Sobotka se setkal s maltským premiérem. Probírali brexit, budoucnost EU i migraci

ČTK ČTK
28. 2. 2017 18:14
Premiér Bohuslav Sobotka se v úterý v Kramářově vile setkal se svým maltským protějškem Josephem Muscatem. Bavili se spolu o odchodu Velké Británie z Evropské unie, o budoucnosti unie i o březnovém summitu, který se bude konat v Římě. Přestože mají obě země opačné názory na otázku povinného rozdělování migrantů, během setkání se snažili zjistit, jakým způsobem mohou dojít k dohodě.
Premiér Bohuslav Sobotka.
Premiér Bohuslav Sobotka. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v úterý se svým maltským protějškem Josephem Muscatem v Praze probírali chystaný odchod Velké Británie z Evropské unie, budoucnost unie či její březnový summit v Římě. Sobotka upozornil i na čtvrteční jednání předsedů vlád visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) ohledně rozdílné kvality potravin v některých zemích unie. Premiéři se na tiskové konferenci shodli, že v otázce povinného rozdělování migrantů mají země opačné názory, v úterý se proto snažili hlavně zjistit, jak bude možné dojít k dohodě.

Muscat kvůli předsednictví své země nyní navštěvuje jednotlivé členské státy EU.

Sobotka i Muscat ocenili, že unijní země se na nedávném summitu na Maltě dohodly, jak řešit ochranu vnějších hranic EU a zdroje migrace v zemích, odkud uprchlíci přicházejí. Shodli se, že složitější bude hledání kompromisu, jak řešit situaci uprchlíků, kteří jsou již v Evropě. Česko dlouhodobě odmítá mechanismus zahrnující povinné kvóty na rozdělování migrantů, Malta patří do opačného tábora.

"Jsme schopni uznat jednotlivé pozice a na základě toho jsme otevřeni řešením," uvedl Muscat. Ocenil Sobotkova vystoupení na evropských summitech, kde se podle něj český premiér snaží hledat směr vpřed. Sobotka řekl, že o konkrétních opatřeních v úterý s Muscatem nehovořil, jejich dialog se spíš soustředil na to, jaký zvolit přístup, aby byla možná dohoda.

Prohlášení ohledně budoucnosti EU by měli členové přijmout koncem března v Římě. Mimořádný summit tam připomene 60 let od podpisu římských smluv, jednoho ze základů evropské integrace. "Máme zájem na akceschopné Evropě, která bude srozumitelná," řekl Sobotka. Prohlášení by podle něj mělo vysvětlit, proč je spolupráce v unii lepší než jakékoliv jiné alternativy. Muscat uvedl, že preferuje prohlášení o budoucnosti než pouhé chválení dosavadních úspěchů.

Premiéři v pražské Kramářově vile probírali i brexit a čtvrteční summit zemí V4, který se ve Varšavě koná kvůli rozdílné kvalitě potravin v členských státech. "Pro nás je důležité, aby spotřebitelé věděli, co dostávají na stůl a konzumují," uvedl Muscat. Sobotka řekl, že by byl rád, kdyby problematice věnovala víc pozornosti Evropská komise i maltské předsednictví.

Sobotka s Muscatem se spolu naposledy setkali na začátku února ve Vallettě při neformálním summitu Evropské unie. Poslední oficiální návštěva maltského premiéra v Česku se uskutečnila v prosinci 2008, přijal ho tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

S ochranou maďarského plotu na hranicích bude pomáhat 50 českých policistů

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vláda nakoupí od Izraele protiletadlový komplet za 14 miliard

Česko pořídí formou mezivládní dohody od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu za 13,7 miliardy korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v pondělí s podrobnostmi záměru seznámil vládu, sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ministerstvo obrany tak nyní může podepsat smlouvu. Protiletadlový komplet SPYDER do Česka dodá izraelská firma Rafael.

Nákup minulé pondělí schválilo kolegium ministerstva obrany, a to včetně vyčíslení dvacetiletého životního cyklu. Obrana předpokládá, že za používání čtyř baterií během dvou desetiletí zaplatí 23,5 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty platy vojáků, palivo, provozní výdaje české armády i náklady na servis, které by neměly podle připravované smlouvy přesáhnout 7,5 miliardy korun s DPH.

"Vážím si ochoty izraelské vlády sdílet s námi nejmodernější obranný systém, který posune naši armádu vstříc schopnostem pro 21. století. Konečně se tak zbavíme závislosti na sovětských KUBech ze 70. let, které neodpovídají současným požadavkům na ochranu vzdušného prostoru," uvedl Metnar.

Obrana původně počítala na základě průzkumu trhu z roku 2016, že za protiletadlový komplet zaplatí asi deset miliard korun, izraelský výrobce nakonec požadoval 15,7 miliardy korun. "Prvotní indikativní izraelskou nabídku se nám během vyjednávání podařilo snížit o dvě miliardy korun. Je naopak jasné, že muselo dojít k navýšení oproti předpokládané hodnotě vycházející z průzkumů trhu v roce 2016," uvedl Lubor Koudelka, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy