok by neměl znamenat konec vlády, kterou od loňska tvoří koalice M5S a Demokratické strany.

"Dnes tu jsem proto, abych oznámil svou rezignaci z čela Hnutí pěti hvězd," řekl ministr svým příznivcům. Třiatřicetiletý Di Maio stranu vedl od září 2017. Hnutí pěti hvězd se v posledních měsících potýkalo s vnitřními spory, v obou komorách parlamentu odešlo do frakcí jiných stran či do frakce smíšené několik zákonodárců. Poslední dva to udělali v úterý, připomněla agentura APA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy